Mezinárodní právo soukromé – mezinárodní právo procesní Mgr. Klára Svobodová Mezinárodní právo procesní p Soubor právních norem, které upravují postup soudů a jiných orgánů a účastníků a vztahy mezi nimi vznikající v řízení o soukromoprávních věcech, v němž se vyskytuje mezinárodní prvek p Součást mezinárodního práva soukromého Mezinárodní právo procesní p Mezinárodní pravomoc p Uznání a výkon cizích rozhodnutí p Postavení cizinců v řízení p Mezinárodní právní pomoc Mezinárodní právo procesní p Prameny p Mezinárodní smlouvy p Komunitární právo (evropský justiční prostor) p Vnitrostátní předpisy – zákon č. 97/1963 Sb., o mezinárodním právu soukromém a procesním (ZMPS) Mezinárodní pravomoc Příklad 1 Obchodník z ČR a obchodník z Německa uzavřeli kupní smlouvu. Český prodávající dodal zboží řádně a včas, kupující však nezaplatil kupní cenu. Prodávající chce podat žalobu na vrácení zboží a náhradu škody. U kterého soudu ji může podat? Mezinárodní pravomoc Příklad 2 Manželé, z nichž jeden má českou státní příslušnost a druhý francouzskou, žijí v Bruselu. Manželé se chtějí rozvést. U kterého soudu je možné podat návrh na rozvod? Mezinárodní pravomoc Příklad 3 Občanka ČR se provdala za rakouského státního příslušníka. Po svatbě žili nejprve ve Vídni, poté se přestěhovali do Prahy, kde se jim narodila dcera. Otec od rodiny následně odešel a vrátil se do Vídně. Matka zůstala s dcerou v Praze. Chce podat návrh na rozvod a svěření dítě do péče. U kterého soudu může podat návrh? Mezinárodní pravomoc Český občan žil posledních 15 let ve Španělsku, kde zemřel a zanechal dědictví – nemovitost, peníze na účtu atd. Dědicové žijí v ČR. Který soud bude oprávněn projednat dědictví? Mezinárodní pravomoc p Pravomoc ve vztahu k cizině, projednat případ s mezinárodním prvkem p Z pohledu vnitrostátních norem (ZMPS) – vymezení pravomoci tuzemských soudů – kdy ještě má tuzemský soud právo projednat určitý případ s mezinárodním prvkem p Z pohledu mezinárodních smluv nebo komunitárních předpisů – rozdělení pravomoci mezi smluvní, resp. členské státy Mezinárodní pravomoc p Mezinárodní příslušnost p Různá pravidla pro jednotlivé druhy soukromoprávních věci - Majetkové věci - Rodinné věci (rozvod, výchova nezletilých, určení otcovství, osvojení) - Dědické věci Mezinárodní pravomoc p Výlučná pravomoc p Fakultativní pravomoc p Konflikt pravomocí - Negativní - pozitivní Mezinárodní pravomoc p Pravomoc ve věcech majetkových !!! Rozhodující je tzv. domicil (bydliště, sídlo) žalovaného => hranice mezi použitím komunitárního předpisu a ZMPS Mezinárodní pravomoc p Pokud má žalovaný domicil na území některého členského státu (x Dánsko) => komunitární norma p Nemá-li žalovaný domicil v členském státě => ZMPS Mezinárodní pravomoc p Nařízení Rady (ES) č. 44/2001 o příslušnosti soudů a uznání a výkonu rozhodnutí ve věcech občanských a obchodních = nařízení Brusel I ü Nástupce Bruselské úmluvy z roku 1968 ü Vstup v platnost 1.3.2002 (pro ČR 1.5.2004) Brusel I p Nařízení ü akt sekundárního práva ü přímo použitelné v členských státech ü závazné pro stát i jeho vnitrostátní subjekty Brusel I p Jednotná interpretace ü Evropský soudní dvůr (ESD) ü Autonomní výklad ü Prejudiciální řízení – řízení o předběžné otázce Brusel I p Autonomní výklad ü Druh výkladu, ne metoda ü Ne podle práva některého členského státu ü Cíle a systém nařízení ü Zásady společné právním řádům členských států 29/76 - LTU Lufttransportunternehmen GmbH & Co. KG v Eurocontrol Brusel I p Působnost nařízení p Mezinárodní prvek - Nařízení se vztahuje pouze na řízení s mezinárodním prvkem - Územní působnost - Všechny členské státy kromě Dánska Brusel I p Časová působnost (článek 66) - Řízení zahájená po vstupu nařízení v platnost - Osobní působnost - Vychází z domicilu žalovaného Brusel I p Věcná působnost (článek 1) - Pozitivní vymezení ü Věci občanské a obchodní – konkrétní obsah dán rozhodnutími ESD O/ Nezáleží na druhu soudu O/ Jednotný význam v rámci ES O/ Civilní nárok před trestním soudem O/ Civilní věci před správním soudem O/ Spor mezi osobou veřejného práva a osobou soukromého práva O/ Pracovní spory Brusel I - negativní vymezení ü Věci daňové, celní a správní ü Otázky osobního stavu, způsobilost osoby k právům a k právním úkonům, majetkové vztahy mezi manželi, dědění ü Konkurzy, vyrovnání ü Sociální zabezpečení ü Rozhodčí řízení Brusel I p Úprava pravomoci – 3 hlavní zásady p Žalovaný s domicilem na území některého členského státu má být zásadně žalován v tomto státě (článek 2) p Za určitých okolností může být žalován i v jiném členském státě (článek 3) p Osoba s domicilem mimo ES podléhá vnitrostátním pravidlům o určování pravomociu Brusel I p Systém pravomoci ü Obecná pravomoc ü Alternativní pravomoc ü Speciální pravomoc ü Výlučná pravomoc založená nařízením ü Výlučná pravomoc založená dohodou stran ü Tzv. tichá prorogace Brusel I p Obecná pravomoc ü Základ systému pravomoci ü Žalovaný má být zásadně žalován ve státě, kde má domicil – soudy v tomto státě mohou projednat jakýkoli nárok vůči žalovanému Brusel I p Domicil ü Spojení osoby s určitým místem v rámci státu ü Fyzické osoby – článek 59 (kolizní norma) ü Právnické osoby – vymezení přímo v nařízení (článek 60) O/ Sídlo O/ Ústředí O/ Hlavní provozovna Brusel I p Alternativní pravomoc ü Články 5, 6 ü Případy, kdy soud členského státu, má pravomoc projednat žalobu proti osobě s domicilem v jiném členském státě ü Užší vztah soudu ke vzniklému sporu, souvislost řízení ü Žalobce si může vybrat mezi obecnou a alternativní pravomocí Brusel I p Speciální pravomoc ü Pojištění, spotřebitelské smlouvy, individuální pracovní smlouvy ü Články 8 - 21 ü Ochrana slabší strany ü Přednost před obecnou i alternativní pravomocí Brusel I p Výlučná pravomoc ü Článek 22 ü Použije se před všemi ostatními pravidly ü O dané otázce mohou rozhodovat pouze soudy jednoho státu Brusel I p Prorogační dohoda ü Možnost stran zvolit si soud ü Jedna ze stran dohody musí mít domicil v členském státě ü Přednost před ostatními pravidly (x výlučná pravomoc) ZMPS - §37 p Článek 4 nařízení Brusel I p Mezinárodní pravomoc českého soudu je dána, pokud je podle OSŘ dána jeho příslušnost p Prorogační dohoda ve prospěch českého soudu (ani jedna ze stran dohody nemá domicil v členském státě) Mezinárodní pravomoc p Pravomoc ve věcech manželských (rozvod, zrušení, prohlášení neplatnosti) Nařízení Rady (ES) č. 2201/2003, o příslušnosti soudů a uznání a výkonu rozhodnutí ve věcech manželských a rodičovské zodpovědnosti (Brusel IIbis) ZMPS Brusel IIbis p Působnost p Mezinárodní prvek p Územní - Všechny členské státy kromě Dánska - Časová - Řízení zahájená po 1.3.2005 Brusel IIbis p Věcná - rozvod, rozluka, prohlášení manželství za neplatné - Otázky rodičovské zodpovědnosti (právo péče o dítě, styk s dítětem, poručnictví, opatrovnictví atd.) X určení rodičovství, osvojení, vyživovací povinnost Brusel IIbis p Pravomoc ve věcech manželských – kritéria ü Obvyklé bydliště (společné) manželů ü Poslední společné obvyklé bydliště manželů (a jeden zde stále bydlí) ü Bydliště odpůrce ü Bydliště alespoň jednoho manžela (společný návrh) ü Obvyklé bydliště navrhovatele (alespoň 1 rok před podáním návrhu) ü Obvyklé bydliště navrhovatele (alespoň 6 měsíců + státní příslušnost) ü Společná státní příslušnost manželů Brusel IIbis p Manžel, který má obvyklé bydliště na území členského státu nebo státní příslušnost některého členského státu, může být na území jiného členského státu žalován jen podle výše uvedených pravidel p Zbytková pravomoc ü Soud žádného členského státu není pravomocný podle