Hygiena
zdravotnických zařízení
Specifikaprovozu,
provoznídokumentace
MUDr. Bohdana Rezková, Ph.D.
Ústav ochrany a podpory zdraví LF MU
Proces šíření
nákazy ve
zdravotnickém
zařízení
ZDROJ PŘENOS
VNÍMAVÝ
JEDINEC
Proces šíření
nákazy ve
zdravotnickém
zařízení
Zdroje nákazy
Kdo?
Jiná osoba
Zdravotník-
Pacient
Záchyt infekcí
u „zdravých“
dárců krve
Pozitivita HIV
SVRAB!
 infestace roztočem – zákožka svrabová
 vysoce nakažlivé onemocnění (samička se rychle přesouvá)
 přenos kontaktem nebo prádlem, předměty (potahy, matrace,..)
 nejčastější profesionální nákaza zdravotníků!
 počet případů narůstá zvláště v zimním období
 netypické projevy - děti, ležící pacienti, svrab čistotných,…
Proces šíření
nákazy ve
zdravotnickém
zařízení
Zdroje nákazy
Kdy?
 s infekčním onemocněním:
- chybná diagnóza
- v inkubační době
- abortivní či latentní průběh
- podcenění rizika onemocnění
 Nosič (MRSA,TBC,VHB,VHC,…)
Každý pacient je potenciálně infekční!!!
Proces šíření
nákazy ve
zdravotnickém
zařízení
Přenos
Ve zdravotnickém zařízení převažuje přenos nepřímý!
 není přítomen zdroj
 původce má schopnost přežít mimo tělo hostitele
 nutná je existence vhodného prostředku přenosu – vehikula
Základním principem prevence je nekřížení čistého a špinavého
procesu!
Proces šíření
nákazy ve
zdravotnickém
zařízení
?
Proces šíření
nákazy ve
zdravotnickém
zařízení
Vehikula
nepřímého
přenosu
NESPECIFICKÉ
prostředky
 Ovzduší
 Voda
 Strava
 Prádlo
 Plochy, předměty
 Odpady
 Hmyz
SPECIFICKÉ
prostředky
 Invazivní zákroky
 Nefyziologické vstupy (cévní,
močové katetry,…)
 Diagnostické přístroje
(endoskopy)
 Léčiva (infuzní roztoky)
 Instalace cizích těles
 Lékařské nástroje
Hygienické
požadavky na
výstavbu a
provoz
zdravotnických
zařízení
Cíle
1. Ochrana pacienta před vznikem a šířením infekcí.
2. Ochrana pacienta před nežádoucími událostmi a
vlivy (např. pády, poranění,..) včetně vhodné světelné
a hlukové pohody a vhodných mikroklimatických
podmínek.
3. Ochrana zdraví pracovníků i dalších vstupujících
osob.
Provozní řád
 Účelem je stanovení hygienických a protiepidemických požadavků
jejichž dodržování tvoří základ bezpečného provozu
zdravotnického zařízení (pacientů, zaměstnanců i dalších
přítomných osob).
 Schválený provozní řád orgánem ochrany veřejného zdraví je
podmínkou zahájení provozu.
 Základní interní dokument pro všechny zaměstnance. Každý musí
být prokazatelně seznámen!
 Jednotlivá pracoviště často zapracovávají vlastní specifické
postupy a vytváří provozní řády pro vlastní účely (operační sály,
JIP, ….)
 Pro některé oblasti může být zpracován zvláštní dokument, stává
se tak součástí provozního řádu (např. manipulace s odpady, s
prádlem, klimatizace, izolační opatření…)
Provozní řád
(hygienicko –
epidemiologický
řád)
Obsah
1. popis organizace provozu zařízení a spektrum poskytovaných
služeb
2. provozně – technické podmínky provozu
3. dezinfekce a sterilizace
4. manipulace s prádlem
5. stravování pacientů
6. úklid a malování
7. likvidace odpadů
8. vodní hospodářství
9. obecné zásady minimalizace rizika infekce, příjem pacientů
10. režim zaměstnanců
11. ošetřovací režim
12. zajištění Programu prevence a kontroly infekcí
Provozně –
technické
podmínky provozu
 Výstavba a rekonstrukce objektů, při které došlo ke změně účelu
užívání místností pracovišť, vychází z projektové dokumentace, která
musí být předem dle platné legislativy posouzena podle
předpokládaného účelu užívání a schválena KHS.
