FÁZE EMPIRICKÁ – tvorba výzkumného nástroje FÁZE EMPIRICKÁ – tvorba výzkumného nástroje Výsledek obrázku pro obrázek dotaznik Anketa – není doporučeno užití v DP ›Jednoduché dotazníkové šetření - jak formulace položek, tak distribuce ›5 – 10 otázek ›Výběr respondentu je zcela náhodný bez jakéhokoliv omezení Metoda založená na nepřímém dotazování se respondentů za použití předem písemně formulovaných otázek. Účastník bývá označován jako respondent. Výhody: •Efektivnost – není nutné tvořit nový dotazník •Definována validita a reliabilita výzkumného nástroje •Možnost komparace výsledků se stanovenou normou nebo výstupů šetření uskutečněných totožným dotazníkem Dotazník Dotazník - základní pravidla tvorby ›Dostatečná znalost teorie ›Formulace položek v souladu s cíli a hypotézami šetření ›Počet položek (moc položek zvýší únavu, ale navýší reliabilitu a validitu) – vyplnění kratší jak 30 min ›Začátek identifikace – střed nejtěžší – konec nejlehčí položky a ožehavé témata (sex, intimita) ›Respektovat požadavky na reliabilitu a validitu ›Položky ›Jasné ›Stručné ›Sledovat vždy jen jednu proměnnou ›Neobsahovat zápor ›Na ožehavé se ptát nepřímo › › Předvýzkum = ověření použitelnosti dotazníku Dotazník - komponenty Dotazník – typy položek Uzavřené položky ›respondent vybírá s nabízených variant ›náročné na přípravu, lehké na vyhodnocení ›nevýhoda zjednodušení názoru respondenta - ztráta informaci ›Dichotomické – ano, ne ›Trichotomické ano, ne. Nevím ›Polynomické - víc než dvě nabízené varianty Polootevřené položky ›možnost výběru z variant a prostor na vlastní odpověď respondenta Otevřené položky ›snadná formulace ›těžké vyhodnocování ›respondent často neodpoví › * Přímé položky ›ptáme se na informace o samotném respondentovi Nepřímé položky ›ptáme se na jiný subjekt (osobu, věc, společnost…) Demografické položky Výzkumné otázky Filtrační položky ›filtrace nevhodných respondentů – kteří nesplňují charakteristiku cílové populace (např. laik) ›Kontrolní – L položky ›ověření pravdivosti odpovědí v klíčových otázkách – ptám se dvakrát na to stejné ale jinak formulovanou otázkou › Výběrové položky ›Vybírá jednu z nabízených variant Výčtové položky ›Může vybrat více z nabízených variant Škálové položky ›Numerické, grafické, symbolické ›Intervalová škála ›Likertova škála - 1 – 5 (1 = žádný vliv; 5 maximální vliv) ›Škála hierarchická – řazení proměnných dle významnosti ›Škála bodová – max. bodů 100 – přidělují se body jednotlivým proměnným › › Dotazník – distribuce, návratnost ›DOTAZNÍK PŘEDKLÁDÁ VÝZKUMNÍK OSOBNĚ ›Individuální x kolektivní vyplňování ›Výzkumník může osobně instruovat respondenty a odpovídat ne jejich dotazy – zvýšení validity odpovědí ›Vykazuje vyšší návratnost než distribuce v nepřímém kontaktu ›DOTAZNÍK DISTRIBUOVÁN POŠTOU, ELEKTRONICKY, DALŠÍ POVĚŘENOU OSOBOU ›Individuální x kolektivní vyplňování ›Není možnost doplňujících informací od výzkumníka - nepochopení způsobu kompletace ›Větší pravděpodobnost, že dotazník vyplní osoba nesplňující kritéria cílové populace ›Vykazuje nižší návratnost než distribuce v nepřímém kontaktu ›Pro zvýšení návratnosti dotazníků posílaných poštou je vhodné přiložit ofrankovanou obálku s adresou ›Dotazník distribuován v přímém i nepřímém kontaktu s respondentem Minimální návratnost dotazníku by měla činit 60 – 70 %. Návratnost = kolik procent dotazníků s distribuovaných byly vráceny výzkumníkovi Využitelnost = kolik procent