Hodnocení výživové spotřeby Mgr. Marie Šubrtová Státní zdravotní ústav Praha, Odbor hygieny výživy a bezpečnosti potravin Palackého 3a, 612 42 Brno subrtova@chpr.szu.cz Výživová spotřeba: • Množství zkonzumovaných potravin a nápojů • Je měřena kvantitativně, kvalitativně nebo frekvenčně, individuálně nebo za menší skupiny • Synonymum: příjem potravin, dietetický přívod • Food consumption, food intake, dietary intake Cíle (1) • Plánování výživy a nutriční politika - cílem je získat podklady o celostátní, případně regionální nabídce a spotřebě potravin, - slouží k výpočtu spotřeby jednotlivých komodit „per capita“, - získaná data dokladují nabídku, dostupnost, nikoliv skutečný přívod jedince. • Zjišťování vztahu výživy a zdraví, hodnocení výživového stavu - sledují určité ukazatelé zdravotního stavu, u kterých lze předpokládat, že mají vztah k vybraným složkám výživy a stravování, - metody musí být cíleně zaměřeny, nezbytný je vhodný výběr sledované skupiny. Cíle (2) • Odhad expozice - zjištění dávky cizorodých látek a pravděpodobnostní hodnocení expozice populace • Vyšetření adekvátnosti příjmu u populačních skupin - cílem je získání dat o výživové spotřebě členů určité skupiny, - údaje jsou dále srovnány s referenčními hodnotami. • Hodnocení výživové výchovy a vzdělání, nutričních intervencí a výživových programů - cílem je zhodnotit účinnost výživové výchovy pomocí zjištění výživové spotřeby před započetím a po ukončení výchovného programu. Spotřeba potravin Národní úroveň Úroveň domácností Individuální spotřeba potravin Spotřeba potravin Národní úroveň Úroveň domácností Individuální spotřeba potravin Nepřímé metody Spotřeba potravin Národní úroveň Úroveň domácností Individuální spotřeba potravin Nepřímé metody Přímé metody Metody zjišťování spotřeby: Nepřímé Globální spotřeba Analýza rodinných účtů Globální spotřeba • Celostátní bilance potravin - vychází z dat popisujících zdroje (zemědělská a průmyslová výroba, dovoz potravin, obchodní zásoby, mezinárodní potravinová pomoc), - dále se vyhotoví údaje o spotřebě těchto zdrojů (o prodeji, ztrátách, vývozu, výrobní spotřebě, samozásobení, konečných zásobách v obchodech a formách veřejného stravování). - data dostupná na stránkách ČSÚ • Food balance sheets - metoda FAO = (výroba + dovoz (včetně potravinové pomoci) + zásoby) - (export + zpracování pro jiný než potravinářský účel, setba + ztráty) - vyjadřuje spotřebu v jednotkách množství na hlavu a rok, v odhadu příjmu základních nutrientů na hlavu a den, - metoda dobře mezinárodně srovnatelná. Globální spotřeba – data FAO Globální spotřeba – data ČSÚ Analýza rodinných účtů • Household budget survey – angl. • Vychází ze sledování spotřeby na úrovni domácností. • Panel zpravodajských domácností vede záznam všech příjmů a vydání (v ČR po dobu jednoho měsíce). • Zapisuje se množství a cena pořízených potravin. V úvahu se berou nejen nakoupené potraviny, ale i dary, naturální spotřeba. • Data se uvádějí na „průměrnou osobu“. Nelze zjistit distribuci potravin mezi členy domácnosti. • Problémem jsou obvykle pokrmy konzumované mimo domácnost, nákupy do zásoby. • Zjišťují se socio-ekonomické údaje o domácnosti – sociální skupina, počet členů, vzdělání, zaměstnání. • Aktuální data z analýzy rodinných účtů lze nalézt na internetových stránkách ČSÚ Z prezentace Mgr. Dofkové „Problematika hodnocení výživy u populačních skupin“ Metody zjišťování spotřeby: Přímé (individuální) Záznamové (prospektivní) Anamnestické (retrospektivní) Poslední