TRESTNÍ ODPOVĚDNOST PRÁVNICKÝCH OSOB (TP I) prof. JUDr. Jaroslav Fenyk, Ph.D., DSc. PROGRAM PREZENTACE „Původ trestní odpovědnosti právnických osob „Zákon o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim – 2004, 2011 (legislativní proces): „Základy trestní odpovědnosti právnické osoby „Katalog trestných činů právnické osoby + statistiky „Tresty a ochranné opatření ukládané právnické osobě „Trestní řízení proti právnické osobě „Novelizace provedené zákony č. 105/2013 Sb., 141/2014 Sb., 86/2015 Sb., 375/2015 Sb., 135/2016 Sb., 183/2016 Sb., 250/2016 Sb., 455/2016 Sb., 55/2017 Sb. a 183/2017 Sb. „ „Výkladové problémy ANGLOAMERICKÝ SYSTÉM PRÁVA ZÁKLADY TRESTNÍ ODPOVĚDNOSTI PRÁVNICKÉ OSOBY (USA, VELKÁ BRITÁNIE) 1.Doktrína objektivní odpovědnosti 2.Doktrína delegované odpovědnosti 3.Holistické teorie „ „ „Objektivní/přímá odpovědnost „nevyžaduje se konkrétní forma „zavinění“ PO „PO se přímo přičítá nedovolený následek „ „Delegovaná/zástupná odpovědnost „PO ručí za protiprávní jednání všech svých zaměstnanců „péče řádného hospodáře – due diligence systém „Holistické teorie „ „organizační nebo kulturní podoba „význam rozhodovacích procesů „zkoumání vztahu korporátní praxe a korporátní organizace „konstrukce tzv. korporátní kultury (celková praxe uvnitř PO, stanoviska, směry, zásady a postupy) – jde o faktický stav „trestné jednání orgánů a zaměstnanců PO musí být v příčinné souvislosti s takovou kulturou „čin se přičítá PO, pokud ho příslušné orgány nebo osoby uložily, povolily nebo tolerovaly „ „Anglo- americký systém ( common law) není vybaven teorií skutkové podstaty a nerozlišuje striktně její znaky tak, jak to činí náš systém práva. Porotní systém materializace trestního práva ( o vině rozhoduje laická porota) umožňuje flexibilní a pro kontinent nemyslitelný přístup k subjektivní stránce trestného činu. Proto snadněji přijímá trestní odpovědnost fiktivní – právnické osoby oproti individuální odpovědnosti za zavinění, které je typické pro kontinent a ČR. KONTINENTÁLNĚ-EVROPSKÝ SYSTÉM PRÁVA TŘI KONCEPCE 1.Pravá trestní odpovědnost právnických osob „odpovědnost je založena přímo v trestním předpisu (Dánsko, Finsko, Francie, Maďarsko, Nizozemsko, Rakousko, Slovinsko, Španělsko, Česká republika, Slovenská republika atd.) 2.Nepravá/smíšená odpovědnost právnických osob „trestní sankci lze uložit, i když trestní odpovědnost není v pozitivní právní úpravě (Švédsko, Itálie, Řecko, Polsko, Bulharsko) 3.Správní trestání právnických osob (Německo) 4. DŮVODY PROTI ZAVEDENÍ TOPO „destrukce tradičních základů individuální trestní odpovědnosti, zejm. problematika zavinění „nebezpečí kriminalizace podnikání ze strany státu „nástroj šikanování podnikatelů konkurencí „trest může dopadnout i na ty, kteří rozhodování PO ani nemohli ovlivnit (akcionáři, zaměstnanci, věřitelé) „duplicita trestního postihu (FO x PO) „obětování FO v nevýznamném postavení (tzv. „bílí koně“) „které trestné činy ?? „praktické problémy v trestním řízení DŮVODY PRO ZAVEDENÍ TOPO „nové druhy protispolečenských aktivit páchaných velkými korporacemi (havárie ropných tankerů, přeshraniční a organizovaná kriminalita), kde nepostačuje správní trestání „neúčinnost individuálního trestního práva (postihne jen jednotlivce a jejich majetek) zatímco