JUDr. Eva Dobrovolná, Ph.D., LL.M. Právnická fakulta Masarykovy univerzity v Brně OSOBY A ZASTOUPENÍ PRÁVNÍ JEDNÁNÍ OSOBY FYZICKÉ I. Právní osobnost §Člověk má právní osobnost od narození až do smrti (§ 23). Nenarozené dítě za podmínek: v souladu s jeho zájmy, bylo prokazatelně počato a narodí se živé. §Smrt člověka průkaz veřejnou listinou vystavenou po prohlédnutí těla mrtvého stanoveným způsobem (§ 26 odst. 1). Nelze-li tělo mrtvého prohlédnout, nahrazuje tento důkaz smrti rozhodnutí soudu o prohlášení člověka za mrtvého, pokud tento byl účasten takové události, že se jeho smrt vzhledem k okolnostem jeví jako jistá. Přitom soud v rozhodnutí určí den, který platí za den smrti takového člověka (§ 26 odst. 2) §Nezvěstnost a domněnka smrti §Změna pohlaví člověka nastává chirurgickým zákrokem „při současném znemožnění reprodukční funkce a přeměně pohlavních orgánů“ (§ 29). §Součástí právní osobnosti jsou jméno a bydliště člověka, dále také pseudonym § § § § OSOBY FYZICKÉ II. Svéprávnost a deliktní způsobilost §Svéprávnost: §dosud způsobilost k právním úkonům §Plné svéprávnosti se nabývá: úZletilostí, tj. dovršením 18. roku věku (§ 30 odst. 1) §Před nabytím zletilosti se plné svéprávnosti nabývá: úPřiznáním svéprávnosti soudem (emancipací) na návrh nezletilého se souhlasem zákonného zástupce, nebo na návrh zákonného zástupce se souhlasem nezletilého (§ 37), § nebo úuzavřením manželství; takto nabytá svéprávnost se neztrácí ani zánikem manželství, ani jeho prohlášením za neplatné (§30 odst. 2). §Nezletilí: úMá se za to, že jsou způsobilí k právním jednáním svou povahou přiměřeným rozumové a volní vyspělosti jejich věku úMohou získat omezenou způsobilost jednat udělením souhlasu zákonným zástupcem (je-li jich více, kterýmkoli z nich) ve shodě se zvyklostmi soukromého života k určitému právnímu jednání nebo k dosažení určitého účelu (§ 32). §Deliktní způsobilost: úpředpokladem je rozumová a volní vyspělost OSOBY FYZICKÉ III. Omezení svéprávnosti §Podpůrná opatření při narušení schopnosti zletilého právně jednat (§ 38 n.) úPředběžné prohlášení úNápomoc při rozhodování úZastoupení členem domácnosti §Omezení svéprávnosti úna dobu nutnou pro vyřízení určité záležitosti; na jinak určenou určitou dobu, max. na 3 roky (§ 59). úOmezení soud bezodkladně změní nebo zruší i bez návrhu, změní-li se okolnosti (§ 60). úV rozhodnutí o omezení svéprávnosti soud jmenuje opatrovníka za podmínek § 61-63. úOmezení svéprávnosti se netýká běžných záležitostí každodenního života (§ 64). § § OSOBY PRÁVNICKÉ I. §Vznik: úzakladatelské právní jednání (založení PO) spolu s registrací (vznik PO) úzákon újiný způsob stanovený jiným předpisem (§ 122) §Registrační princip a princip materiální a formální publicity §Právnická osoba má právní osobnost; svéprávnost však nikoliv §Právnická osoba má i deliktní způsobilost za protiprávní čin, kterého se dopustil při plnění svých úkolů člen voleného orgánu, zaměstnanec nebo jiný její zástupce vůči třetí osobě §Jednání právnické osoby úStatutární orgán úOpatrovník (§165) úZaměstnanci, obdobně člen nebo člen jiného orgánu nezapsaného do VR (§ 166) úJednání za PO je v NOZ chápáno jako zastupování (§ 161, 162) OSOBY PRÁVNICKÉ II. §Identifikační znaky právnické osoby úNázev - musí obsahovat označení právní formy úNárodnost – podle sídla úSídlo ú úROZDĚLENÍ PRÁVNICKÝCH OSOB V NOZ §Korporace (§ 210-213 -302 se spolkem) § - Spolky (§ 214-302) §Fundace (§ 303-305 – 401 s N+NF) § - Nadace (§ 306-393) § - Nadační fondy (§ 394-401) §Ústavy (§ 402-418) ú OCHRANA OSOBNOSTI I. §Rozsah ochrany osobnosti (§81 NOZ): úzejména život a důstojnost člověka, zdraví a právo žít v příznivém životním prostředí, vážnost, čest, soukromí a projevy osobní povahy. I NOZ uvádí pouze