Anatomie oka Buňka Buněčné organely 7 1. kanál cytoplazmatické membrány 2. mitochondrie 3. cytoskelet 4. cytoplazmatické váčky 5. Jádro s j adérkem 6. jaderná membrána 7. endoplazmatické retikulum 8. endoplazmatické retikulum s dělícím tělískem 9. dělící tělísko 10. Golgiho komplex 11. lyzosomy 12. fagocytóza Tkáně • Tkáň je soubor buněk přibližně stejného tvaru a jedné hlavní funkce. • Tkáně jsou výsledkem specializace buněk. • Rozlišujeme pět typů tkání: epitelovou, pojivovou, svalovou, nervovou tkáň a tekutou tkáň - krev. • Orgán j e soubor tkání oddělený (ohraničený) zřetelně od okolí, který vykonává určité funkce. Na stavbě orgánu se podílejí různé tkáně • Stavební hierarchie organismu: buňka » tkáň » orgán » orgánový systém » organismus Epitel • Epitel je tkáň složená z těsně na sebe naléhajících buněk. • Podle tvaru buněk rozlišujeme: epitel plochý, cylindrický (válcový) a kubický (krychlový) epitel. • Podle počtu vrstev rozlišujeme: jednovrstevný a vícevrstevný epitel. • Podle funkcí, které epitel plní rozeznáváme: krycí, výstelkový, žlázový, resorpční a smyslový epitel. Epitel h a. jednovrstevný dlaždicový epitel b. jednovrstevný kubický epitel c. jednovrstevný válcový (cylindrický) epitel d. cylindrický řasinkový epitel e. vícevrstevný kubický epitel f. vícevrstevný dlaždicový (nerohovející) epitel g. vícevrstevný dlaždicový (rohovějící) epitel h. tzv. přechodný epitel (mění tvar podle náplně) - stěna prázdneho dutého orgánu i. tzv. přechodný epitel (mění tvar podle náplně) - stěna plného dutého orgánu Pojivová a podpůrná tkán Pojivové tkáně (vazivo, chrupavka, kost) se skládají z buněk, beztvaré mezibuněčné hmoty a vláknité mezibuněčné hmoty. Mezibuněčnou hmotu produkují buňky. Vazivo tvoří buňky vaziva, kolagenní, elastická a retikulární vlákna a beztvará mezibuněčná hmota. Tuhé vazivo: vazy, šlachy; řídké vazivo: vmezeřené vazivo; elastické vazivo: některé vazy na páteři; tukové vazivo: podkoží, tukové polštáře kolem orgánů; lymfoidní vazivo: mízní uzliny. Chrupavka je složená z buněk (chondrocytů), beztvaré mezibuněčné hmoty, kolagenních a elastických vláken. Hyalinní (kloubní) chrupavka je tvrdá a hladká; elastická chrupavka je pružná a vazivová chrupavka je především mechanicky odolná (meziobratlové destičky). Kostní tkáň je pojivová tkáň s mineralizovanou základní hmotou. Kolagenní vlákna tvoří buď nepravidelné pletivo (trámce) nebo vrstvy - lamely. Na povrchu lamel jsou uloženy kostní buňky (osteocyty). Kostní minerály (sloučeniny vápníku, fosforu, hořčíku a sodíku) jsou vázány na povrch kolagenních vláken. Svalová tkáň 1. Svalová tkáň se může zkrátit (smrštit) -kontrahovat. 2. Základní stavební a funkční jednotkou hladké (orgánové) a srdeční svaloviny je svalová buňka. 3. Základní stavební jednotkou příčně pruhované (kosterní) svaloviny je svalové vlákno. 4. Základními kontraktilními jednotkami orgánové i kosterní svaloviny j sou myofibrily. Sval A. průřez paží a. vnitřní hlava trojhlavého pažního svalu b. pažní kost c. pažní nervově-cévní svazek d. pažní fascie B. svalové bříško e. úponová šlacha f. svazek svalových vláken g C. svazek svalových vláken D. myofíbrila (svalové vlákenko) g. aktinová vlákna (kontraktilní bílkovina svalu) h. molekula myozinu (kontraktilní bílkovina svalu) Nervová tkáň • Nervová tkáň má schopnost vytvářet, přij ímat a vést vzruchy. • Neuron je základní stavební a funkční jednotkou nervové tkáně. • Neuron se skládá: z těla nervové buňky, axonu a dendritů. • Axon vede odstředivě (od těla buňky); dendrity vedou dostředivě. • Gliové buňky zajišťují vhodné prostředí pro činnost neuronů. Neuron a. dendrity b. malé neurony spojené s tělem velkého neuronu c. drsné endoplazmatické retikulum d. synapse e. myelinová pochva axonu f. svalové vlákno a motorická ploténka Anatomická orientace 5- Sagitální osa; 6- transversální osa; 7- vertikálni (longitudinální) osa Orbita a její obsah Kosti očnice • Os ethmoidale (čichová kost) • Os frontale (čelní kost) • Os lacrimale (slzná kůstka) • Maxilla (horní čelist) • Os palatinum (patrová kost) • Os sphenoidale (klínová kost) • Os zygomaticum (jařmová, lícní kost) Předozadní pohled na kostru levé očnice 1. Celní kost (os frontale) 2. Nosní kůstka (os nasale) 3. Slzná kost (os lacrimale) 4. Maxilární kost (maxilla, horní čelist) 5. Jařmová