TOPO má širší dopady = posílení postavení poškozeného „potřeba aktivizovat přísnější kolektivní odpovědnost s ohledem na realitu současných obchodních vztahů „prostředky trestního práva procesního jsou účinnější „ mezinárodní a EU/ES závazky (včetně) mezinárodní spolupráce v trestních věcech (nikoli ve správním právu) viz BBA „ „ „ ZAVEDENÍ TRESTNÍ ODPOVĚDNOSTI PRÁVNICKÝCH OSOB V EVROPSKÝCH STÁTECH ZÁKON č. 418/2011 Sb., O TRESTNÍ ODPOVĚDNOSTI PRÁVNICKÝCH OSOB A ŘÍZENÍ PROTI NIM PŮSOBNOST ZÁKONA (§§ 1 – 6) „ ®subsidiární použití trestního zákoníku a trestního řádu „není-li to z povahy věci vyloučeno“ - alternativy „ - použití zákona 418/2011 Sb. , ve znění pozdějších předpisů „ - použití trestního zákoníku nebo trestního řádu „ - použití všech těchto předpisů ®místní působnost - působnost u osob fyzických přizpůsobena osobám právnickým (umístění podniku, organizační složky, výkon činnosti nebo majetek), ve snaze zabránit nežádoucím únikům z odpovědnosti… „ PŮSOBNOST ZÁKONA (§§ 1 – 6) ®§ 6 odst. 1 subjekty „Právnická osoba se kromě jiného vyznačuje následujícími znaky: „ - má právní osobnost „- je deliktně způsobilá (schopnost být odpovědná za deliktní jednání nebo trestné činy spáchané jejími orgány, zástupci) „- má vnitřní organizaci (vnitřní uspořádání, orgány a jejich organizace) „- je majetkově autonomní (oddělené jmění právnické osoby od jiné) ® – negativní vymezení - vyloučení trestní odpovědnosti některých právnických osob: Česká republika územní samosprávné celky při výkonu veřejné moci § 6 odst. 2 majetková účast těchto právnických osob na jiné právnické osobě odpovědnost nevylučuje – státní podniky… + cizí státy a mezinárodní organizace (důvodová zpráva) „ TRESTNÉ ČINY (§ 7) – legislativní zmatky „Původní vládní návrh zákona ( 2011): „ taxativní výčet nebo zločiny nebo přečiny uvedené v trestním zákoníku ( cel, není-li jejich spáchání právnickou osobou vyloučeno jejich povahou „katalog rozšířen ještě v původním návrhu o daňové trestné činy „pozměňovací návrh ústavně právního výboru ( veřejné zakázky, horizontální kartelové dohody) – akceptováno jen z části „Výsledný stav k okamžiku účinnosti zákona k 1.1. 2012: taxativní pozitivní výčet podle požadavků mezinárodních smluv a právních předpisů ES/EU, novelou z. č. 141/2014 Sb. k 1.8. 2014 doplněny nové 4 trestné činy (celkem 85 trestných činů) „Novela č. 183/2016 Sb. kompletní koncepční změna – taxativní negativní výčet celkem 22 trestných činů + všechny vojenské trestné činy (celkem více jak 260 trestných činů). „ POVAHA NEGATIVNĚ VYMEZENÝCH TRESTNÝCH ČINŮ „ „Negativní výčet tvoří vybrané skutkové podstaty, z nichž 21 jsou zpravidla tzv. vlastnoruční činy, či kde je povaha trestné činnosti neoddělitelně spjata se zvláštní povahou fyzické osoby ( konkrétní subjekt nebo zvláštní povaha trestného činu) a dále jde o všechny (30) trestné činy proti branné povinnosti (6) a trestné činy vojenské (24), u kterých se vyžaduje speciální, resp. subjekt trestného činu, jímž nemůže být právnická osoba (srov. § 114 tr. zákoníku) „Také případné formy trestné součinnosti právnické osoby k těmto trestným činům se jeví zákonodárci jako nahodilé, nepředstavující dostatečný stupeň škodlivosti, proto nejsou kriminalizovány. „Další trestné činy, které