Slaďování výkladu, prosazování shora, odškodnění, neschopnost prosadit právo EU vlastní silou Filip Křepelka Právo EU I – seminář č. 4 Distanční semináře v národní karanténě Jaro 2020 [USEMAP] Řízení o předběžné otázce I – sjednocování judikatury, role vysokých soudů •Role instancí v soudnictví: české poměry pro ilustraci. •1. instance – nalézací •2. instance – opravná (odvolání) •3. instance – sjednocující (dovolání, kasační stížnost) •4. instance – ústavní soudnictví (jen ústavnost) •5. instance – pan-evropské soudnictví (jenom základní práva dle EÚLZPS) • •Strany sporu pochopitelně chtějí dosáhnout příznivého právního hodnocení. •Vyšší instance však oslabují důraz na jednotlivý případ a sledují sjednocování výkladu. • •Precedent versus judikatura: angloamerický versus kontinentální přístup. •Kontinentální přístup: dva zdroje autority judikatury: pragmatika a akceptace. [USEMAP] Řízení o předběžné otázce II – náhražka •Namísto instančního postupu od soudů národních k nadnárodním. •Otázka na výklad soudem členského státu a odpověď tomuto Soudu soudním dvorem, zpřístupněná všem. •Řízení jako etapa řízení před soudy členského státu. •Není to samostatné řízení! •Žádný výrok (verdikt), pouze výklad v odůvodnění a jeho shrnutí. •Je to náhražka. Ty jsou laciné a dostupné, ale méně účinné, dobré, krásné… [USEMAP] Řízení o předběžné otázce III – soudy •Oprávněné ptát se jsou soudy. •Na názvu orgánu nezáleží, musí však plnit soudní role. •Hraniční případy: např. administrativní tribunály, široký výklad. •Nikoli však úřady. • •Musí to být soud členského státu. •Vyloučeny jsou tedy např. církevní soudy, sportovní rozhodčí apod. •Rozsudek 102/81 Nordsee: rozhodčí soud nedostane odpověď. • •Povinné ptát se jsou soudy poslední instance. Které by to byly? [USEMAP] Řízení o předběžné otázce IV – důvod: dilema •Objasňuje rozsudek 281/83 CILFIT: otázka jednoznačnosti zařazení zemědělského výrobku do formální kategorie jako otázka potřebnosti položení otázky Soudnímu dvoru. •Dalekosáhlá odpověď (předem promýšlené, připravené?) •Důvodem pro položení otázky je dilema při výkladu ustanovení pramene práva EU (zřizovací smlouvy, nařízení, směrnice). •Dilema, jehož odstranění je potřebné pro rozhodnutí případu tázajícím se soudem, tj. mající vliv na toto rozhodnutí. •Dilema může zahrnovat pochybnost ohledně souladu sekundárního práva s právem primárním (neplatnost). [USEMAP] Řízení o předběžné otázce V: act clair, acte éclairé •Též rozsudek CILFIT. •Situace, kdy se předběžná otázka nepokládá, protože není dilema. •Acte clair – ustanovení jasné. Tedy dilema nikdy neexistovalo. •Acte éclairé – ustanovení objasněné, myšleno dosavadní judikaturou, dilema bylo odstraněné výkladem. • •Zde není důvod se ptát. Otázka je zbytečná. •Zatěžuje Soudní dvůr. Ten má omezenou kapacitu. •Řešení: odkaz na existující judikaturu. [USEMAP] Řízení o předběžné otázce VI: hodnocení •Optimistický pohled: •výsledkem jsou zásady nadnárodního práva. •odvážný výklad základních svobod prohloubil integraci •Soudní dvůr jako „motor“ integrace. •Realistický pohled: státy umožnily tento mechanismus slaďování, který do značné míry funguje a vytvořil obecně přijímaný •Skeptický pohled: • omezený počet otázek a odpovědí slaďuje jenom část výkladu, bez právní dogmatiky (tedy prakticko-akademického výkladu) se neobejdeme. •Kritický pohled: svébytný soudcovský aktivismus [USEMAP] Řízení o předběžné otázce VII: srovnání s federací a systémem RE/ESLP •(Rada Evropy) •Evropský soud pro lidská práva : sice přímo dostupný, ovšem přetížený stížnostmi, má tak sklon si vybírat a proto též postulovat precedenční účinek, ovšem pro prosazování panevropských základních práv při zachování značné autonomie členských států, nikoli rozsáhlé právo. •Srovnání s typickou, nicméně