 Uvolnění prostor k provozování je podmíněno souhlasným
rozhodnutím KHS (vyžaduje měření hlučnosti, odběry vody, měření
prašnosti atd.)
 Provoz musí splňovat vyhlášku č. 92/2012 Sb. o požadavcích na
minimální technické a věcné vybavení zdravotnických zařízení a
kontaktních pracovišť domácí péče.
 Při přípravě stavby nebo rekonstrukce a v jejich průběhu je nutné
uplatňovat protiepidemická opatření v souvislosti s rizikem
kontaminace provozu (protiprašné zábrany, určení komunikačních
cest, navýšení úklidu,…).
 2012 Sb.
Základníhygienicképožadavky
a
Nespecificképrostředkypřenosu
Nespecifické
prostředky
přenosu infekcí
 Ovzduší
 Voda
 Strava
 Prádlo
 Plochy, předměty + problematika dezinfekce a sterilizace
 Odpady
OVZDUŠÍ
a
mikroklimatické
podmínky
 Pobytové místnosti musí mít zajištěno přímé (přirozené) nebo
nucené větrání (klimatizace).
 Nucené větrání se použije tam, kde přímé větrání je nedostačující
k odvodu vznikajících škodlivin a tepelně-vlhkostní zátěže prostoru
a v prostorách s řízenou kvalitou ovzduší (čisté prostory).
 Kvalitu ovzduší a mikroklimatické podmínky řešíVyhláška č.
6/2003 Sb. , kterou se stanoví hygienické limity chemických,
fyzikálních a biologických ukazatelů pro vnitřní prostředí
pobytových místností některých staveb (netýká se operačních sálů
a dalších prostor vyžadujících zvýšené nároky na čistotu).
- čistota prostředí: limit bakterií - 500 KTJ/m³
limit plísní – 500 KTJ/m³
- teplotní limity - léto: 24°C ± 2°C
- zima: 22°C ± 2°C
OVZDUŠÍ
Vzduchotechnika
ve zdravotnictví
 Zajišťuje dodržení předepsaných parametrů vzduchu (koncentraci
mikroorganismů, prašnost, teplotu, vlhkost)
 např. ochranu otevřené operační rány proudem filtrovaného
vzduchu a ochranu operačního týmu před narkotizačními plyny.
 Nežádoucí částice z rozváděného vzduchu se odstraňují filtrací.
 Pro tzv. „čisté prostory“ se volí třístupňová filtrace. níží se tím
zanášení následujících, dražších filtračních vložek a současně se
dosáhne jistoty v zamezení průniku částic do čistého prostoru.
 Zvlhčování vzduchu ve farmacii a zdravotnictví se uskutečňuje
výhradně parou.
OVZDUŠÍ
Čisté prostory
 je ohraničený prostor, v němž je koncentrace prachových částic a
mikroorganismů řízena. Je konstruován a využíván takovým
způsobem, aby se minimalizoval vstup, vytváření a usazování
částic uvnitř prostoru a v němž jsou řízeny i ostatní relevantní
parametry, např. teplota, vlhkost a tlak,
OVZDUŠÍ
Čisté prostory
ve
zdravotnictví
I
Stanoveny „dohodou“ mezi OOVZ, projektanty a uživateli
(legislativa definující požadavky na čisté prostory v ČR je zaměřena pouze
na výrobní prostory a zacházení s léčivy!!!).
OVZDUŠÍ
Čisté prostory
ve
zdravotnictví
II
 Pro čisté prostory ve zdravotnictví jsou dodávány klimatizační
jednotky s třístupňovou filtrací (hrubý filtr, jemný filtr, koncový
HEPA filtr – „high efficiency particulate arrestance“).
 Musí být zajištěno jednosměrné proudění vzduchu udržováním
trvalého přetlaku (15 kPa).
 Tlak musí být nejvyšší v prostoru nejvyšší třídy čistoty.
 Pro ochranu operační rány využívány panely pro laminární
proudění:
OVZDUŠÍ
Čisté prostory
a
Třídy čistoty
PRÁDLO
Manipulace s
prádlem
I
(Vyhláška č.
306/2012Sb.)