demonstrativní výčet. Jméno nově požívá ochrany samostatně (§ 77 a násl. NOZ), přibývá právo na příznivé životní prostředí. §Prostředky ochrany osobnostních práv §a) specifické prostředky (§ 82 a 2956 a násl. NOZ) úzdržení se takových zásahů a nepokračování v takovém jednání (negatorní žaloba) úodstranění následků neoprávněného zásahu obnovením původního stavu (restituční žaloba, § 2951, resp. § 82 odst. 1 NOZ), úSatisfakce – omluva nebo peněžitá náhrada §b) obecné prostředky – náhrada škody (§ 2894 a násl. NOZ) vydání bezdůvodného obohacení (§ 2991 a násl. NOZ) §Aktivní legitimace k uplatnění ochrany osobnostních práv: účlověk, jehož osobnost byla dotčena a po jeho smrti přísluší toto právo uplatňovat (§ 82 odst. 1 NOZ) úkterákoli z osob jemu blízkých (§ 82 odst. 2 NOZ) § § § OCHRANA OSOBNOSTI II. §Omezení všeobecných osobnostních práv: úPísemnosti, podobizny, zvukové a obrazové záznamy týkající se člověka nebo jeho projevů osobní povahy lze použít (§ 84 a násl. NOZ): úse svolením toho, koho se týkají. Svolení je možné odvolat. Bylo-li svolení, udělené na dobu určitou, odvoláno bez rozumných důvodů, nahradí odvolávající způsobenou škodu osobě, které svolení udělil (§ 87 NOZ) úpro potřeby ochrany nebo výkonu práv jiných osob (§ 88 a) NOZ) – nově zavedeno úbez svolení k úředním účelům nebo v případě vystoupení ve veřejném zájmu (tzv. zákonná úřední licence, § 88 b) NOZ) – rozšířeno o vystoupení ve veřejném zájmu úbez svolení k vědeckému, uměleckému účelu (tzv. umělecká a vědecké licence), pro tiskové, rozhlasové, televizní nebo obdobné zpravodajství (tzv. zákonná licence zpravodajská – reportážní) (§ 89 NOZ). §Ochrana poskytovaná právnickým osobám v NOZ úzdržení se jednání úodstranění následků takového jednání úposkytnutí přiměřeného zadostiučinění (§ 2951 NOZ) § PRÁVNÍ SKUTEČNOSTI SUBJEKTIVNÍ (závislé na vůli subjektú) Např. právní jednání OBJEKTIVNÍ (nezávislé na vůli subjektú) Např. čas Právní jednání I. §NOZ nahrazuje pojem právní úkon (§ 34 OZ) novým pojmem právní jednání (§ 545 NOZ). §Právní jednání je projev vůle, který působí vznik, změnu nebo zánik právního vztahu. §Právní jednání obsahuje: úSložky podstatné úSložky obvyklé (např. místo a čas plnění) úSložky nahodilé (např. podmínka či doložení času) §Výklad právních jednání: úPodle obsahu úPrávní jednání vyjádřené slovy nebo jinak podle úmyslu jednajícího, který byl druhé straně znám nebo musel být znám. Pokud úmysl jednajícího zjistit nelze, pak se projevu vůle přisuzuje takový význam, který by mu zpravidla přikládala osoba v postavení toho, komu je projev vůle určen. úPřihlíží se k praxi zavedené mezi stranami, k tomu, co právnímu jednání předcházelo a k tomu, co daly strany následně najevo. §Účinky právního jednání – teorie dojití §Forma právního jednání: úZákonem stanovená (např. převod nemovitosti) úSmluvní §Soukromá a veřejná listina (rozdíl je v důkazu pravosti a správnosti, jakož i skutečnosti, která byla listinou potvrzena) § ZDÁNLIVÉ (neexistentní) EXISTENTNÍ PLATNÉ NEPLATNÉ RELATIVNĚ ABSOLUTNĚ PRÁVNÍ JEDNÁNÍ Právní jednání II. §ZDÁNLIVÉ PRÁVNÍ JEDNÁNÍ (§§ 551 – 554 NOZ). Tzv. nicotné jednání, ke kterému se nepřihlíží, neboť nemá právní relevanci. O zdánlivé právní jednání půjde v těchto případech: ú§ absence vůle jednající osoby, ú§ zjevné neprojevení vážné vůle, ú§ nelze-li pro neurčitost nebo nesrozumitelnost určit obsah právního jednání, a to ani výkladem. § NOZ klade důraz na lidskou svobodu a autonomii vůle, z tohoto důvodu je na právní jednání třeba dříve hledět jako na platné než jako na neplatné (§ 574 NOZ). §NEPLATNÉ PRÁVNÍ JEDNÁNÍ § A. ABSOLUTNÍ NEPLATNOST PRÁVNÍHO JEDNÁNÍ. - je § 588 NOZ: „Soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.