Formy ošetřovatelské péče Ošetřovatelská praxe • poskytování ošetřovatelské péče • řízení a poskytování - Ambulantní zdravotní péče - Ústavní zdravotní péče Ošetřovatelská péče • je zdravotní péče • poskytuje ji sestra s odbornou způsobilostí • metodou ošetřovatelského procesu • v rámci ošetřovatelské praxe poskytuje se ve: • státních a nestátních zdravotnických a sociálních zařízeních • v domácnostech • v komunitách Hlavní cíl – poskytování kvalitní oše. péče v souladu s nejnovějšími poznatky Oš. péče probíhá • samostatně • dle ordinace lékaře • ve spolupráci s lékařem - komplexní oš. péče - specializovaní oš. péče - základní oš. péče Komplexní oš. péče • je plánovaná, organizovaná činnost • realizuje se metodou oš. procesu • identifikuje aktuální a potencionální zdravotní problémy, stanovuje priority • definuje specifickou zodpovědnost a autonomii sester Specializovaná oš. péče • je zpravidla součástí KOP • zaměřena na vysoce odborné oš. činnosti • vymezená v užších specializovaných oborech Základní oš. péče • je zaměřena na méně náročné činnosti • vykonávají se ve standardních podmínkách 391 VYHLÁŠKA ze dne 16. listopadu 2017, kterou se mění vyhláška č. 55/2011 Sb., o činnostech zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků, ve znění vyhlášky č. 2/2016 Sb. • Základní • Specializovaná ošetřovatelská péče • Vysoce specializovaná Vyhláška č. 55/2011 sb. Základní ošetřovatelská péče „ošetřovatelská péče poskytovaná pacientům, kterým jejich zdravotní stav nebo léčebný a diagnostický postup umožňuje běžné aktivity denního života, jejichž riziko ohrožení základních životních funkcí, zejména dýchání, krevního oběhu, vědomí a vylučování, je minimální, a kteří jsou bez patologických změn psychického stavu, pokud není dále uvedeno jinak“ Vyhláška č. 55/2011 sb. Specializovaná ošetřovatelská péče: „ošetřovatelská péče poskytovaná pacientům, kterým jejich zdravotní stav nebo léčebný a diagnostický postup výrazně omezuje běžné aktivity denního života, jejichž riziko narušení základních životních funkcí nebo jejich selhání je reálné, nebo kteří mají patologické změny psychického stavu, jež nevyžadují stálý dozor nebo použití omezujících prostředků z důvodu ohrožení života nebo zdraví pacienta nebo jeho okolí; za specializovanou ošetřovatelskou péči se považuje také péče poskytovaná pacientům se závažnými poruchami imunity a pacientům v terminálním (konečném) stavu chronického onemocnění, kde se nepředpokládá resuscitace“ Vyhláška č. 55/2011 sb. Vysoce specializovaná ošetřovatelská péče: „ošetřovatelská péče poskytovaná pacientům, u kterých dochází k selhání základních životních funkcí nebo bezprostředně toto selhání hrozí nebo kteří mají patologické změny psychického stavu, jež vyžadují stálý dozor nebo použití omezujících prostředků z důvodu ohrožení života nebo zdraví pacienta nebo jeho okolí“ Vyhláška č. 55/2011 sb. Specifická ošetřovatelská péče: „ošetřovatelská péče poskytovaná pacientům ve vymezeném úseku zdravotní péče zejména při poskytování radiologických výkonů, zabezpečení nutričních potřeb pacientů v oblasti preventivní a léčebné výživy nebo neodkladné péče“ Formy oš. péče poskytuje se: • Ambulantní • Domácí oš. péči • Ústavní oš. péči • Komunitnípéče - častokrát se překrývá s domácí péčí, - rozdíl:cílová skupina dané péče - má zahrnovatcelou komunitu i zdravou(činnosti spíše preventivní charakter) u domácí pouze na nemocného Ambulantní péče • zařazována do primární péče, tj. péče na úrovni primárního kontaktu • Komplexní činnosti – podpora zdraví, prevence, vyšetření, léčba, rehabilitace, ošetřování • všeobecná a (praktik pro dospělé, pro děti a dorost, stomatolog, gynekolog) specializovaná Ústavní péče • péče v nemocnicích, odborných léčebných ústavech (LDN, psychiatrické léčebny, sanatoria, hospice …) • lůžka akutní, následné