1. Vyřešte následující případ. Své odpovědi pečlivě odůvodněte a uveďte, z kterých konkrétních zákonných ustanovení je dovozujete.

Obec Dolní Lhota se na zasedání zastupitelstva rozhodla, že rekreační objekt ev. č. 25 ve svém katastrálním území by měl být prohlášen za kulturní památku, a to z důvodu zachování původní lidové architektury. Pan Tomáš Růžička jako majitel s tímto záměrem však nesouhlasil, jeho úmyslem bylo objekt zrekonstruovat a především modernizovat. Po oznámení záměru obce se rozhodl, že objekt raději prodá.

• Je obec oprávněna prohlásit věc, která leží v jejím katastrálním území, za kulturní památku? Pokud ano – jakou formou. Pokud ne – kdo je oprávněn prohlásit věc za kulturní památku? - § 3 zákona o státní památkové péči – pouze Ministerstvo kultury, a to rozhodnutím
• Může se pan Tomáš Růžička proti záměru obce bránit? Pokud ano, jakým způsobem?  - Ano – může podat vyjádření v rámci řízení (§ 3 odst. 2) a pak může podat rozklad proti rozhodnutí MK, případně i žalobu proti správnímu rozhodnutí dle § 65 SŘS
• Je pan Tomáš Růžička omezen v právu s věcí disponovat, pokud mu bylo oznámeno, že věc v jeho vlastnictví má být prohlášena za kulturní památku?  - § 3 odst. 3 - Vlastník je povinen od doručení vyrozumění podle odstavce 2 až do rozhodnutí ministerstva kultury chránit svoji věc nebo stavbu před poškozením, zničením nebo odcizením a oznámit ministerstvu kultury každou zamýšlenou i uskutečněnou změnu jejího vlastnictví, správy nebo užívání.
• Jakým způsobem bude panu Růžičkovi kompenzováno omezení jeho vlastnického práva? - viz čl. 11 odst. 4 Listiny: „Vyvlastnění nebo nucené omezení vlastnického práva je možné ve veřejném zájmu, a to na základě zákona a za náhradu.“
  "Omezení vlastníka kulturní památky jsou však v zákoně kompenzována řadou ustanovení, která za ně poskytují náhradu. 
  Tato náhrada spočívá především v tom, že v případě obnovy kulturní památky se poskytuje bezplatná odborná pomoc a poskytují se podklady a informace. 
  Dále - na žádost vlastníka - může obec nebo kraj, případně MK ČR pro údržbu či uchování kulturní památky poskytnout příspěvek na zvýšené náklady. 
  Rovněž ústřední orgán Státní památkové péče zabezpečuje projektové a stavebně-restaurátorské práce při obnově vybraných kulturních památek. 
  Příslušná odborná organizace státní památkové péče poskytuje kromě toho bezplatnou odbornou pomoc vlastníkům kulturní památky, zpracovává odborná vyjádření k provádění obnovy, zabezpečuje průzkum, výzkum a dokumentaci kulturní památky." (I. ÚS 35/1994)
  Od daně ze staveb a jednotek jsou osvobozeny zdanitelné stavby nebo zdanitelné jednotky kulturních památek po provedení stavební úpravy, počínaje rokem následujícím po vydání kolaudačního souhlasu, a to na dobu 8 let (§ 9 odst. 1 písm. p) zákona o dani z nemovitých věcí)

Problematické – osvobození od daně dělá v případě rodinných domů ročně několik set korun, max. několik tisíc. Bezplatnou pomoc by vlastník vůbec nepotřeboval, kdyby věc kulturní památkou nebyla. A především, na příspěvek na zvýšené náklady není právní nárok (poskytnutí závisí jen na uvážení příslušného orgánu) a navíc se poskytuje jen vlastníkům KP, podobná omezení jako vlastníci KP však mají nebo mohou mít i vlastníci nemovitostí v památkových rezervacích, památkových zónách a ochranných pásmech dle zákona o státní památkové péči, ti však dle tohoto zákona o příspěvek vůbec žádat nemohou.  

2. Vyřešte následující případ. Své odpovědi pečlivě odůvodněte a uveďte, z kterých konkrétních zákonných ustanovení je dovozujete.

Červnové číslo měsíčníku Poctivé univerzity ve městě X obsahovalo jako hlavní téma čísla článek „(Ne)Poctivost autorů závěrečných prací“, ve kterém byly jmenováni konkrétní studenti dopustivší se při psaní nebo obhajobě závěrečné práce nepoctivého jednání. Čerstvá absolventka Poctivé univerzity slečna Bohabojná se v něm dočetla, že ona konkrétně „práci obhájila jen proto, že spala s vedoucím, který jí proto dal do posudku E a nechal ji u obhajoby projít“. Autor článku uváděl, že tuto informaci má od nejmenovaného člena komise, který byl obhajobě slečny Bohabojné přítomen. Tento člen komise ji dovozoval z toho, že prý slečna Bohabojná „během celé obhajoby se svým vedoucím nestydatě flirtovala“. Nejmenovaný člen komise dále dodal, že jinak si úspěch slečny Bohabojné u obhajoby vůbec nedovede vysvětlit, protože předvedla mizerný výkon.