Prádlo čisté
 Prádlo má obdobný charakter jako zdravotnický materiál určený
pro opakované použití.Výsledkem pracího postupu a procesu musí
být prádlo prosté chemické a bakteriální kontaminace.
 Materiály, které přicházejí do přímého styku s operační ránou, se
nesmí klasifikovat jako prádlo.
 Čisté prádlo se při přepravě chrání před znečištěním a druhotnou
kontaminací vhodným obalem. Použít lze obaly vhodné k praní
nebo obaly na jedno použití.
 Čisté prádlo se skladuje v čistých a
pravidelně dezinfikovaných skříních nebo
regálech v uzavřených skladech čistého prádla.
PRÁDLO
Manipulace s
prádlem
II
(Vyhláška č.
306/2012Sb.)
Prádlo použité:
 Prádlo se třídí v místě použití a nepočítá se.
 Před uložením do obalů na odděleních se prádlo neroztřepává.
 Odkládá se do pytlů podle stupně znečištění, druhu prádla a
zbarvení.
 Počítání prádla je možné ve vyčleněném prostoru za použití
osobních ochranných pracovních pomůcek.
PRÁDLO
Manipulace s
prádlem
III
(Vyhláška č.
306/2012Sb.)
 Personál manipulující s použitým prádlem používá ochranný oděv,
rukavice a ústenku a dodržuje zásady hygieny.
 Při manipulaci s prádlem u lůžka pacienta se používají pouze
základní ochranné pomůcky, a to ochranný oděv a rukavice. Po
skončení práce provede hygienickou dezinfekci rukou.
 Prádlo, které bylo v kontaktu s tělními parazity, se ošetří vhodným
insekticidem a po 24 hodinách se předá do prádelny. K ošetření je
možné použít dezinfekční komoru.
PRÁDLO
Praní
nemocničního
prádla
(Vyhláška č.
306/2012Sb.)
 Prádlo se pere procesem termodezinfekce nebo
chemotermodezinfekce podle návodu výrobce. U
chemotermodezinfekce se koncentrace, teplota a doba působení
řídí návodem k použití dezinfekčního prostředku.
 Prádlo v mokrém stavu se dále bezprostředně tepelně zpracovává
postupy na principu fyzikální dezinfekce, a to sušení, mandlování,
tvarování.
 Operační roušky, pláště a operační oděvy do čistých prostor,
používané jako zdravotnické prostředky pro pacienty, personál a
zařízení musí splňovat všechna kritéria zaručující sterilitu
zdravotnických prostředků.
PRÁDLO
Lůžko a
lůžkoviny
(Vyhláška č.306/2012
Sb.)
(
 Ve zdravotnických zařízeních se na pokrytí vyšetřovacích stolů a
lehátek, kde dochází ke styku s obnaženou částí těla pacienta,
používá jednorázový materiál, který je měněn po každém
pacientovi.
 Výměna osobního prádla a lůžkovin pacienta ve zdravotnických
zařízeních se provádí podle potřeby, nejméně však jednou týdně,
vždy po kontaminaci a po operačním výkonu, popřípadě převazu a
vždy po propuštění nebo přeložení pacienta.
 Při výměně lůžkovin se po propuštění nebo úmrtí pacienta
dezinfikuje lůžko a matrace. Nevypratelné, hrubě znečistěné a
poškozené matrace a lůžkoviny se vyřadí z používání.
 Použitá lůžka a matrace jsou dezinfikovány buď v pokoji omytím
dezinfekčním prostředkem nebo v centrální úpravně lůžek po
každém propuštění pacienta.
 Lůžko se po provedené dezinfekci a kompletaci lůžkovin přikryje
čistým prostěradlem nebo obalem do příchodu dalšího pacienta.
PRÁDLO
Lůžkoviny a
lůžko
infekční
Zvláštní hygienický režim u infekčních pacientů
(včetně rezistentních bakteriálních kmenů,…)
 Ložní prádlo
 Lůžkoviny
 Lůžko
 volba dezinfekce dle typu patogena, zvláštní režim
manipulace při přesunu lůžka, ochranné prostředky, atd.
STRAVA
Příprava a
transport
stravy
 Výrobu a distribuci obvykle zajišťuje ústavní kuchyně
 Provoz ústavní kuchyně podléhá běžné legislativě v oblasti
stravování
 Vyšší důraz kladen na minimalizaci rizika kontaminace stravy
 Strava je dodávána nejčastěji tabletovým systémem
 Tablety s pokrmem se otevírají až u pacienta
 Teplota teplých hotových jídel nesmí do doby konzumace klesnout
pod 60°C!!!
