13.10.2007
1
Co je MPS, jeho složky,
účel?
Právní obor řešící soukromoprávní vztahy s
mezinárodním prvkem
Mezinárodní právo soukromé a procesní
Kde podat návrh na zahájení řízení, vyřešit
hmotněprávně, jak uznat a vykonat cizí
rozhodnutí
MPS ­ prameny
Vnitrostátní
Mezinárodní
Komunitární (řazené do tzv. evropského justičního
prostoru)
MPS ­ prameny vnitrostátní
zák. č. 97/1963 Sb., o mezinárodním právu soukromém a
procesním
zák. č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení (§ 36 ­ 40)
některá ustanovení z
obchodního zákoníku,
zákona o rodině,
zákoníku práce,
zákona o konkurzu a vyrovnání,
zákona směnečného a šekového
aj.
MPS ­ mezinárodní smlouvy
Pramen mezinárodního práva veřejného
Aby byla závazná, musí splnit
Podmínky MPV
objektivní = smlouva je platná
subjektivní = smlouva je platná pro ČR
Podmínky vnitrostátního práva
čl. 10 Ústavy :
Vyhlášené mezinárodní smlouvy, k jejichž ratifikaci dal
Parlament souhlas a jimiž je Česká republika vázána, jsou
součástí právního řádu; stanoví-li mezinárodní smlouva
něco jiného než zákon, použije se mezinárodní smlouva.
MPS ­ komunitární prameny
Primární právo
Sekundární právo
Nařízení
Směrnice
Rozhodnutí ESD
Rozhodnutí Rady
Podpůrně mezinárodní smlouvy
Kolize vnitrostátní vs. mez. normy
čl. 10 Ústavy
Vyhlášené mezinárodní smlouvy, k jejichž ratifikaci dal
Parlament souhlas a jimiž je Česká republika vázána, jsou
součástí právního řádu; stanoví-li mezinárodní smlouva
něco jiného než zákon, použije se mezinárodní smlouva.
Aplikační přednost mezinárodních smluv splňujících
podmínky tohoto článku
NEJEDNÁ SE O VYŠŠÍ PRÁVNÍ SÍLU
13.10.2007
2
Kolize vnitrostátní vs. komunit. normy
Řešení plyne ze zřizovacích smluv (prim.právo)
Aplikační přednost
Přímý účinek (nařízení)
Tyto koncepce formulované a dotvářené ESD
Kolize mezinárodní vs. komunit. normy
Obecně není nikde řešeno
V rámci evropského justičního prostoru je tato otázka
řešena přímo v komunitárních normách
SOUBĚHY MEZINÁRODNÍCH
SMLUV
Ideální :
- jedna ze smluv přímo
obsahuje pravidla řešení
Vzor:
Ženevské úmluvy vs. New
Yourská úmluva (čl. 7 NY)
Článek VII. 1. Ustanovení této
Úmluvy se nedotýkají platnosti
mnohostranných nebo
dvoustranných dohod uzavřených
Smluvními státy o uznání a výkon
rozhodčích nálezů, ani nemohou
zbavit žádnou zúčastněnou stranu
případného práva použití v rozsahu
stanoveném zákonodárstvím nebo
smlouvami země, v níž je nález
uplatňován.
Ženevský protokol o doložkách o rozsudím z roku 1923 a Ženevská úmluva o
vykonatelnosti cizích rozhodčích výroků z roku 1927 pozbudou platnosti mezi
Smluvními státy v době a v rozsahu, v němž se tato Úmluva stane pro ně
závaznou.
KOLIZE MEZINÁRODNÍCH
SMLUV se stejným PŘEDMĚTEM
Vídeňská úmluva o smluvním právu obsahuje pravidla pro
tento případ střetu.
a) čl. 59 odst. 1. písm. a) - lex posterior derogat priori (zákon
pozdější ruší zákon dřívější). Toto pravidlo lze použít tam, kde je
zřetelné, že nová úprava má nahradit úpravu dřívější a vedle sebe
nemohou existovat.
b) čl. 59 odst. 1 písm. b). - smlouvy mohou existovat vedle sebe,
použije té úpravy, dle níž lze dosáhnout určitého výsledku
snadněji a účinněji.
SMLOUVY SE NETÝKAJÍ TÉHOŽ
PŘEDMĚTU
Vídeňská úmluva tuto situaci neupravuje.
V praxi mohou nastat různé situace:
stejný předmět úpravy nepřímý (mezinárodní kupní smlouva),
samotná úprava je realizována pomocí různých metod, resp.
různých druhů norem.
Závěr: přednost má unifikace hmotně právní
jedna smlouva upravuje okruh otázek úžeji než druhá. Např.
smlouva o právní pomoci v. smlouva o vymáhání výživného.
Jak hodnotit specialitu?
Závěr: různé možnosti, v praxi často dle pravidla maximální
účinnosti