Úvod do studia anatomie pro dentální hygienistky I. přednáška Literatura základní 1. Základy anatomie, 1. Obecná anatomie a pohybový systém, Grim M., Druga R., et al. - str. 12 - 34, 50 - 75 (druhé, přepracované a rozšířené vydání) 2. Základy anatomie, 2. Kardiovaskulární a lymfatický systém, Grim M., Druga R., et al. - str. 46 - 54, 69 - 74, 101 3. Základy anatomie, 3. Trávicí, dýchací, močopohlavní a endokrinní systém, Grim M., Druga R., et al. - str. 11 - 29, 57 -71 4. Základy anatomie, 5. Anatomie krajin těla, Grim M., Druga R., et al. - str. 9-40 Literatura doplňující 1. Anatomie člověka (I. díl), kosti hlavy - str. 23 - 109, Dokládal M., Páč L. MU Brno, 2006 2. Morfologie orofaciálního systému pro studenty zubního lékařství -str. 11 -42 + 43-75 (výběr), Malínský J., Malínská J., Michalíková Z., UP Olomouc, 2005 3. Atlas anatomie člověka 1. díl (i jako CD), Sobotta J. 4. Wheeler's Dental Anatomy, Physiology and Occulusion, Nelson J. S., Elsevier, 2020, ISBN: 978-0-323-63878-4 Podmínky absolvování Absolvování dvou průběžných testů na nejméně 65 %. Absolvování jednoho praktického poznávání anatomických struktur na nejméně 65 %. Plná účast na seminářích. Identifikace struktur na prostém rtg snímku hlavy a základní anatomické struktury kostry a lokalizace kosterních svalů na modelu. Ústní zkouška - připuštěni pouze ti, kteří splní předchozí kritéria. Losování dvou otázek + praktické poznávání struktur hlavy a krku. Sylabus 1. úvod do studia anatomie, názvosloví 2. kosti neurokrania 3. kosti splanchnokrania 4. lebka jako celek 5. čelistní kloub 6. přehled tepen a žil hlavy a krku, lymfatický systém 7. svaly hlavy a krku 8. CNS a struktury PNS lokalizované v oblasti hlavy a krku, včetně příslušných senzorických orgánů 9. základní topografické souvislosti anatomických struktur hlavy a krku 10. základy RTG anatomie hlavy a krku 11. morfologie jednotlivých zubů dočasné a stálé dentice Výstup z anatomického bloku výuky Student po absolvování: 1. Má detailní znalosti anatomie splanchnokrania, včetně struktur dutiny ústní, a znalosti anatomie neurokrania a krku v rozsahu nezbytném pro obor dentální hygiena. 2. Umí funkčně propojit podrobné anatomické znalosti hlavy a krku s anatomií celého těla. 3. Zná podrobně morfologii zubů dočasné a stále dentice. Význam anatomie pro DH - Univerzitní vzdělávání na lékařské fakultě, byť v bakalářském oboru, předpokládá schopnost absorbovat a porozumět rozsáhlým celkům učiva a budoucí zájem studenta dále pokračovat v magisterských programech. Kdo chce dělat trvale „jen" DH praxi, stačí mu VOŠ. - „Lékaři bez znalosti anatomie se podobají krtkům, bádají v temnotách a zůstávají za nimi hromádky hlíny." - Nelze stanovit přesnou hranici, co má vědět DH z bakalářského programu a ZL z magisterského v oblasti anatomie hlavy. - Pro pochopení biologických souvislostí je anatomie nezbytná. - Nelze ošetřovat a léčit bez znalostí souvislostí. - Působíme i na struktury, které nevidíme. - I pro orientační vyšetření jsou nezbytné znalosti topografické anatomie. - Neznalost struktur může mít pro pacienta závažné důsledky. - Nevhodné ošetření může mít závažné zdravotní následky. Co musí VŠ DH znát z anatomie - Detailní znalost anatomie splanchnokrania a krku, podrobná znalost struktur neurokrania, přehled anatomie dalších částí těla. - Topografické