Dějiny právního myšlení

1. přednáška: Právní pozitivismus a právní naturalismus. Základní vymezení; vysvětlení rozdílů mezi jednotlivými přístupy. Radbruch (Radbruchova formule a její kritika)


Krom přehledu struktury právní filosofie a představení problémů, které provází právo, a které je nezbytné pro každý právní systém vyřešit, se přednáška zaměřila na základní odlišení iusnaturalistického (přirozenoprávního; nonpozitivistického) a právně positivistického pohledu na povahu práva, a tzv. Radbruchovu formuli.

Vzájemný poměr přirozeného a pozitivního práva

„Počátek diskuse (někdy polemiky) mezi pozitivismem a iusnaturalismem leží (obdobně jako počátek všech velkých otázek evropské sociální filosofie) v antice. Jeho připomínkou je slavný dialog Perikla a Alkibiadem z Xenofóntových Vzpomínek na Sókrata, nebo neméně slavný monolog Antigoné ze stejnojmenné Sofoklovy hry.“ Holländer, Pavel. Filosofie práva. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2006, s. 28–29.

Jedním z dělících prvků, které nám pomohou odlišit iusnaturalistický a iuspozitivistický přístup k právu je vztah k tzv. HARD CASES (obtížné – nedeterminované – případy). Jejich teorii a způsob zvládání pomocí přirozeného práva předložil americký právní filosof Ronald Dworkin (1931-2013). Díky tomu může postihovat i tzv. TEORII JEDNÉ SPRÁVNÉ ODPOVĚDI (One Right Answer Theory). Blíže viz Dworkin, Ronald. Když se práva berou vážně. Praha: Oikoymenh, 2001, s. 344-358. 

Kapitola knihy Když se práva berou vážně
Distinkce
Přejít
Radbruchova formule
Přejít
Böckenfördovo diktum
Přejít
Alternativní povinná literatura
Přejít
Záznam přednášky
Přejít

Předchozí
Následující
Operace
Prohlédnout vše