“ § B. RELATIVNÍ NEPLATNOST PRÁVNÍHO JEDNÁNÍ. Jde-li o neplatné právní jednání, půjde zásadně o neplatnost relativní. Dotčený subjekt musí neplatnost namítnout (§ 586 NOZ), jinak se právní jednání považuje jako na platné. Soud k němu nepřihlíží z úřední povinnosti. Mezi hlavní důvody neplatnosti náleží (§§ 580 - 582 NOZ): I. rozpor s dobrými mravy, II. rozpor se zákonem,III. počáteční nemožnost plnění, IV. nezpůsobilost nebo neschopnost právně jednat, V. nedostatek formy, VI. OMYL bude znamenat neplatnost, jestliže jej druhá strana vyvolá (§ 583 NOZ). §RELATIVNĚ NEÚČINNÉ PRÁVNÍ JEDNÁNÍ – zkracuje-li právní jednání dlužníka uspokojení vykonatelné pohledávky věřitele, má věřitel právo se v zákonem stanovených lhůtách domáhat se, aby soud určil, že právní jednání dlužníka není vůči věřiteli právně účinné (§ 578 a násl. NOZ) § § § § ČAS, PROMLČENÍ, PREKLUZE I. § §ČAS může být významný jako: úpevně stanovené datum, přesně stanovený čas údoba - časový úsek, jehož uplynutím zaniká právo nebo povinnost bez dalšího úlhůta - časový úsek stanovený k uplatnění práva §PROMLČENÍ: úNení-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit. Plní-li však dlužník po uplynutí promlčecí lhůty, nemůže požadovat vrácení toho, co plnil. Plnění tak není bezdůvodným obohacením, naopak závazek k plnění existuje dál ve formě naturální obligace. úPromlčením právo nezaniká, je však oslabeno - namítne-li povinný námitku promlčení před soudem, nelze promlčené právo oprávněnému přiznat. Podmíněně tedy zaniká nárok, nikoli právo! Právo se stalo nevynutitelným. Námitky promlčení se nelze předem platně vzdát. úZákladní subjektivní promlčecí lhůta je dle ustanovení § 629 NOZ tříletá, pro majetková práva je dán rámec objektivní lhůty desetileté (není-li v zákoně stanoveno jinak). Zvláštní ustanovení k délce promlčecí doby jsou obsažena v § 631 – 644 NOZ. Strany si však mohou ujednat kratší nebo delší promlčecí lhůtu (což podle účinného OZ možné nebylo) než stanoví zákon ČAS, PROMLČENÍ, PREKLUZE II. §Počátek promlčecí lhůty: úprávo vymahatelné u orgánu veřejné moci (např. u soudu): promlčecí lhůta začíná běžet ode dne, kdy mohlo být právo u tohoto orgánu uplatněno poprvé; při posuzování, kdy mohlo být právo uplatněno poprvé, se však uplatňuje se subjektivní princip – záleží, kdy se oprávněná osoba o možnosti právo uplatnit u soudu dozvěděla, nebo kdy se mohla a měla dozvědět. úJiný počátek např. u náhrady škody - promlčecí lhůta počíná běžet ode dne, kdy se poškozený dozví o škodě a osobě povinné k její náhradě nebo u bezdůvodného obohacení - promlčecí lhůta počíná běžet od dne, kdy se ochuzený dozví o tom, že k bezdůvodnému obohacení došlo a osobě povinné k vydání bezdůvodného obohacení §Běh promlčecí lhůty: úPokud zákon hovoří o ,,nepočne běžet“, znamená to, že k počátku běhu promlčecí doby nemůže dojít, dokud trvá zákonem předvídaná skutečnost (např. manželství či společná domácnost apod). Pokud již promlčecí doba běžet začala, tak v této době neběží, tzn. se staví. úPřerušení promlčecí lhůty znamená, že končí dosavadní promlčecí lhůta končí a začne běžet nová (např. u uznání dluhu desetiletá; pokud však dlužník v uznání uvede i den, do kdy splní, začne běžet nová promlčecí lhůta od tohoto dne) úObnovení nároku a běh nové promlčecí lhůty nastává u již promlčených závazků v případě, že dlužník tento svůj závazek uznal. Nárok se obnoví a začne běžet nová promlčecí lhůta ode dne uznání, příp. ode dne, který byl dlužníkem určen pro splnění. §PREKLUZE úK prekluzi dochází, pokud marně uplyne lhůta pro uplatnění práva a zákon s tím výslovně spojuje následek prekluze. Dlužník nemusí vznášet námitku, soud přihlíží k prekluzi z úřední povinnosti, neboť v případě prekluze dochází k zániku práva, a tudíž jej soud nemůže jako neexistující přiznat. Plnění by potom bylo plněním bez právního důvodu a znamenalo by bezdůvodné obohacení. Ustanovení o běhu promlčecí lhůty pak platí obdobně i pro prekluzivní lhůtu. ú ú ú VĚCI A VĚCNÁ PRÁVA Věc v právním smyslu §Definice věci - § 489 NOZ: §,,Věc v právním smyslu (dále jen ,,věc“) je vše, co je rozdílné od osoby a slouží potřebě lidí.