souvislosti. - Vývojové souvislosti struktur těla. - Mikroskopickou stavbu. - Znalosti musí být nejen teoretické, ale také praktické. Zařazení a rozdělení anatomie - Morfologie - tvar a struktura orgánů a jejich vývoj (anatomie, histologie, embryológie, cytologie, antropologie, patologie) - A. makroskopická - struktury viditelné pouhým okem (pitva) - A. mikroskopická - viditelné při zvětšení mikroskopem (obarvené řezy) - Směry anatomie - soustavná (základní), topografická (vztahy orgánů v daném místě), srovnávací (mezi jednotlivými živočichy), antropologická (srovnávání mezi jednotlivými lidmi), růstová (děti), aplikovaná (pro účely např. plastické chirurgie), rentgenová Nástroje anatomie - Pitva, preparace, sekce kadáveru - Pozorování pohledem - aspekce - (přímé - naše oči, včetně zrcadel, nepřímé-jícen, žaludek, průdušky...). DH a ZL se bez zubních zrcátek neobejdou. - Pohmat - palpace - pod kůží (klouby, svaly, cévy, nervy, útvary v dutině ústní), hlubší (játra, žlučník, štítná žláza ...), projevy činností orgánů (tep, údery srdečního hrotu...) - Poklep - perkuse - přímá (klepeme prstem či kladívkem), nepřímá (přes prst nebo destičku /plezimetr/, prakticky se dnes nepoužívá) - Poslech - auskultace - poloha a velikost orgánů a posouzení jejich činnosti - funkční vyšetřovací metoda (i poslech temporomandibulárního kloubu) - Antropometrie - metrické vyšeteření (např. srovnání růstu) - Prosvětlování RTG paprsky (prosté prosvětlení nebo s kontrastní látkou) a varianty (počítačová tomografie /včetně CPBT/, ortopantomografie /OPG/) - Vyšetření ultrasonografií (3-10 M Hz) Orgánové soustavy - 1. soustava kosterní (systema sceleti), 2. soustava kloubů a vazů (systema articulorum) artrologie, syndesmologie, 3. soustava svalová (systema musculorum), - Útrobní systémy (útroby - splanchna) 4. soustava trávící (systema digestorium) trávící trubice od dutiny ústní ke konečníku, včetně žláz, 5. soustava dýchací (systema respiratorium), dutina nosní - hrtan -průdušnice - průdušky, 6. ústrojí močové (systema urinarium), ledviny + vývodné močové cesty, 7. ústrojí pohlavní (systema genitale), pohlavní žlázy, vývodné pohlavní cesty, přídatné vnitřní a vnější pohlavní orgány, 8. soustava žláz s vnitřní sekrecí (systema endocrinum) - Další systémy: 9. ústrojí oběhová (systema cardiovasculare), srdce a cévy (angiologie), včetně mízní soustavy (systema lymphaticum), 10. soustava nervová (systema nervorum), CNS (mozek, mícha), obvodové nervstvo (mozkové, míšní, vegetativní), 11. orgány smyslové (organa sensum), ústrojí čichové, zrakové, sluchově - rozvonážné, chuťové, včetně orgánů kožního a hlubokého čití, 12. soustava kožní (systema cutis), kůže a přídatné kožní orgány (zrohovatělé + kožní žlázky) Digestive System Muscular System integumentary System lymphatic System Endocrine System Nervous System Skeletal system Male Reproductive female Reproductive Respiratory system Urinary System Circulatory system System System Sagitální rovina (sagittal plane) N Frontální rovina (coronal plane) Transverzální rovina (transverse plane) •ROVINA FRONTÁLNÍ • každá svislá rovina, rozdělující tělo na část přední a zadní, přibližně rovnoběžná s čelem, (frons, -tis = čelo) • ROVINA MEDIÁNNÍ - probíhá svisle zepředu dozadu, dělí tělo na pravou a levou polovinu • ROVINA SAGITÁLNÍ každá svislá rovina, rovnoběžná s rovinou mediánní, rozdělující tělo na část pravou a levou • ROVINA TRANSVERZÁLNÍ každá horizontálně probíhající rovina, dělící tělo na horní a dolní část 1 sagitální rovina 2 mediánní rovina 3 frontální rovina 4 transversální rovina 5 sagitální osa 6 transversální osa 7 longitudinální osa Obr. 1 a-c Roviny a osy. a sagitální rovina, planum sagittate, sagitální a longitudinální osa b transversální rovina (= horizontální rovina), planum transversale, transversální a sagitální osa c frontálni rovina (= koronárni rovina), planum frontale, longitudinální a transversální osa Obr. 2 a, b Názvy orientačních linií a znázornění směrů, a pohled na ventrální stranu (ventralis, anterior) b pohled na dorsální stranu (dorsalis, posterior) Terminologie směrů na tele TRUNCUS (trup) • ventralis - dorsalis • lateralis - medialis • dexter - sinister • superior - inferior • anterior - posterior • internus - externus • profundus - superficialis • centralis - peripheralis • cranialis - caudalis Terminologie směrů na těle Směry na končetinách v • proximalis - distalis • ulnaris - radialis • tibialis -fibularis • palmaris - dorsalis • plantaris - dorsalis Užívány jsou i počeštěné formy těchto názvů. Kraniometrické body nasion - střed nasofrontálního švu glabella - ploché místo uprostřed mezi arcus superciliares opisthocranion - nejvíce nazad vyčnívající místo na šupině týlní kosti basion - ve střední čáře na předním okraji foramen magnum bregma - průsečík sutura coronaria et sagittalis euryon - nejvíce laterálně vyčnívající místo na os parietale zygion - nejvíce laterálně vyčnívající místo na pons zygomaticus gnathion - ve střední čáře, na dolním okraji bradové části dolní čelisti porion - bod nad středním horním okrajem poruš acusticus externus o Norma breg o opisthocranion Norma verticalis euryo n opisthocranion bregma Norma frontalis nasiorr gnathion Pro základní orientaci nám postačí následující rozměry: Délka lebky: vzdálenost glabella-opisthocranion Výška lebky: vzdálenost basion - bregma Šířka lebky: vzdálenost euryon - euryon Výška obličeje: vzdálenost nasion - gnathion Šířka obličeje: vzdálenost zygion - zygion Směry na trupu Smérv kolmé na transverzální rovinu: • superior = horní, nahoře (proti smíru gravitace) • inferior = dolní, dole (ve smíru gravitace) • eranialis = nahoru smírem k hla\í • eaudalis - dolů smírem od hlavy (smírem k ocasu - latinsky cauda = ocas) Pojmy superior a eranialis jsou u ílovíka stejné jako pojmy inferior a eaudalis synonymní. Obecní \sak ssnonymní nejsou: např. u ílyřnohých /viral superior splývá s pojmem dorsaiis a inferior s pojmem veniralis. Směry kolmé na frontální rovinu: • anterior = přední, vpředu • posterior = zadní, v/adu • ventralis = přední, smírem k břišní straní • dorsaiis = zadní, smírem k hřbetu (k zádům) Pojmy anterior a posterior jsou chápány ve smyslu pohybu organismu. U íloví ka tedy anterior splývá s ventralis a posterior s dorsaiis. obecní však synonymní nejsou (např. u ryb jsou tyto smíry na sebe kolmí). Smerv kolmé na mediánní rovinu: • mcdialis = vnitřní, smírem do středu, blíže mediánní ros iní • lateralis = vníjší. smírem od středu, dále od mediánní roviny • dexter = pravý • sinister = levý anatomické názvosloví Směry na končetinách Směry kolmé na transverzální rovinu: • superior = horní, nahoře • inferior = dolní, dole • proximalis = blíže k napojení končetiny na trup, směrem k trupu • distalis = dále od napojení končetiny na trup, směrem od trupu Směry kolmé na frontálni rovinu: • anterior = přední, vpředu • posterior = zadní, vzadu Směry kolmé na mediánní rovinu: • medialis = vnitřní, směrem do středu, blíže mediánní rovině • lateralis = vnější, směrem od středu, dále od mediánní roviny • ulnaris = vnitřní, na malíkové straně horní končetiny (bližší ulně) • radialis = vnější, na palcové straně horní končetiny (bližší radiu) • tibialis = vnitřní, na palcové straně dolní končetiny (bližší k tibii) • fibularis = vnější, na malíkové straně dolní končetiny (bližší k fibule) Další směry na končetinách: • palmaris = směrem k dlani, dlaňový • plantaris = chodidlový, směrem k plosce nohy • dorsalis = směrem k hřbetu ruky i nohy, hřbetní Směry u zubů • lingualis = směrem k jazyku, dovnitř dutiny ústní • buccalis = ke tvářím, ke rtům, směrem ven (u zadních zubů) • labialis = ke tvářím, ke rtům, směrem ven (u předních zubů) • mesialis = směrem do středu zubního oblouku • distalis = směrem ke koncům zubního oblouku Figuře 12: Smčry na lidsko dlani. anatomické názvosloví Další směry internus = vnitřní externus = vnčjší. zevní superficialis = povrchový, na povrchu profundus = hluboký, v hloubce basalis = ležící na spodine ascendens = vzestupný descendens = sestupný apicalis = vrcholový, smčrem k hrotu (např. na nosu, srdci, prstu, zubu,...) oralis = smčrem k ústům (při popisu trávicí soustavy) aboralis = smčrem od úst (při popisu trávicí soustavy) aj. Směry v mozku Z hlediska anatomických směrů je důležité vědět, že v mozku jsou všechny směry posunuty o 9ď ventrálním smčrem. tj. dopředu. Je to dáno vývojem CNS, kdy se mozkový váček ohýbá vůči nervové trubici dopředu dolů. Tudíž pro vyjádření smčru "dopředu" se zavádí termín "rostrální směr" (rostrum - prvoústa, dáno embryologickým zakládáním CNS). anatomické názvosloví Hlavni časti tela • caput = hlava • cranium = lebka • frons = čelo • facies = obličej • oculus = oko • nasuš = nos • auris = ucho • os = ústa • collum = krk • nucha = šije • truncus = trup • thorax = hrudník anatomické názvosloví • pectus = prsa, hruď • mamma = prs • dorsum = hřbet, záda • abdomen, venter = břicho • lumbus = bedro • inguen = tříslo • pelvis = pánev • nates (clunes) = hýždě • perineum = hráz • coxa = kyčel anatomické názvosloví membrum superius = horní končetina • brachium = paže • axilla = podpažní jáma • antebrachium = předloktí • cubitus = loket • manus = ruka • carpus = zápěstí • metacarpus = záprstí • dorsum manus = hřbet ruky • palma manus = dlaň • digiti manus = prsty ruky anatomické názvosloví membrum inferius = dolní končetina • femur = stehno • genu = koleno • poples = zákolení • crus = bérec • sura = lýtko • pes = noha • calx = pata • tarsus = zánártí • metatarsus = nárt • planta = chodidlo • dorsum pedis = hřbet nohy • digiti pedis = prsty nohy osteologické minimum • Osteologie (nauka o kostech a skeletu) Nauka o kostech a skeletu kostní tkáň mikroskopická stavba kosti kost jako orgán vývoj kostí, osifikace dělení kostí podle tvaru popis jednotlivých kostí Stavba kosti (vrstvy): 1. PERIOSTEUM okostice (fixace - Sharpeyova vlákna), inervace, cévy krevní a lymfatické, růst a regenerace, senzitivita, remodelace