kost (os zygomaticum) 6. Spánková kost (os temporale) 7. Temenní kost (os parietale) 8. Velké křídlo kosti klínové (ala major ossis sphenoidalis) 9. Jařmový výběžek kosti spánkové 10. Malé křídlo kosti klínové (ala minor ossis sphenoidalis) 11. Čichová kost (os ethmoidale) 12. Patrová kost (os palatinum) Stěny očnice • Strop: os frontale a malé křídlo kosti klínové, (fossa glandullae lacrimalis; spina trochlearis) • Mediální stěna: frontální výběžek maxily, os lacrimale, os ethmoidale, tělo a malé křídlo kosti klínové, processus orbitalis ossis palatini, (fossa sacci lacrimalis) • Spodina: maxilla, os zygomaticum, processus orbitalis ossis palatini. (sulcus infraorbitalis) • Laterální stěna: velké křídlo kosti klínové, os zygomaticum. Mediální stěna orbity Laterální stěna orbity Fissura orbitalis superior _ Velké křídlo kosti klínové Sinus maxillaris Otvory v ocnici • Canalis opticus: n. opticus, a. ophthalmica • Fissura orbitalis superior: n. III, n. IV, n. VI, n. V/l (n. ophthalmicus), v. ophthalmica superior • Fissura orbitalis inferior: a. et n. infraorbitalis, n. zygomaticus, v. ophthalmica inferior • Canalis infraorbilatis: a., v., n. infraorbitalis • Foramen ethmoidale anterius et posterius: vasa et n. ethmoidalis anterior et posterior • Canalis nasolacrimalis: ductus nasolacrimal!s • Foramen zygomaticoorbital: n. zygomaticus + a. Otvory v ocnici Foramen ethmoidale anterior et posterior Crista lacrimalis posterior1 Sulcus lacrimali Canalis naso-lacrimalis Incisura frontalis Incisura supraorbitalis Canalis opticus Fissura orbitalis superior Fissura orbitalis inferior Foramen zygomaticoorbitale Foramen zygomaticofaciale Sulcus infraorbitalis Foramen infraorbitale Transverzální rez lebkou - vztah k ethmoidálním sinům Copyright 1997 The Anatomy Projed 1. Nos 2. Oční bulva 3. Přední ethmoidální sklípky 4. Střední ethmoidální sklípky 5. Zadní ethmoidální sklípky 6. Sinus sphenoidalis 7. Zrakový nerv 8. Frontální lalok mozkový Klinika: - riziko přechodu infekce - traumatológie orbity M. levator palpebrae superioris Glandula lacrimalis Ligamentum palpebrale laterale Corpus adiposum orbitae Tarsus Incisura supra- orbitalis Saccus lacrimalis Ligamentum palpebrale mediale M. obliquus inferior Foramen infraorbitale Septum orbitale Corpus adiposum orbitae Vertikální řez orbitou N. frontalis (V/l) Frontální řez Sinus ethmoidalis Sinus maxillaris Sinus frontalis Glandula lacrimalis —---._,_ »tpk» A. supraorbitalis N. supratrochlearis N. supraorbitalis N. nasociliaris N. frontalis N. trochlearis (IV) N. oculomotorius (III) N. abducens (VI) Glandula lacrimalis - pars orbitalis A a N. lacrimalis A. ophthalmica N. ophthalmicus V/l Glandula lacrimalis - pars orbitalis A a N. lacrimalis M. rectus lateralis N. abducens (VI) Ganglion ciliare A. supraorbitalis A. supratrochlearis A. dorsalis nasi A. ophthalmica N. infratrochlearis N. ethmoidalis anterior N. nasociliaris N. ethmoidalis posterior N. ciliaris longus Glandula lacrimalis A a N. lacrimalis N. Ciliares breves N. abducens (VI) Ganglion ciliare N. Ophthalmicus V/l N. infratrochlearis N. a A. ethmoidalis anterior N. nasociliaris N. a A. ethmoidalis posterior A. ophthalmica N. zygomaticus (V/2) N. a A. infraorbitalis (V/2) N. III fteroe Internal carotid artery and carotid flexics Upper division of o&ulomot&r nerve Sensory root Motor root A. ophthalmica M. levator palp. sup. 1, N. oculomotorius - ramus superior (HI) N. lacrimalis M. rectus sup. ft V. ophthalmica sup. N. abducens (VI) M. recus later. N. opticus (II)* N. oculomotorius -ramus inferior (III) M. recus inferior N. frontalis N. nasociliaris M. obliquus superior N. trochlearis (IV) M. rectus medialis Ml tit i - \ ■ i / ,■11" kit li N. A. et V. infraorbitalis Sinus maxillaris x Sinus ethmoidales Meatus nasi sup. Os frontale M. levator palpebrae sup. , M. rectus sup. Glandula lacrimalis \ \ M. recus lateral.