“ §Věcí není: § - lidské tělo a jeho (byť oddělené) části (§ 493 NOZ) § - živé zvíře (§ 494 NOZ) §Zvláštní režim mají veřejné statky (§ 491 NOZ) §Majetek x jmění (§ 495 NOZ) Kategorizace věcí §Hmotné x nehmotné §Ovladatelné přírodní síly (§ 497) §Movité x nemovité (pozor např. i právo stavby je nemovitou věcí - § 1242 OZ) §Zastupitelné x nezastupitelné §Zuživatelné x nezuživatelné §Věc hromadná §Obchodní závod §Dále také věci dělitelné x nedělitelné nebo věci individuálně x genericky určené § § § Součást a příslušenství věci §Součást věci je vše, co k ní podle její povahy náleží a nemůže být odděleno, aniž se tím věc znehodnotí (§ 505 NOZ) § Součástí pozemku je také stavba na něm zřízená (superficies solo cedit), nejedná-li se jen o stavbu dočasnou § Součástí pozemku je vždy rostlinstvo na něm vzešlé (§ 507 NOZ) § Součástí pozemku nejsou inženýrské sítě ( § 509)! § §Příslušenství věci je vedlejší věc vlastníka u věci hlavní, je-li jejím účelem, aby se jí trvale užívalo společně s hlavní věcí v rámci jejich hospodářského určení (§ 510) § Pozor! Domněnka v § 510 odst. 2 !!!! § § Superficies solo cedit §Podle NOZ platí, že stavba je součástí pozemku §Přechodná ustanovení (§ 3054- 3061 NOZ) § §1) Vlastník stavby a pozemku je tatáž osoba (stavba postavená po 1.1.2014) - stavba je součástí pozemku §2) Vlastník stavby a pozemku je tatáž osoba (stavba zřízená do 31.12.2013) – 1.1. 2014 se stavba stává součástí pozemku – vznik VP přírustkem §3) Vlastník stavby a vlastník pozemku jsou odlišní (stavba zřízená po 1.1.2014) – stavba se stává součástí pozemku, není-li sjednáno právo stavby a nejedná-li se o dočasnou stavbu §4) Vlastník stavby a vlastník pozemku jsou odlišní (stavba zřízená do 31.12.2013) – stavba se nestává součástí pozemku,avšak vlastník pozemku má předkupní právo ke stavbě a vlastník stavby má předkupní právo k pozemku) § §Bude možné zřídit podle NOZ stavbu na cizím pozemku jako samostatnou věc? Ne, jen jako dočasnou stavbu. Lze zřídit právo stavby, jehož je stavba součástí a které je samostatnou nemovitou věcí (§ 1240 NOZ) § VĚCNÁ PRÁVA Systematika NOZ §„Absolutní majetková práva“ úHlava I. Všeobecná ustanovení (§ 976-978) úHlava II. Věcná práva (§ 979-1474) ú Díl 1. Obecná ustanovení (§ 979-986) ú Díl 2. Držba (§ 987-1010) ú Díl 3. Vlastnictví (§ 1011-1114) ú Díl 4. Spoluvlastnictví (§ 1115-1239) ú Díl 5. Věcná práva k cizím věcem (§ 1240-1399) právo stavby (§ 1240-1256) věcná břemena (služebnosti a reálná břemena) (§ 1257-1308) zástavní právo (§ 1309-1394) zadržovací právo (§ 1395-1399) ú Díl 6. Správa cizího majetku (§ 1400-1474) úHlava III. Dědické právo (§ 1475-1720) § Principy věcných práv •Účinky erga omnes(§ 976 NOZ) § •Numerus clausus věcných práv(§ 977 NOZ) § •Právní úprava je kogentní (§ 978 NOZ) § •POZOR! § 979 NOZ: ustanovení této hlavy se použijí na věci hmotné i nehmotné, na práva však jen potud, připouští-li to jejich povaha a neplyne-li ze zákona něco jiného § Vlastnické právo § •Předmět vlastnictví je vymezen jako vše, co někomu patří, všechny jeho věci hmotné i nehmotné •Rovnost práv všech vlastníků •Oprávnění vlastníka(§ 1012) –vlastník má právo se svým vlastnictvím v mezích právního řádu libovolně nakládat a jiné osoby z toho vyloučit. Vlastníku se zakazuje nad míru přiměřenou poměrům závažně rušit práva jiných osob, jakož i vykonávat takové činy, jejichž hlavním účelem je