lůžková a dlouhodobá lůžková péče Komunitní péče • poskytována mimo ústavní zařízení • zaměření na preventivní a výchovné činnosti, nevyléčitelně nemocné, zdravotně postižené občany v rámci určité komunity • hospice, agentury komplexní domácí péče, privátní sestry a porodní asistentky • principy: 24hod. dostupnost, kontinuita (návaznost) péče, multidisciplinární kooperace, individuální přístup Domácí péče • od roku 1990 součást systému zdravotně sociální péče v ČR • nárok – každý občan na základě doporučení praktického/ ošetřujícího lékaře za probíhající hospitalizace • Věstník MZ ČR 13/2004 „koncepce domácí péče – zaměření zejména na udržení a podporu zdraví, navrácení zdraví a rozvoj soběstačnosti, zmírňování utrpení nevyléčitelně nemocného člověka a zajištění klidného umírání a smrti.“ • Výhody – domácí prostředí, zapojení členů rodiny, ekonomické náklady (zkrácení hospitalizace), individuální a multidisciplinární hledisko péče (dle konkrétních potřeb P/K) Ošetřovatelská péče • se vykonává metodou oš. procesu • vedení a záznam oš. dokumentace • při ukončení se vyhotoví oš. zpráva Další dělení • různé odborné zdroje mohou rozdělovat formu poskytované péče: ➢Primární – všeobecně dostupná, zaměření nejen na nemoc, ale i prevenci ➢Sekundární – navazuje na primární (nemocnice, specializovanéAMB) ➢Terciární – vysoce specializovaná a komplexní péče, nejnákladnější (transplantační program, onkologická péče…) Metody ošetřovatelské péče Metodou stanovujeme organizační rámec ošetřovatelské činnosti Metody ošetřovatelské péče Kritéria výběru metod patří: • charakter a rozsah požadované péče • složení oš. týmu a organizace práce Cíl: • zajistit optimální péči o pacienty • zajistit efektivní chod oddělení • využít kvalifikaci zdr. personálu v maximální míře • rozdělit a určit kompetence jednotlivých členů oš. týmu Metody • Funkční ošetřování • Celková péče • Týmové ošetřovatelství • Ošetřování kontaktní sestrou • Ošetřování zaměřené na případ Metody se od sebe liší: ➢ složením personálu ➢ organizací práce ➢ celkovou filozofií a zaměřením ➢ výsledkem Funkční (výkonová) metoda • je nejčastější • klade důraz na přidělování úloh (výkony) • v průběhu směny mají všichni rozděleny činnosti, které realizují na celém oddělení → malý přehled o nemocných • hodnotí se jako oš. péče s nízkou kvalitou → zapříčiňuje nedostatečnou komplexní péči o nemocného Výhody: úspora personálu Nevýhody: roztříštěnost péče Odběry, léky, převazy, EKG… Celková (skupinová) metoda • je zaměřená na nemocného • péče je poskytována jednou sestrou (1 sestra pečuje o skupinu P/K, zodpovědná za vedení dokumentace a celkovou péči dle oš. procesu, nová směna = nový P/K přiděluje staniční/vrchní sestra, ) Výhody: vysoká produktivita práce, vykonávání oš. proces v plném rozsahu, pevnější vazba S – P/K Nevýhody: ztráta kontinuity péče při časté změně skupiny P/K, ztráta informací mezi ZP při nedostatečné komunikaci Spokojenost P/K se odvíjí od osobnosti sestry! Přidělené pokoje Týmová (vícestupňová) metoda • je sestavena ze všech kategorií oš. personálu (skupina tvořena pracovníky s různou kvalifikací a schopnostmi, kt. se o daného P/K, skupinu P/K stará • týmy sestavuje vrchní sestra, žádoucí porady týmu • vedoucí týmu je sestra, která je odpovědná za činnost členů týmu • Výhody: kontinuita péče Týmová metoda Odpovědnost vedoucího týmu: • posouzení každého P/K a stanovení vhodných oš. výkonů (identifikace potřeb, rozhodnutí o prioritách…) • koordinace lékařských plánů a plánů oš. péče • aktualizace plánů oš. péče • zaznamenávání oš. péče a jejich výsledků u každého P/K • dohled a vyhodnocování oš. péče Povinnosti člena týmu: • dodržovat jednotlivé postupy oš. plánu • podávat okamžitě a přesně zprávy o péči • přijímat pomoc od vedoucíhotýmu • uvědomitsi, že může být požádán, aby