- Os zygomaticum •■■'/äse* m M. Rectus inferior '/ N. petrosus maior -Ggl. Pterygopalatinum —► Nn. pterygopalatini —> N. zygomaticus —► R. communicans cum nervo lacrimali —► N. lacrimalis Nucleus ruber N. oculomotorius N. trigeminus Pons N. facialis N. abducens VI N. vestibulocochlearis VIII N. glossopharyngeus IX N. vagus X N. hypoglossus XII Parasympatické a motorické jádro n. III Jádro n. IV N. trochlearis - dorzální vystup !!! Motorické jádro n. V Jádro n. VI Ventriculus quartus (IV. komora) Jádro n. VII Nucleus salivatorius superior n. VII Nucleus nervi hypoglossi XII Nucleus nervi accessorii XI Parasympatička sekretorická vlákna pro slznou žlázu z n. VII n. maxillaris V/2 n. infraorbitalis Plexus carotcus internus n. petrosus major n. facialis VII (nucleus salivatorius ^▼äm«*^ superior- parasympatické jádro) vwtóu N. canalis pterygoidei Ganglion pterygopalatinum Parasympatička sekretorická vlákna pro slznou žlázu Rámus communicans N. lacrimalis cum nervo lacrimali Ganglion pterygopalatinum přepojení na postganglionární neuron N. a A. lacrimalis orbitalis inferior N. infraorbitalis Foramen zygomaticoorbitale N. zygomaticus Inervace slzné žlázy • Bazálni sekreci slz ovlivňuje sympaticus, reflektorická sekrece slz je zprostředkována parasympatikem, kdy senzitivní vlákna n.V/1 vytvářejí aferentní dráhu reflexního oblouku • Bazálni sekrece slz: je klidová konstantní sekrece na níž se podílejí akcesorní slzné žlázy i hlavní slzná žláza jako jeden celek M. levator palpebrae superioris Glandula lacrimalis Ligamentum palpebrale laterale Corpus adiposum orbitae Tarsus Incisura supra- orbitalis Saccus lacrimalis Ligamentum palpebrale mediale M. obliquus inferior Foramen infraorbitale Aponeuroza levator Glandula lacrimalis (pars orbitalís a palpebralis) Septum orbitale Ligamentum Palpebrale mediale 1. Tenonske pouzdro 2. Rohovka 3. M. levator palpebrae superioris 4. M. rectus lateralis 5. M. obliquus inferior 6. Glandula lacrimalis Tubulo-acinozní slzná žláza Histologický řez slznou žlázou Mfäfc*i#ftal qland Histologický řez slznou žlázou detail Slzný film • Mukózní vrstva - Pohárkové buňky, Henleovy krypty a Manzovy žlázky spojivky + dlaždicové bb. epitelu spojivky a rohovky; v kontaktu s mikroklky epitelových bb. rohovky • Vodní vrstva - Slzné žlázy (hlavní žlázy, Krauseho, Wolfringovy) • Olejová vrstva - Meibomské žlázky; brání rychlému vypařování slz Slzný film SlipL-rfifi.il I i piti I ilVCf - 0.1 -(12 microns thick -7-8 mitrons thick \(,lsf>rhcd Mucin Layer pvur 1 micron thick Microvilli Ml I'piEhdium ť>k'itd intímna stabilize mucin Liver Funkce mukózní vrstvy slzného filmu Microvillus - Deficit hlenové vrstvy Fyziologický stav „Současný" model slzného filmu • Nejde o 3 přesně oddělené vrstvy • Muciny jsou zastoupeny v celé tloušťce slzného filmu • Mucinové molekuly vytvářejí v slzném filmu gradient • Model lipidové vrstvy a vrstvy vodné fáze s difundovaným mucinem v různé koncentraci Slzy • 99% voda, 1% soli (NaCI, KCI), 0,2-0,6% bílkovin (albumin, prealbumin ...) + Glc, aminokyseliny, enzymy • Lysozym + Ig (sekreční IgA, IgE) - baktericidní efekt Odvodný slzný systém Odvodný slzný systém: v5' Ampulla (2 mm) Common canaliculus Canaliculus (8 mm) C Nasolacrimal sac (10 mm) Nasolacrimal duct (12 mm) Valve of Hasner Plica lacrimalis Concha nasi inferior Meatus nasi inferior DCG - normální nález Sakální obstrukce - posttraumatická Stenóza slzoYodu vch cest Akutní dakryocystitida Spojivka Spojivka • Conjunctiva palpebralis - Tarzální - Orbitální - Lymfatická tkáň - folikuly - Papily • Fornix • Conjunctiva bulbi - Sklerální - Limbální Frontal bone Skin Orbital rim Preseptal fascia Septum Orbital fat Levator muscle Muller's muscJe Orbicularis oculi muscle Superior tarsal plate Meibomian glands Conjunctiva Inferior tarsal plate Capsulopalpebral fascia Orbicularis oculi muscle Malar fat pad Tarzální spojivka Folikulární reakce spojivky Dolní přechodná řasa spojivky - fornix conjunctivae Chemoza spojivky Junkční naevus spojivky Vícevrstevný nerohovějící epitel spojivky Spojivka • Akcesorní slzné žlázky Wolfringovy a Krauseho • Henleho krypty Manzovy žlázky mazové • Lysozym + Ig (sekreční IgA, IgE) - baktericidní efekt Anatomie spojivky a jejich žlázek Spojivkový fornix Forniceal conjunctiva Bulbární spoj ivka B u I b a r c o n j u n cti va Palpebral conjunctiva Víčková spojivka Glands of Krause Krauseho Žlázky Goblet cells Pohárkové buňky Glands of Manz Manzovy žlázky Glands of Wolfring Wolfringovy Žlázky Crypts of Henle Henleho krypty Bakteriální konjunktivitida Krusty zasychajícího sekretu Mukopurulentní sekrece na víčkách a povrchní injekce spojivky Okohybný systém oka Zevní oční svaly pravého oka v primárním pohledovém