„Ve svém
zamítavém rozhodnutí Nejvyšší soud dospěl k závěru, že přihláška k registraci
kandidáta […] obsahovala ve smyslu § 1 odst. 1 a 2 vyhlášky č. 55/1976 Sb., o
rodném čísle, nesprávný údaj. Z dikce § 61 odst. 3 až 5 zákona č. 247/1995 Sb.
pak podle názoru Nejvyššího soudu ČR vyplývá, že nedostatky přihlášky, resp.
jejich příloh, lze odstranit nejpozději 60 dnů před dnem voleb, z čehož a
contrario dovozuje, že po uplynutí této lhůty to již možné není. S ohledem na
uvedenou právní úpravu nepovažuje proto Nejvyšší soud ČR za možné při svém
rozhodování aplikovat ustanovení § 154 odst. 1 o. s. ř. Nejvyšší soud ČR se
konečně neztotožnil s interpretací § 61 odst. 5 volebního zákona, obsaženou v
návrhu na zaregistrování, a dospěl v této souvislosti k názoru, že v zákoně
není stanovena povinnost zapisovatele obvodní volební komise podrobně zjišťovat
všechny nedostatky přihlášky k registraci a jejích příloh a upozorňovat na ně
s tím důsledkem, že by nesplnění této povinnosti opravňovalo k dodatečnému
odstranění vad přihlášky, a že důsledky neodstranění vad do uplynutí lhůtě pro
podání přihlášky plně postihují toho, kdo takovou přihlášku podal.“
nález sp. zn. III. ÚS 277/96 ze dne 22. 10. 1996 (N 109/6 SbNU 285)
Toto rozhodnutí již plně směřuje ke vztahu formalismu (zde
skutečně spíše jako pejorativní označení) a hledání účelu právní úpravy.
Fakticky jde o jednoduchou věc: „Obvodní
volební komise pro volby do Senátu ve volebním obvodu č. 27 rozhodnutím ze dne
19. září 1996, č. j. 2/96/VO, přihlášku k registraci JUDr. V. H. odmítla s
odůvodněním, že uvedením neúplného rodného čísla nebyla splněna podmínka pro
registraci, vyžadovaná ustanovením § 61 odst. 4 písm. a) zákona č. 247/1995 Sb.“
Takže problémem bylo, že potenciální kandidát, do kolonek ve
formuláři napsal své rodné číslo špatně (buď něco vynechal, nebo někde napsal
navíc nulu – týká se to rodných čísel, která mají za lomítkem pouze tři číslice
a nikoli čtyři, jako většina z nás v semináři a zejména
v situaci, když formulář měl čtyři políčka).
Co na to Nejvyšší soud – ten se s tím vypořádal nepochybně formálně správně:
Zde se hned objevuje několik otázek. Postupoval Nejvyšší
soud právně? K uvedení nesprávného údaje nepochybně došlo. A věděl
kandidát, že uvedl nesprávné rodné číslo? Či spíše – měl šanci to zjistit? Upozornil jej na to někdo
(například volební komise)? A měl šanci to v řízení napravit?
Ústavní soud dospívá k závěru, že zde došlo k poškození
práva na „spravedlivý proces“ (dnes se spíše označuje jako právo na soudní
ochranu, ale zde o soud ani tak nešlo). Podle jeho názoru tím že odvolací orgán
(Ústřední volební komise) opravu neumožnila, zasáhla do základních práv stěžovatele.
Jaký je zde vztah účelu a formy? Postupovaly volební
komise vůbec formalisticky, nebo už to je i za hranou formalismu? Jaký je účel
uvedení rodného čísla? Je přípustné, aby taková vada znamenala, že žadatel
vůbec nemůže být kandidátem a realizovat své pasivní volební právo?