výše uvedených pravidel ü Vnitrostátní pravidla - §38 ZMPS §38 ZMPS p Český soud má pravomoc: ü Alespoň jeden z manželů má české občanství ü Alespoň jeden z manželů má v ČR pobyt (rozhodnutí bude uznáno v domovských státech obou manželů) ü Alespoň jeden z manželů má v ČR pobyt delší dobu ü Oba manželé žijí v ČR a jde o neplatnost manželství Mezinárodní pravomoc p Pravomoc ve věcech rodičovské zodpovědnosti k nezletilým dětem Nařízení Brusel IIbis Úmluva o pravomoci orgánů, použitelném právu, uznávání, výkonu a spolupráci ve věcech rodičovské zodpovědnosti a opatření k ochraně dětí (141/2001 Sb.m.s.) – Haagská úmluva ZMPS - §39 Ne výživné (Brusel I, §39 ZMPS) Nařízení Brusel IIbis p Kritéria ü Obvyklé bydliště dítěte v době podání žaloby - Základní kritérium x - výjimky Nařízení Brusel IIbis ü Zachování pravomoci podle předchozího obvyklého bydliště dítěte (článek 9) – týká se jen rozhodování o právu na styk s dítětem O/ Soud ve státě původního bydliště vydal rozhodnutí o právu na styk s dítětem O/ Pouze zákonné přestěhování O/ Po dobu 3 měsíců po přestěhování O/ Dítě musí získat obvyklé bydliště v novém členském státě O/ Nositel práva na styk s dítětem má nadále obvyklé bydliště ve státě původu O/ Nositel práva nesměl příjmout změnu pravomoci Nařízení Brusel IIbis ü Pravomoc v případě únosu dítěte ü Pokračování pravomoci ü Pravomoc rozvodového soudu ve věcech rodičovské zodpovědnosti - I když dítě nemá v tomto státě obvyklé bydliště - Alespoň jeden z manželů má rodičovskou zodpovědnost - Manželé a nositelé rodičovské zodpovědnosti pravomoc soudu přijali - Je to v zájmu dítěte Nařízení Brusel IIbis p Pravomoc soudu, k němuž má dítě silný vztah - V rámci jiného řízení - Dítě má ke státu silný vztah (jeden z nositelů rodičovské zodpovědnosti tady má obyvklé bydliště, dítě je občanem) - Všechny strany příjmou pravomoc - Je to v zájmu dítěte Nařízení Brusel IIbis ü Přítomnost dítěte - Nelze zjistit obyvklé bydliště - Nepoužije se pokračování pravomoci ü Zbytková pravomoc - Soud žádného členského státu není pravomocný podle uvedených pravidel - Použití národních pravidel Haagská úmluva p Mnohostranná mezinárodní smlouva p Součást českého práva p Na základě článku 10 Ústavy ČR má aplikační přednost před ZMPS p Věcná působnost - Rodičovská zodpovědnost k nezletilým dětem Haagská úmluva p Kritéria pravomoci - Obvyklé bydliště dítěte - Původní obvyklé bydliště dítěte (v případě únosu) §39 ZMPS p Pravomoc českých soudů je dána: ü Dítě je občanem ČR ü Cizinec žije v ČR – jen nutná opatření Mezinárodní pravomoc p Pravomoc ve věci určení otcovství §40 ZMPS ü Má-li odpůrce v ČR obecný soud ü Má-li v ČR navrhovatel obecný soud ü Alespoň jeden z rodičů nebo dítě má české občanství Mezinárodní pravomoc p Pravomoc ve věcech osvojení §41 ZMPS ü Osvojitel je český občan ü Alespoň jeden z manželů (osvojitelů) je český občan ü Osvojitel zde má pobyt a rozhodnutí bude uznáno v jeho domovském státě ü Osvojitel zde má delší pobyt Mezinárodní pravomoc p Pravomoc ve věcech dědických §§ 44,45 ZMPS ü Zůstavitel byl v době smrti českým občanem ü z ůstavitel měl v ČR bydliště a dědic se tady zdržuje ü Nemovitost v ČR ü Stát, jehož je zůstavitel příslušníkem, nevydává dědictví českých občanů nebo odmítne projednat dědictví Mezinárodní pravomoc Příklad 1 Obchodník z ČR a obchodník z Německa uzavřeli kupní smlouvu. Český prodávající dodal zboží řádně a včas, kupující však nezaplatil kupní cenu. Prodávající chce podat žalobu na vrácení zboží a náhradu škody. U kterého soudu ji může podat? Mezinárodní pravomoc p Žalovaný má domicil v Německu – členský stát => použití nařízení Brusel I - Obecná pravomoc – německé soudy - České soudy by mohly být pravomocné: O/ Článek 5 odst. 1 O/ Kdyby tu byla prorogační dohoda Mezinárodní pravomoc Příklad 