dotazníků z distribuovaných bylo možno využít k analýze výsledků (počet dotazníků po vyřazení z důvodu špatného vyplnění) Dotazník – výhody a nevýhody ›Návratnost dotazníků ›Chybí kontrola parametrů cílové skupiny – vyplnila dotazník opravdu cílová skupina ›Není možnost interakce výzkumník – respondent – riziko nepochopení položek ›Malá flexibilita – nelze dotazník poupravit, když při analýze výsledků zjistím nové zjištění nebo chybu ›Efektivnost (získání dat v krátkém čase od velkého počtu osob) ›Výzkumník nemusí být při distribuci a kompletaci dotazníků přítomen ›Respondent má čas si odpověď promyslet ›Objektivnost – respondent chráněn před sugescí a subjektivním ovlivněním výzkumníkem ›Možnost kvantifikace odpovědi ›Možnost statistického zpracování dat Elektronický dotazník – výhody a nevýhody ›Složení výzkumného souboru ovlivněno dostupností internetu a počítačovou gramotností ›Výzkumný soubor je tvořen na základě sebevýběru ›Není možná kontrola zda respondent splňuje kritéria cílového souboru ›Není možná kontrola, zda se jeden respondent nezúčastnil výzkumu opakovaně ›Tvorba elektronického dotazníků je náročnější – znalost ›Respondent může vyplnit dotazník kdykoliv a odkudkoliv ›Vyšší anonymita respondentů ›Na distribuci dotazníků jsou minimální finanční náklady ›Automatická generace datových tabulek a grafů šetří čas ›Redukce omylů a chyb, které mohou být způsobeny manuálním kódováním ›Dotazník lze doplnit o další multimediální opory (obrázky, zvuk, video) E-mailové dotazníky Webové dotazníky •Dotazník posílán emailem konkrétní skupině respondentů •Podoba textového dokumentu •Respondent vyplní a posílá emailem spět výzkumníkovy •Dotazník funguje jako webová stránka •Dotazník může vyplnit každý, kdo má přístup na webovou stránku •Informace lze následně automaticky převést do datových tabulek a grafů •Respondenty lze získávat prostřednictvím rozesílání internetového odkazu cílové skupině Určete o jaké dotazníkové položky se jedná 1. Vaše pohlaví? a) žena b) muž 2. Kolik je Vám let? (doplňte prosím)……………….. 3. Jaké je Vaše nejvyšší dosažené vzdělání? (1H, 7H) a) středoškolské b) vyšší odborné (Dis.) d) vysokoškolské – bakalářské (Bc.) e) vysokoškolské – magisterské (Mgr.) 4. Máte specializaci ve zdravotnictví? (2H, 7H) a) ano, specializace v oboru intenzivní péče b) ano, specializace v jiném oboru c) Ne 5. Pokud jste v otázce č. 4 uvedli, že máte specializaci v jiném oboru (varianta b), doplňte prosím v jakém oboru…………………………………………………………………… 1 Excelentní znalosti 2 3 4 5 Nedosta-tečné znalosti Určete o jaké dotazníkové položky se jedná Faktor Přidělená hodnota 1 - 5 Čas Materiální vybavení Personální vybavení Informovanost o TH Doplňte další významné faktory a ohodnoťte je na škále 1 -5: 8. Označte, prosím, každý následující faktor číslicí 1-5 (1 – omezuje mě minimálně, 5 – extrémně mě omezuje) podle toho, jak velký jí přikládáte význam v omezování efektivním provádění Vaší práce (každou číslici lze použít pouze jednou) 8. Označte, prosím, každý následující faktor číslicí 1-5 (1 – omezuje mě minimálně, 5 – extrémně mě omezuje) podle toho, jak velký jí přikládáte význam v omezování efektivním provádění Vaší práce (každou číslici lze použít opakovaně ) 8. Označte, prosím, každý následující faktor procentuálním vyjádřením jak moc Vás faktor omezuje efektivním provádění Vaší práce (součet všech procent uvedených u faktorů musí dávat 100 %) FÁZE EMPIRICKÁ – tvorba výzkumného nástroje Výsledek obrázku pro obrázek slova Rozhovor jako vědecká metoda ›Uskutečněný s jasným výzkumným zaměřením (je stanoven cíl) ›Obsahuje jasně formulované otázky s cílem získat potřebná data ›Provádí ho proškolený výzkumník ›Interpretace informací může být jak kvalitativní tak kvantitativní Zaměření rozhovoru ›Zjišťovací – otevřené otázky – zmapování problematiky za účelem tvorby hypotéz a výzkumných otázek = pilotáž ›Hlavní nástroj výzkumu – získávání konkrétních dat ›Doplnění výzkumu ›Validace výzkumného nástroje › Metoda založená na přímém dotazování za účelem získání informací. Účastník bývá označován jako informátor. Rozhovor Informovaný souhlas ›Informátor musí vyslovit souhlas se zařazením do výzkumného šetření nejlépe v písemné podobě, nebo jako součást nahrávky – musí být zmíněno v metodice práce ›Vyplněné formuláře s identifikačními údaji informátoru se do závěrečné práce nevkládají – jsou uloženy v archivu autora = zachování anonymity ›Součásti příloh práce je vzor formuláře (bez identifikačních údajů informátora) Rozhovor - dělení Rozhovor v kvalitativním a kvantitativním výzkumu Rozhovor – přípravná etapa Okruh Plán O čem Stanovení cílů a výzkumných otázek Nestrukturovaný rozhovor – stanovení okruhů rozhovorů Polostrukturovaný rozhovor a strukturovaný rozhovor - stanovení tazatelských otázek S kým Požadavky na cílovou skupinu Metoda výběru výzkumného souboru Jak Přímí kontakt x nepřímí kontakt (telefon x on-line) Individuální rozhovor x skupinový rozhovor Způsob zaznamenávaní informací (nejčastěji nahrávka a přepis, strukturovaný rozhovor papírová podoba) Kdy Dohoda s informátorem na termínu rozhovoru Informátora informujte o tématu, předpokládané délce rozhovoru a o formě (strukturovaný – nestrukturovaný individuální - skupinový; přímí kontakt – nepřímí kontakt) Kde Kde bude rozhovor probíhat – doma, kancelář, kavárna Rozhovor – pořadí otázek ›Řazení otázek z hlediska časové osy › › › ›Řazení otázek z hlediska obsahu 1.Zkušenosti a chování 2.Názory a hodnoty 3.Znalosti 4.Vnímání 5.Demografické a kontextové ›Řazení otázek dle ožehavosti obsahu 1.Méně ožehavé 2.Ožehavé (intimní oblast, sexualita) ›Řazení otázek dle složitosti 1.Jednoduché na odpověď 2.Složité na odpověď – nejsložitější ve středu 3.Jednoduché na odpověď ›Závěr ›Poslední moznost ověřit si informace ›Podcenění závěru negativně ovlivňuje hodnocení výzkumu informátorem › › Přítomnost Minulost Budoucnost Rozhovor – kvalitativní ›Pořízení nahrávky ›Nahrávání může ovlivnit průběh rozhovoru ›Přepis ›Mechanická činnost ›Existují diktafony s automatickým přepisem ›Přepisy mohou být uskutečněny i jinou osobou než výzkumníkem ›Do přepisu by měla být zaznamenána i nonverbální komunikace (tón hlasu, smích, pláč…) ›Vhodné používat sofistikované programy pro analýzu kvalitativního výzkumu (např. Scribe Transcription Software › › › Rozhovor – výhody a nevýhody ›Časová náročnost ›Velký důraz na vytvoření vztahu mezi tazatelem a informátorem ›Vysoké požadavky na výzkumníka ›Komunikační – schopnost vyjádřit se ›Schopnost naslouchání a zpětné vazby ›Organizační schopnosti ›Osobnostní (netrpělivost, neporozumění, netaktnost, nadřazenost) ›Oproštění se od sugesce a hodnocení ›Schopnost objektivně posoudit informace ›Malý počet informátorů ›Cenzura – informátor poví jen to co chce ›Šum: co chtěl říct – co řekl – co jsem pochopil – co jsem interpretoval ›Možnost ověření pochopení