a hojení • 2. SUBSTANTIA COMPACTA (CORTICALIS) • 3. SUBSTANTIA SPONGIOSA („diploe" plochých kostí) MEDULLA OSSIUM - cavitas medullaris v dlouhých kostech - červená, žlutá, šedá kostní dřeň (m. rubra, lutea, grisea - gelatinosa) Novorozenec - m. rubra ve všech kostech ( X dospělost) osteologické minimum okostica Stavba kosti Periosteum - zevní vrstva fibrózní, vnitřní kambiová. Volkmannový kanálky Sharpeyova vlákna Endost - (endosteum) Kompakta (substantia compacta Haversovy lamely - systém lamel kolem jedné cévy tvoří základní stavební jednotku kosti - osteon. Vmezeřené lamely Povrchové lamely - z kambiové vrstvy netvoří osteon. Spongióza (substantia spongiosa) nepravidelně (diploe), do určitých směrů - trajektorií, krvne cievy Haversove kanáliky kompaktná časť kosti hubovitá časť kosti kostná dreň Haversov systém kostné bunky Obr. Stauba dlhej kosti korunka krček čelist kořen zubní sklovina email zubovina dentin zubní dřeň pulpa — dáseň gingiva I — spongióza (houbo-' ■ vitá kostní tkáň) lamina dura ozubice - závěsný aparát periodontium periodontální vlákna (součást ozubice) zubní cement nervy (značeno žlutě), cévy (červeně, modře) 1 Zubní korunka Corona den tis 2 Zubní krček C oil um dentis 1 — 3 Zubní kořen Radix dentis 4 Sklovina Enamelum 2 — 5 Zubní dřeň Pulpa dentis 6 Dáseň Gingiva 7 Zubovina Dentin, dentinum 8 Zubní cement 3 -Cemenlum 9 Ozubice Periodontium 10 Vlákna vazivové tkáně Pamdont 11 Alveolárni výběžek čelisti P roce s su s alveol a ris 12 Krevní cévy a nerv A. maxillaris, n. trigeminus n.v osteologické minimum Modelace tvaru kostí základní tvar kosti je dán geneticky, vzniká již v embryonálním období remodelace a přesné dotvoření tvaru kosti závisí na působících mechanických vlivech, tlaku, tahu vazů a svalů, probíhajících cév a nervů, apod. vznikají tak prohloubená místa a otisky (sulcus, incisura, impressio, fovea, fossa, cavitas) vyvýšená místa a otvory (tuber, tuberculum, tuberositas, linea, prominentia, eminentia, spina, crista, foramen, canalis, apertura, etc.) na základě působících sil se modeluje architektonika spongiózní vrstvy kostí kostní věk - určení podle stupně osifikace na rtg snímcích osteologické minimum Tvar kostí 1. Kosti dlouhé - ossa lonqa - humerus, ulna, radius, femur, tibia, fibula • tělo - corpus ( DIAPHYSIS) a dvě epifýzy (EPIPHYSIS) 2. Kosti ploché - ossa plana - scapula, sternum, cranium, pelvis • jeden velmi krátký rozměr, dvě vrstvy kompakty - lamina externa a lamina interna, mezi nimi diploe 3. Kosti krátké - ossa brevia - carpus, tarsus • všechny rozměry jsou přibližně stejné 4. Kosti nepravidelné - ossa irregularia - vertebrae 5. Kosti pneumatizované - ossa pneumatica - kavity vyplněné vzduchem a pokryté sliznicí - lebka (maxilla, os temporale, os frontale, ...) 6. Kosti sezamské - ossa sesamoidea - vznikají v průběhu šlach, kolem kloubů - patella, klouby palců ruky a nohy osteologické minimum Spojení kostí 1) SPOJENÍ PEVNÉ (plynulé, souvislé) žádný nebo minimální pohyb spojení některým druhem pojivové tkáně (vazivem, chrupavkou nebo kostní tkání a) junctura fibrosa - syndesmosis (př. tibia + fibula, spojení ligamentem), sutura (šev) - spojení plochých kostí lebky -, gomphos (junctura dentoalveolaris) - spojení zubu a alveolu GaiT|ky) v čelisti s připojením vazivem (ozubice, periodontium) b) junctura