sice v negativním výčtu uvedeny nejsou, ale jejich povaha je natolik specifická, že v kontextu s omezujícím ustanovením § 1 odst. 1 zák. o tr. odpovědnosti právnických osob) se jejich aplikace na právnickou osobu jeví přinejmenším jako pochybná. „ „Negativní výčet trestných činů podle jednotlivých hlav trestního zákoníku TRESTNÉ ČINY PROTI ŽIVOTU A ZDRAVÍ „Zabití ( § 141) „Vražda novorozeného dítěte matkou ( § 142) „Účast na sebevraždě ( § 144) „Rvačka ( § 158) TRESTNÉ ČINY PROTI LIDSKÉ DŮSTOJNOSTI V SEXUÁLNÍ OBLASTI „Soulož mezi příbuznými ( § 188) „ „ „ TRESTNÉ ČINY PROTI RODINĚ A DĚTEM „Dvojí manželství (§ 194) „Opuštění dítěte nebo svěřené osoby (§ 195) „Zanedbání povinné výživy (§ 196) „Týrání osoby žijící ve společném obydlí (§ 199) „ TRESTNÉ ČINY HOSPODÁŘSKÉ „ „porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže (§ 248 odst. 2) TRESTNÉ ČINY PROTI ČESKÉ REPUBLICE, CIZÍMU STÁTU A MEZINÁRODNÍ ORGANIZACI „Vlastizrada (§ 309) „Zneužití zastupování státu a mezinárodní organizace ( § 315) „Spolupráce s nepřítelem ( § 319) „Válečná zrada ( § 320) „Služba v cizích ozbrojených silách ( § 321) „ TRESTNÉ ČINY PROTI POŘÁDKU VE VĚCECH VEŘEJNÝCH „Osvobození vězně ( § 338) „Násilné překročení státní hranice ( § 339) „Vzpoura vězňů ( § 344) „Nebezpečné pronásledování ( § 354) „Opilství ( § 360) TRESTNÉ ČINY PROTI BRANNÉ POVINNOSTI A TRESTNÉ ČINY VOJENSKÉ „Všechny ( § 369-374 a § 375-398) – celkem 30 TČ TRESTNÉ ČINY PROTI LIDSKOSTI, PROTI MÍRU A VÁLEČNÉ TRESTNÉ ČINY „Použití zakázaného bojového prostředku a nedovolené vedení boje ( § 411) „ KRIMINOLOGICKÉ ASPEKTY „ „Za 7 let se trestní stíhání dotklo více jak 1000 právnických osob. „Skladba TČ : krácení, neodvedení daní ( 70 procent), zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění, podvody (dotační ČR i EU), trestná činnost při veřejných zakázkách, legalizace výnosů z trestné činnosti, úplatkářství, vydírání, proti životnímu prostředí, porušení autorského práva… „nejvíce případů vykázáno v obvodu MěSZ v Praze, dosud žádná v obvodu KSZ České Budějovice. „15.1.2014 první pravomocný trest zrušení PO ( dodnes především obvod MěS Praha), 20 trestů zákazu činnosti, 20 zveřejnění rozsudku, 26 peněžitých trestů…Poměr odsouzených a zproštěných PO cca 70:30 (často z důvodu účinné lítosti u neodvedení daně) „ „ „ „ SKUTKOVÁ PODSTATA TRESTNÉHO ČINU PRÁVNICKÉ OSOBY ZÁKLADY TRESTNÍ ODPOVĚDNOSTI „Trestný čin právnické osoby – formální podmínky (§ 8 odst. 1): „protiprávní čin spáchaný v jejím zájmu nebo v rámci její činnosti za podmínky, že jednal: „statutární orgán ( § 164 NOZ) nebo člen statutárního orgánu, „jiná osoba ve vedoucím postavení v rámci právnické osoby, která je oprávněna jménem nebo za právnickou osobu jednat, „osoba ve vedoucím postavení v rámci právnické osoby, která u této právnické osoby vykonává řídící nebo kontrolní činnost , i když není osobou uvedenou výše „ten, kdo vykonává rozhodující vliv na řízení této právnické osoby (např. majoritní akcionář, ovládající osoba atd.) „zaměstnanec nebo osoba v obdobném postavení při plnění pracovních úkolů, „ jestliže ho lze této právnické osobě přičítat. „ ZÁKLADY TRESTNÍ ODPOVĚDNOSTI „Trestný čin právnické osoby – materiální podmínky (§ 8 odst. 2): „právnické osobě lze přičítat