25.11.2007
1
Předběžná otázka
Situace, kdy rozhodnutí o základní otázce je závislé a nemůže být
vyneseno, aniž by byla zodpovězena předběžná otázka.
To je společné i pro dílčí otázku ­ v čem je potom rozdíl?
Předběžná otázka může stát samostatně, dílčí otázka je
nesamostatným prvkem určitého právního vztahu.
(způsobilost k pr.úkonům, forma PÚ ­ ty jsou relativně samostatné,
existují pro ně i samostatné kolizní normy což vede k mozaikové
úpravě)
Navazování předběžných otázek
Dvě varianty samostatné navázání = soud použije kolizní
normy fóra, tj. svoje kolizní normy.
Argument pro = vnitřní harmonie (o dané otázce
se rozhoduje podle stejných KN a následně
hmotného práva, ať jako o základní nebo
předběžné otázce)
Použije se v situacích, kdy existuje zájem na
tomto stejném rozhodování
nesamostatné navázání = soud použije kolizní normy práva rozhodného
pro základní otázku. Argument pro = vnější harmonie (soud rozhodne
stejně, jako by rozhodl soud ve státě, podle jehož práva se posuzuje
základní otázka).
Použije se tehdy, jestliže předběžná otázka nemá dostatečně silný vztah k
tuzemsku.
Aplikace cizího práva
Za jakých podmínek se použije cizí právo?
Jestliže na něj odkáže kolizní norma.
(ex officio, bez ohledu na vzájemnost)
Jak se zjišťuje obsah cizího práva?
Soud si ho musí zjistit sám. (může požádat i strany, ale to jej nezbavuje
povinnosti zjistit obsah)
Není ,,anglo-americká" povinností stran doložit cizí právo.
Jak se cizí právo používá?
Používá se jako právo, nikoliv jako pr. skutečnost.
Soud by jej měl použít jako soud ve státě, odkud právo pochází.
Přihlíží se k novelizacím.
Omezení aplikace cizího práva
1. Výhrada veřejného pořádku
Možnost / povinnost odmítnout aplikaci cizího právního
řádu, jestliže účinky této aplikace by byly v rozporu se
základními zásadami společenského a státního zřízení, na
nichž je nutné bezvýhradně trvat.
Je to poslední ochrana právního řádu ­ proto pasivní VP.
2. Mezinárodně kogentní normy
Slouží k prosazování veřejného zájmu daného státu ­ proto
aktivní VP. Vynucují si své použití, i když právem
rozhodným je právo jiného státu.
Typicky normy veřejnoprávní, ale jsou sem zařazeny i některé
soukromoprávní normy
Mezinárodně kogentní normy
1. Lex fori
2. Lex causae
3. Právo třetího státu
Podle toho se liší i způsob jejich využití.
1. Aplikace
2. Přihlédnutí / zohlednění
3. Přihlídnutí / zohlednění je-li prokázána jejich významnost
Společnost ABS mající sídlo na území Německa a společnost DSD
mající sídlo na území ČR, vstoupily do jednání o vzniku smlouvy o
dodávce 50 tun drůbežího masa z Německa do ČR. Vzhledem k tomu,
že došlo k výskytu ptačí chřipky na ostrově Rujana, ČR využila
možnosti a zakázala dovoz veškerého drůbežího masa z této oblasti.
Ve smlouvě byla doložka o volbě německého práva.
1. Které procesní a kolizní normy by použil. Odůvodni doktrínou či
ustanovením zákona. (Poznámka: Bez odůvodnění nebude odpověď
započtena).
2. Jak by obecně mohl český soud řešit kvalifikační otázku, a jak by ji
pravděpodobně řešil. Uveď obecně, jaké metody kvalifikace znáš.
Uveď jejich silné a slabé stránky.
3. V případě, že by neexistovala doložka o volbě práva, určit právní
režim smlouvy
4. Mohlo by být v daném případě využito například přijetí zpětného odkazu?
Vysvětli o jakou situaci v případě zpětného odkazu jde. Přijetí či nepřijetí
odůvodni doktrínou i zákonem.
5. Kvalifikuj normy týkající se zákazu dovozu. Uveď, zda budou či nebudou
tyto normy odsunuty v případě volby práva.
Jak bys posoudil situaci, jestliže skutkový stav by zůstal stejný (vývoz
maza z Německa do ČR), ale zákaz dovozu by nevyhlásila ČR, ale samo
Německo zakázalo vývoz drůbežího masa ze svého území.
25.11.2007
2
Mezinárodně kogentní normy
Společnost A se sídlem na území ČR a společnost B se sídlem na
území Maďarska uzavřely smlouvu o dodávce vojenského materiálu.
Smlouva se má dle příslušné doložky řídit maďarským právem.
V ČR existuje zákon o obchodu s vojenským materiálem, dle
kterého je nutné pro tento typ obchodu splnit určité předpoklady,
mimo jiné získat licenci pro vývoz. Jestliže nedojde k získání této
licence, je smlouva podle českého práva neplatná. Smlouva byla
nicméně sepsána. Posuď situaci.
Mezinárodně kogentní normy
Společnost A se sídlem na území ČR a společnost B se sídlem na
území Ukrajiny uzavřely smlouvu o dodávce zboží na Ukrajinu.
Smlouva se dle příslušné doložky má řídit ukrajinským právem.
Součástí ukrajinského práva je zákon, který podmiňuje dovoz
předmětného zboží existencí zvláštního povolení ověřujícího
vlastnosti zboží. Posuď dopad cizího veřejného práva a možnosti
jeho zohlednění.
Společnost A se sídlem na území ČR a společnost B se sídlem na
území Bosny a Hercegoviny uzavřely smlouvu o dodávce zboží do
Sudánu. Smlouva se řídí českým právem. Zboží má být přepraveno
po moři přes Egypt. Dodávku není možné realizovat, neboť Egypt
přijal embargo na obchod se Sudanem. Vyhodnoť situaci z pohledu
mezinárodního práva soukromého a možného zohlednění norem.