cartilaginea - SYNCHONDROSIS (př. P + L os pubis -symfýza) c) junctura ossea - SYNOSTOSIS (př. os sacrum, S1 až S5) osteologické minimum Spojení kostí 2) SPOJENÍ V DOTYKU (klouby), neboli juncturae synoviales, articulationes articulatio, -onis, f. - kloub, spojení kostí (!! pasivní pohyb) pohyblivé spojení konců kostí, které se pouze dotýkají Principy stavby svnoviálních kloubů: kloubní plochy (facies articulares), konce kostí pokryté chrupavkou, většinou hyalinní • obvykle jsou tvarovány jako jamka a hlavice • jsou i místem přirůstání kosti kloubní pouzdro (capsula articularis), pevný vazivový obal kloubutvořený dvěma vrstvami, vnitřní vrstva, membrána synovialis, produkuje synoviální tekutinu kloubní dutina (cavitas articularis), vyplněna kloubním mazem, sloužícím jako lubrikant a nutrice pro chrupavky kloubních ploch histologické minimum Zárodečné lity 1/ EKTODERM • epidermis [včetně vlasů, chlupů, nehtů] • nervový systém • DERIVÁTY NEURÁLNl LIŠTY 21 MESODERM • kost, chrupavka, vazivo • sval • KARDIOVASCULÁRNl systém • lymfatický • urogenitál • SERÓZNl VÝSTELKA dutin [PERITONEÁLNl 3/ ENDODERM • výstelka trávicí trubice a deriváty • + játra • + pan c re as • + výstelka dýchacího a části močového systému Velmi zjednodušeně a nepřesně lze říci: Ektoderm kryje zevně a entoderm zevnitř mezodermální tkáň. histologické minimum Embryonální vývoj pericardium, S.romao. P""°™m gonads i Mesenchyme 'Chart indicates ongin i>ť epithelial | of organ only. These organs all have secondary supporting invent nscn K of mesodermal ongin. Connective tissue and smooth muscle of viscera and blood vessels T Endothelium of Endocardium Page 342 S.F. Gilbert Developmental Biology 5th edition histologické minimum Ektoderm • EPIDERMIS [včetně vlasů, chlupů, nehtů] • NERVOVÝ SYSTÉM • DERIVÁTY NEURÁLNÍ LIŠTY Neuráiní lišta Neural Crest Melanocytes + Cranial Connective Tissue Neural Plate Border Neural Plate Epidermis histologické minimum Deriváty neurální lišty TABLE 6.1 Neural Crest Derivatives Connective tissue and bones of the face and skull Cranial nerve ganglia (see Table 17.2) C cells of the thyroid gland Conotruncal septum in the heart Odontobbsts Dermis in face and neck Spinal (dorsal root) ganglia Sympathetic chain and preaortic ganglia Parasympathetic ganglia of the gastrointestinal tract Adrenal medulla Schwann cells Glial cells Meninges (forebrain) Melanocytes Smooth muscle cells to blood vessels of the face and forebrain Neurální lišta vzniká v průběhu 3. týdne e. v. při neurulaci (tvorba nervové trubice). Buňky n. I. migrují z místa vzniku a dávají vznik různorodým tkáním (někdy hovoříme o n. I. jako o 4. zárodečném listu) - viz např. melanocyty nebo odontoblasty. histologické minimum Mezoderm KOST, CHRUPAVKA, VAZIVO SVAL KARDIOVASKULÁRNÍ, LYMFATICKÝ A UROGENITÁLNÍ SYSTÉM UROGENITÁL SERÓZNÍ VÝSTELKA DUTIN [PERITONEÁLNÍ] • 1) chorda - axiální mesoderm • 2) paraxiální mesoderm - somity (3 části) • 3) intermediární mesoderm -urogenitální systém • 4) mesoderm laterální ploténky: somatopluera parietální vrstva - tělní stěna s příčně pruhovanou svalovinou pokrytá serózou splanchnopleura viscerální vrstva -břišní orgány s vazivem či hladkou svalovinou pokryté serózou Schoenwolf et al: Larsen's Human Embryology, 4th Edition. Copyright © 2008 by Churchill