XXVII. Reflexy u člověka XXVIII. Registrace reflexu Achillovy šlachy Fyziologie II - cvičení Fyziologický ústav LF MU, 2016 © Mohamed Al-Kubati Reflexy • Reflex: mimovolní odpověď organismu vyvolaná podrážděním receptorů. • Reflexní oblouk: sestává z: 1.-receptoru, 2.- dostředivé (aferentní) dráhy, 3.- centra (v míše nebo v mozkovém kmeni), 4.- odstředivé (eferentní) dráhy a 5.- výkonného orgánu (efektor). • Jednotlivé reflexy mají přesně anatomicky definované reflexní oblouky, tedy dráhu a centrum. • Podle charakteru reflexní odpovědi na určitý podnět, lze diagnostikovat a určit místo postižení nervového systému. • Při vyšetřování reflexů sledujeme: • 1- Vybavitelnost reflexu • 2- Kvantitativní změny odpovědi • 3- Kvalitativní změny odpovědi. Schéma drah odpovědných za napínací reflex a obrácený napínací reflex . Postup vyšetření: • Rychlým pružným úderem kladívka v místě příslušných receptorů vybavujeme reflex. • Úder má byt přiměřeně silný, nebolestivý, rychlý a přesný. • Svalové skupiny -zúčastněné na reflexní odpovědi- musí být dostatečně uvolněny (relaxovány). • Jinak zkusíme zlepšit vybavitelnost tzv. zesilovacími manévry, spočívajícími ve zvýšení napětí antagonistů. • Např. Jendrassikův manévr - vyšetřovaný zaklesne ruce do sebe a snaží se je usilovně roztáhnout. • Někdy musíme odvést i pozornost vyšetřovaného • např. tím, že mu uložíme provádět během vyšetření jednoduchý početní úkon. Rozdělení reflexů: • Podle počtu synapsí: a- reflexy monosynaptické b- reflexy polysynaptické • Podle receptoru: a- reflexy exteroreceptivní b- reflexy interoreceptivní c- reflexy proprioreceptivní • Podle centra: a- reflexy extracentrální: - reflexy axonové - reflexy gangliové b- reflexy centrální: - reflexy míšní - reflexy mozkové • Podle efektoru: a- reflexy somatické b- reflexy autonomní • Podle vzniku: a- reflex nepodmíněné (vrozené) b- reflexy podmíněné (naučené) • A) Reflexy proprioceptivní (myotatické, napínací): • 1- Reflex masseterový, 2- Reflex nasopalpebrální, 3- Reflex bicipitální, 4- Reflex styloradiální, 5- Reflex tricipitální, 6- Reflex patellární, 7Reflex šlachy Achillovy a 8- Reflex medioplantární. B) Reflexy exteroceptivní (kožní a slizniční): • 1- Reflex korneální a konjuktivální, 2- Reflex patrový, 3- Reflex epigastrický, mesogastrický, hypogastrický a 4- Reflex plantární. .C) Reflexy smyslové: • 1- Zornicové reakce: a- Reakce na světlo: přímá a nepřímá (konsensuální) reakce, b- Reakce na konvergenci a c- Reakce na bolest. • 2- Mžikací reflex. • Potřeby pro provedení vyšetření: • Neurologické kladívko, baterka, dřevěná špachtle a vata. • Postup práce: Viz: Praktická cvičení z fyziologie a neurověd. Registrace reflexu Achillovy šlachy • Cíl: • Naučit se registrovat elektrickou a mechanickou odpověď reflexu Achillovy šlachy. • Naměřením příslušných hodnot získat představu o časové postupnosti elektrofyziologických dějů reflexní odpovědi, které začínají podrážděním příslušných receptorů a končí relaxací svalu. • Reflex Achillovy šlachy jako proprioceptivní reflex, spouští se úderem na šlachu, což způsobí protažení svalu a tím podráždění svalových vřetének v musculus triceps surae. • Po přepojení odpovídajících dostředivých vláken typu I.a v míše (hlavně segment S1) na příslušné alfa motoneurony je vzruch veden odstředivými vlákny ke stejnému svalu, z kterého informace o podráždění přišla, a způsobí jeho záškub. • Vlastnímu stahu svalu