1 2 3 4 Další zdroje: Luboš BRIM. Kapitola 1, díl 7. In: Pozemkové vlastnictví. Praha: Wolters Kluwer, 2020. 5 Další zdroje: https://advokatnidenik.cz/2020/12/03/glosa-k-rozsudku-ns-ve- veci-opusteni-nemovite-veci/ 6 Zdroj: https://www.uzsvm.cz/ceska-republika 7 Další zdroje: https://advokatnidenik.cz/2021/06/08/k-domnence-opusteni- nemovite-veci-dle-%C2%A7-1050-odst-2-o-z-a-jejim-pravnim-nasledkum/ 8 9 Další zdroje: https://www.law.muni.cz/sborniky/dny_prava_2012/files/pozemek/PekarekMila n.pdf 10 11 12 13 14 • § 56 VodZ: vlastník pozemku, na kterém je umístěna stavba k vodohospodářským melioracím pozemků nebo její část, která souvisí s více pozemky nebo byla zřízena ve veřejném zájmu a která byla vybudována před 2002, je povinen • strpět stavbu k vodohospodářským melioracím pozemků na svém pozemku, • užívat pozemek tak, aby neovlivnil negativně funkci stavby k vodohospodářským melioracím pozemků nebo jejich části, • ohlašovat vlastníkovi stavby k vodohospodářským melioracím pozemků, případně vodoprávnímu úřadu zjevné závady ve funkci stavby nebo její části, • strpět, aby se jeho pozemku užilo v nezbytné míře k údržbě stavby k vodohospodářským melioracím pozemků nebo její části. 15 16 17 18 Podle dr. J. Tkáčikové, podzim 2021. 19 • § 24c vyhlášky č. 501/2006 Sb.: Oploceny musí být pozemky se stavbami, • a) které mohou působit nepříznivě na životní prostředí, zejména stavby pro výrobu s nečistým provozem, čistírny odpadních vod, asanační podniky, • b) kde je nutno zamezit volnému pohybu osob nebo zvířat, • c) které je třeba chránit před okolními vlivy, zejména stavby pro výrobu potravin, • d) které je třeba chránit před vstupem neoprávněných osob, zejména jaderná zařízení, regulační a měřicí stanice. 20 21 • NPR: Lesy, lesní půdní fond, vodní toky, vodní plochy a nezastavěné pozemky na území národních přírodních rezervací, které jsou ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona ve státním vlastnictví, nelze zcizit. • NPP: Lesy, lesní půdní fond, vodní toky, vodní plochy a nezastavěné pozemky na území národních přírodních památek, které jsou ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona ve státním vlastnictví, nelze zcizit. 22 23 24 25 • § 327 odst. 2 NSZ: Předkupní právo vymezené v územně plánovací dokumentaci podle dosavadních právních předpisů zaniká účinností změny územního plánu, kterou bylo jeho vymezení vypuštěno nebo nahrazeno vymezením veřejně prospěšné stavby nebo veřejně prospěšného opatření, pro které lze práva k pozemkům vyvlastnit, nejpozději však uplynutím 4 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Po zániku předkupního práva zajistí osoba oprávněná z předkupního práva jeho výmaz z katastru nemovitostí. Listinou, na jejímž základě má být právo z katastru nemovitostí vymazáno, je potvrzení o zániku práva podle katastrální vyhlášky. 26 27 • § 61 nezastavěným pozemkům ležícím mimo zastavěná území obcí na území národních parků, národních přírodních rezervací, národních přírodních památek a pozemkům souvisejícím s jeskyněmi. 28 • § 1021 Vlastník umožní sousedovi vstup na svůj pozemek v době, rozsahu a způsobem, které jsou nezbytné k údržbě sousedního pozemku nebo k hospodaření na něm, nelze-li tohoto účelu dosáhnout jinak; soused však nahradí vlastníku pozemku škodu tím způsobenou. • § 1022 - (1) Nemůže-li se stavba stavět nebo bourat, nebo nemůže-li se opravit nebo obnovit jinak než užitím sousedního pozemku, má vlastník právo po sousedovi požadovat, aby za přiměřenou náhradu snášel, co je pro tyto práce potřebné. • (2) Žádosti nelze vyhovět, převyšuje-li sousedův zájem na nerušeném užívání pozemku zájem na provedení prací. 29 30 I.ÚS 1420/20: Jednotlivec nemůže o využití svého pozemku libovolně a sám od sebe rozhodovat bez jakéhokoliv ohledu na veřejný zájem, neboť způsob využití je dán zejména druhem pozemku uvedeným v katastru nemovitostí a regulací prováděnou prostřednictvím nástrojů územního plánování. Nikdo nemá veřejné subjektivní právo na to, aby poměry v území, ve kterém se nachází jeho majetek, byly navždy konzervovány a nemohly se nikdy zákonným způsobem změnit (viz body 12-13 usnesení sp. zn. I. ÚS 202/20 ze dne 19. 5. 2020; všechna rozhodnutí dostupná na http://nalus.usoud.cz). 12. V projednávané věci lze za ratio decidendi předchozího nálezu Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 950/17 považovat následující závěry: Opatření obecné povahy vymezující územní rezervu může představovat zásah do vlastnického práva, který je třeba nahradit podle čl. 11 odst. 4 Listiny. Při posuzování, zda má být vlastníkovi pozemku poskytnuta náhrada, je nutné vždy posuzovat rozhodné okolnosti konkrétního případu a zabývat se rozsahem omezení, které územní rezerva pro konkrétního vlastníka představuje, jakož i délkou trvání omezení. Nelze obecně říct, že by územní rezerva vždy představovala zásah do vlastnického práva, za který je třeba poskytnout náhradu, ale nelze ani paušálně poskytnutí náhrady vyloučit. 31 32 • Úprava náhrady "prokazatelných nákladů" vyjádřená § 102 StZ tedy nezahrnuje kompenzaci za samotné snížení ceny pozemku v důsledku změny jeho funkčního využití. Pokud má však zásah do vlastnického práva v podobě omezení vyplývajícího z územního plánu takovou intenzitu, že omezení přesahuje míru spravedlnosti, je nutné uvažovat o přiznání náhrady na základě přímé aplikace čl. 11 odst. 4 Listiny za přiměřeného užití § 102 StZ, a to včetně ustanovení o subjektech povinných k výplatě náhrad, o lhůtách a procedurách k jejich poskytnutí a o soudní ochraně (viz rozsudek rozšířeného senátu NSS 1 Ao 1/2009-120). 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43