2 Manželé, z nichž jeden má českou státní příslušnost a druhý francouzskou, žijí v Bruselu. Manželé se chtějí rozvést. U kterého soudu je možné podat návrh na rozvod? Mezinárodní pravomoc p Nařízení Brusel IIbis - Bydliště manželů – belgický soud (pouze) - Český soud by nebyl k rozvodu pravomocný Mezinárodní pravomoc Příklad 3 Občanka ČR se provdala za rakouského státního příslušníka. Po svatbě žili nejprve ve Vídni, poté se přestěhovali do Prahy, kde se jim narodila dcera. Otec od rodiny následně odešel a vrátil se do Vídně. Matka zůstala s dcerou v Praze. Chce podat návrh na rozvod a svěření dítě do péče. U kterého soudu může podat návrh? Mezinárodní pravomoc p Rozvod – nařízení Brusel IIbis - Český soud – poslední společné bydliště manželů a jeden tu stále bydlí - Rakouský soud – bydliště odpůrce p Svěření dítěte do péče - Český soud – obvyklé bydliště dítěte - Rakouský soud – kdyby byl rozvodovým soudem Mezinárodní pravomoc Příklad 4 Český občan žil posledních 15 let ve Španělsku, kde zemřel a zanechal dědictví – nemovitost, peníze na účtu atd. Dědicové žijí v ČR. Který soud bude oprávněn projednat dědictví? Mezinárodní pravomoc p §44 ZMPS - Český soud – zůstavitel byl v době smrti českým občanem Uznání a výkon cizích rozhodnutí p Zásada teritoriality v soudním řízení -> rozhodnutí soudu platí bez dalšího jen na území státu, kde bylo vydáno -> aby mohlo být použito (vykonáno) na území jiného státu, musí mu být přiznány účinky domácího rozhodnutí -> platí i pro soudní smíry, veřejné listiny a rozhodčí nálezy Uznání a výkon cizích rozhodnutí p Uznání = cizímu rozhodnutí se přiznávají tytéž účinky jako rozhodnutí tuzemskému p Prohlášení vykonatelnosti (exequatur) = osvědčení o tom, že rozhodnutí splňuje určité formální náležitosti p Výkon rozhodnutí = nucená realizace Uznání a výkon cizích rozhodnutí p současná situace v ČR -> u rozhodnutí v majetkových věcech - rozhodující je původ rozhodnutí => l Rozhodnutí z členského státu ES l Rozhodnutí z nečlenského státu ES -> u ostatních rozhodnutí – záleží na tom, zda existuje komunitární úprava Uznání a výkon rozhodnutí v rámci ES p Rozhodnutí, veřejné listiny a smíry vydané na území členského státu ES p Právní předpisy evropského (komunitárního) původu Uznání a výkon rozhodnutí v rámci ES p Nařízení Rady (ES) č. 44/2001 o příslušnosti soudů a uznání a výkonu rozhodnutí ve věcech občanských a obchodních (nařízení Brusel I) p Nařízení Rady (ES) č. 805/2004, kterým se zavádí evropský exekuční titul pro nesporné nároky Uznání a výkon rozhodnutí v rámci ES p Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1896/2006, kterým se zavádí řízení o evropském platebním rozkazu Nařízení Brusel I p Obecný předpis - Použije se pro uznání a výkon tehdy, nepoužije-li se něketrý z ostatních předpisů (EET, EPR) Nařízení Brusel I ü Rozhodnutí vydané soudem členského státu (bez ohledu na označení) ü Veřejná listina vypracovaná a vykonatelná v členském státě ü Soudní smír schválený a vykonatelný v členském státě Nařízení Brusel I p Uznání p Prohlášení vykonatelnosti p Výkon rozhodnutí Nařízení Brusel I p Uznání rozhodnutí je v rámci ES zásadně automatické p Posouzení podmínek uznání -> zvláštní řízení o uznání (na návrh strany, uznání je sporné) – v ČR obecný soud povinného, rozhoduje rozsudkem -> předběžná otázka v rámci jiného řízení -> opravné řízení proti rozhodnutí o prohlášení vykonatelnosti Nařízení Brusel I p Důvody odepření uznání ü Rozpor s veřejným pořádkem ü Vady řízení ve státě vydání rozhodnutí ü Res iudicata a překážky jí podobné ü Nedostatek mezinárodní pravomoci Jsou-li tyto důvody namítnuty a objektivně dány, je soud povinen uznání cizího rozhodnutí odepřít. Nařízení Brusel I p Rozpor s veřejným pořádkem ü Rozpor s VP čl. státu, v němž se žádá o uznání ü