22.10.2007
1
Proces zjišťování právního
režimu obchodní transakce
Proces zjišťování právního režimu
obchodní transakce
1. Kvalifikace
2. Hledání přímé normy (pokud není, pokračuji)
3. Podřazení pod kolizní normu
4. Navázání na národní právní řád
5. Aplikace tohoto právního řádu
ad KVALIFIKACE
Abych mohl vůbec hledat buď přímou normu, nebo normu kolizní,
musím vědět, pro CO tuto normu hledám.
Proces, kdy zjišťujeme, znaky jakého právního institutu (kupní
smlouvy, smlouvy o obch. zastoupení, dědění) vykazuje skutkový
stav, který posuzujeme.
Soud postupuje nejtypičtěji při kvalifikaci podle svého národního
práva.
ad HLEDÁNÍ PŘÍMÉ NORMY
Vzhledem k tomu, že přímá úprava má přednost před úpravou
kolizní, je nejprve nutné zjistit, zda na danou právní otázku není
aplikovatelná nějaká přímá úprava.
To, že najdu přímou úpravu, ještě neznamená, že ji automaticky
aplikuji musím si potvrdit její aplikační předpoklady
Tento krok je nutný zejména u kupní smlouvy ­ existuje přímá
úprava v MS mající 67 smluvních států (ta jen na podnikatelské KS)
Sice jsou i další úpravy (mezinárodní faktoring, finanční leasing), ale
ty nejsou významné a mají spíše informativní charakter
ad PODŘAZENÍ POD KOLIZNÍ
NORMU
Neexistuje-li přímá úprava, je nutné postupovat metodou kolizní.
Musí soud použít kolizní normu? - ANO
Jakou? ­ v naprosté většině soud používá své kolizní normy. Jsou
určité výjimky, z nichž podstatný je tzv. zpětný odkaz.
Za ,,své" je nutné samozřejmě považovat i případné komunitární
kolizní normy (Římská úmluva o právu rozhodném pro závazky ze
smluv)
Zpětný odkaz
Kolizní norma státu A odkazuje na právní řád státu B.
- pokud odkazuje jen na hmotné normy = nic
- pokud odkazuje i na kolizní normy = právo B může
odkazovat zpět na právo A (nebo i na právo C)
Příčina = stejné rozsahy, různá navázání
V mezinárodních smlouvách obsahujících KN se zakazuje, v našem
právu řeší § 35 = může se využít, je-li to rozumné a spravedlivé.
U závazků = NE
U věcí rodinných, dědických, osobnostních = ANO
22.10.2007
2
ad NAVÁZÁNÍ NA PRÁVNÍ ŘÁD
Musí se jednat o právní řád státu ­ nelze navazovat na nestátní
prostředky úpravy (i když v nové komunitární úpravě pokus byl,
nakonec staženo)
Soud MUSÍ aplikovat právní řád, na který odkazuje kolizní norma.
Nemá povinnost znát jeho obsah, ale je povinen ZJISTIT obsah
cizího práva ­ tj. s cizím právem se zachází jako s právem, nikoliv
jako s právní skutečností.
ad APLIKACE CIZÍHO PRÁVNÍHO
ŘÁDU
Soud je povinen aplikovat cizí právo tak, aby byl schopen vyřešit
danou situace.
Je povinen cizí právo aplikovat tak, jak by učinil soudce ve státě,
odkud toto právo pochází = včetně judikatury.
Nesprávná aplikace cizího práva ­ možnost podání opravného
prostředku.
Nepoužít cizího práva je možné v případě výhrady veřejného
pořádku a mezinárodně kogentních norem
Výhrada veřejného pořádku
Umožňuje v konkrétním případě odmítnout aplikaci normy
zahraničního práva, jestliže účinky aplikace by byly v rozporu s
veřejným pořádkem = základními zásadami společenského
zřízení a právního řádu, na nichž je nutné bezvýhradně trvat.
Je to ,,poslední varianta obrany". Slouží k ochraně veřejného
pořádku.
monogamie, rovné postavení muže a ženy, rovné postavení manželských i
nemanželských dětí
Mezinárodně kogentní normy
Zcela opačný smysl. Neslouží k obraně veřejného pořádku, ale k
prosazování veřejných zájmů.
Jsou aplikovatelné bez ohledu na rozhodné právo. Proto jsou
,,mezinárodně" kogentní. Obvyklé kogentní normy jsou právem
rozhodným nahrazeny.
Patří sem normy typicky správního a finančního práva + trestní,
ústavní, ze soukr.odvětví např. spotřebitelské právo.
Cla, omezení dovozu/vývozu, antidumping, daně,