předchází depolarizace membrán svalových vláken, tedy elektrická odpověď. Vzniká sumační akční svalový potenciál (CMAP), který je možno snímat povrchovými elektrodami (elektromyograficky) a u kterého se hodnotí trvání a zpoždění od stimulace (latence). • Podle způsobu stimulace rozlišujeme T reflex, který se spouští úderem kladívka na šlachu, ve kterém intenzita podnětů není stejná a údery nedopadají na stejné místo šlachy, proto jednotlivé odpovědi se mohou lišit amplitudou. • H reflex se spouští elektrickým impulsem submaximální intenzity přes povrchovou elektrodu přiloženou ve fossa poplitea nad průběh n. tibialis. Amplitudy takto vyvolaných odpovědí jsou téměř shodné. • V klinice se vyšetření H reflexu se využívá např. při diagnostice polyneuropatií. • Mechanickou odpověď svalu, tj. jeho zkrácení a relaxaci, registrujeme pomocí kloubního goniometru, připevněného na lýtko a nohu. Pohyb v kloubu se převádí na elektrický signál na výstupu snímače. Derivací tohoto signálu získáme rychlost kontrakce a relaxace. • Hodnocení mechanické odpovědi reflexu Achillovy šlachy (konkrétně okamžiku, kdy rychlost relaxace svalu dosáhla maxima) se dříve využívalo v klinice při orientačním vyšetření funkce štítné žlázy. • Při hyperfunkci je maximální rychlost relaxace svalu dosažena dříve, mechanická odpověď je zkrácena. Při hypofunkci je odpověď naopak prodloužena. • Potřeby: • 1- Výukový systém PowerLab, 2- snímací elektrody, 3- goniometr, 4vodivý gel, 5- líh, 6- vata, 7- náplast, 8- trigrovací kladívko a 9- židle. • Postup práce: viz “Praktická cvičení z fyziologie a neurověd”. • Výsledky: • Tří-kanálový záznam: v 1. kanálu pohyb (Movment) se zobrazuje mechanická odpověd´ registrovaná goniometrem, tzn. změna úhlu odpovídající pohybu nohy. • Ve 2. kanálu rychlost (Velocity) je zobrazena derivace signálu z prvního kanálu, tedy rychlost pohybu. • Ve 3. kanálu EMG zaznamenává elektrickou odpověď reflexu, tedy sumační akční svalový potenciál (CMAP). Popis záznamu: • 1- Okamžik úderu kladívka je společný pro všechny kanály a zobrazuje se jako svislá značka ve třetím kanálu EMG v čase 0 s. • 2- Záznam elektrické odpovědi reflexu Achillovy šlachy tvoří zpočátku isoelektrická linie; případně menší výchylky jsou způsobeny pohyby kůže proti elektrodám při úderu kladívka. V čase t1 se objevuje positivní deflexe (výchylka dolů), pak negativní deflexe (směřuje nahoru) a následně druhá positivní deflexe. Tento trifázický záznam CMAP má určité trvání (t2 - t1) a jeho tvar závisí na uložení snímacích elektrod. • Fyziologické hodnoty: t1= 32 +/- 3 ms (závisí hlavně na výšce a věku vyšetřované osoby), trvání CMAP t2-t1 = 14,9 +/- 2,5 ms. • 3- Záznam mechanické odpovědi reflexu Achillovy šlachy v prvním kanálu pohyb (Movement) sestává z negativní vlny s vrcholem v čase t4. Sestupná část vlny odpovídá stahu, vrchol vlny okamžiku ukončení stahu a vzestupná část relaxaci svalu. • V kanálu rychlost (Velocity) pozorujeme nejdříve negativní vlnu s vrcholem v čase t3 následovanou menší pozitivní vlnou s vrcholem v čase t5. V čase t3 je dosažena maximální rychlost kontrakce, v čase t5 maximální rychlost relaxace svalu. • Pro orientační hodnocení funkce štítné žlázy se používala hodnota t5, která se u zdravého jedince nachází v rozmezí 280 – 360 ms. K prodloužení může dojít i za fyziologických podmínek, např. po větší zátěži svalu. (viz. Obr. 40) – Praktická cvičení z fyziologie a neurověd.