jiné osoby obtěžovat nebo poškodit •Obsah vlastnického práva – právo věc držet, užívat, požívat a disponovat s ní •Sousedská práva (§ 1013) –jsou-li imise důsledkem provozu závodu nebo podobného zařízení, který byl úředně schválen, má soused právo jen na náhradu újmy v penězích, i když byla újma způsobena okolnostmi, k nimž se při úředním projednávání nepřihlédlo •Rozhrady (§ 1024 ) –má se za to, že ploty, zdi, meze, strouhy a jiné podobné přirozené nebo umělé rozhrady mezi sousedními pozemky jsou společné •Určení hranic mezi pozemky (§ 1028) –určení podle poslední pokojné držby, nelze-li ji zjistit, určí je soud podle slušného uvážení § Nezbytná cesta –zřizuje soud buď jako obligační právo, nebo jako služebnost za účelem možnosti užívání či obhospodařování nemovité věci ú úZákladní podmínky pro zřízení nezbytné cesty: •Nemovitá věc, v jejíž prospěch lze zřídit právo cesty •Chybějící přístup k veřejné cestě •Úplata za zřízení práva nezbytné cesty a stanovení její výše • úKdy nelze povolit nezbytnou cestu:: úŠkoda převyšující výhodu nezbytné cesty úZpůsobení nedostatku přístupu z hrubé nedbalosti či úmyslně tím, kdo o nezbytnou cestu žádá úPohodlnější spojení úPřes prostor uzavřený za tím účelem, aby do něj cizí osoby neměly přístup, ani přes pozemek, kde veřejný zájem brání takovou cestu zřídit Nabytí vlastnického práva § •Přivlastnění (§ 1045) –zásada okupační volnosti –opuštěnou movitou věc si může přivlastnit každý (věc ničí) –opuštěná nemovitá věc připadá do vlastnictví státu •Přivlastnění zvířete (§1046) •Domněnka opuštění věci (§ 1050) •Nález (§ 1051) –povinnost nálezce vydat věc tomu, kdo ji ztratil, nebo vlastníkovi - nálezce nesmí bez dalšího považovat nalezenou věc za opuštěnou a okupovat ji –právo nálezce na nálezné –nález skryté věci (pokladu) - § 1063 •Přestavek (§ 1087) –postavení trvalé stavby jen z malé části na malou část cizího pozemku § Nabytí vlastnického práva vydržením •řádné vydržení –poctivá, pravá držba, zakládající se na právním důvodu, který by postačil ke vzniku vlastnického práva –uplynutí vydržecí doby (3 roky movité, 10 let nemovité věci) § •mimořádné vydržení (§ 1095) –možnost vydržení ve lhůtě dvojnásobně dlouhé, než je zapotřebí jinak, jedná-li se o držbu neřádnou (držba nemusí být poctivá, ale nepoctivost lze namítnout) – ú Převod vlastnického práva •Převod vlastnického práva úindividuálně určené věci (§ 1099) – konsensuální princip, tj. účinností smlouvy úprodej v obchodě (§ 2160 odst. 1 - převzetím) a samoobslužný prodej (§ 2160 odst. 2 – zaplacením kupní ceny) údruhově určené věci (§ 1101) – vlastnické právo se převádí dostatečným odlišením od jiných věcí téhož druhu úmovité věci zapsané do veřejného seznamu - zápisem do tohoto seznamu (§ 1102) únemovité věci (§ 1105): zápisem do veřejného seznamu •Závady váznoucí na věci (zejména práva třetích osob) –§ 1107: právní vady nezanikají jen tehdy, jsou-li zjevné z veřejného seznamu, nebo jestli je nabyvatel měl a mohl z okolností zjistit, nebo bylo-li to ujednáno, anebo stanoví-li tak zákon –§ 1108: tento princip platí i u jiných způsobů nabytí než u převodu! § ZÁVAZKOVÉ PRÁVO Základní zásady I. §závazek označuje vztah mezi věřitelem a dlužníkem, jehož obsahem jsou práva a povinnosti těchto dvou (či více) osob v rámci tohoto vztahu. Věřitel má pohledávku – tj. právo od dlužníka požadovat, aby pro něj (či pro jiného) např. něco vykonal. Naopak dlužník má dluh. §Právní úprava závazkového práva je dispozitivní; závazky mají účinky inter partes. §Prvky závazkového právního vztahu: úA) SUBJEKTY úB) OBJEKT úC) OBSAH (+ naturální závazky) §Sjednocení smluvního práva §Důraz na autonomii vůle smluvních stran §Ochrana slabší smluvní strany §Ochrana spotřebitele ú § Základní zásady