Rozpor musí být takového stupně, že porušuje základní principy právního řádu členského státu, ve kterém je žádáno o uznání Nařízení Brusel I p Vady řízení ve státě vydání rozhodnutí ü žalovanému, v jehož nepřítomnosti bylo rozhodnutí vydáno, nebyl doručen návrh na zahájení řízení nebo jiná rovnocenná písemnost v dostatečném časovém předstihu a takovým způsobem, který mu umožňuje přípravu na jednání před soudem Nařízení Brusel I p Res iudicata a překážky jí podobné a) na území státu uznání bylo mezi týmiž účastníky vydáno rozhodnutí, jež je neslučitelné s uznávaným rozhodnutím b) mezi týmiž účastníky bylo o témže nároku vydáno dřívější rozhodnutí na území jiného členského či třetího státu, splňuje-li toto dřívější rozhodnutí podmínky uznání v daném státě Nařízení Brusel I ü Překážka uznání je dle důvodu sub a) založena bez ohledu na časovou prioritu a také přesto, že se nejedná o rozhodnutí o témže nároku ü Překážka uznání dle bodu b) představuje klasickou překážku věci rozsouzené Nařízení Brusel I p Nedostatky mezinárodní pravomoci ü Nedodržení některých pravidel o pravomoci upravených v nařízeníň - Speciální pravomoc – spotřebitelské smlouvy, pojištění - Výlučná pravomoc Nařízení Brusel I p Řízení o prohlášení vykonatelnosti (exequatur) ü Specifické řízení, jehož smyslem je ověřit, zda cizí rozhodnutí splňuje vymezené formální náležitosti ü Návrh na prohlášení vykonatelnosti se podává: - Okresní soud v místě bydliště (sídla) povinného - Soudní exekutor Nařízení Brusel I p Průběh řízení ü soud pouze zkoumá: - Zda bylo předloženo vyhotovení rozhodnutí, které splňuje podmínky pro uznání jeho pravosti - Zda bylo předloženo osvědčení (o vykonatelnosti ve státě původu) ü Povinný v této fázi nemůže činit žádná podání Nařízení Brusel I p Rozhodnutí o prohlášení vykonatelnosti ü Usnesení ü Doručení – navrhovatel, povinný Nařízení Brusel I p Opravný prostředek proti prohlášení vykonatelnosti – odvolání ü Jen oprávněný nebo povinný ü Okresní soud ü Sporné řízení ü Lhůta – 1 měsíc od doručení prohlášení vykonatelnosti ü Zrušení prohlášení – jen z důvodů pro odepření uznání Nařízení Brusel I p Rozhodnutí o opravném prostředku – usnesení p Napadení rozhodnutí o opravném prostředku -> dovolání -> žaloba pro zmatečnost Nařízení Brusel I p Výkon rozhodnutí ü rozhodnutí je vykonatelné ve státě, kde bylo vydáno ü rozhodnutí je prohlášeno za vykonatelné ve státě uznání ü samotná úprava postupu při výkonu rozhodnutí je ponechána vnitrostátní úpravě (u nás OSŘ, EŘ) ü návrh na výkon lze podat buď samostatně, nebo společně s návrhem na prohlášení vykonatelnosti Nařízení o EET p Zjednodušení uznání a výkonu rozhodnutí ve stanovených případech p Zrušení prohlášení vykonatelnosti p Použití formulářů Nařízení o EET p Působnost nařízení p Územní Všechny členské státy kromě Dánska - Časová - Použitelnost od 21.10.2005 Nařízení o EET p Věcná - Věci občanské a obchodní - Vyloučené otázky O/ Věci daňové, celní a správní O/ Odpovědnost státu za jednání či opomenutí při výkonu státní moci O/ Věci osobního stavu, způsobilost, majetkové vztahy mezi manželi, závěti, dědictví O/ Konkurzy, vyrovnání O/ Sociální zabezpečení O/ Rozhodčí řízení Nařízení o EET p Rozhodnutí p Soudní smíry p Veřejné listiny o nesporných nárocích Nařízení o EET p Nesporný nárok ü Dlužník s ním výslovně souhlasil – uznal nárok, byl schválen smír ü Dlužník v průběhu soudního řízení nevznesl proti nároku žádné námitky ü Dlužník se nezúčastnil soudního jednání, předtím vznesl proti nároku námitky (pokud to podle národního práva znamená souhlas s nárokem věřitele) ü Dlužník uznal nárok ve veřejné listině Nařízení o EET p Potvrzení rozhodnutí jako evropského exekučního titulu ü Na žádost u původního soudu ü Rozhodnutí je vykonatelné ve státě, kde bylo vydáno ü Nebyla porušena