směru (pohled shora) EXTRINSIC MUSCLES OF RIGHT EYEBALL THE ANNULUS GF ZINN AND SURROUNDING STRUCTURES abducena nasociliary nerve nerve Copyright 1987 The Anatomy Project 1. N. lacrimalis (V) 2. N. frontalis (V) 3. N. trochlearis (IV) 4. N. abducens (VI) 5. N. Nasociliaris (V) 6. Horní & dolní větev nervus oculomotorius (III) 7. N. opticus (II) 8. Anulus tendineus communis Tillauxova spirála SPIRÁL OF TILLAUX Dorzälnf pohled na bulbus POSTERIOR VIEW OF EVE WITH TENON'S CAPSULE REMOVED Struktura trochlee - kladky COMPONENTS OF THE TROCHLEA loose fi brillar highlg vascular bone fibrous Svalový kužel MUSCLE CONE Sagitální řez okem - Tenonské pouzdro SAGITTAL SECTION OF ORBITAL TISSUES THROUGH VERTICAL RECTI fat cushion superior levator posterior Tenon's anterior outside rectus muscle muscle capsule Tenon's capsule orbital Sagitální řez okem Tenonské pouzdro ivové struktury orbity STRUCTURE OF THE ORBITAL CONNECTIVE TISSUES Horizontal section lateral rectus medial rectus Anterior si i ngs rectus tender lateral rectus medial rectus I I tendon -J-lSielasti n I I collagen I I striated muscle 3ľ™°th muscle I I cartilage ORBITAL FASCIAL SYSTEM, ANTERIOR ORBIT supratrochlear Whitnall's supraorbital superior lacrimal nerve ligament nerve oblique tendon vein oculomotor nerve, branch to i nferior oblique muscle ORBITAL FASCIAL SYSTEM. MIDORBIT superior oblique superior frontal superior rectus-levator fasci al s yste m o p ht hal mi c vei n ne rve fasci al s yste m i nfe ri o r rect us oc ul o moto r ne rve, fascial system branch to inferior oblique muscle periorbita lacrimal vein lateral rectus fascial system zygomatic nerve zygomaticofacial nerve nosti bulbu AXES OF FICK AND LISTING'S PLANE Z Abdukce x addukce Centre of rotation elevace deprese intorze extorze Listing plane i Z Abdukce x addukce EVE MOVEMENT TERMINOLOGY Térmi nology Movement Ductions: Adduction ň bd ucti on Depression Elevation 1 ntorsion Extorsion Dextrocycloduction Levocycloduction Nasal rotation Temporal rotation Downward rotation Upward rotation Upper corneal pole rotates inward Upper corneal pole rotates outward Upper corneal pole rotates rightward Upper corneal pole rotates leftward Versions: Dextroversion Levoversion Supraversion 1nfraversion Dextrocycloversion Levocycloversion Both eyes rotate to patient's right Both eyes rotate to patient's left Both eyes rotate upward Both eyes rotate downward Upper corneal poles of both eyes rotate to patient's right Upper corneal poles of both eyes rotate to patient's left Verge nces: Convergence Divergence Positive vertical vergence Negative vertical vergence 1 ncyclovergence Excyclovergence Both eyes rotate nasally Both eyes rotate temporally Right eye rotates higher than left Left eye rotates higher than right Upper corneal poles of both eyes rotate i nward Upper corneal poles of both eyes rotate outward Dukce - Verze - Vergence Vergences Vlastnosti zevních očních svalů EXTRAOCULAR MUSCLE CHARACTERISTICS Muscle Origin Insertion Muscle length (mm) Tendon length (mm) Width of insertion (mm) Direction of pull from 1° position C°) Action : i. Primary ii. Secondary iii. Tertiary Innervation (cranial nerve) Medial rectus Annulus of Zinn 5.5mm behind nasal limbus 41 3.5 1 0.3 90 i. Adduction Inferior Lateral rectus Annulus of Zinn 6.9mm behind temporal limbus 41 S 9.2 90 i. Abduction VI Superior rectus Annulus of Zinn 7 .7mm behind superior limbus 42 5 1 0.6 23 i. Elevation ii. Incyclotorsion iii. Adduction Superior Inferior rectus Annulus of Zinn 6 .5mm behind inferior limbus 40 6 9.S 23 i. Depression ii. Excy clotorsion iii. Adduction Inferior Superior oblique Frontoe-thmoidal suture above annulus of Zinn Posterior , lateral, superior quadrant 32 26 1 O.S 51 i. Incy clotorsion ii. Depression iii. Abduction IV Inferior oblique Posterior to lacrimal fossa Posterior, lateral, inferior quadrant 35 1 9.6 51 i. Excy clotorsion ii. Elevation iii. Abduction Inferior Činnost m. rectus superior ACTIONS OF THE RIGHT SUPERIOR RECTUS MUSCLE elevation incyclotorsion adduction ACTIONS OF THE RIGHT SUPERIOR RECTUS MUSCLE inoyclotorsion adduction ACTIONS OF THE RIGHT SUPERIOR RECTUS MUSCLE muscle action elevation AGONIST-ANTAGONIST PAIRS (IN THE SAME EVE) Medial rectus-lateral rectus Superior rectus-i nferior rectus Superior