Livingstone, an imprint of Elsevier, Inc. All rights reserved Somitic mesoderm (yellow): dermomyotome -> dorsal dermis Somatic lateral plate mesoderm (purple) -> ventral dermis histologické minimum Mezoderm co je to somit Somit neboli primitivní segment) je označení pro párové oblasti mezodermu, které se vytváří kolem 3. týdne e. v. a leží na obou bocích podél struny hřebetní. Somity vznikají embryonálně jako váčky odštěpené z coelomu, a to procesem somitogeneze. Není to však vlastně nic jiného než určitý typ tělní segmentace (článkování). mandibular™ lomrt I premandibuUrni somit , terminálni somit l 1 os temporale - kanálky 1. c. caroticus Před vstupem do canalis caroticus probíhá a. carotis interna ve tvaru prohnuté kličky a další esovitou kličku pak tvoří canalis caroticus. Z něj vystupuje kraniálně a dál pokračuje ventrálně konvexním průběhem v sinus cavernosus. Tento průběh označujeme jako karotický sifon. Po výstupu z canalis caroticus je tepna na boku těla kosti klínové v sulcus caroticus. foramen lacerum - vyplněn synchondrosis sphenopetrosa, je zde konec canalis caroticus pyrmaidy 7\ foramen jugulare foramen rotund um pro n. maxilaris (z V.) vena jugularis interna vzniká až pod! bazí lební sinus sigmoideus a. carotis interna foramen sPinosum se vstupující arteria meningea media (z a. maxillaris) os temporale - kanálky 3. canalis nervi facialis poruš acusticus internus - zde vstupuje nervus facialis (V.) vstupuje do pyramidy Area nervi facialis (vstup) nervus facialis vystupuje z lebky ve foramen stylomasytoideum (mezi processus styloideus a mastoideus Poruš acusticus internus os temporale - kanálky 3. canalis nervi facialis poruš acusticus internus výstup n. facialis (VII.) z canalis facialis, uložen mezi proč. mastoides styloideus chorda tympani - vede parasympatickou složku pro podčelistní, podjazykovou a jazykové žlázy + chuť z předních 2/3 jazyka. Vystupuje z cavitas tympany přes fisura petrotympanica do fossa infratemporalis, kde se spojuje s nervus mandibularis foramen stylomastoideum + 4. canaliculus chordae tympani ze 3.úseku N.VIL do dutiny středoušní, a pak do jazyka... os temporale - kanálky Pars squamosa Facies temporalis Sulcus artcnac temporalis mediae Crista supramastoidea Incisura parietalis Spina suprameatica —^ Fovcola suprameatica Spina tympanica minor Foramen mastoidcum Meatus acusticus cxternus Incisura mastoidea Fissura tympanomastoidea Margo parietalis Incisura tympanica Fossa mandibulans Margo sphenoidalis Processus zygomaticus Porus acusticus externus Processus mastoideus Tuberculum articularc Fissura petrosquamosa Fissura petrotympanica výstup chorda Spina tympanica major tympani Pars tympanica Processus styloideus os temporale - kanálky 3. canalis nervi facialis os temporale - kanálky 3. canalis nervi facialis Lusek : ventrokraniální kvadrant fundus meatus acusticus internus až k hiatus nervi petrosi majoris - n. petrosis maj. -větev n. facialis 2. úsek: hiatus nervi petrosi majoris až tegmen tympani 3. úsek tegmen tympani až k foramen stylomastoideum os temporale - kanálky canalis caroticus canaliculus mastoideus (laterální část f. jugularis ossis temporalis - r. auricularis nervi vagi os temporale - kanálky 5. canaliculus mastoideus fissura tympanomastoidea - pro r. auricularis n. vagi (X.) os temporale - kanálky