POVRCHY
Úklid
I
 Úklid všech prostor zdravotnických zařízení a ústavů sociální péče
se provádí denně na vlhko, v případě potřeby i častěji.
 Na operačních a zákrokových sálech, kde jsou prováděny invazivní
výkony, se úklid provádí vždy před začátkem operačního
programu a vždy po každém pacientovi.
 Na pracovištích akutní lůžkové péče intenzivní a v místnostech,
kde je prováděn odběr biologického materiálu, se úklid provádí
třikrát denně.
 Na pracovištích akutní lůžkové péče intenzivní, na operačních a
zákrokových sálech, na chirurgických a infekčních pracovištích, v
laboratořích a tam, kde je prováděn odběr biologického materiálu
a invazivní výkony, na záchodech a v koupelnách a na dalších
pracovištích stanovených provozním řádem se používají běžné
čisticí prostředky a dezinfekční přípravky s virucidním účinkem.
POVRCHY
Úklid
II
 Každé pracoviště má vyčleněny podle účelu použití vlastní
úklidové prostředky nebo úklidové stroje, výjimkou jsou pouze
standardní ambulantní a lůžková oddělení stejného typu a
charakteru skladby fyzických osob.
 Při kontaminaci ploch biologickým materiálem se provede
okamžitá dekontaminace potřísněného místa zejména překrytím
buničitou vatou, papírovou jednorázovou utěrkou navlhčenou
virucidním dezinfekčním roztokem nebo zasypáním absorpčními
granulemi s dezinfekčním účinkem. Kontaminované místo se očistí
obvyklým způsobem.
ODPADY
ze
zdravotnictví
 odpad z nemocnic a ostatních typů
zdravotnických nebo jim podobných zařízení
 zahrnuje komponenty různého fyzikálního,
chemického a biologického materiálu
 vyžaduje zvláštní nakládání a zvláštní způsob
odstranění vzhledem ke specifickému
zdravotnímu riziku
ODPAD
ze
zdravotnictví
Rizika?
ODPAD
ze
zdravotnictví
Rizika
 infekční agens
 genotoxické a karcinogenní látky
 toxické chemické látky
 nepoužitelná léčiva
 radioaktivní látky
 ostré předměty
 specifické zdravotnické odpady – části těla, orgány,…
ODPADY
ze
zdravotnických
zařízení
(Vyhláška č.
306/2012Sb.)
 Odpad se třídí v místě vzniku, nebezpečný odpad se ukládá do
označených, oddělených, krytých, uzavíratelných, nepropustných
a mechanicky odolných obalů, podle možnosti spalitelných bez
nutnosti další manipulace s odpadem.
 Ostrý odpad se ukládá do označených, spalitelných,
pevnostěnných, nepropíchnutelných a nepropustných obalů.
 Nebezpečný odpad vznikající u lůžek pacientů se odstraňuje
bezprostředně, z pracoviště se odstraňuje průběžně,
nejméně jednou za 24 hodin.
 Shromáždění odpadu před jeho konečným odstraněním ve
vyhrazeném uzavřeném prostoru je možné nejdéle 3 dny.
Skladování nebezpečného odpadu (anatomického a infekčního) je
možné po dobu 1 měsíce v mrazicím nebo chlazeném prostoru při
teplotě maximálně 8 °C.
ODPAD
Epidemiologicky
nejvýznamnější
1. INFEKČNÍODPADY - jsou kontaminovány biologickými činiteli
(bakterie, viry, plísně, paraziti apod.), krví, močí, hnisem a
dalšími tělními tekutinami.
2. OSTRÝ ODPAD – kombinuje nebezpečnou vlastnost :
infekčnost a ostrost!
