Nabývání pro případ smrti jinak než děděním (Riggs versus Palmer) provází Ondřej Horák Katedra teorie práv a právních dějin PF UP v Olomouci 1) Přechod práv (nároků) z pracovního a služebních poměrů −§ 260 z. č. 65/1965 Sb., zákoník práce −§ 159 odst. 6 a 7 z. č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání −§ 212 z. č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů −§ 328 odst. 1 z. č. 262/2006 Sb., zákoník práce −z. č. 234/2014 Sb., o státní službě (problematiku přechodu práv po smrti zaměstnance neupravuje) − − − 2) Přechod nároků (práv) z pracovního poměru −z. č. 65/1965 Sb., zákoník práce −§ 260 (1): Nárok na náhradu za bolest a za ztížení společenského uplatnění smrtí zaměstnance zaniká. −(2): Ostatní peněžité nároky zaměstnance jeho smrtí nezanikají; do výše odpovídající trojnásobku jeho průměrného měsíčního výdělku přecházejí mzdové nároky z pracovního poměru postupně přímo na jeho manžela, děti a rodiče, jestliže s ním žili v době smrti ve společné domácnosti; předmětem dědictví se stávají, není-li těchto osob. −z. č. 262/2006 Sb., zákoník práce −§ 328 odst. 1: Peněžitá práva zaměstnance jeho smrtí nezanikají. Do výše odpovídající trojnásobku jeho průměrného měsíčního výdělku přecházejí mzdová a platová práva z pracovněprávního vztahu uvedeného v § 3 větě druhé postupně na jeho manžela, děti a rodiče, jestliže s ním žili v době smrti ve společné domácnosti; předmětem dědictví se stávají, není-li těchto osob. − 3) Přechod platových nároků ze služebních poměrů −z. č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání −§ 159 (7): Ostatní peněžité nároky vojáka vzniklé do zániku služebního poměru nezanikají; do výše odpovídající trojnásobku jeho průměrného měsíčního výdělku přecházejí platové nároky ze služebního poměru postupně přímo na manžela, děti a rodiče, jestliže s ním žili v době smrti ve společné domácnosti; předmětem dědictví se stávají, není-li těchto osob. −z. č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů −§ 212 (1): Nárok na náhradu za bolest a za ztížení společenského uplatnění zaniká smrtí příslušníka. Ostatní peněžité nároky nezanikají. −(2): Nároky ze služebního poměru až do výše trojnásobku průměrného služební[ho] příjmu příslušníka přecházejí na jeho manžela, a není-li jej, na jeho děti, a není-li manžela ani dětí, na rodiče, jestliže s ním žili v době smrti v domácnosti. Jestliže není těchto osob, nároky se stávají předmětem dědictví. − (Ne)řešené problémy −východisko: vztah veřejného a soukromého práva −1) rozsah nabývaných práv (peněžitá práva x mzdová a platová práva; co cestovní náhrady? nároky na náhradu za bolest a za ztížení společenského uplatnění; osobní?) −2) na okruh oprávněných (registrované partnerství?) −3) na charakter nabývání jinak než děděním (vražda manžela, viz dále) − − − Judikatura Nejvyššího správního soudu −„veřejné a soukromé právo v moderní společnosti nejsou dva světy oddělené, v nichž by platila zcela a principiálně odlišná pravidla, nýbrž dvě sféry jednoho ve své podstatě jednotného a uceleného právního řádu“; −vztah soukromého a veřejného práva chápe jako „vztah obecného a zvláštního práva“, což má být v praxi cenné tím, že to „umožňuje ˈsubsidiárněˈ použít i ve veřejném právu normy práva soukromého tam, kde veřejnoprávní úprava chybí či je kusá a kde nelze dospět k rozumnému závěru, že absence či kusost úpravy má svůj samostatný smysl a účel“ (č. j. 2 As 50/2005-53). Případ Riggs v. Palmer a jeho význam pro české právo provází Ondřej Horák Katedra teorie práv a právních dějin PF UP v Olomouci Riggs v. Palmer – spor, který se proslavil −vnuk zavraždil dědečka… z kontinentální perspektivy banální dědicko-právní spor −zapsal se do dějin právní myšlení, −polemika o významu principů v právu, kritika právního pozitivismu − − − − − − − − − Ronald Dworkin H. L. A. Hart − (1931–2013) (1907–1992) − − − Image result for herbert hart Related image Domácí reflexe −A. Bröstl, V. Cepl, P. Colotka, P. Holländer, Z. Kühn či T. Sobek; ÚS, NS i NSS −„Pokusím se na slavném sporu Riggs versus Palmer objasnit podstatu sporu Dworkinova útoku proti Hartovi. Pan Riggs zavraždil bohatého člověka, který předtím sepsal závěť, v níž panu Riggsovi odkázal veškerý svůj majetek. … Právě v tomto případě se ukázala nedostatečnost Hartových ústupků – ani ta nejvolnější interpretace ani dotváření práva či analogie nemohla nahradit aplikaci starého uznávaného principu, že nikdo nemůže nabýt majetku vlastním protiprávním činem.“ − /CEPL, V. Prameny práva – principy nebo zájmy? Praha 1999, s. 8./ Komparace - středoevropský kontext −pracovněprávní předpisy sousedních států neobsahují (s výjimkou Slovenska) speciální úpravu přechodu majetkových práv a povinností zaměstnance v případě jeho úmrtí (je předmětem dědění) −naopak plnění pozůstalým v případě smrti zaměstnance v Rakousku, Polsku a Německu, která svým charakterem odpovídají úmrtnému ve služebním poměru Komparace - historický kontext −§ 531 ObčZ 1950: „Pozůstalý manžel, který žil se zůstavitelem v době jeho smrti ve společné domácnosti, dědí vedle svého podílu nedoplatky zůstavitelovy odměny za práci a opětujících se důchodů až do výše jednoměsíčního příjmu, jakož i zůstavitelovo obvyklé domácí zařízení.“ −§ 758 ABGB 1811: „Mimo podíl dědický náležejí pozůstalému manželu jako přednostní odkaz movitosti náležející k manželské domácnosti, vedle dětí zůstavitelových však jen to, co je nutno k jeho vlastní potřebě.“ /znění k 31. 12. 1950/ −tzv. zákonný odkaz Řešení −analogie k dědické nezpůsobilosti a vydědění −zásady (nikdo by neměl těžit…. § 6 odst. 2 OZ) −chápat plnění z pracovního a služebních mortis causa jako tzv. zákonný odkaz − 13 − − − −Děkujeme za pozornostJ