oblique-inferior oblique PAIRED AGONISTS (IN SEPARATE EVES) Left medial rectus-right lateral rectus Left lateral rectus-right medial rectus Left superior rectus-right inferior oblique Left i nferior rectus-right superior oblique Left superior oblique-right inferior rectus Left i nferior oblique-right superior rectus Koule oční Vzdálenost bulbu od stěn očnice ~ lem Přední a zadní pól, ekvátor, meridiány Předozadní délka ~ 24?2mm? od ekvátoru k ekvátoru ~ 24,lmm, vertikálně ~ 23?6mm? zadní plocha rohovky - makula ~ 21,74mm, váha - 7g, obsah - 6,5cm2 Úhel mezi osou bulbu a osou očnice je 23c Bellův fenomén - stočení bulbů nahoru ve spánku (povolí tonus svalů) Anatomická osa - spojnice mezi oběma póly oka Optická osa - spojuje bod max. zakřivení rohovky a obou ploch čočky Osa vidění - spojnice fovea centralis a bodu fixace ACTIONS OF THE RIGHT SUPERIOR RECTUS MUSCLE Obaly bulbu • Tunica fibrosa - rohovka - bělima • Tunica vasculosa - uvea - cévnatka - řasnaté tělísko - duhovka • Tunica nervosa - stratum pigmenti retinae - retina Obsah koule oční • Lens cristalina (čočka) • Corpus vitreum (sklivec) • Humor aquaeus (komorová voda) V I. M Choroid Rrtma _ Fovea Hyaloid canal _Blind ipot Retinal veweU _ OptW IMTVr Ocular muscle 1 2 Bělima (sclera) • 5/6 (>80%) pevného obalu oka • Episkléra - vnější pojivový kryt (l-0,6mm) • Area cribriformis sclerae - výstup n. opticus • Na zadním pólu přechází skléra do pochev n.II, vpředu korneosklerálním limbem v rohovku • Histologie: kolagenní (nejvíce typ I, méně typ III-VI) a elastinová vlákna (málo > malá možnost vyklenutí), proteoglykany a glykoproteiny, ojediněle fibroblasty, obsahuje 90% vody Přechod skléry do pochev optiku na zadním pólu oka Přechod skléry do rohovky - korneosklerální limbus Lamina cribriformis sclerae Bělima (sclera) • Episkléra přechází v Tenonské pouzdro - elastická membrána obalující skléru, přecházejí do ní obaly zevních očních svalů • Upony zevních očních svalů přecházejí do tkáně skléry. Skléra je nejtenčí v oblasti za úpony přímých svalů (0,3mm) a ztlušťuje se směrem k optiku (lmm) a k limbu (0,8mm) • Lamina fusca sclerae - vnitřní vrstva skléry v kontaktu s cévnatkou; obsahuje melanocyty Sagitální řez okem - Tenonské pouzdro SAGITTAL SECTION OF ORBITAL TISSUES THROUGH VERTICAL RECTI fat cushion superior levator posterior Tenon's anterior outside rectus muscle muscle capsule Tenon's capsule orbital Sklera Sklera Lamina fusca sclerae Bělima (sclera) • Průběh cév a nervů sklérou: aa. et nn. ciliares posteriores breves - v oblasti n. II; aa. et nn. posteriores ciliares longi jdou suprachoroidálním prostorem (mezi cévnatkou a sklérou) k duhovce; aa. et nn. ciliares anteriore pronikají skrz skléru při limbu; 4 vv. vorticosae pronikají skrze skléru z oka v úrovni ekvátoru. • Sklera je inervována j en řídce > je relativně málo citlivá Přední ciliární arterie Suprachoroidální prostor Vortikózní žíly Zadní ciliární arterie Průběh ciliárních artérií Průběh ciliárních nervů Průběh vortikozních žil sklérou v oblasti ekvátoru Rohovka (cornea) • Tvar horizontálně uložené elipsy Microcornea - horizont. Průměr < 1 Omm Megalocornea - horizont. Průměr > 13 mm • Poloměr zakřivení - přední plocha = 7,8 mm zadní plocha = 7 mm • Fyziologický rohovkový astigmatismus - silnější zakřivení vertikálního meridiánu (0,5 Dpt) • Tloušťka rohovky - v centru 0,6mm, v periferii lmm • Funkce: optická (transparence, 43Dpt), mechanická Rohovka 1. Epitel: - mnohovrstevný (5-6 vrstev), dlaždicovitý, nerohověj ící - připojen k bazálni membráně (kolagen typu IV, laminin, fibronektin) hemidesmosomy a fibrilami (kolagen VIL typu), které jsou zakotveny v Bowmannově membráně - velká regenerační schopnost, při poškození (erozi) -reepitelizace do 72 hod - fyziologická obměna v 6-7 denním cyklu Schéma rohovkového epitelu CROSS-SECTIONAL VIEW OF THE CORNEAL EPITHELIAL CELL LAVER tear film glycocalyx layer apical microvilli superficial cells ving cells basal cells basement membrane hemidesmosomes tight j unctions Rohovka 2. Bowmanova membrána: - pod bazálni membránou epitelu - po traumatu neregemeruje 3. Stroma: - Extracelulární matrix (kolagen, proteoglyk - Stromální bb. - keratocyty (fibroblasty) -produkují extracelulární matrix Rohovka 3. Stroma: - svazečky kolagenních vláken (kolagen i, m, v, ví