Seminární skupina prof. Fryštáka - MP703Z/10

9. TČ proti majetku, TČ hospodářské

Na tyto otázky by jstě měli být schopni po absolvování semináře odpovědět

  1. Co je druhovým objektem hlavy V TrZ?
  2. Chrání zde uvedené skutkové podstaty pouze dílčí věci, anebo majetek jako celek, popřípadě obojí?
  3. Trestné činy uvedené v hlavě V TrZ lze rozdělit do čtyř základních skupin - jaké to jsou?
  4. Vysvětlete pojmy "majetek", "věc" a "škoda".
  5. Podle jakých kritérií se určuje výše škody, hodnota věci, anebo výše prospěchu?
  6. Může být pachatelem všech trestných činů uvedených v hlavě V právnická osoba?
  7. U kterých trestných činů se lze setkat se speciálním a u kterých naopak s konkrétním subjektem?
  8. A jaký je smysl institutu jednání za jiného?
  9. U kterých trestných činů v hlavě V TrZ postačuje zavinění z nedbalosti? A v čem spočívá "hrubá nedbalost" např. v případě přečinu porušení povinnosti při správě cizího majetku z nedbalosti podle § 221 odst. 1 TrZ?
  10. Za jakých podmínek je trestná příprava přečinu podvodu podle §  209 TrZ? A lze se v hlavě V TrZ setkat s tzv. předčasně dokonanými trestnými činy? V čem tyto spočívají?
  11. Co je druhovým objektem hlavy VI TrZ?
  12. Jaké skupinové objekty (statky) chrání jednotlivé díly hlavy VI TrZ?
  13. Jaká základní zásada trestního práva hmotného má v případě těchto trestným činů (z hlediska zabránění tzv. hypertrofii trestní represe) stěžejní význam?
  14. Jaký je význam § 114 odst. 3 TrZ (nejen) ve vztahu k trestným činům uvedeným v této hlavě?
  15. Vysvětlete pojem normativních znaků skutkové podstaty trestného činu. Uveďte několik příkladů.
  16. Jaký je rozdíl mezi pojmy škody, rozsahu a prospěchu? Jaká pravidla se uplatňují pro stanovení jejich výše?
  17. V případě jakých skutkových podstat se lze setkat s okolností podmiňující použití vyšší trestní sazby v podobě spáchání činu jako člen organizované skupiny? V čem tento kvalifikační znak spočívá?

Doporučená studijní literatura:


  • Jelínek, J. a kol. Trestní právo hmotné. Obecná část. Zvláštní část. 7. vydání. Praha: Leges, 2019, hlava XXVII, §  1 - 2; hlava XXVIII, § 1 - 5 zvláštní části
  • Šámal, P. a kol. Trestní právo hmotné. 8. vydání. Praha: Wolters Kluwer, 2016, kapitola V, § 1 - 5; kapitola VI, § 1 - 5 zvláštní části

  • v další odkazuji na obsah přednášek a powerpointy k nim

V případě širšího zájmu o uvedenou problematiku  - viz. Chmelík, J., Bruna, E. Hospodářská a ekonomická trestná činnost. Praha: Vysoká škola finanční a správní, 2015 nebo  Smejkal, V. Kybernetická kriminalita. 2. vydání. Plzeň: Aleš Čeněk, 2018


Vzorový příklad pro klauzurní práci, která se bude psát na posledním semináři 14.12.2022

Vzorova klauzura priklad mozne otazky

Nevrácená kauce a trestný čin zpronevěry podle § 206 tr. zákoníku -  Usnesení NS ze dne 27. 2. 2018, sp. zn. 5 Tdo 149/2018


Trestného činu zpronevěry se dopustí ten, kdo si přisvojí cizí věc, která mu byla svěřena, a způsobí tak na cizím majetku škodu nikoli nepatrnou.

Ustanovení § 206 odst. 1 tr. zákoníku zde pracuje s pojmem svěřená cizí věc. Touto je každá věc (tj. ovladatelná hmotná věc a ovladatelná přírodní síla, živá zvířata, oddělené části lidského těla), která byla osobě odevzdána do faktické moci (do držení nebo do dispozice) zpravidla s tím, aby s věcí nebo s jinou majetkovou hodnotou nakládal určitým způsobem.

Přisvojením cizí věci se pak rozumí získání možnosti trvalé dispozice s cizí věcí, pachatel se však nestává vlastníkem odcizené věci (nelze nabýt vlastnické právo trestným činem). Přisvojením zároveň pachatel vylučuje dosavadního vlastníka nebo faktického držitele z držení, užívání a nakládání s věcí.

Rozhodující roli hraje zejména určení, zda se jedná o věc vlastní či cizí. Může nevrácení kauce na nájemné, která byla pronajímateli odevzdána za účelem případné úhrady škody způsobené nájemcem, naplnit výše uvedenou skutkovou podstatu zpronevěry?

Odpovědi na uvedené otázky najdete v usnesení viz výše.

Neoprávněný prodej léčivých přípravků či jejich padělků -  usnesení NS ze dne 3. 5. 2017, sp. zn. 5 Tdo 213/2017


Na internetu je možné dnes nakoupit leccos. Určitý rozmach zaznamenal i prodej léků. Může léky přes internet prodávat každý? A jak je to s léky ze zahraničí?  Odpovědi na uvedené otázky usnesení viz výše.


K rozlišení trestných činů krádeže a zatajení věci

Rozhodnuti NS 8 Tdo 342 2000 ze dne 27 03 2008

K souběžnému trestnímu postihu za zkrácení daně a daňovému penále z hlediska překážky neb is in idem

Rozhodnuti NS 15 Tdo 832 2016 ze dne 4 1 2017

K výkladu pojmu "rozsah" u trestného činu neoprávněné opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku

Rozhodnuti NS 15 Tdo 1491 2016 zde dne 24 5 2017

 K trestnému činu zpronevěry ve vztahu k cizí věci a zajišťovacímu převodu práva v insolvenčním řízení

Rozhodnuti NS 5 Tdo 1253 2019 ze dne 30 10 2019

A něco ze slovenské judikatury -  poškozování finančních zájmů Evropské unie

Usneseni NS SR ze dne 29.05.2018, sp. zn. 1 TdoV 1/2017, s. 23-34

A nápocný Vám bude určitě i powerpoint 

Trestne ciny proti majetku hospodarske trestne ciny

Previous
Next