ODPADY
ze
zdravotnických
zařízení
Provozní řád
A. NAKLÁDÁNÍ S JEDNOTLIVÝMI DRUHY HUMÁNNÍCH MATERIÁLŮ A
ODPADŮ PODLÉHAJÍCÍCH REŽIMU PODLE ZVLÁŠTNÍCH ZÁKONŮ
1. nakládání s humánním materiálem
2. nakládání s nepoužitelnými léky, léčivými přípravky, návykovými
látkami
3. nakládání s radioaktivními odpady
B. NAKLÁDÁNÍ S ODPADYV REŽIMU ZÁKONA O ODPADECH SPECIFICKÉ
ODPADY ZE ZDRAVOTNICKÝCH ÚTVARŮ
1. Ostré předměty, katalogové číslo 18 01 01
2. Odpady, na jejichž sběr a odstraňování jsou kladeny zvláštní
požadavky s ohledem na prevenci infekce (infekční odpad),
katalogové číslo 18 01 03*
3. Chemikálie, které jsou nebo obsahují nebezpečné látky, katalogové
číslo 18 01 06*
4. Chemikálie neuvedené pod číslem 18 01 06*,
katalogové číslo 18 01 07
5. Odpadní amalgám ze stomatologické péče,
katalogové číslo 18 01 10*
VODA
Voda pro
zdravotnictví?
 Pitná voda – odpovědnost za vnitřní vodovod
 Teplá voda - možný zdroj infekce
 Upravené vody – pro laboratorní provozy, sterilizaci, dialýzu,…
VODA
Teplá voda
Zákon č. 258/2000
Sb. o ochraně
veřejného zdraví,
část 1., §3
 Teplá voda musí splňovat hygienické limity mikrobiologických,
biologických, fyzikálních, chemických a organoleptických
ukazatelů jakosti.
 Za splnění této povinnosti odpovídá výrobce teplé vody.
 Teplou vodu dodávanou potrubím užitkové vody nebo vnitřním
vodovodem6a), které jsou konstrukčně propojeny směšovací
baterií s vodovodním potrubím pitné vody, může výrobce vyrobit
jen z vody pitné. …
VODA
Zdravotní rizika
teplé vody
Legionelóza
 Je-li teplá voda vyráběná z vody pitné, hlavní zdravotní riziko
představují patogenní a podmíněně patogenní bakterie schopné
pomnožování v teplé vodě, tedy především LEGIONELY.
 Legionela má vyšší odolnost vůči chlóru, vytváří sliz (biofimy)
 Legionelóza - u oslabených jedinců (Legionářská nemoc,
Pontiacká horečka)
 Nejčastější mechanismus nákazy:
- vdechnutím kontaminovaného aerosolu
- aspirace po požití kontaminované vody, nápojů
 Riziková místa:
- sprchy, fontány, zvlhčovače, inhalátory, …
VODA
Teplá voda -
hygienické
limity
 2. Limit jako mezní hodnota platí pro zdravotnická a ubytovací
zařízení, pro teplou vodu dodávanou do sprch umělých nebo
přírodních koupališť a pro pitnou vodu použitou pro výrobu teplé
vody; pro ostatní objekty platí jako doporučená hodnota, o kterou je
nutné pomocí technických opatření usilovat.
 3. Limit jako nejvyšší mezní hodnota platí pro oddělení nemocnic,
kde jsou umístěni imunokompromitovaní pacienti, jako jsou
například oddělení transplantační, nedonošenecká,
anestezioresuscitační, dialyzační, onkologie, hematoonkologie,
jednotky intenzivní péče.
Režim návštěv
a květiny
(Vyhláška č.
306/2012Sb.)
 Návštěvy u pacientů musí být řízeny s ohledem na
provoz, zaměření pracoviště a stav pacienta v době,
kterou určí lékař.
 Návštěvy používají ochranný oděv při vstupu na
pracoviště akutní lůžkové péče intenzivní;
 Na pracovištích akutní lůžkové péče intenzivní a
operačních oborů se neumisťují žádné květiny a jiné
rostliny;
Omezování přenosu
infekcí při poskytování
zdravotní péče
Specificképrostředkypřenosu
MOŽNOSTI
Standardní
(preventivní)
opatření
základní úroveň
prevence a kontroly
infekcí
používána u všech
pacientů i
zdravotníků
z principu
potenciální
infekčnosti každého
pacienta
Isolační
(represivní)
opatření
při specifických
situacích
cílená opatření při
infekci nebo
kolonizaci
pro přenos
kontaktní,
vzduchem,
kapénkami, smíšený
Standardní
opatření
dleWHO
 Organizačně – režimová opatření (stanovení odpovědnosti, režim
návštěv,…)
 Hygiena rukou a používání rukavic
 Používání ochranných pracovních pomůcek
 Respirační etiketa
 Bezpečná manipulace s předměty a pomůckami používanými při
poskytování péče
 Úklid
 Prevence poranění ostrým kontaminovaným předmětem
Obecné zásady
minimalizace rizika
infekce, příjem
pacientů
I
Vyhláška č.