pravidla o pravomoci podle nařízení Brusel I (speciální a výlučná pravomoc) ü Soudní řízení splnilo tzv. minimální standardy uvedené v nařízení ü Soudní řízení se konalo ve státě, kde má dlužník bydliště, je-li dlužník spotřebitelem Nařízení o EET p Minimální standardy - Pravidla o doručování - Náležité informace o nároku pro dlužníka (v dokumentu o zahájení řízení) - Náležité informace o procesních krocích nezbytných pro napadení nároku - Zajištění přezkumu rozhodnutí Nařízení o EET p Potvrzení evropského exekučního titulu p Oprava EET - Nesrovnalost mezi rozhodnutím a EET - Na žádost p Zrušení EET - Bylo uděleno zjevně nenáležitě - Na žádost Nařízení o EET p Rozhodnutí potvrzené ve státě původu jako EET je v jiném členském státě vykonáno, aniž je potřeba prohlášení vykonatelnosti a aniž může být něco namítáno proti uznání Nařízení o EET p Výkon rozhodnutí ü Podle práva státu výkonu ü Věřitel musí předložit – vyhotovení rozhodnutí, vyhotovení potvrzení (eventuálně překlad) ü Zamítnutí výkonu -> na žádost dlužníka -> překážka res iudicata, která nemohla být uplatněna v původním řízení - Neslučitelné rozhodnutí - Dřívější rozhodnutí - Stejná věc - Stejné strany Evropský platební rozkaz p Jednotné řízení o evropském platebním rozkazu (vedle vnitrostátních úprav platebních rozkazů) ve všech členských státech p Zjednodušení přeshraničních sporů o nesporných peněžitých nárocích p Hladké uznání a výkon EPR v rámci ES Evropský platební rozkaz p Působnost p Přeshraniční spory p Územní působnost - Všechny členské státy kromě Dánska - Časová působnost - Použitelnost nařízení od 12.12.2008 Evropský platební rozkaz p Věcná působnostň - Věci občanské a obchodní - Vyloučené otázky ü Věci daňové, celní a správní ü Odpovědnost státu za jednání či opomenutí při výkonu státní moci ü Majetkové vztahy mezi manželi, závěti, dědictví ü Konkurzy, vyrovnání ü Sociální zabezpečení ü Nároky z mimosmluvních závazků Evropský platební rozkaz p Vymáhání pohledávek: - Peněžité na určitou částku - Splatné v době podání návrhu na vydání EPR Používání vzorových formulářů Evropský platební rozkaz p Řízení o vydání - Jen na návrh ü Označení stran, soudu ü Výše nároku ü Žalobní d ůvod včetně popisu rozhodných okolností ü Seznam důkazů ü Odůvodnění příslušnosti soudu ü Odůvodnění přeshraniční povahy případu Evropský platební rozkaz - Návrh lze podat písemně nebo elektronicky - Soud posoudí, zda jsou splněny požadavky stanovené nařízením a zda je nárok odpodstatněný (co nejdříve) – lze provést automatizovaně - Návrh nemá všechny náležitosti – lhůta k doplnění nebo k opravě - Častečný platební rozkaz Evropský platební rozkaz - Odmítnutí návrhu ü Nejsou splněny požadavky dané nařízením (věcná působnost, přeshraniční povaha, splatná peněžitá pohledávka, přislušnost, náležitosti návrhu) ü Nárok je zjevně neopodstatněný ü Žalobce neopraví nebo nedoplní návrh ve stanovené lhůtě Evropský platební rozkaz - proti odmítnutí nelze podat opravný prostředek (odmítnutí nezakládá překážku věci rozsouzené) - Vydání EPR ü Max do 30 dnů od podání návrhu (žádná sankce za nedodržení lhůty ü Doručení žalovanému (způsobem uvedeným v nařízení) Evropský platební rozkaz p Odpor - 30 dní od doručení - Nemusí být odůvodněn - Soud pokrčuje v řádném civilním řízení (žalobce to může v návrhu odmítnout) – přechod se řídí národním právem Evropský platební rozkaz p Nebyl-li podán odpor => Soud prohlásí EPR za vykonatelný a zašle jej žalobci. Evropský platební rozkaz p Přezkum - U soudu, který vydal EPR - I po lhůtě k podání odporu - Důvody: ü EPR byl žalovanému doručen podle nařízení + doručení nebylo provedeno včas (na přípravu obhajoby) bez viny žalovaného ü Žalovaný nemohl popřít nárok – vyšší moc, mimořádné okolnosti, které nezavinil ü EPR byl vydán zjevně chybně ü