II. §DRUHY ZÁVAZKŮ: úA) kauzální a abstraktní úB) synallagmatické a asynallagmatické úC) úplatné a bezúplatné úD) jednoduché a společné (Společné závazky: záleží, zda je plnění dělitelné nebo nedělitelné. U nedělitelného plnění dlužnická/věřitelská solidarita §ZPŮSOB VZNIKU ZÁVAZKŮ: úA) SMLUVNÍ ZÁVAZKY Kontraktní (vzniklé na základě smlouvy) Kvazikontraktní (např. nepřikázané jednatelství) úB) MIMOSMLUVNÍ ZÁVAZKY závazky deliktní Závazky kvazideliktní (např. bezdůvodné obohacení) z jiných právních skutečností ú ú Uzavírání smluv I. §Smlouva je projev vůle, který působí následky v něm vyjádřené, ale i následky plynoucí ze zákona, dobrých mravů, zvyklostí a zavedené praxe stran. §Postup při uzavření smlouvy úMůže být sjednán nebo vyplývat ze zákona úPovinnosti předsmluvní Informační povinnost Povinnost jednat poctivě Povinnost chránit důvěrné informace NABÍDKA (OFERTA) (musí obsahovat podstatné náležitosti smlouvy a musí z ní vyplývat vázanost navrhovatele nabídkou) PŘIJETÍ (AKCEPTACE) (musí se jednat o souhlas včasný a bezvýhradný) SMLOUVA Uzavírání smluv II. §Smlouvy pojmenované a nepojmenované §Součástí smluv bývají často soukromé obchodní podmínky. Lze sjednat, že budou přiměřeně jednostranně změněny, ovšem dotčené straně to musí být oznámeno a musí mít právo změnu odmítnou či ukončit závazek. Neočekávaná ustanovení jsou neúčinná. §Forma smlouvy §Zvláštní způsoby uzavírání smluv úVeřejná soutěž úDražba úVeřejná nabídka úVeřejný příslib §Smlouva o smlouvě budoucí úZavazuje uzavřít po vyzvání (vyzvat lze do smluvené doby, jinak 1 rok) budoucí smlouvu; musí obsahovat budoucí ujednání alespoň obecným způsobem. úMožnost soudu určit obsah smlouvy úZměna okolností je důvodem zániku povinnosti budoucí smlouvu uzavřít. ú Změna závazků §Změna v subjektech závazku úZměna v osobě věřitele (postoupení pohledávky) úZměna v osobě dlužníka Převzetí dluhu Přistoupení k dluhu úPostoupení smlouvy §Změna v obsahu závazku úNovace úNarovnání ú Zajištění závazků I. §Zástavní právo -účelem je zajištění dluhu, a to jak peněžitého, tak nepeněžitého -Zástavou (tedy tím, co dluh zajišťuje) může být každá věc, či jiná majetková hodnota, s níž lze obchodovat. -Novinkou NOZ je úprava zastavení cizí věci v zastavárenském závodu -Vznik zástavního práva -Redukce zakázaných ujednání v zástavních smlouvách -možnost ujednání, dle něhož si věřitel může zástavu ponechat – a to buď za libovolnou, či určenou cenu -možnost využít institutu tzv. uvolněné zástavy -nově lze využít institutu tzv. plovoucí zástavy §Zadržovací právo §Ručení úVzniká písemným prohlášením ručitele, že uspokojí věřitele, pokud dlužník nesplní věřiteli svůj dluh úRučení předpokládá platný dluh dlužníka, lze zajistit i část dluhu úVěřitel má právo požadovat splnění po ručiteli, nesplní-li dlužník v přiměřené lhůtě dluh, ač k tomu byl věřitelem v písemné formě vyzván úRučitel má vůči věřiteli všechny námitky, které by měl dlužník úRučení zaniká zánikem dluhu; nezaniká však, pokud dluh zanikl pro nemožnost splnění dlužníka Zajištění závazků II. §Zajišťovací převod práva úDlužník nebo třetí osoba zajišťuje dluh tím, že věřiteli dočasně převede své právo (§ 2040 a násl. OZ) úMá se za to, že zajišťovací převod práva je převodem s rozvazovací podmínkou, že dluh bude splněn úPokud se týká věci zapsané ve veřejném seznamu, vznikne zápisem do tohoto seznamu úPokud pomine důvod zajištění, věřitel umožní osobě, která zajištění poskytla, výkon práva v předešlém rozsahu; zároveň jí vydá vše, co z převedeného práva získal; započte si náklady, které s výkonem zajišťovacího převodu práva vynaložil úNení-li dluh splněn, stane se převod práva nepodmíněným a dlužník předá věřiteli vše, co je nutné k výkonu práva; pokud cena jistoty přesahuje