306/2012Sb.
 Pokud je s ohledem na zdravotní stav fyzické osoby
přijetí nezbytné i při podezření na počínající infekční
onemocnění, je třeba provést izolační a bariérová
opatření, popřípadě přijímající lékař zajistí přeložení na
příslušné oddělení. Obdobná povinnost platí i pro
praktického lékaře, odborného lékaře a lékaře v
poradně ambulantního zařízení.
Obecné zásady
minimalizace rizika
infekce, příjem
pacientů
II
Vyhláška č.
306/2012Sb.
 Fyzické osoby se umisťují do péče poskytovatele zdravotních
služeb lůžkové péče především podle zdravotního stavu a způsobu
nebo rozsahu zdravotní péče při zvážení a realizaci
epidemiologických hledisek, zejména při riziku přenosu infekce,
kolonizaci multirezistentními mikroorganismy, nosičství
patogenních mikroorganizmů nebo pobytu v ohnisku nákazy.
 Při zjištění infekce nebo kolonizace multirezistentními
mikroorganismy se toto zjištění vyznačí ve zdravotnické
dokumentaci pacienta a do propouštěcí zprávy. Kolonizace
pacienta multirezistentními mikroorganismy není důvodem k
odmítnutí hospitalizace pacienta nebo přijetí do ústavu sociální
péče.
Režim
zaměstnanců
I
Vyhláška č.
306/2012Sb.
 Zdravotničtí pracovníci poskytovatelů zdravotních služeb
jednodenní nebo lůžkové péče včetně pracovníků laboratoří musí
nosit čisté osobní ochranné pracovní prostředky vyčleněné pouze
pro vlastní oddělení.
 Vyčleněnou pracovní obuv lze použít i pro další
pracoviště obdobného charakteru.
 Při práci na jiném pracovišti používají jen osobní ochranné
pracovní prostředky tohoto pracoviště.
 Zdravotnický pracovník nesmí v osobních ochranných pracovních
prostředcích opustit areál poskytovatele zdravotních služeb.
Režim
zaměstnanců
II
Vyhláška č.
306/2012Sb.
 Pro operační výkony musí zdravotničtí pracovníci používat sterilní
ochranný oděv a sterilní rukavice, masku, čepici (ochranná ústní
rouška a čepice musí být používána tak, aby zakryla vlasy, vousy,
bradu, nos a ústa), obuv vyčleněnou pouze pro dané pracoviště;
 Na operačních sálech nesmí být používány a volně ukládány šperky,
hodinky a jiné osobní předměty, mobilní telefony lze používat pouze
ve vyhrazených prostorech operačních sálů;
 U ostatních výkonů, při kterých je porušována nebo již porušena
integrita kůže a sliznic nebo provedena komunikace s tělesnými
dutinami, popřípadě nefyziologický vstup do organizmu, se ochranné
pomůcky volí ve vztahu k výkonu, zátěži a riziku pro pacienta;
 Ochranné pomůcky musí být individualizovány pro každou osobu a je
nutno je odkládat ihned po výkonu;
 Na pracovištích, kde je prováděna chirurgická nebo hygienická
dezinfekce rukou, nesmí zdravotničtí pracovníci nosit na rukou žádné
šperky. Zdravotničtí pracovníci v operačních provozech nesmí nosit na
rukou hodinky.
. 306/2012 Sb.
Ošetřovací režim
I
Vyhláška č.
306/2012Sb.
 Při ošetřování pacientů musí zdravotničtí pracovníci využívat
bariérové ošetřovací techniky na všech pracovištích, musí být
používány pouze dekontaminované pomůcky.
 Pracovní plochy na všech pracovištích zdravotnických zařízení
musí být vyčleněny podle charakteru vykonávané činnosti.
 Bariérová ošetřovací technika musí být používána i při překladu a
převozu pacientů a při výkonech na společných vyšetřovacích a
léčebných pracovištích.