měsíc Poslední rok dnesvčera PROSPEKTIVNÍ METODY  Metoda dvojitých porcí  Metody záznamové  24hodinový recall RETROSPEKTIVNÍ METODY Výživová anamnéza  Metoda zjišťování výživové frekvence Prospektivní metody (1) METODA DVOJITÝCH PORCÍ (duplicate portion analysis) - respondent váží a zaznamenává vše, co v daný den zkonzumoval. Porce odpovídající snězenému množství jsou uchovány a použity k analýze. Výhoda: nezávislost na tabulkách nutričního složení, přesné informace o nutričním složení potravy Nevýhody: finanční i pracovní náročnost - použití u krátkodobých klinických studií s malým počtem osob ZÁZNAM S POMOCÍ VÁŽENÍ / METODA ZÁZNAMU ODHADEM (weighed food record/estimated food record) - respondent zaznamená vše, co v daný den konzumoval - velikost porce váží/odhaduje za použití různých pomůcek a vzorů (atlas porcí, běžné kuchyňské nádobí) - v případě záznamu s pomocí vážení může být v některých případech vážení provedeno druhou osobou. - délka záznamu 1 - 7 dní Prospektivní metody (2) ZÁZNAM S POMOCÍ VÁŽENÍ/METODA ZÁZNAMU ODHADEM (weighed food record/estimated food record) Výhody: přesnost, minimalizace chyb způsobených zapomínáním/možnost použití u velkého počtu osob Nevýhody: metoda zatěžující respondenta, riziko změny výživových zvyklostí (balené potraviny), účastní se respondenti vysoce motivovaní /chyby související s odhadem velikosti porcí Prospektivní metody (3) Retrospektivní metody (1) VÝŽIVOVÁ ANAMNÉZA, výživové zvyklosti (diet history) - slouží k zhodnocení obvyklých výživových zvyklostí, týká se delšího období v minulosti Výhody: popis dlouhodobého a pro danou osobu charakteristického typu výživy Nevýhody: méně podrobné informace, data nemohou být použita pro odhad akutního rizika Retrospektivní metody (2) METODY ZAMĚŘENÉ NA FREKVENCI KONZUMACE POTRAVIN (food frequency questionnaire) - zahrnují všechny potraviny nebo pouze určité skupiny, - potraviny konzumované v průběhu měsíce nebo roku. Výhody: standardizovaný dotazník, nízké náklady, neovlivní se výživové zvyklosti respondenta Nevýhody: rozpomínání respondenta, data nemohou být použita pro odhad akutního rizika Retrospektivní metody (3) 24HODINOVÝ RECALL - nejčastěji používaná metoda, standard EU - respondent je dotazován na všechny potraviny a nápoje, které zkonzumoval v předešlém dni včetně jejich množství, - provádí se formou interview – řízený rozhovor (osobně nebo telefonicky), - respondent by neměl předem vědět, který den bude dotazován (tendence měnit své stravovací návyky), - není vhodný pro menší děti a osoby v pokročilém věku (nutná spolupráce subjektu). 24HODINOVÝ RECALL Dotazování je několikaetapové: - základní informace o zkonzumovaném jídle, - upřesnění získaných informací, - zjišťování zkonzumovaného množství, - připomenutí běžně konzumovaných potravin, typických pro určitou věkovou skupinu (fáze oživení paměti) Výhody: minimální ovlivňování stravovacích zvyklostí dotazovaných Nevýhody: vysoké nároky kladené na tazatele, obvyklou spotřebu (usual intake) nelze postihnout pouze jednodenním recallem Usual intake (obvyklá spotřeba) - ≠ aktuální spotřeba - dlouhodobý průměrný přívod nutrientů nebo potravin, - výpočet je založený na odhadu pravděpodobnosti konzumace určitých potravin a obvyklého zkonzumovaného množství, je zohledňována i interindividuální a intraindividuální variabilita, - význam má hlavně v případech, kde je velká variabilita v přívodu (ovoce a zelenina, vit. C) - UI lze vypočítat z dvoudenního 24HR …. interpretace