položek ›Velká flexibilita při sběru dat ›Vyšší vyplněnost položek ve srovnání s dotazníkem ›Méně respondentů volí variantu „nevím, nechci se vyjádřit“ ›Možnost oslovit všechny věkové kategorie – děti, seniory, mentálně retardované, analfabety… FÁZE EMPIRICKÁ – tvorba výzkumného nástroje Výsledek obrázku pro LUPA OBRÁZEK Rozhovor jako vědecká metoda ›Snaha o objektivní popis proměnné ›Nejnáročnější metoda sběru dat ›Nejstarší (spolu s rozhovorem) metoda výzkumu psychologických jevů ›Provádí ho proškolený výzkumník ›Interpretace informací může být jak kvalitativní tak kvantitativní Požadavky na výzkumníka ›Schopnost rychlé adaptace na prostředí pozorování ›Zachování nezaujatého postoje ›Schopnost improvizace v nečekaných situacích ›Schopnost používat nástroj a pomůcky výzkumu ›Schopnost introspekce › Činnost, která vede k získání nových poznatků – v běžném životě si ho ani neuvědomujeme – je subjektivní Vědecké pozorování je připravené a organizované pozorování – objektivní Účastník bývá označován jako proband, sledovaná situace jako případ Pozorování Zaměření pozorování ›Činnosti (fyzické, psychické, zručnost) ›Sociální vztahy ›Prostředí Rysy vědeckého pozorování ›Plánovitost ›Systematičnost ›Objektivnost › Pozorování - dělení Pozorování – proces Prostý narativní popis sledované situace – na jeho základě jsou stanoveny vytyčeny proměnné pro další pozorování Vytyčená proměnná se stává ohniskem (focus) dalšího pozorování Hledání důkazů podporujících závěry pozorování Pozorování – výhody a nevýhody ›Pozorování lze zachytit neuvědomované (rutinní) proměnné ›Pozorovat lze i proměnné a vztahy mezi nimi, které by v rozhovoru respondent chtěl skrýt ›Zúčastněné pozorování = výzkumník členem cílové skupiny - ideální možnost pro skryté pozorování = malá míra přetvářky pozorovaných ›Zúčastněné pozorování = výzkumník má bezprostřední zkušenost se situací, kterou pozoruje „prožívá situaci na vlastní kůži“ může jí vnímat všemi smysly ›Vysoká náročnost pro výzkumníka z hlediska komunikačních, sociálních schopností a schopnosti objektivního pohledu ›Zúčastněné pozorování = velká míra participace výzkumníka může ovlivnit přirozený vývoj proměnných ›Nevhodné chování výzkumníka může navodit neochotu pozorovaných k dalšího výzkumu ›Vnímavost k pozorovaným jevům - výzkumník nemusí zachtít přesně všechny proměnné, nebo jim může přikládat malou váhu Pozorování v kvalitativním a kvantitativním výzkumu FÁZE EMPIRICKÁ – tvorba výzkumného nástroje Výsledek obrázku pro obrázek slova Posuzované texty ›Kroniky ›Deníky ›Životopisy ›Eseje na určité téma ›Výzkumný proces obdobný s nestrukturovaným rozhovorem - psaný text lze posuzovat shodně jako přepis rozhovorů ›U historických dokumentů většinou není možné doplnit informace dotazováním ›U nově vzniklých dokumentů (esejí na určité téma) lze získané informace doplnit rozhovorem ›Formou eseje je vhodné se ptát na ožehavé témata (sexualita, šikana) - menší stud informátorů Metoda založená na připraveném a organizovaném rozboru psaného textu. Rozbor psaného textu Historické dokumenty Nově vzniklé dokumenty Závěrečná práce: https://is.muni.cz/th/359040/lf_m/Diplomova_prace.pdf Žádosti o povolení sběru informací ve FN Brno › ›Žádost o povolení šetření ›https://www.fnbrno.cz/poskytnuti-informaci-pro-studijni-ucely/t3617 › ›Etická komise ›https://www.fnbrno.cz/eticka-komise/t1632 › › Hodně zdaru při výzkumu Výsledek obrázku pro obrázek konec