 K parenterálním zákrokům včetně drenáže ran a tělních dutin,
zavádění močových katetrů musí zdravotničtí pracovníci používat
pouze sterilní zdravotnické prostředky a dodržovat při každém
parenterálním zákroku zásady asepse.
 Při výměně sběrných vaků musí používat uzavřený systém odvodu
a sběru tekutin se zabezpečením před možným zpětným tokem.
Ošetřovací režim
II
Bariérová
ošetřovací technika
 soubor opatření a postupů, které jsou cíleny na minimalizaci rizika
přenosu mikroorganismů
 tyto postupy zabraňují nežádoucí kontaminaci rukou personálu,
pomůcek, prostředí, pacientů a dalších lokalit.
 jednotlivé postupy mohou být rozpracovány v interní
dokumentaci firmy – „standardní ošetřovatelské postupy - SOP“
 Například:
oProtiepidemické zásady ošetřování pacientů
s parenterálně přenosnými onemocněními
oPříprava pacienta k operačnímu výkonu
oKatetrizace močového měchýře atd.
Ošetřovací režim
III
Vyhláška č.
306/2012Sb.
 Pro každého pacienta je nutno používat vždy samostatnou sterilní
jehlu a sterilní stříkačku; u insulinových per se postupuje podle
návodu výrobce.
 Jednorázové stříkačky a jehly se likvidují bez ručního oddělování; k
oddělení jehly od stříkačky může sloužit pouze speciální pomůcka
nebo přístroj.Vracení krytů na použité jehly je s výjimkou
inzulínových per nepřípustné.
 U osob v péči poskytovatelů zdravotních služeb lůžkové péče a
ústavech sociální péče musí být zajištěn dohled nad dodržováním
zásad osobní hygieny; před výkony a operacemi a i po nich musí
být zajištěna řádná hygienická očista.
Odběr
biologického
materiálu
(Vyhláška č.
306/2012Sb.)
 odběry biologického materiálu u poskytovatele zdravotních služeb
lze provádět v místnostech nebo prostorech, určených pro
manipulaci s biologickým materiálem, splňujících základní
hygienické požadavky pro odběr biologického materiálu,
 k odběru biologického materiálu se používají sterilní zdravotnické
prostředky včetně jednorázových rukavic, a to vždy pouze pro
jednu ošetřovanou fyzickou osobu; prostupnost rukavic musí
odpovídat jejich použití a míře rizika biologických činitelů,
 biologický materiál je nutno ukládat do standardizovaných nádob
a do dekontaminovatelných přepravek, s vyloučením rizika
kontaminace žádanek,
 biologický materiál se transportuje tak, aby nedošlo k jeho
znehodnocení fyzikálními vlivy a k ohrožení fyzických osob.
Poranění ostrým
kontaminovaným
předmětem
Povinnosti
poskytovatele
Postup při poranění ostrým kontaminovaným
předmětem nebo nástrojem
 Poskytovatel zdravotních služeb a poskytovatel sociálních služeb
je povinen bezodkladně oznámit příslušnému orgánu ochrany
veřejného zdraví každé poranění zdravotnického nebo jiného
odborného pracovníka, které vzniklo při manipulaci s ostrým
kontaminovaným předmětem nebo nástrojem použitým k
provádění zdravotních výkonů během poskytování zdravotní péče
nebo sociálních služeb, v jehož důsledku by mohlo dojít ke vzniku
infekčního onemocnění přenosného krví. Příslušný orgán ochrany
veřejného zdraví rozhodne o nařízení lékařského dohledu nad
poraněným pracovníkem.
 Poskytovatel zdravotních služeb je povinen postupovat při
laboratorní diagnostice u poraněného pracovníka v souladu se
systémem epidemiologické bdělosti pro vybrané infekce.