výsledků z krátkých studii bez určité korekce může být zavádějící a matoucí. N Mean sd Kurt Ske w 5% 10% 25 % 50 % 75% 90% 95% VITA_all_m 55 1135 1786 42 6,4 380 443 559 819 1172 1488 2128 VITA_all_us ual 55 1015 457 15 3,1 554 607 753 935 1131 1449 1682 Přívod vitamínu A u dívek 15 - 17 let (μg/den) N Mean sd Kurt Ske w 5% 10% 25% 50% 75% 90% 95% PRO_all_m 55 65 21 0,44 0,21 29 41 52 63 80 92 104 PRO_all_usual 55 65 15 0,46 0,18 39 48 56 63 76 85 94 Přívod bílkovin u dívek 15 - 17 let (g/den) Distribuce přívodu vitamínu A u dívek 15 - 17 let Distribuce přívodu bílkovin u dívek 15 - 17 let Hodnocení výživy v populaci • Data o spotřebě potravin (např. národní data zjištěná na individuální úrovni) • Nutriční složení potravin (databáze nutričního složení potravin) • Stanovení přívodu nutrientů (střední hodnota, variabilita, distribuce přívodu) • Srovnání s doporučením (FBDG, referenční hodnoty přívodu nutrientů) Tabulky výživových hodnot - slouží k převedení získaných dat o potravinách na hodnoty přijatých živin, - nezbytná je aktualizace dat, úprava cizích tabulek a ne pouze přejímání beze zbytku, - je potřeba zjistit, v jakém formátu jsou uvedené hodnoty („jak nakoupeno“ nebo „jak snědeno“), - v ČR jsou k dispozici Potravinové tabulky vydány v roce 1993 Společností pro výživu. Chyby při stanovení spotřeby Zdroj: Kleiwächterová, 1992 Zdroj chyb Záznam s vážením Záznam s odhadem 24hod recall Výživová anamnéza Tabulky obsahu živin + + + + Chyba při kódování + + + + Chyba při odhadu (množství) - + + + Sezónní variace + + + Chybná frekvence - - - + Zjištění netypického údaje + + + - Chyby při stanovení individuální spotřeby Misreporting – úmyslné či neúmyslné snižování (underreporting) nebo zvyšování (over-reporting) hodnot spotřeby potravin. Determinanty ovlivňující výskyt misreportingu: – BMI – Věk, pohlaví – Socioekonomický status a vzdělání – Výživové zvyklosti – Psychologické faktory – Životní styl – Odhad velikosti porce Metody zjišťování misreportingu (1): • DLW (double labeled water) – nejpřesnější metoda, ekonomicky velmi náročná • Sledování biomarkerů – dusík v moči jako míra přívodu bílkovin – draslík, sodík v moči – karotenoidy v krevním séru • Srovnání přívodu energie (EI) s výdejem energie (EE) – EI/EE Metody zjišťování misreportingu (2): • Goldberg cutoff – nejčastěji používaná metoda k identifikaci misreporterů, – rovnice, pomocí níž lze vypočítat hraniční hodnoty (cutoff values), – srovnání EI/BMR, – velikost cutoff limitu závisí na velikosti souboru, délce trvání šetření, fyzické aktivitě respondentů (míra tělesné aktivity je nejčastěji uvažována jako „sedavý způsob života“) a BMR (bazální metabolický výdej). Závěr • neexistuje univerzálně aplikovatelná epidemiologická metoda, • je nutné si ujasnit, co je cílem studie, • je nezbytný výběr vhodného vzorku, vhodné metody, …. a samozřejmě spolehlivé tabulky výživových hodnot. Použitá literatura, odkazy … • Kleinwächterová, H., Brázdová, Z. Výživový stav člověka a způsoby jeho zjišťování. Brno, 1992 • České tabulky nutričního složení: www.czfcdb.cz • Geissler, C., Powers, H. Human nutrition, 11th edition. Elsevier, 2005 • Provazník, K. a kol. Manuál prevence v lékařské praxi II. Praha, 1995 • http://www.czso.cz/csu/2009edicniplan.nsf/p/3004-09 • http://www.czso.cz/csu/2009edicniplan.nsf/p/3001-09 • http://faostat.fao.org/site/368/DesktopDefault.aspx?PageID=368 • USDA National Nutrien Database: http://www.nal.usda.gov/fnic/foodcomp/search/ Děkuji za pozornost.