Jiné výjimečné okolnosti Evropský platební rozkaz - Soud odmítne žádost => EPR zůstává v platnosti - Soud rozhodne, že přezkum je oprávněný => EPR je od počátku neplatný Evropský platební rozkaz p EPR vykontelný ve státě původu je uznán a vykonán v jiném členském státě - Žádné prohlášení vykonatelnosti - Žádná možnost napadnout uznání Evropský platební rozkaz p Výkon EPR - Podle práva státu výkonu - Žalobce předloží EPR, překlad - Zamítnutí výkonu ü Neslučitelnost s jiným rozhodnutím nebo rozkazem -> dřívější -> stejná věc -> stejné strany -> námitku nebylo možné vznést v původním řízení Uznání a výkon cizích rozhodnutí p Rozhodnutí v majetkových věcech z nečlenských států ES §§ 63 – 66 ZMPS Uznání a výkon cizích rozhodnutí p Cizí rozhodnutí (§63 ZMPS) -> rozhodnutí justičního orgánu cizího státu -> cizí soudní smír -> cizí notářská listina Uznání a výkon cizích rozhodnutí -> uznání se nevyslovuje zvláštním rozhodnutím -> uznání je realizováno tím, že český orgán k rozhodnutí přihlédne, jako-by šlo o české rozhodnutí -> nařízení výkonu je ale nutné vždy odůvodnit Uznání a výkon cizích rozhodnutí p Důvody pro odepření uznání: l Uznání brání výlučná pravomoc českých orgánů l O stejné věci bylo českým orgánem vydáno pravomocné rozhodnutí nebo bylo v ČR uznáno pravomocné rozhodnutí orgánu třetího státu l Účastníku řízení, vůči němuž má být rozhodnutí uznáno, byla odňata možnost řádně účastnit se řízení l Uznání by se příčilo českému veřejnému pořádku l Není zaručena vzájemnost Uznání a výkon cizích rozhodnutí p Uznání a výkon rozhodnutí v rodinných věcech - rozvod, rozhodnutí ve věcech rodičovské zodpovědnosti ü Rozhodnutí z členského státu ES – nařízení Brusel IIbis ü Rozhodnutí z nečlenského státu – Haagská úmluva, ZMPS Brusel IIbis p Obecná procedura uznání a výkonu - Témeř shodné jako v Bruselu I - Více důvodů pro neuznání v případě věcí rodičovské zodpovědnosti ü U veřejného pořádku se berou v potaz zájmy dítěte ü Rozhodnutí bylo vydáno bez slyšení dítěte + byly tím porušeny základní procesní zásady ve státě uznání ü Žádost osoby, která tvrdí, že rozhodnutí zasahuje do její rodičovské zodpovědnosti + nemohla být v řízení vyslechnuta Brusel IIbis - Nikdy se nepřezkoumává pravomoc soudu, který vydal rozhodnutí - Nelze odmítnout uznání rozhodnutí o rozvodu pouze proto, že právo státu uznání nepřipouští rozvod - Důvody pro neuznání se přezkoumávají už v první fázi řízení o prohlášení vykonatelnosti Brusel IIbis p Zvláštní procedura uznání a výkonu určitých rozhodnutí o právu na styk s dítětem a o navrácení dítěte - Rozhodnutí musí být opatřeno speciálním osvědčením - Žádné prhlášení vykonatelnosti - Žádné možné námitky proti uznání Haagská úmluva p Rozhodnutí týkající se rodičovské zodpovědnosti p Ze smluvního státu, který není členem ES p Automatické uznání p Podmínky uznání mohou být posuzovány v rámci ü Zvláštního řízení o uznání (na žádost strany) ü V rámci řízení o prohlášení vykonatelnosti Haagská úmluva p Prohlášení vykonatelnosti - Na návrh - Zamítnutí je z těchto důvodů: ü Rozhodnutí bylo přijato orgánem, který nebyl podle úmluvy pravomocný ü Dítě nebylo slyšeno (+byly tím porušeny základní zásady řízení v daném státě) ü Na žádost osoby, která tvrdí, že rozhodnutí narušuje její rodičovskou zodpovědnost ü Zjevný rozpor s veřejným pořádkem (nejlepší zájmy dítěte) ü Neslučitelnost s pozdějším opatřením přijatým v nesmluvním státem obvyklého bydliště dítěte (splňuje podmínky pro uznání) §§67, 68 ZMPS p Rozhodnutí ve věcech manželských a ve věcech určení otcovství, je-li alespoň jedním z účastníků řízení český občan -> uznání se vyslovuje zvláštním rozhodnutím – rozsudek Nejvyššího soudu ČR -> vyjádření nejvyššího státního zástupce -> návrh na uznání – účastníci řízení, každý, kdo prokáže právní