Sekundární právo: nařízení, rozhodnutí, ale hlavně směrnice! Filip Křepelka Právo EU I – seminář č. 3 Distanční semináře v národní karanténě Jaro 2020 [USEMAP] Připomenutí sekundárního práva •Článek 288 SFEU (bývalý článek 249 SES (po Ams), původně čl. 188 SEHS): •Pro výkon pravomocí Unie přijímají orgány nařízení, směrnice, rozhodnutí, doporučení a stanoviska. •Nařízení má obecnou působnost. Je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech. •Směrnice je závazná pro každý stát, kterému je určena, pokud jde o výsledek, jehož má být dosaženo, přičemž volba formy a prostředků se ponechává vnitrostátním orgánům. •Rozhodnutí je závazné v celém rozsahu. Pokud jsou v něm uvedeni ti, jimž je určeno, je závazné pouze pro ně. •Doporučení a stanoviska nejsou závazná. • [USEMAP] Přímý účinek nařízení vůči jednotlivcům •Rozsudek 34-73 Variola. Ale též další a další. •Toto je banální konstatování: odvoditelné od uvedené definice. •Od počátku to byl záměr, žádné pochybnosti. •Důležité je však zdůraznění zápovědi provádění. •Používání nařízení v agendách vymezených ve SFEU (resp. SE(H)S). •Je-li dle SFEU kompetencí volba, tak nařízení je forma, kde se chce, aby byla úprava jednotná a tato vlastnost byla patrná. •Nařízení je pochopitelně forma pro agendy koncentrované samotné EU (např. ochrana hospodářské soutěže na jednotném vnitřním trhu). [USEMAP] Směrnice určené členským státům •Členský stát má směrnici provést ve vnitrostátním právu. •Lhůta pro provedení jako typický rys. •Nutnost přenést standardy do vnitrostátního práva. •Jaký prostor má členský stát pro volbu? Novelizace, nové zákony, podzákonné předpisy, regionální právo… •Nikoli jenom opakování, ale též upřesnění. •Doplnit opatření, zhusta procesní, vesměs sankční a institucionální. •Zákonodárný, respektive právotvorný proces podle zvolené vnitrostátní formy a standardů. • [USEMAP] Směrnice – selhávání států při provedení •Provedení (transpozice) směrnice není žádný automatismus. •Selhávání státu při provádění. •Spíše nezvládnutí než nevůle. •Nezvládnutí: podcenění organizační a politické náročnosti při zavedení vnitrostátního práva. •Nevůle: odmítání žádané právní úpravy ze strany státu, politické reprezentace, obyvatelstva… •Prosazování shora Komise – členský stát (3. seminář). •Ale také nástroje prosazování zdola (dále judikatura): [USEMAP] Možnost jednotlivce dovolat se vůči státu… •148/78 Ratti: možnost dovolat se včas neprovedené směrnice proti státu, který postihuje porušení odlišného a neslučitelného standardu označování výrobku. •152/84 Marshall: možnost dovolat se včas neprovedené směrnice proti státu v pracovním (tedy soukromém či smluvním) vztahu, ve kterém došlo k nepřípustné diskriminaci. •Tzv. vertikální vzestupný účinek. •Ve veřejnoprávních stejně jako soukromoprávních vztazích se státem v širokém pojetí. [USEMAP] Ale nikoli vůči jednotlivci… •C-91/92 Faccini-Dori: nelze se dovolat včas neprovedené směrnice žádající možnost odstoupení od spotřebitelské smlouvy vůči soukromým osobám – nemohou za neprovedení směrnice. •Absence tzv. horizontálního účinku. •80/86 Kolpinghuis: stát nemůže postihovat za porušení standardu označování výrobku určeného směrnicí, pokud jej sám nezavedl právem (odkaz nestačí). •Absence tzv. vertikálního sestupného účinku. •Nicméně (!) C-443/98 Unilever: přenesení nutnosti dovolávat neslučitelnosti požadavku na označení na druhou smluvní stranu. [USEMAP] Výklad slučitelný se směrnicí •C-106/89 Marleasing: požadavek zohlednění směrnice omezující důvody neplatnosti založení korporací při výkladu obecné klausule o neslučitelnosti jednání s dobrými mravy. •Obecně: směrnice má být zohledněná při výkladu souvisejícího vnitrostátního práva. •Soudy, popř. úřady mají volit výklad slučitelný se směrnicí, naopak mají zavrhovat výklad odporující, popř. jej opustit (tj. může být třeba změna judikatury či administrativní praxe). •V případě potřeby dotaz Soudnímu dvoru na výklad. •Lze mluvit o provedení směrnice judikaturou? • • • [USEMAP] Podpora směrnic a pochyby o nich •Klady: •Šetření svérázu vnitrostátního práva, pouhé přizpůsobení stávající úpravy či její doplnění, kdy úprava zpravidla existuje. • Zápory: •Náročnost a zdlouhavost provádění. •Nutnost dohledu nad členskými státy. •Složitost náhradního uplatnění (jak dlouho se tvořila judikatura). •Netransparentnost a komplexita. Zákonodárce de iure a de facto. • • Rámcový ráz a jeho postupné opouštění! [USEMAP] Raději nařízení? •Vskutku dochází k nahrazování směrnic nařízeními. •Opuštění upřednostňování směrnic dle SFEU / Protokolu. •Ovšem SFEU nadále vymezuje v řadě kompetencí formu. •Cca. 50 případů, nejznámější je GDPR. • •Nařízení nicméně nejsou všelék: •Též nařízení potřebují zhusta legislativní doprovod ve členském státě (sankce, procedury). •Vesměs zůstává nadále dekoncentrované provádění. • • • [USEMAP] Rozhodnutí – směsná kategorie • Hranice mezi normativním a individuálním není jednoznačná: •leckde se připouštějí individuální zákony, •v Česku se vytvořila zvláštní hybridní kategorie opatření obecné povahy (viz teorie práva, respektive správní právo). • •Nařízení – obecné, Rozhodnutí – určené •Jde pochopitelně zhusta o individuální rozhodnutí (např. soutěžní agenda) •Nicméně existují též normativní rozhodnutí, respektive rozhodnutí upravující vztah EU a států. •Například sporné Rozhodnutí R o uprchlických kvótách. [USEMAP] Terciární právo? •Analogie podzákonných předpisů ve státech (značné rozdíly): vytváří exekutiva. •Lisabonská smlouva specifikovala dokonce dva typy: implementační a delegované. •Zachovávání všech typů: nařízení, směrnice, rozhodnutí •Toto není šťastné. •Dosud málo praxe při střetu. [USEMAP] Připomenutí legislativního procesu •Hlavní jsou však tzv. legislativní nařízení, směrnice a rozhodnutí. •Monopol na navrhování má Evropská komise. •S novelami zřizovacích smluv se posiloval Evropský parlament a omezoval okruh agend, kde Rada musela rozhodovat jednomyslně (tj. členské státy mají právo veta). •Schvalují v různých legislativních procedurách: nyní řádná legislativní procedura – Evropský parlament má právo veta a zvláštní legislativní procedury, ve kterých mají zhusta právo veta členské státy. [USEMAP] Nadstátní a nestátní terminologie •Smlouva o ústavě pro Evropu předpokládala: •Evropské zákony – nařízení •Evropské rámcové zákony – směrnice •Termíny – nejen v češtině – naznačující podzákonný ráz. •Stávající terminologie odráží nadnárodní ráz EU. •Dopad na autoritu? [USEMAP]