typ), které se kříží ve všech směrech a jsou složené z jemných fibril o pravidelné tloušťce a pravidelné vzdálenosti mezi sebou (pod vlnovou délkou světla) > průhlednost rohovky - hydratace stromatu ~ 80% > průhlednost rohovky - Proteoglykany (keratansulfát, chondroitinsulfát, dermatansulfát). Jejich zbobtnáním (při ír obsahu H20) se kolagenové fibrily roztlačí ■=> ztráta pravidelné struktury "^rohovka se kalí (edém) Rohovka substantia propria posterior epithelium (endothelium) 7 Descemets membrane lens Edém rohovky Rohovka 4. Descemetova membrána: - je produktem endotelových bb. (kolagen typu iv, VII, fibronektin, laminin) - obsahuje elastická vlákna > elasticita - v periferii končí ve Schwalbeho linii komorového úhlu Struktury komorového úhlu Schwalbeho linie Schwalbeho linie Trabeculum Schlemmův kanál Sklerální ostruha Výbežky duhovky /a / '7 / j Rohovka 5. Endotel: - jedna vrstva polygonálni ch bb. - po narození 4-5000 bb/mm2; po 60. roce života 2000 bb/mm2 - reparace endotelu probíhá zvětšováním nepoškozených bb. - bb. se nedělí!! - Na/K - ATPázová pumpa endotelu pomáhá udržovat konstantní hydrataci rohovky > transparenci! Při Q endotelií < 500 bb/mm2 > stromální edém Rohovkový endotel 5VEARS 10VEARS Cell density = 3074 I Cell density = 3127 Hexagons = 54$ Hexagons - 50% CV - .329 CV = .363 20 YEARS Cell density = 2902 Hexagons = 45$ CV = .418 Composite of contact lens related endothelial morphometry changes (xl20). As duration of contact lens wear increases, there is a constant cell density, progressive reduction in percentage of hexagons, and progressive increase in coefficient of variation (CV) of cell size. Rohovkovy en dote I i 0.1 rnrn DIABETIC SEVERE (61 VEARS) Cell density = 31 27 Hexagon = 67^ CV = .269 DIABETIC SEVERE (60 VEARS) Cell density = 286 1 Hexagon = 47% CV = .943 DIABETIC MODERATE Cell density = 2898 Hexagon = 53^ CV = .327 Řez rohovkou Rohovka Senzitivní inervace rohovky - Rohovka je nej citlivejší tkání v těle - Plexus ciliaris (nervová pleteň mezi corpus ciliaris a sklérou) vlákna z nn. ciliares z n. nasociliaris z I. větve n. trigeminus (oftalmická) Výživa rohovky • Zásobení 02 ze 3 zdrojů: - Přes slzný film z atmosféry (při otevřených očích) -epitel a větší část stromatu. P02= 155mrnHg - Z komorové tekutiny - endotel a hlubší vrstvy stromatu (02 se do KV dostává z cév duhovky a řasnatého tělesa) - zásobení nezávislé na vnějších vlivech. P02= 55mmHg - Ze spojivkových cév (při zavřených očích). P02= 55mmHg • Zásobení Glukózou z KV - převážně anaerobní metabolizace —► laktát Rohovka Limbus rohovky - periferní, asi 1 mm široký okraj rohovky - rohovka zde přechází do spojivky a do skléry Řez rohovkou Cornea Bowman's ^membrane epithelium mesothelium / Descemet's membrane Tunica vasculosa - uvea • Duhovka • Řas n a té tělísko • Cévnatka • Vyživovací funkce (včetně tyčinek, čípků a RPE) • Regulace světla vstupujícího do oka (duhovka) • Produkce nitrooční tekutiny (corpus ciliare) • Akomodace (corpus ciliare) Tunica vasculosa - uvea Duhovka - iris • Odděluje přední a zadní komoru oční • Zornice (pupila) • Pupilami oblast - duhovkové okruží (vyvýšená přechodná zóna) - CÍMámí Oblast Duhovka - iris • Duhovková tkáň se skládá z předního listu (mezoderm) a zadního listu (ektoderm) • Endotel pokrývá přední plochu duhovky • Stroma - pojivo s kolagenními a elastickými vlákny • Circulus arteriosus iridis major (kořen duhovky a přední partie corpus ciliare) • Circulus arteriosus iridis minor (kapilární kličky v oblasti sfinkteru) Svaly duhovky M. sphincter pupillae (parasympaticus) M. dilatator pupillae (sympaticus) Meridionální vlákna m. ciliaris Processus ciliares Ventrální pohled na iris PARASYMPATHETIC AND SYMPATHETIC INNERVATION OF THE IRIS MUSCLES Duhovka - iris • Barva duhovky je závislá na množství pigmentu ve stromatu a skladbě duhovkové tkáně (albíni nemají v epitelu ani ve stromatu žádný pigment) • Epitel duhovky tvoří zadní list duhovky a má 2 vrstvy: - přední vrstva bb. je prodloužením RPE - zadní vrstva bb. (více do centra bulbu) je pokračováním nepigmentovaného ciliárního epitelu Dvě vrstvy epitelu duhovky, m. sphincter pupillae, pigmentové bb. stromatu Posterior Chamber Pupil Posterior Epithelial Layer Anterior Epithelial Layer >> Pigmented Cells Sphincter Pupillae Muscle Anterior Chamber