Slečna Bohabojná obratem napsala rozhořčený dopis vydavateli měsíčníku, ve kterém mu sdělila, že oba posudky její závěrečné práce ji doporučily ohodnotit za A, což lze snadno ověřit v databázi závěrečných prací univerzity. Dodala také, že jejím vedoucím práce byla žena a ať laskavě okamžitě uvedou věc na pravou míru. V následujícím červencovém čísle nebyla o věci ani zmínka. Po několika telefonických urgencích slečny Bohabojné vyšla v srpnovém čísle drobným písmem v pravém rohu na poslední stránce noticka, že slečna Bohabojná s tvrzeními z červnového čísla nesouhlasí.

• Je měsíčník vysoké školy periodickým tiskem? Je nutné mít pro vydávání periodického tisku povolení? - 

  tiskoviny vydávané pod stejným názvem, se stejným obsahovým zaměřením a v jednotné grafické úpravě nejméně dvakrát v kalendářním roce (§3 a) tisk. Z)
  ne, ale aspoň 30 dní před zahájením vydávání se to musí oznámit MK, které to zapíše do evidence (§ 7)

• Je nutné v periodickém tisku uvádět ročník jeho vydání? - ne, není to povinný údaj podle § 8 (název, označení periodický tisk územního samosprávného celku, jde-li o periodický tisk územního samosprávného celku, četnost (periodicita) vydávání, označení regionální mutace, je-li periodický tisk vydáván v regionálních mutacích, místo vydávání, číslo a den vydání, evidenční číslo periodického tisku přidělené ministerstvem, identifikační údaje vydavatele)
• Má slečna Bohabojná právo, aby jí bylo sděleno jméno člena komise, který autorovi článku „(Ne)Poctivost autorů závěrečných prací“ sdělil v zadání uvedené informace? - 

  ne, viz § 16 ochrana zdroje – neplyne z něj povinnost tuto informaci poskytnout

• Kdo je odpovědný za správnost informací v článku „(Ne)Poctivost autorů závěrečných prací“? - vydavatel § 4
• Jak se správně jmenuje institut, o jehož uplatnění slečna Bohabojná vydavatele žádala? Jaké jsou podmínky jeho uplatnění? - právo na uveřejnění odpovědi (právo na odpověď) § 11

  • bylo uveřejněno sdělení obsahující skutkové tvrzení, které se dotýká cti, důstojnosti nebo soukromí určité fyzické osoby, anebo jména nebo dobré pověsti určité právnické osoby (§ 11 odst. 1)

  • písemná žádost s odůvodněním a návrhem odpovědi doručená vydavateli do 30 dnů od uveřejnění (§ 12)

• Mohl by vydavatel za určitých okolností jeho uplatnění odmítnout? Pokud ano a odmítl to neoprávněně, jak se může slečna Bohabojná bránit? - 

  § 15 (1) Vydavatel není povinen uveřejnit odpověď nebo dodatečné sdělení, jestliže

   a) uveřejněním navrženého textu by byl spáchán trestný čin nebo přestupek,

   b) uveřejnění navrženého textu by bylo v rozporu s dobrými mravy,

   c) napadené sdělení, popřípadě jeho napadená část, je citací sdělení třetí osoby určeného pro veřejnost nebo jeho pravdivou interpretací a jako takové bylo označeno nebo prezentováno.

       (2) Vydavatel není povinen uveřejnit odpověď, jestliže žádost o její uveřejnění směřuje vůči sdělení uveřejněnému na základě prokazatelného předchozího souhlasu osoby, která žádost podala.

       (3) Vydavatel není povinen uveřejnit dodatečné sdělení, jestliže ještě předtím, než mu byla žádost o jeho uveřejnění doručena, uveřejnil sdělení odpovídající dodatečnému sdělení z vlastního podnětu a dodržel přitom podmínky stanovené tímto zákonem.

  obrana: u soudu § 15 odst. 1, a to civilního, nikoli správního!
• Jak musí vydavatel s požadavkem slečny Bohabojné naložit? Jakých pochybení se konkrétně dopustil? - 

  povinnost uveřejnit odpověď (§ 11 odst. 1 in fine)

  ve stejném periodickém tisku, v němž bylo uveřejněno napadené sdělení, a to takovým způsobem, aby nové sdělení bylo umístěním a formou rovnocenné a rozsahem přiměřené napadenému sdělení,

  s výslovným označením "odpověď " nebo "dodatečné sdělení",

  na vlastní náklady,

  do 8 dnů ode dne doručení žádosti, pokud to není možné tak v nejbližším následujícím vydání stejného periodického tisku. Vydavatel je povinen o tomto postupu do 8 dnů ode dne doručení žádosti o uveřejnění odpovědi nebo dodatečného sdělení písemně informovat osobu, která žádost podala, a v této informaci označit vydání periodického tisku, v němž dojde k uveřejnění odpovědi nebo dodatečného sdělení (§ 13)
• Jak za tato pochybení může být sankcionován? - nejedná se o přestupek – viz § 17