spáchání trestného činu jestliže byl spáchán: „jednáním výše uvedených orgánů nebo osob (viz předchozí slide), kromě zaměstnance, nebo „zaměstnancem na podkladě rozhodnutí, schválení nebo pokynu výše uvedených orgánů nebo osob anebo proto, že orgány právnické osoby nebo osoby výše uvedené neprovedly taková opatření, která měly provést podle jiného právního předpisu nebo která po nich lze spravedlivě požadovat, zejména neprovedly povinnou nebo potřebnou kontrolu nad činností zaměstnanců nebo jiných osob, jimž jsou nadřízeny, anebo neučinily nezbytná opatření k zamezení nebo odvrácení následků spáchaného trestného činu „není sice určující zda se podaří zjistit, která konkrétní fyzická osoba jednala způsobem uvedeným shora, ovšem tento stav může komplikovat dokazováni. subjektivní stránky TČ ( příklady – neoprávněný odběr elektřiny a nelegální software). „ nový odst. 5 : Právnická osoba se trestní odpovědnosti zprostí, pokud vynaložila veškeré úsilí, které na ní bylo možno spravedlivě požadovat, aby spáchání protiprávního činu osobami uvedenými v odstavci 1 zabránila ( novela z. č. 183/2016 Sb.) – důkazní břemeno? inspirace § 21 odst. 1,2 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich,? „Pojem „ spravedlivě požadovat“ podle odst. 2 a 5 – rozdíl „ TRESTNÁ SOUČINNOST (§ 9) „pachatel, spolupachatel, účastník „jiná formulace než v TZ „ve skutečnosti pachatel, nepřímý pachatel a spolupachatel „jiné formy trestné součinnosti ? „je pachatelství PO a FO za ní jednající spolupachatelství ? „co více „pachatelů - FO„ v rámci jediné právnické osoby? „trestní odpovědností právnické osoby není dotčena trestní odpovědnost fyzických osob a trestní odpovědností těchto fyzických osob není dotčena trestní odpovědnost právnické osoby „ PRÁVNÍ NÁSTUPNICTVÍ (§ 10) „ „trestní odpovědnost PO přechází na všechny její právní nástupce „nejčastěji jde v praxi o převody hmotných a nehmotných složek podnikatelské činnosti PO na jiné subjekty a to různými právními úkony více či méně komplexními ( prodej podniku, res. koupě závodu podle § 2175 NOZ) „universální sukcese (zejm. přeměny obchodních společností) „singulární sukcese ( např. prodej podniku a jeho části jako majetkové složky PO vyjadřující soubor jejího jmění?) „více právních nástupců „soud při rozhodování o druhu a výměře trestu přihlédne i k tomu, v jakém rozsahu na každého z nich přešly výnosy, užitky a jiné výhody ze spáchaného trestného činu „nadále odpovědná i původní PO, pokud nezanikne „procesní úprava v § 32 TOPO ÚČINNÁ LÍTOST (§ 11) „trestní odpovědnost PO zaniká, jestliže: 1.dobrovolně upustí od dalšího protiprávního jednání a 2.odstraní nebezpečí nebo zamezí škodlivému následku nebo napraví škodlivý následek NEBO učiní oznámení v době, kdy nebezpečí může být ještě odstraněno nebo může být zabráněno škodlivému následku „širší rozsah než u fyzických osob ( srov. § 33 TZ) „nepoužije se u trestných činů: pletichy v insolvenčním řízení (§ 226 trestního zákoníku), porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže podle § 248 odst. 1 písm. e) trestního zákoníku, zjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě podle § 256 odst. 3 nebo 4 trestního zákoníku, pletichy při zadání veřejné zakázky a při veřejné soutěži podle § 257 odst. 1 písm. b) nebo c) trestního zákoníku, pletichy při veřejné dražbě podle § 258 odst. 1 písm. b) nebo c) trestního zákoníku". 