předmět
VÝŽIVA V OCHRANĚ A PODPOŘE VEŘEJNÉHO ZDRAVÍ
dříve KOMUNITNÍ VÝŽIVA

NÁPLŇ
l v užším pojetí
Práce zabývající se vztahem mezi lidmi a jejich potravou tj. shromažďování informací o konzumaci
potravin a nutričním stavu, analýza příjmu potravin, změna stravovacích návyků, poradenství a
nutriční výchova a vzdělávání, léčba nemocí aj.
l širší definice
Práce spojená s plánováním, zaváděním a hodnocením projektů a programů; poradenství a konzultace
institucím, skupinám a jednotlivcům ;  v oblasti výživy, potravin a souvisejících zdravotních
otázek.
l zaměřená na místní komunitu (její skupiny nebo individuálně).

ÚSPĚŠNÝ ZAČÁTEK...?
lznát svou náplň práce
lpoznat příslušnou komunitu
lstanovit si cíle a postupy k jejich dosažení
lprůběžné i závěrečné hodnocení své práce
výživová politika
=  komplex výchovných, ekonomických, technických a legislativních opatření cílených ke zlepšení
výživy obyvatelstva ve smyslu aktualizovaných vědeckých poznatků
neboli
=  převedení odborných a vědeckých poznatků o výživě do praktických opatření ke zlepšení nutriční
úrovně obyvatelstva
zdroj: (Perlín, C. Výživová a potravinová politika. In Potravinářství 94 [Benešová, L. et al.].
Praha: ÚZPI, 1996.)

1. POPIS PRÁCE
v oblasti výživy v ochraně a podpoře veřejného zdraví
l sestavení popisu vlastní práce (rutinní i mimořádné), funkcí, organizační diagram
l definovat nutriční problémy dané komunity
l podílet se na formulaci vhodné nutriční politiky vč. výběru metod na různých úrovních (místní,
oblastní, národní)
l plánovat, realizovat a hodnotit programy podporující zdraví zaměřené na výživu a potraviny,
dohlížet na podobné programy organizované jinými činiteli (+ nezbytná administrativa)
l poskytovat poradenskou činnost
l zabezpečit návaznost nutričních intervencí na ostatní oblasti komunitního života (zdravotnictví,
sociální péče, ekonomika, politika atd.)
l účastnit se, příp. vést, výzkumnou činnost v oblasti potravin, výživy a zdraví
l poskytovat nutriční vzdělání různým odborníkům, institucím a veřejnosti (např. zdravotním
sestrám, lékařům, porodním asistentkám, učitelům, kuchařům, malo- i velkoprodejcům potravin,
provozovatelům společného stravování aj.)
l připravovat edukační materiály s tématem zdraví (informační bulletiny, příručky, brožurky,
letáky, audiovizuální materiál, internetové stránky aj.)
l provádět sebehodnocení a zvyšovat svoji odbornou kvalifikaci

2. KOMUNITA A JEJÍ PROBLÉM...
l seznámit se s komunitou; její charakteristika, specifika, potřeby
l popsat faktory, které ovlivňují potravinovou a výživovou situaci v komunitě (nejlépe s pomocí
potravinového řetězce v dané komunitě)
l definovat nutriční problémy v komunitě, stanovit jejich pořadí závažnosti, analyzovat jejich
příčiny
l stanovit různé cílové skupiny (např. podle zdravotního stavu, věku, pohlaví, socioekonomické
úrovně, kultury, etniky, povolání, vzdělání aj.)
l sestavit diagram znázorňující funkční SYSTÉM podporující práci v komunitní výživě vč. všech jeho
aktérů (účastníků, uživatelů). Zvážit cíle aktérů, jejich strategie, priority, způsob přemýšlení.
Odhadnout možné konflikty mezi zájmy aktéra a komunitního nutricionisty.

l



...CÍL...
lPři stanovování cílů je nutné vzít v úvahu:
- adekvátnost (živiny, energie) a bezpečnost (mikroorganismy, aditiva, rezidua) stravy
- kulturní přijatelnost a sociální význam stravy
- ostatní (nevýživové) životní potřeby – materiální či nemateriální
- dostupnost doporučovaných potravin

Seznam faktorů, které ovlivňují definici nutričních cílů
l nutriční politika
l potřeby komunity v oblasti potravin, výživy a zdraví
l profil cílové skupiny
l dovednosti a zájmy komunitního nutricionisty
l aktéři, jejich zájmy, možné konflikty
l podpůrné systémy
l dostupné a potencionální zdroje (materiální a finanční)
l lidské zdroje
l časová omezení
l požadavky na minimální výsledky

Příklad specifických cílů
>


STRATEGIE
mohou být zaměřeny na:
l formulaci potravinové a výživové politiky
l potravinářskou legislativu, regulaci a kontrolu
l dostupnost potravin
l zpracování potravin, potravinářský průmysl
l training, edukace a komunikace

???
l S kým budu komunikovat?
l Jaký je jeho dnešní postoj?
l Jaký postoj chci, aby měl?
l Jakými argumenty vyplním mezeru mezi 2. a 3. bodem?

Nepředpokládej, že každého bude zajímat, co chceš říct!
Neříkej více než 1 věc najednou!
Nelži (ale dramatizuj pravdu)!
Nepřeceňuj sílu edukace!

>
ČASOVÝ ROZVRH
příklad

HODNOCENÍ - nezbytné!!!
lV každé etapě
lPředem naplánovat, spojit s analýzou a interpretaci
l„formativní“ (průběžné) a „sumativní“ (konečné)
lEvaluátoři: interní/externí, profesionální/laičtí