  Změnila by se nějak zásadně situace, kdyby „(Ne)Poctivost autorů závěrečných prací“ nebyl článek v měsíčníku, ale název TV pořadu? - nikoli – viz § 35-41 zákona č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů

• Má vydavatel měsíčníku Poctivé univerzity ve městě X povinnost zdarma poskytnout výtisk každého čísla knihovně Právnické fakulty MU? Co přesně znamená institut povinného výtisku a komu všemu je poskytován? - 

  ne, bezplatně se dávají povinné výtisky podle tiskového zákona Národní knihovně České republiky, Moravské zemské knihovně v Brně, knihovně Národního muzea v Praze, ministerstvu, Parlamentní knihovně, každé krajské knihovně (u regionálních mutací jen příslušné krajské knihovně), Městské knihovně v Praze, Knihovně a tiskárně pro nevidomé K. E. Macana v Praze v případě tisku pro nevidomé a slabozraké (§ 9)

  podle zákona č. 37/1995 Sb., o neperiodických publikacích se dávají Národní knihovně České republiky, Moravské zemské knihovně v Brně, Vědecké knihovně v Olomouci, Městské knihovně v Praze, místně příslušné krajské knihovně podle sídla vydavatele a Knihovně a tiskárně pro nevidomé K. E. Macana v Praze v případě publikace ve slepeckém písmu (§ 3)

  dále je vydavatel povinen neperiodické publikace nabídnout ke koupi knihovnám určeným vyhláškou (§ 4)
•  Co je to z hlediska zákona knihovna? Jaký druh knihovny je knihovna Právnické fakulty MU? Jaké jiné druhy knihoven známe?  - 

  zařízení, v němž jsou způsobem zaručujícím rovný přístup všem bez rozdílu poskytovány veřejné knihovnické a informační služby vymezené tímto zákonem, a které je zapsáno v evidenci knihoven (§ 2 písm. a) zákona č. 257/2001 Sb., o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon))

  specializovaná (§ 13 a § 3 odst. 1 d)) – má specializovaný knihovní fond (knihovní fond sestávající z knihovních dokumentů určitého, zpravidla oborového zaměření - § 2 písm. g))

  Národní knihovna, Knihovna a tiskárna pro nevidomé K. E. Macana, Moravská zemská knihovna v Brně, krajské knihovny zřízené příslušným orgánem kraje, základní knihovny zřízené příslušným orgánem obce, specializované knihovny (§ 3 odst. 1 a § 9an.)
  

3. Vyřešte následující případ. Své odpovědi pečlivě odůvodněte a uveďte, z kterých konkrétních zákonných ustanovení je dovozujete.

Firma pana Jana Nováka se rozhodla zakoupit poměrně zchátralý objekt bývalého hotelu, který se nachází v památkové rezervaci statutárního města Brna. Tento objekt má být podle plánů firmy zbourán a na jeho místě postaven polyfunkční objekt.

•  Je povinností firmy zajistit provedení záchranného archeologického výzkumu? - § 22 odst. 2 zákona o státní památkové péči - Má-li se provádět stavební činnost na území s archeologickými nálezy, jsou stavebníci již od doby přípravy stavby povinni tento záměr oznámit Archeologickému ústavu a umožnit jemu nebo oprávněné organizaci provést na dotčeném území záchranný archeologický výzkum.
•  V případě, že ano, je oprávněna jej provést sama firma, či je povinna kontaktovat jiné subjekty? Pokud ano, které a kde lze jejich výčet nalézt?  - 

  § 21 odst.

  (1) Archeologické výzkumy je oprávněn provádět Archeologický ústav Akademie věd České republiky, který se také vyjadřuje k ochraně archeologického dědictví v řízeních podle zvláštních právních předpisů.

   (2) Ministerstvo kultury může na žádost v odůvodněných případech po dohodě s Akademií věd České republiky povolit provádění archeologických výzkumů vysokým školám, pokud je provádějí při plnění svých vědeckých nebo pedagogických úkolů, muzeím nebo jiným organizacím, popřípadě fyzické osobě, které mají pro odborné provádění archeologických výzkumů potřebné předpoklady. Oprávněná organizace uzavírá s Akademií věd České republiky dohodu o rozsahu a podmínkách provádění archeologických výzkumů.
•  V případě, že firma bude nucena záchranný archeologický výzkum provést, kdo jej bude hradit?  - § 22 odst. 2 Je-li stavebníkem právnická osoba nebo fyzická osoba, při jejímž podnikání vznikla nutnost záchranného archeologického výzkumu, hradí náklady záchranného archeologického výzkumu tento stavebník; jinak hradí náklady organizace provádějící archeologický výzkum.