1. PROMLČENÍ (§13) „ „Plynutím promlčecí doby nezaniká trestní odpovědnost „a) za trestné činy uvedené ve zvláštní části hlavě třinácté trestního zákoníku, s výjimkou trestných činů založení, podpory a propagace hnutí směřujícího k potlačení práv a svobod člověka (§ 403 trestního zákoníku), projevu sympatií k hnutí směřujícímu k potlačení práv a svobod člověka (§ 404 trestního zákoníku) a popírání, zpochybňování, schvalování a ospravedlňování genocidia (§ 405 trestního zákoníku), „b) za trestné činy rozvracení republiky (§ 310 trestního zákoníku), teroristického útoku (§ 311 trestního zákoníku) a teroru (§ 312 trestního zákoníku), pokud byly spáchány za takových okolností, že zakládají válečný zločin nebo zločin proti lidskosti podle předpisů mezinárodního práva." DRUHY TRESTŮ „zrušení PO „propadnutí majetku „peněžitý trest (20 – 730 denních sazeb po 1000 – 2 mil. Kč tedy až 1,46 mld. Kč) „propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty „zákaz činnosti (1 – 20 let) „zákaz plnění veřejných zakázek nebo účasti ve veřejné soutěži (1 – 20 let) „zákaz přijímání dotací a subvencí (1 – 20 let) „uveřejnění rozsudku (veřejný sdělovací prostředek) „co podmíněné odložení výkonu trestu nebo jiné alternativy? „některým PO nelze určité tresty uložit vůbec „ OCHRANNÉ OPATŘENÍ „zabrání věci nebo jiné majetkové hodnoty „včetně zabrání náhradní hodnoty nebo zabrání spisů a zařízení, nebo namísto zabrání věci nebo jiné majetkové hodnoty uložit pozměnění věci nebo jiné majetkové hodnoty, odstranění určitého zařízení, označení nebo provedení jiné změny nebo omezení dispozice s věcí nebo jinou majetkovou hodnotou za podmínek stanovených trestním zákoníkem. UKLÁDÁNÍ TRESTŮ A OCHRANNÉHO OPATŘENÍ (§ 14) „ „při stanovení druhu a výměry trestu soud přihlédne k: „povaze a závažnosti trestného činu „poměrům PO (dosavadní činnost a majetkové poměry) „tomu, zda PO vykonává činnost ve veřejném zájmu, která má strategický nebo obtížně nahraditelný význam pro národní hospodářství, obranu nebo bezpečnost „působení PO po činu (náhrada škody) „účinkům a důsledkům, jaký trest má mít v budoucnu „ochranné opatření „musí být přiměřené povaze, závažnosti spáchaného činu a majetkovým poměrům PO „při ukládání všech (T+OO) sankcí soud musí přihlédnout k zájmům poškozených a věřitelů, pokud nemají původ nebo nesouvisí s trestným činem PO – ochrana třetích osob „ TREST ZRUŠENÍ PRÁVNICKÉ OSOBY „nejpřísnější „„ …pokud její činnost spočívala zcela nebo převážně v páchání TČ …“ „pouze PO se sídlem v České republice „nelze uložit těm PO, u kterých to vylučuje jejich povaha (např. osoby zřízené zákonem) „v některých případech nutné vyjádření ČNB (např. u bank, pojišťoven, obchodníků s cennými papíry atd.) či příslušného orgánu státní správy „vstup do likvidace „z majetku PO mohou být uspokojeny pohledávky věřitelů „ „ „ ZÁNIK VÝKONU TRESTU „promlčení výkonu trestu (30, 20, 10 nebo 5 let – v závislosti na jiných důvodech než u FO) „X výkon trestu uloženého pro trestný čin teroristického útoku se nepromlčuje „ „ Výkon trestu pro trestné činy uvedené v § 13 se nepromlčuje DĚKUJI ZA POZORNOST „ „ „ „ „ „ „ „ „ „ © 2022