Duho vka - Iris Corpus ciliare • Leží mezi kořenem duhovky a ora serrata - Pars plicata (výběžky v předních partiích c.ciliare) - Pars plana - Processus ciliares (radiální výběžky v pars plicata) - M. ciliaris (v bazální části c. ciliare) • Lamina supraciliaris - řídká poj ivová tkáň mezi sklérou a c.ciliare - pokračování suprachoroidálního prostoru • Funkce: l.Akomodace 2. Produkce komorové tekutiny Koronárni řez oční koulí 1. Čočka 2. Ora serrata 3. Sklera 4. Ciliární výběžky 5. Pars plicata 6. Pars plana Iris a corpus ciliare - dorzälni pohled Corpus ciliare Processus ciliares Facies posterior iridis Dorzální pohled na výřez corpus ciliare Musculus ciliaris • Mullerův sval - cirkulární stah při akomodaci • Bruckeův sval - longitudinální vlákna -desakomodace • Vzadu se sval spojuje s lamina elastica Brucho vy membrány, vpředu jdou svalová vlákna ke sklerální osruze a končí v trámčině komorového úhlu. • Inervace: - parasympaticus - Mullerův sval - sympaticus - Bruckeův sval • Stroma corpus ciliare - pojivo + cévní síť + chromatofory Duho vko-roh o vko vý komorový úhel Iris - fades ant. Chorioidea Nn. ciliares M. ciliaris Processus ciliares • Kapilární síť ciliárních výběžků ^ produkce komorové tekutiny • Ciliární epitel: - vnější vrstva - pokračování RPE, pigmentovaná - vnitřní vrstva - nepigmentovaná, pokračování redukovaných retinálních vrstev • Inervace - senzitivní - z n.V/1 - parasympaticus - z n.III - sympaticus - desakomodace Corpus ciliare - dvě vrstvy ciliarniho epitelu Choroidea - cévnatka • Výživa vnějších vrstev sítnice - tyčinek a čípků • Rozprostírá se od ora serrata k papile n.II • Suprachoroidea- prostor mezi sklérou a cévnatkou (aa. a nn. ciliares posteriores longi) • Stroma cévnatky = cévy (větve zadních krátkých a dlouhých ciliárních arterií a předních ciliárních arterií, vortikózní žíly) + poj ivo • Choriocapilaris - nej vnitřnější vrstva, zásobuje RPE a tyčinky s čípky 1 2 Cévnatka Arterie cevnatky po odpreparoväni sklery Anterior ciliary artery Lobulární architektura cévního systému cévnatky LOBULAR ARCHITECTURE OF THE CHOROIDAL CIRCULATORY SYSTEM cév natká Choroidea - cévnatka • Bruchova membrána - hranice mezi cévnatkou a RPE - Lamina elastica - vněj ší vrstva s elastickými vlákny - Lamina cuticulosa - neobsahuje elastická vlákna, bazálni membrána RPE Komorový úhel - angulus iridocornealis • Schwalbeho linie- zakončení Descemetské membr. • Trabeculum uveale (Trabeculum iridis,ciliare) • Trabeculum corneosclerale Elastická mříž s otvory pro odtok KV • Sklerální ostruha, sulcus sclerae • Schlemmův kanál je od PK oddělen trabekulem, stavbou odpovídá cévě. Odtok ze Schlemm, kanálu j e do intrasklerálního cévního plexu a kolektorovými vodními vénami do episklerálních cév Struktury komorového úhlu a) Uveál. trabekulum b) Korneosklerální trabe. c) Schwalbeho linie d) Schlemmův kanál e) Kolektorové vodní cévy f) Longitudinální svalová vlákna m. ciliaris g) Sklerální ostruha Struktury komorového úhlu Schwalbeho linie i Trabeculum Schlemmův kanál Tunica interna (nervosa) bulbi • Stratum pigmentosum - RPE - Významný pro metabolismus tyčinek a čípků (regenerace zrakového pigmentu, fagocytóza zevních segmentů fotoreceptorů ...)!! ^ porucha ^ VPMD... - 1 vrstva kubických bb. s pigmentovými granuly lipofuscinu • Retina Pigmentový epitel sítnice v elektronmikroskopickém obraze Fagocytóza zevních segmentů fotoreceptorů prostřednictvím RPE Výběžky apikální zóny RPE mezi vnější segmenty fotoreceptorů RPE PHAGOCVTOSIS OF PHOTO RECEPTOR OUTER SEGMENTS Sítnice • Pars optica retinae - od ora serrata k papile n.II • Pars coeca retinae - od ora serrata k epitelu řasnatého tělíska a duhovky - sítnice zde má charakter jedno vršte vného nepigmentového epitelu • Sítnice j e j en volně přiložena k cévnatce (hraj e úlohu při patofyziologii odchlípení sítnice). Pevně je retina fixována pouze k papile a k ora serrata. Sítnice v • Cípky 6-7 000 000 (tři typy pigmentu) • Tyčinky 120 000 000 • Bipolárníbb. • Gangliové bb. • Podpůrné bb. (Mullerovy podpůrné bb., neuroglie) • Asociační bb. ve vnitřní jádrové vrstvě sítnice - Horizontální bb. - Amakrinní bb. Přechod pars optica sítnice do nepigmentovaného epitelu pars coeca retinae na úrovni ora serrata TRANSITION OF RETINA TO NONPIGMENTED EPITHELIUM AT THE ORA SERRATA internal limiting membrane ora serrata base apex apex base vitreous attachments basement membrane ob 1/.