Eradikace varioly MUDr. František BEŇA Eradikace • Stav globálního šíření patogenního agens s následným celosvětovým vymizením příslušné infekční nemoci • Podmínky eradikace: – výhradně humánní onemocnění – nemá žádný rezervoár v přírodě – existuje očkování – globální epidemiologická surveillance • Dosud byla eradikována jediná nákaza – variola Podmínky pro původce • virus – je antigenně stálý, • nemá žádný zvířecí rezervoár • postihuje pouze člověka, • působí jen akutní onemocnění • po uzdravení v lidském těle nepřetrvává (neexistuje nosičství původce infekce) • mimo lidský organizmus přežívá virus jen velmi omezenou dobu. Eliminace • Stav trvalého teritoriálního přerušení procesu šíření nákazy s následným vymizením příslušné infekční nemoci. • Výskyt sporadicky zavlečených onemocnění v populaci možný. • Příklad: – 1961 – Československo první stát eliminoval přenosnou dětskou obrnu – zastaven proces šíření divokých poliovirů v populaci Variola – pravé neštovice • Druhá nejobávanější nemoc lidstva (po moru) • V 10. století popsán způsob obrany • V první polovině 20. století závažný celosvětový problém. • 1967 výskyt v 42 zemích s počtem případů 10-15 mil. onemocnění a 2 miliony úmrtí ročně. • Statistické údaje v českých zemích od roku 1882, hlášeno 8739 případů a 1594 úmrtí. V létech 1914-18 8035 případů a 760 úmrtí. V roce 1919 vzestup na 10191/981. V létech 1920-1924 jen 2589/357. V dalších létech jen sporadické importované případy. Variola – pravé neštovice • 8.5.1980 oficiálně vyhlášena eradikace na na 33. valném shromáždění WHO • V roce 1980 ukončena vakcinace lidí – dnes mladá generace zcela nechráněna. • Vysoká kontagiosita a infekciosita - ideální biologická zbraň. • Případné bojové či teroristické použití by mohlo mít nedozírné následky na celé lidstvo. • Obava z globálního oteplování – zmrzlá těla v sibiřském permafrostu. Variola – pravé neštovice • Původce: – Viry variola major a variola minor z čeledi Poxviridae – Virus variola major vykazuje vysokou smrtnost (10-50%) – Odolný vůči zevnímu prostředí – na přímém slunci vydrží 3 hodiny, snese var po dobu 10 minut, dlouhodobě může přežívat v těle zemřelých. Variola – pravé neštovice • Zdroj – Rezervoárem pouze nemocný člověk, šíření respiračním traktem • Inkubační doba: – 5 až 17 dnů, nejčastěji 12-14 dnů • Vnímavost – Všeobecná Variola – klinický průběh 1. Stádium generalizace (preeruptivní) – Trvá 3-4 dny, zahájena typickými chřipkovými příznaky s prudkým vzestupem teplot ke 40°C. – Silné bolesti zad, hlavy a zvracení nebo nauzea. – Třetí den se může na trupu postiženého objevit prchavý exantém, zpočátku na obličeji, rukou a předloktích méně na trupu, po několika hodinách zmizí. – Dalšími příznaky je zduření mízních uzlin a zánět nosní sliznice, projevy toxického postižení CNS. Variola – klinický průběh 2. Stádium orgánové manifestace (eruptivní) – trvá asi 3-4 týdny, zpočátku zmizí horečky, ale přetrvávají bolesti zad a hlavy, – asi 9.den nemoci dojde k výsevu malých červených skvrn, které se později zakalí a změní v pupeny (pustuly). Ty postupně uschnou a vznikají krusty, které po svém odloučení zanechávají hluboké světlé jizvy, – v době vzniku pustul dochází nejčastěji k úmrtí nemocného. Variola – pravé neštovice • Léčba: – Podpora celkového stavu, tlumení bolestí, širokospektrá ATB k prevenci sekundárních infekcí. – Po prodělaném onemocnění celoživotní, spolehlivě chránicí imunita. • Prevence: – Očkování metodou mnohočetných vpichů. (30 let po očkování úmrtnost 25%, 15-20 let po očkování 10% a po 2 letech od očkování 5%. Variola – pravé neštovice • Protiepidemická opatření: – Spolehlivá diagnostika vesikulárního onemocnění (nezkušenost lékařů, záměna za plané neštovice) – Zvýšený zdrav. dozor nad kontakty po dobu 16-18 dnů. – V ohnisku karanténa, přísná izolace nemocných. – V případě dostupnosti vakcíny do 7 dnů zahájit vakcinaci. – Průběžná a konečná dezinfekce viricidními preparáty (Chloramin B, Desam GK, Persteril) Co znamená malá jizva na levém rameni? Očkování • Živá lyofilizovaná vakcína (virus vakcínie). • Aplikace – zevní strana paže nad úponem deltového svalu metodou mnohočetných vpichů. • Dezinfekce – žádná. Maximálně omýt vodou. • Bifurkační jehla na jedno použití. Nanést kapku vakcíny kolmo na kůži, silou hrotem provést inokulaci - vtisky asi 15x (musí se objevit krev). • Po vakcinaci místo nekryjeme Vzhled chráničky • úspěšná vakcinace se projeví červenou svědivou boulí během 3-4 dnů 1. týden se z boule stane puchýř plnící se hnisem 2. týden se puchýř vysušuje a formuje se strup 3. týden strup odpadá a zůstává malá jizva Strategie eradikace • strategie hromadné vakcinace: – hromadné očkování obyvatel s cílem dosáhnout 80% proočkovanosti • strategie surveillance a protiepidemických opatření: – hlášení výskytu varioly, pravidelné vyhledávací akce, přísná izolace nemocných, rychlá vakcinace všech osob, které s nemocnou osobou v kontaktu, vše s cílem přerušit proces šíření nákazy v místech s nízkou proočkovaností Eradikace – poslední případy v Evropě • 1963 Stockholm ve Švédsku – švédský námořník po návratu z Dálného východu → vyřešeno karanténou a revakcinací místní populace • 1972 bývalá Jugoslávie – poutník z Kosova se vrátil ze Středního východu, infikováno 175 lidí, 35 zemřelo → zavedena karanténa, revakcinace obyvatel, po 2 měsících nákaza odezněla Eradikace varioly ve světě • neštovice vymizely nejdříve v Latinské Americe (1971) • od r. 1973 opět zhoršení situace. V tomto roce bylo hlášeno celkem 135 234 případů neštovic – více než dvojnásobek počtu z roku 1972 • za prvé pololetí roku 1974 bylo hlášeno 163 634 nových případů (již jen ve čtyřech zemích světa – Indii, Pákistánu, Bangladéši a Etiopii) • po značných potížích mizí v Indii (rok 1975) Eradikace varioly ve světě • Nakonec zůstala v africkém rohu nejvíce v Etiopii a Somálsku, které spolu v letech 1977–1978 vedly válku, jíž padlo za oběť i několik dobrovolníků SZO. Eradikace - poslední případ • 26. října 1977 byl posledním případem přirozeně se vyskytující varioly (variola minor) Ali Malow Maalin, kuchař pracující v nemocniční kuchyni v Somálsku Mr. John Wickett, of the World Health Organization, with the last person to have contracted – and survived – naturally occurring smallpox in Somalia. (1977) Poslední člověk, který zemřel na variolu • 11.8. 1978, Velká Británie – fotografka na anatomii Janet Parker (*1938) nakazila se na Lékařské fakultě Birminghamské univerzity (temná komora přímo nad laboratoří), původ viru z Pákistánu • očkována v roce 1966, zemřela 11.9.1978 • Onemocnění její matky mírné, přežila • Otec v karanténě po návštěvě dcery zemřel IM • profesor virologie zodpovědný za výzkum varioly na této univerzitě spáchal sebevraždu • 500 lidí izolováno v přísné karanténě University of Birmingham Medical School Izolační jednotka v Catherine de Barnes, Solihull