dluh, vyplatí dlužníkovi rozdíl §Srážky ze mzdy úNa základě dohody dlužníka nebo věřitele úProti pláci mzdy nabývá dohoda věřitele a dlužníka účinnosti, jakmile mu byla předložena; náklady na srážky ze mzdy nese plátce mzdy Utvrzení závazků §Smluvní pokuta úUjednání pro případ porušení smluvní povinnosti úMusí obsahovat smluvní povinnost a výši smluvní pokuty úMůže spočívat jak v peněžitém, tak nepeněžitém plnění úVěřitel nemůže požadovat náhradu škody ve výši, která je kryta smluvní pokutou úNepřiměřeně vysokou smluvní pokutu může soud snížit §Uznání dluhu úUzná-li někdo svůj dluh co do důvodu a výše prohlášením učiněný v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá úUznáním dluhu začíná běžet nová (10ti letá) promlčecí lhůta ú Zánik závazků §S uspokojením věřitele úSplnění úNáhradní splnění úZapočtení úOdstupné úSplynutí úDohoda §Bez uspokojení věřitele úProminutí dluhu úNásledná nemožnost plnění úPrekluze úOdstoupení od smlouvy úVýpověď úSmrt dlužníka nebo věřitele Následky prodlení dlužníka nebo věřitele §Následky prodlení dlužníka úPovinnost platit úroky z prodlení (nařízení vlády č. 351/2013 Sb.) úPřechod nebezpečí škody na věci úZánik závazku v případě fixního závazku úMožnost odstoupení od smlouvy ze strany věřitele §Následky prodlení věřitele úNeběží prodlení dlužníka úPřechod nebezpečí škody na věci úDalší následky Kupní smlouva §Kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu (§ 2079 odst. 1 NOZ). §Kupní cenu je možné stanovit i tak, že je sjednán jen způsob jejího určení (§ 2080 NOZ). §NOZ opouští hledisko opravitelných a neopravitelných vad jako základního kritéria pro určení práv kupujícího z vad věci a nahrazuje se hlediskem intenzity, jakou vadnost plnění porušuje smlouvu §Strany si mohou v kupní smlouvě sjednat tato vedlejší ujednání: úVýhradu vlastnického práva (§§ 2132 - 2134 NOZ) úVýhradu zpětné koupě (§§ 2135 - 2138 NOZ) úVýhradu zpětného prodeje (§ 2139 NOZ) úPředkupní právo (§§ 2140 - 2149 NOZ) úKoupi na zkoušku (§§ 2150 - 2151 NOZ) úVýhradu lepšího kupce (§§ 2152 - 2153 NOZ) úCenovou doložku (§§ 2154 - 2156 NOZ) úJiná vedlejší ujednání (§ 2157 NOZ) § Smlouva o dílo §Smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje na svůj náklad a nebezpečí provést pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu (§ 2586 odst. 1 NOZ). §Dílem se rozumí zhotovení určité věci, nespadá-li pod kupní smlouvu, a dále údržba, oprava nebo úprava věci, nebo činnost s jiným výsledkem (§ 2587 NOZ). §Cena může být určena pevnou částkou, odkazem na rozpočet nebo i odhadem (§ 2586 odst. 2 NOZ). Soud může rozhodnout o spravedlivém zvýšení ceny díla. §Objednatel může bez zbytečného odkladu odstoupit od smlouvy, požaduje-li zhotovitel zvýšení o více než 10 % ceny podle rozpočtu. §Objednatel může dílo převzít s výhradami nebo bez výhrad §Objednatel má právo kontroly nad prováděním díla §NOZ upravuje i zvláštnosti týkající se staveb jako předmětů smlouvy o dílo. § Darovací smlouva §Dárce může darovat třeba i všechen svůj majetek §Pokud se dárce rozhodne darovat věc zapsanou do veřejného seznamu, pak bude darovací smlouva vyžadovat písemnou formu (§ 2057 odst. 1 NOZ). §NOZ nově zavádí závaznost slibu, kdy dárce je zavázán k odevzdání daru. §NOZ nově zavádí institut darování podpory, kdy se dárce zaváže obdarovaného pravidelně podporovat. §Odvolání daru úpro hrubý nevděk obdarovaného vůči dárci Lhůta pro odvolání daru je zkrácena z dosavadních tří let na dobu jednoho roku. úpro nezaviněné upadnutí dárce do nouze §Darování pro případ smrti Náhrada škody §Odpovědnost subjektivní a objektivní §Obecné předpoklady úProtiprávní jednání nebo událost úÚjma - Majetková (skutečná škoda a ušlý zisk, hradí se buď v penězích, anebo uvedením do