převzal jistou zodpovědnost za každého pacienta na jednotce Metoda ošetřování kontaktní sestrou (primární ošetřování) • kontaktní (primární) sestra, pro P/K styční osoba na kt. se může kdykoliv obrátit (obdoba jako ošetřující lékař),pečuje od přijetí do ukončení hospitalizace, tzn. vykonává oše. proces v celém rozsahu • charakteristická je svojí individualizovaností • je poskytována přidělenou sestrou během hospitalizace nemocného • na péči se podílí i další sestry a další kategorie oš. personálu, ale kontaktní sestra koordinuje jejich činnost • vykonává se komplexní oš. péče • nemocných si sestra vybírá nebo jí jsou přiděleny vrchní sestrou • Výhody: individualizovanápéče • Požadavky: erudovaná, samostatná, vzdělaná sestra Pro několik P/K primární sestrou pro další funkce přidružené (sekundární) sestry, např. noční směna Metoda zaměřená na případ (case management = případové vedení) • vychází z principu kontaktní sestry a P/K jsou přiděleni dle určitých kritérií (dg, th…) • komplexní pojetí péče, kt. není omezeno pouze na dobu hospitalizace, ale přesahuje s cílem kontinuity péče • 3 základní úkoly: ➢ posouzení stavu P/K, ➢ vypracování individuálního plánu péče ➢ realizace plánu péče • kritérium – efektivní komunikace, erudovaná sestra Změny v ošetřovatelství Faktory ovlivňující ošetřovatelskou praxi Ekonomické zdroje • kolik peněz se dá na zdravotnictví • % z hrubého domácího produktu se dává na zdravotnictví • jak s penězi umí naložit nemocnice Politické, sociální a kulturní faktory • vláda, která rozhoduje o financování zdravotnictví a vytváření pravidel → v souladu s právy pacientů a základní listinou práv a svobod • dostatečné platové ohodnocení pracovníků • dělba práce ve zdravotnictví • vzdělávání Faktory ovlivňující ošetřovatelskou praxi Demografie a epidemiologie • věk obyvatel • podpora mladých ve vzdělávání → nepoměr v péči Prostředí • především ve smyslu životního prostředí • životní styl Faktory ovlivňující ošetřovatelskou praxi Výzkum v ošetřovatelství • vychází z vědomostí a technik odvozených z medicínských, humanitních a biologických věd, z poznatků týkající se chování, interaktivních postupů, managementu, výchovy a vzdělávání • Zajistit vhodné finanční, materiální a institucionální podmínky Technologie ve zdravotnictví • vede k novým přístupům a metodám poskytování péče a ke změnám v praxi • nutno zachovávat rovnováhu mezi technologii a humánními aspekty oš. péče Faktory ovlivňující ošetřovatelskou praxi Mezinárodní a státní legislativa • Vyhlášky pro rezort zdravotnictví • Mezinárodní (WHO, EU) • Národní (zákony o zdravotní péči, o ochraně zdraví lidí, zdravotní pojištění, léčebném řádku, lécích a léčebných pomůckách, povolání) Monitorování kvality • předpokládá zavedení standardů • vytvoření podmínek ke kontrole kvality • sledování výsledků • poskytování informací a hodnocení Faktory ovlivňující ošetřovatelskou praxi Management • změny mohou vykonávat jednotlivci, ale i skupiny • pro dosažení úspěchu → porozumění procesu změn, obeznámení s dynamikou i strategií, aby mohlo dojít k realizaci Pracovní podmínky • ovlivňují ekonomické zdroje vynakládané na zdravotní péči, její organizaci, rozšiřování zaměřené ošetřovatelské praxe, novou techniku, diagnostické a terapeutické postupy • optimalizace předpokládá existence ekonomických zdrojů, efektivní organizaci práce, dostatek vhodných pomůcek + sledování situace v těchto oblastech a dále zkoumání zátěže sester, motivace, postavení Analýza východisek • mezinárodní zprostředkování a poskytování poznatků, trendů, doporučení WHO, EU, ICN týkající se ošetřovatelství • státní akceptování mezinárodních trendů • ošetřovatelské profese – ztotožnění se se změnami v ošetřovatelství + tvorba prostředí • sester – formování autonomních, invenčních, kreativních, sebevědomých profesionálek