canaliculus tympanicus canalis caroticus foramen jugulare fossula petrosa apertura ext.canaliculi tympanici Canaliculus tympanicus - nervus tympanicus - začíná na bazi fossula petrosa. tj. mezi f. jugularis a apert. ext. canal carotid. Prochází dutinou středoušní a vyúsťuje v hiatus n. petrosi minoris. os temporale - kanálky Canaliculus tympanicus - nervus tympanicus ( smíšená větev IX. - n. glossopharyngeus) - začíná na bazi fossula petrosa. tj. mezi f. jugularis a apert. ext. canal carotici. Prochází dutinou středoušní a vyúsťuje v hiatus n. petrosi minoris. os temporale - kanálky 6a canaliculus tympanicus hiatus nervi petrosi minoris apertura interna canalis tympanici os temporale - kanálky 8. + 9. canaliculus cochleae + canaliculus vestibuli apertura externa canaliculi cochleae apertura externa aquaeductus vestibuli os temporale - související struktury ■=332=ľi wing SPHENOID BON GREATER WING OPHTHALIMIC RT" BASILAR PART FORAMEN CAVITY | MAGNUM A MEATUS ACUSTICUS C FACIAL NERVE HORIZONTAL SEGMENT os temporale - kanálky 7- canalis musculotubarius canalis musculotubarius (m.tensor tympani + tuba auditiva) os temporale - kanálky • Canalis caroticus: apertura externa canalis carotici, canaliculi caroticotympanici, apertura interna canalis carotici • Canalis nervi facialis: fundus meatus acustici interní (introitus canalis nervi facialis),foramen stylomastoideum • Canaliculus chordae tympani: cavum tympani, fissura petrotympanica • Canalis musculotubarius: septum canalis musculotubarii: semicanalis musculi tensoris tympani, semicanalis tubae auditivae • Canaliculus mastoideus: fossa jugularis, fissura tympanomastoidea • Canaliculus tympanicus: fossula petrosa, (cavum tympani), hiatus n.petrosi minoris • Aquaeductus vestibuli: apertura externa aquaeductus vestibuli • Canaliculus cochleae: apertura externa canaliculi cochleae os temporale - pars Petrosa, souhrn I Pars petrosa (os petrosum, pyramis): apex; basis; facies (anterior, posterior, inferior, ventrobasalis); margo (superior, inferior, posterior). Facies anterior pyramidis: impressio trigemini; hiatus et sulcus nervi petrosi majoris; hiatus et sulcus nervi petrosi minoris; eminentia arcuata, tegmen tympani. Facies posterior pyramidis: sulcus sinus petrosi superioris et inferioris; porus acusticus internus; meatus acusticus internus; fundus meatus acustici interni (crista transversa, introitus canalis nervi facialis); apertura externa aquaeductus vestibuli; apertura externa canaliculi cochleae; incisura jugularis, sulcus sinus sigmoidei. Facies inferior pyramidis: apertura externa canalis carotici; fossa jugularis (canaliculus mastoideus); fossula petrosa (apertura externa canaliculi tympanici). os temporale - pars Petrosa a další části, souhrn II. Facies ventrobasalis: bude probírána spolu se strukturami sluchového ústrojí. Pars squamosa: squama ossis temporalis; processus zygomaticus; porus acusticus externus; fossa mandibularis; tuberculum articulare. Pars mastoidea: processus mastoideus (antrum mastoideum, celullae mastoideae); incisura mastoidea; sulcus arteriae occipitalis, incisura digastrica. Pars tympanica: incisura tympanica; sulcus tympanicus; fissura petrosquamosa (fissura petrotympanica et petrosquamosa); fissura tympanomastoidea. Pars hyoidea: processus styloideus (foramen stylomastoideum).