volnější federací: USA •USA – možnost „odvolat“ se s federální právní argumentací od soudů státních k federálním. •Nicméně zde je též rozsáhlá vlastní soudní agenda federálních soudů, odlišný význam soudů a precedentů v angloamerickém prostředí, ale také větší homogenita práva. [USEMAP] Prosazování shora I – Komise jako hlídač •Evropská komise jako „šéf“: sama nepracuje, hlídá aby pracovali jiní. •Soustavné sledování členských států, zda dodržují právo EU. •Provedení směrnic a naplňování řady dalších úkolů se musí hlásit. •Jednotlivci, právnické osoby, podniky mají možnost hlásit pochybení. •Evropská komise vyhodnocuje sdělení a stížnosti. •Může (nemusí) postupovat dále. •Nejdříve se členským státem jedná (diplomatické, diskrétní). •Pokud neuspěje, zahajuje vyšetřování pochybení „infringement“ se členským státem, řízení je veřejné a podle lhůt. •Může iniciovat též jiný členský stát. [USEMAP] Prosazování shora II - Soudní dvůr jako rozhodce •Při neúspěchu vyšetřování může Komise žalovat členský stát. •Může žalovat též jiný členský stát. •Rozhoduje Soudní dvůr. •Při shledání pochybení či selhání členský stát potvrdí porušení. •Vesměs se žalují právně jasné případy, čas od času však Soudní dvůr mínění Evropské komise nesdílí. •Žalobu lze stáhnout při napravení situace. •Rozsudek C-715,718,719/2017 Komise versus Česko, Maďarsko, Polsko – ostentativní nepřebírání migrantů-azylantů dle relokačních kvót. • [USEMAP] Prosazování shora III – pokuty •(Maastrichtská smlouva) Selhání při nápravě vytknuté nalézacím rozsudkem lze stíhat pokutou. •Evropská komise navrhuje podle předem stanoveného sazebníku. •První případ rozsudek C-387/97 Komise v. Řecko odpady (Chania) II – nerespektování rozsudku (odpady Chania I) •Možná je jednorázová pokuta a zároveň penále po dobu pokračování porušení – C-304/02 Rozsudek Komise v. Francie („francouzské rybičky“). •Evropská komise určila, podle jakého klíče bude pokutu a penále navrhovat. •Rozsudek určující selhání při provedení směrnice může stanovit pokutu hned. [USEMAP] Nadstát-nestát, neschopnost vlastního výkonu a prosazení •Pokuta je nejzazší nástroj prosazování práva EU. •Lze zahájit řízení dle čl. 7 SEU pro porušení zásad právního státu a demokracie: dosud ani v případě Polska a Maďarska. •Členský stát nicméně nelze z EU vyloučit. •Členský stát ani nelze přinutit dodržet právo EU vojenským či policejním zásahem. •EU totiž nemá žádnou vlastní armádu či policii. •Ani nemůže uložit prosazení armádám a policiím členských států. •Pro obojí by bezpochyby chyběla legitimita. [USEMAP] Odškodňování I – judikatorní doktrína •Rozsudek C-6,9/90 Francovich – odškodnění důsledku neprovedené směrnice žádající náhradu mzdy při insolvenci zaměstnavatele. •Rozsudek C-46,48/93 Brasserie du Pecheur / Factortame - odškodnění též kvůli legislativě odporující právu EU (jako nelegální shledaný zákaz dovozu piva neodpovídajícího německým standardům), legislativní imunita musí stranou. •Rozsudek C-224/01 Köbler – členský stát odpovídá též za újmu způsobenou „závažným“ pochybením ze strany justice. •Rozsudek C-173/03 Traghetti Mediterraneo – nesmí tuto odpovědnost omezovat vlastní legislativou. [USEMAP] Odškodňování II – kritika •Hrozba placení odškodnění přiměla v řadě případů státy k větší kázni při provádění práva EU. •V každém státě byly případy, vesměs však neústí v odškodnění. •Soudy členských států patrně příliš nepřijímají „koncovku“ ohledně odpovědnosti soudů: rozvrací instančnost a popírá res iudicata. •Existuje vůbec obecná zásada právní společná členským státům? Zákony členských států ji omezující naznačují opak… •Poškození a odškodnění je náročná právní záležitost. •Přecenění nápravy odškodňováním, zvláště pak v nadnárodním právu EU jako nadnárodní struktuře? [USEMAP]