zájem, nejvyšší státní zástupce §§67, 68 ZMPS -> důvody pro odepření uznání: l Překážka res iudicata (české pravomocné rozhodnutí nebo cizí uznané rozhodnutí o téže věci) l Porušení procesních práv l Rozpor s veřejným pořádkem §§67, 68 ZMPS p Rozhodnutí v manželských věcech a ve věcech určení otcovství, byli-li všichni účastníci příslušníky státu, o jehož rozhodnutí jde nebo se tato rozhodnutí uznávají v domovských státech všech účastníků -> tato rozhodnutí mají v ČR bez dalšího stejné právní účinky jako česká rozhodnutí -> nesmí odporovat českému veřejnému pořádku §§67, 68 ZMPS Všechna ostatní nemajetková rozhodnutí se uznávají jako majetková. Mezinárodní právní pomoc = právní pomoc ve styku s cizinou p Například: Při řízení u českého soudu je třeba provést procesní úkon (dokazování, doručení) v zahraničí (i opačně) p Platí zásada svrchovanosti - o provedení úkonu je třeba požádat cizí orgán Základní prameny p ZMPS p Mezinárodní smlouvy p Právo ES Posyktování právní pomoci p Vzájemnost p Mezinárodní smlouvy § Dvoustranné smlouvy o právní pomoci § Mnohostranné smlouvy p Právo ES § přímo použitelná nařízení Druhy právní pomoci p Aktivní – orgán žádá p Pasivní – orgán je žádán Doručování a dokazování p I. Režim ZMPS p II. Režim práva ES p III. Režim mezinárodních smluv I. Režim ZMPS p Pasivní právní pomoc (§56, 57 ZMPS) - Zásada používání tuzemských procesních předpisů x - pokud cizí orgán požádá a postup není proti českému veřejnému pořádku – lze postupovat podle cizího předpisu I. Režim ZMPS p Aktivní právní pomoc - Cizí orgán postupuje podle svých procesních předpisů - § 60 ZMPS – pro účely řízení vedeného v ČR postačí pro doručování a dokazování soulad s českými předpisy I. Režim ZMPS p Doručování - Jednoduché (bez ověřeného překladu) - Formální - Nelze přímo poštou p Úkony českých zastupitelských orgánů - Doručení, výslech I. Režim ZMPS - Styk s orgány cizích států §55 ZMPS p Styk diplomatický - použije se, není-li styk s přísl. státem smluvně upraven - Orgán ČR - MS - MZV – diplomat. úřad ČR - cizí „MZV“ - cizí orgán b) Styk konzulární - český konzulární úřad předá přímo cizímu orgánu - konzulární smlouvy c) Styk ministerský - mezi ministerstvy spravedlnosti - mezinárodní smlouvy I. Režim ZMPS - Styk s orgány cizích států Výjimky z §55 ZMPS p Styk přímý - dožadující orgán přímo dožádanému a zpět - dvoustranné smlouvy o právní pomoci p Haagské úmluvy - dožadující orgán ústřednímu orgánu, který vyřídí - právo ES I. Režim ZMPS p Důvody odmítnutí právní pomoci - Výhrada veřejného pořádku (pohrůžka) - Provedení úkonu není v pravomoci dožádaného (českého) soudu ( X postoupení) II. Režim práva ES p Doručování – nařízení 1348/2000 p Použitelnost nařízení o doručování - Soudní a mimosoudní písemnost - Občanské a obchodní věci - Jde o doručení přes hranice státu - Klauzule maximální výhodnosti – nadále použitelné jsou MS, které urychlují a zjednodušují doručování II. Režim práva ES p Dokazování – nařízení 1206/2001 p Použitelnost nařízení o dokazování - Realizace činnosti soudů - Věc občanská a obchodní - Přeshraniční dokazování - Klauzule maximální výhodnosti III. Režim mezinárodních smluv p Úmluva o provádění důkazů v cizině ve věcech občanských a obchodních (Haag, 18. 3. 1970 - vyhláška č. 129/1976 Sb.) p Úmluva o doručování soudních a mimosoudních písemností v cizině ve věcech občanských a obchodních (Haag, 15. 11. 1965 - vyhláška č. 85/1982 Sb.) p Úmluva o vymáhání výživného v cizině (New York, 20. 6. 1956 - vyhláška č. 33/1959 Sb.) p Úmluva o zrušení požadavku ověřování cizích veřejných listin (Haag, 5.10.1961, vyhláška č. 45/1999 Sb.) p Úmluva o civilním řízení (Haag, 1. 3. 1954 - vyhláška č. 72/1966 Sb.) p Úmluva o zrušení požadavku ověřování cizích veřejných listin (Haag, 5.10.1961, vyhláška č. 45/1999 Sb.)