DIDAKTICKÉ ZÁSADY EDUKAČNÍHO
PROCESU
Beharková Natália
DIDAKTICKÉ ZÁSADY EDUKAČNÍHO PROCESU
 názornosti
 spojení teorie s praxí
 vědeckosti
 přiměřenosti
 aktuálnosti
 zpětné vazby
 uvědomělosti a aktivity
 individuálního přístupu
 soustavnosti
 trvalosti
 kulturního kontextu
ZÁSADA NÁZORNOSTI
Propojení všech smyslů (zrakový, sluchový,
čichový, chuťový, hmatový či pohybový)
 volba vhodných metod a forem výuky
i didaktických pomůcek
- usnadní edukantovi proces učení
…“Proto budiž zlatým pravidlem, aby
všechno bylo předváděno všem smyslům,
kolika možno,
totiž věci viditelné zraku,
slyšitelné sluchu … a může-li být něco
vnímáno více smysly, budiž předváděno
více smyslům“.
Co slyším, to zapomenu.
Co vidím, si pamatuji.
Co si vyzkouším, tomu rozumím.
Konfucius
ZÁSADA SPOJENÍ TEORIE S PRAXÍ
(APLIKABILITY)
 edukant již má určité vědomosti, dovednosti, zkušenosti, postoje (edukátor na základě
posouzení zná jejich úroveň)
Prohloubit
Upevnit
Odbourat nesprávné
Uplatnění v praxi
je vhodný motivační prvek
ZÁSADA VĚDECKOSTI
 respektovat nové poznatky, EBM/EBN/EBP – potřeba celoživotního vzdělávání ZP
 odborné poznatky sdělit srozumitelným způsobem pro laika
ZÁSADA PŘIMĚŘENOSTI
rozsah, obsah a obtížnost učiva
+
zvolené metody a formy edukace
v souladu
s vědomostmi, schopnostmi a zdravotním stavem edukanta
 individuální přístup, holistické pojetí
 od jednoduššího ke složitějšímu
ZÁSADA AKTUÁLNOSTI
Doplnění, korekce
vědomosti, dovednosti, zkušenosti, návyků, postoje
v prospěch zdraví a jeho upevnění, zlepšení Q života
Identifikace edukačních potřeb
Posouzení
sběr informací
ZÁSADA ZPĚTNÉ VAZBY
Edukátor získá: informace o postupu edukanta k stanovenému edukačnímu cíli,
kvalitě výuky a její výsledcích,
detekuje: chyby (přirozená část procesu učení), vysvětlí, kde se chyba stala dle
potřeby znovu provede výklad nepochopeného učiva.
Ověření zda předkládaná fakta
chápe, rozumí jim, pamatuje si je
a umí je uplatnit při praktických
činnostech
ZÁSADA UVĚDOMĚLOSTI A AKTIVITY
= požadavek, aby edukant cítil vlastní potřebu
aktivně se zapojit do edukace
 Vychází z teorií motivace
 motivace edukanta (vnitřní a vnější)
 prostor a příležitost být aktivním (samostatní úkol, diskuse, rozhovor…)
 participace v edukačním procesu
 zpětná vazba – kontrola výsledků své práce
ZÁSADA INDIVIDUÁLNÍHO PŘÍSTUPU
 zdravotní stav (akutní/chronická nemoc; bolest; zdraví)
 psychický stav (emocionální stav, obava, strach, úzkost)
 individuální potřeby
 osobní zkušenosti
 osobnost
 zvláštnosti/specifika sociálního prostředí
 kulturní kontext (odlišnosti, specifika…)
www.ceskatelevize.cz
ZÁSADA SOUSTAVNOSTI
 uspořádání učiva do logických a na sebe navazujících celků
 rozlišení – hlavních (podstatných částí) a vedlejších (doplňkových) východisek učiva; znalost a
pochopení vztahu mezi nimi
Na úvod - obeznámit s cílem a obsahem učiva
V průběhu a na konci Ed.
- prostor pro dotazování;
- ověření, zda bylo učivo pochopené
Závěrečné shrnutí nejpodstatnějšího
ZÁSADA TRVALOSTI
Uchování v dlouhodobé paměti, vybavení si osvojených poznatků s odstupem času
Potřeba – motivace, aktivního přístupu, opakování a procvičování…
http://www.spektrumzdravi.cz/w/spektrumzdravi/cache/fot
olia_103844177_xs_400x.jpg
https://static01.nyt.com/images/2017/12/04/sports/04xp-
tattoo/merlin_130841822_c863bf7d-a40d-4561-ae4a-10d2d3ea5c35-master768.jpg
ZÁSADA EMOCIONÁLNOSTI
 nejsme stroje
 edukátor a edukant = vzájemně se ovlivňují i v emocionální sféře
 vyučování probíhá lépe v pozitivní atmosféře
 Edukátor = nejen zdroj znalostí, ale také
důvěrník a rádce
http://www.eduxe.cz/resize/domain/prezent
ace/files/lee/45018_3.png?w=640&h=480
ZÁSADA KULTURNÍHO KONTEXTU
 kulturní kompetence ZP
 respekt specifických zvláštností kultur,
etnik, náboženství, komunit, skupin,
pohlaví, věku
LITERATURA:
 Juřeníková, P., Zásady edukace v ošetřovatelské praxi Praha: Grada, 2010 ISBN
978-80-247-2171-2
 Petlák, E., Všeobecná didaktika, Bratislava: Iris, 2004, s. 270 ISBN 8089018645
 Průcha Jan Pedagogická encyklopedie, Praha: Portál, 2009, s. 936, ISBN 978-80-
7367-546-2.
 Průcha, J. Moderní pedagogika, 5. aktualiz. a doplněné vydání, Praha: Portál,
2013, ISBN 978-80-262-0456-5.