předešlého stavu; NOZ preferuje uvedení do předešlého stavu ) nebo nemajetková úPříčinná souvislost mezi protiprávním jednáním či událostí a škodou úZavinění (jen u subjektivní odpovědnosti) §Újma majetková a nemajetková §Nepřihlíží se k ujednání, které předem vylučuje nebo omezuje povinnost k náhradě újmy způsobené člověku na jeho přirozených právech anebo způsobené úmyslně nebo z hrubé nedbalosti, jakož i k ujednáním, které předem vylučují nebo omezují právo slabší strany na náhradu jakékoliv újmy. §Prevenční povinnost – každý je povinen počínat si tak, aby nedocházelo k nedůvodné újmě na svobodě, životě, zdraví nebo vlastnictví jiného; každý, do vytvořil nebezpečnou situaci nebo kdo nad ní má kontrolu, má také povinnost zakročit na ochranu jiného §Okolnosti vylučující protiprávnost (Nutná obrana, Krajní nouze, Omluvitelné vzrušení mysli) § § § Náhrada škody II. §Povinnost nahradit škodu úV případě porušení dobrých mravů úV případě porušení zákona (má se za to, že způsobí-li škůdce poškozenému škodu porušením zákonné povinnosti, zavinil ji z nedbalosti) úV případě porušení smluvní povinnosti úNOZ nezakazuje smluvní limitaci náhrady škody §Škoda způsobená několika osobami úJe-li škoda způsobena několika osobami, nahradí ji společně a nerozdílně. úPokud jsou pro to důvody hodné zvláštního zřetele, soud může rozhodnout, že škodce nahradí škodu podle své účasti na škodlivém následku §Zvláštní způsoby náhrady škody úŠkoda způsobená těmi, kteří nemohou posoudit následky svého jednání – nezletilý, který nenabyl plné svéprávnosti nebo ten, kdo je stižen duševní poruchou (odpovídá jen, pokud byl způsobilý ovládnout své jednání a posoudit jeho následky) . Společně a nerozdílně se škůdcem odpovídá i ten, kdo zanedbal náležitý dohled úŠkoda způsobená osobou s nebezpečnými vlastnostmi – společná a nerozdílná odpovědnost této osoby a osoby, která jí poskytne útulek nebo svěří určitou činnost úŠkoda z provozní činnosti – objektivní odpovědnost (možnost liberace) úŠkoda způsobená provozem zvlášť nebezpečným úŠkoda na nemovité věci úŠkoda z provozu dopravních prostředků úŠkoda způsobená zvířetem úŠkoda způsobená věcí úŠkoda způsobená vadou výrobku úŠkoda na převzatých a odložených věcech úŠkoda na vnesené věci úŠkoda způsobená informací nebo radou ú ú Náhrada škody III. §Způsob a rozsah náhrady škody/újmy úUvedením do předešlého stavu úNení-li to dobře možné nebo žádá-li o to poškozený, hradí se škoda v penězích úNemajetková újma se odčiňuje přiměřeným zadostiučiněním v penězích úZ důvodu hodného zvláštního zřetele může soud náhradu škody přiměřeně snížit úNelze-li výši náhrady škody přesně určit, určí ji podle spravedlivého uvážení jednotlivých okolností případu soud úNáhrada při újmě na přirozených právech člověka Hradí se jak majetková, tak nemajetková újma Náhrada při ublížení na zdraví a při usmrcení Náklady spojené s péčí o zdraví Náklady pohřbu Peněžité dávky úNáhrada zvláštních případů újmy Náhrada při poškození věci Náhrada při poranění zvířete Náhrada nemajetkové újmy Bezdůvodné obohacení úMajetkový prospěch bez SPRAVEDLIVÉHO důvodu úZejména jde o: Získání majetkového prospěchu bez právního důvodu Plněním z právního důvodu, který odpadl Protiprávním užitím cizí hodnoty Pokud bylo za někoho plněno to, co měl po právu plnit sám úPlatí zásada, že ten, kdo se bezdůvodně obohatil, by měl ochuzenému veškerý majetkový prospěch vrátit. poctivý obohacený musí vrátit prospěch pouze do té míry, v jaké jeho obohacení trvá v době, kdy ho o vrácení požádá ochuzený úPovinnost vydání předmětu bezdůvodného obohacení, není-li to možné, pak peněžitá náhrada ve výši obvyklé ceny ú § § § §Děkuji za pozornost § § § §Info k novému občanskému zákoníku: §www.obcanskyzakonik.justice.cz