Postup při poranění
ostrým
kontaminovaným
předmětem
 Sundání rukavic a omytí rukou vodou a mýdlem
 Desinfekce poranění přípravkem s virucidním účinkem
 Ponechání spontánního krvácení po dobu několika minut, pak
zopakování desinfekce
 Nahlášení úrazu, zápis do knihy / databáze úrazů
 Do 72 hod od poranění návštěva lékaře pracovnělékařských služeb
Poranění ostrým
kontaminovaným
předmětem
Vyšetření Do 72 hodin
po poranění
90 dnů od
poranění
180 dnů od
poranění
HBV Anti - HBs ANO ANO ANO
HBs Ag
(pouze u
neočkovaných)
ANO ANO ANO
HCV Anti - HCV ANO ANO ANO
HIV Anti – HIV
1,2
ANO ANO X
Jaterní testy ALT, AST ANO ANO ANO
Sledování
zaměstnance
po poranění
 Prováděno výhradně příslušným lékařem pracovnělékařské služby
(PLS), není možnost výběru lékaře ze strany zaměstnance
 Sledováni všichni zdravotničtí a jiní odborní pracovníci i studenti
na praxi, u nichž došlo k poranění kontaminovaným předmětem či
nástrojem
 Vyšetření a odběry dle stanoveného harmonogramu
Izolační
opatření
 zavádí se při zjištění infekce nebo podezření na ni, je-li třeba
vyloučit (izolovat) zdroj, případně jako ochranná
 cíleně při známé etiologii nebo empiricky do prokázání původce
 volí se postupy dle cesty přenosu ( jedna nebo i více):
- přenos kontaktem
- přenos kapénkami
- přenos vzduchem
 izolace musí být indikovaná uvážlivě s ohledem na:
- možné negativní dopady na pacienta
- nároky kladené na personál!
Izolační
opatření
Zvláštní režim
• Úklid - poslední v pořadí, vyčleněné úklidové pomůcky, osobní
ochranné prostředky pro personál, cílená dezinfekce….
• Individualizované zdravotní pomůcky.
• Vizity – omezení počtu osob, poslední v pořadí.
• Návštěvy – omezení nebo zákaz návštěv, používání ochranný
pomůcek, edukace.
• Výuka – omezení nebo zákaz vstupu studentů.
• Označení pokoje a informace pro vstupující personál (rehabilitace,
konsiliáři,…).
Izolační
opatření
u původců
přenosných
kontaktem
Kdy: ihned při suspekci/potvrzení původce s touto cestou
přenosu
Indikace: multirezistentní bakterie, Clostridium difficile, průjmová
onemocnění, infekce ran s hnisavou sekrecí
Pokoj: jednolůžkový, příp. prostorové oddělení 1 metr
Ochranné
pomůcky:
empír, rukavice
Pacient: u průjmů –WC etiketa
Izolační
opatření
u původců
přenosných
kapénkami
Kdy: ihned při suspekci/potvrzení původce s touto cestou
přenosu
Indikace: Bordetella pertusis, virus chřipky, adenoviry, rinoviry, jiné
respirační viry, meningokoky, streptokoky
Pokoj: jednolůžkový, příp. prostorové oddělení 1, 5 metr a
zástěna mezi lůžky
Ochranné
pomůcky:
empír, rukavice, ústenka
Pacient: mimo pokoj - respirační hygiena, ústenka
Izolační
opatření
u původců
přenosných
vzduchem
Kdy: ihned při suspekci/potvrzení původce s touto cestou
přenosu
Indikace: Mycobacterium tuberculosis, virus SARS, varicella,…
Pokoj: jednolůžkový s podtlakovým ventilačním režimem, příp.
překlad na plicní nebo infekční oddělení
Ochranné
pomůcky:
respirátor FFP3 (ochrana proti původcům infekce), ostatní
dle výše rizika (BLS – 3, BLS – 4)
Pacient: minimalizace pohybu mimo pokoj (příp.respirátor FFP3)
Výskyt
mimořádně
závažného
infekčního
onemocnění
Úkoly
zdravotnického
zařízení
 Provedení základního vyšetření a stanovení pracovní anamnézy
příp. konzultace s infekcionistou (do 30 min).
 Okamžitě po stanovení podezření naVN použít osobní ochranné
pomůcky.
 Ohlášení podezření naVNN orgánu ochrany veřejného zdraví KHS
(do 30 min).
 Izolace nemocného v samostatné místnosti + zajištění jeho
základních životních funkcí.
 Zabránit vstupu dalších osob do prostor ZZ, kde byla osoba
podezřelá zVNN.
 Zajištění kontaktů.
 Vyčkat do příjezdu pracovníků KHS a dále se řídit jejich pokyny.
 Po odjezdu pacienta provést ohniskovou dezinfekci dle pokynů
KHS.
Výskyt
mimořádně
závažného
infekčního
onemocnění
Ochranné
pomůcky