-. '[ ._, nonpigmented U 1 Ü epithelium A. O O _pigmented y epithelium external limiting membrane Bruch's (basement) membrane Struktura sítnice v makule - ve foveola centralis jsou jen čípky, tyčinky se objevují až ve vzdálenosti 0,13mm od centrální jamky FGVEAL MARGIN, FGVEAL DECLIVITY, FOVEOLA, AND UMBO foveal diameter 1 SOOpjn margin internal limiting membrane Müller cells i n inner nuclear lager external limiting 'membrane retinal pigment "epithelium capillary declivity umbo fovea arcade externa STRUCTURES OF THE RETINA THAT BORDER THE OPTIC NERVE HEAD vitreous attachments Müller cells internal limiting membrane central tissue meniscus of Kuhnt external limiting membrane retinal pigment epithelium í Bruch's (basement) membrane nerve axons- Struktura sítnice při okraji terče zrakového nervu Struktura tyčinek a čípků Tyčinky - vnější úsek (obsahuje světločivý pigment) - vnější výběžek (disky s rhodopsinem) - přechodná zóna - vnitřní výběžek (elipsoid; mitochondrie) - vnitřní úsek (buněčné jádro a nervové vlákno) v Cípky - obdobná struktura jako u ty činek. Ve vnějším výběžku vnějšího úseku obsahují Jodopsin Vnější výběžky tyčinek a čípků se zahořují do RPE Neuroretinální synapse NEURONAL CGNNECTIGNS IN THE RETINA AND PARTICIPATING CELLS internal limiting membrane inner nuclear layer middle limiti ng membrane MUller'a fiber (glia) external limiting membrane cone rod vnitřní úsek vnitřní výběžek + vnejsi vybezek vnější úsek Tyčinky a čípky Struktura čípků ww Synapse Inner fibre Nucleus Ellipsoid Outer Segment Zevní segment tyčinek Zevní segment čípků Photoŕ 79 307^519089737314 Bipolární bunky • První neuron sítnice • Ganglion retinae (spojení smyslových bb. s bipolárními bb.) • Individuální přepojení: jeden fotoreceptor na jednu bipolární buňku. Je jen v centru fovey (asi 2 500 čípků) • Difúzni přepojení: několik smyslových bb. je přepojeno na jednu bipolární buňku a několik bipolárních bb. na jednu gangliovou buňku Difúzni přepojení Individuální přepojení Gangliové, asciační a podpůrné buňky • Druhý neuron sítnice > nemít do Corpus geniculatum laterale • Asociační bb. - ve vnitřní jádrové vrstvě - Horizontální bb. - synapse s čípky a tyčinkami horizontálně; nejasná funkce - Amakrinní bb. - propojují i větší množství gangliových bb.; podpůrná úloha ? • Podpůrné bb. - podpůrná a vyživovací funkce - Mullerovy bb. - prostupují všemi vrstvami sítnice - Neuroglie - mikroglie, astrocyty - schopnost fagocytózy, metabolická funkce Buňky neuroglie sítnice • Miillerovy bb. - prostupují všemi vrstvami sítnice - vytváří MLI (j ej ich basální membrána) - udržují strukturální integritu vrstev sítnice - regulace homeostázy extracelulárního prostředí sítnice (K+, odstranění glutamátu, cyklus retinalu, syntéza glykogenu, cytokinů, glukóza pro neur.) • Astrocyty - ve vrstvě gangliových bb. a vnitřní plexiformní vrstvě • Mikroglie - schopnost fagocytózy a mobility - pohybu (.. .patologické stavy - záněty...) ► Details of Retinal Circuitry Photoreceptor Layer Bipolar Cell Layer Ganglion Cell Layer of Eye Amacrine cell Horizontal cell Source: Adapted from Dowling, J. E.. and Boycott. B. B. Proceedings of the Royal Society of London, B., 1966, 166.80-111 Müllerovy, horizontální a amakrinní bb. NEURONAL CONNECTIONS IN THE RETINA AND PARTICIPATING CELLS Horizontální buňka Mullerova buňka Vrstvy sítnice 1. Pigmentový epitel sítnice (RPE) 2. Vrstva zevních výběžků tyčinek a čípků 3. Membrána limitans externá (horizontálně probíhaj ící výběžky Miillerových bb.) 4. Vnější vrstva jader světločivých elementů (tyčinky a čípky) 5. Vnější plexiformní vrstva - spoje mezi receptory a bipol. bb. 6. Vnitřní jádrová vrstva (jádra bipolárních, horizontálních, amakrinních a Miillerových buněk) 7. Vniřní plexiformní vrstva -neurity bipol., dendrity gangl. b. 8. Vrstva gangliových buněk (ganglion opticum) 9. Vrstva zrakových nervových vláken 10. Membrána limitans interna (MLI- ohraničení proti sklivci) I nic nul limilinK niťmbrjne Nlty-ľ filier Iiner OíLHMjíon cell Ľiyer I n ill]' iilĽ-Jtifnrm I: lvu r I n ILĽľ ItUL'lťilľ lli>lT Outer jiiÍE bel i u m Itru ch1 k Iílvlx Vrstvy sítnice gEpJ 1 • Pigmentový epitel sítnice (RPE) j 2. Vrstva zevních výběžků tyčinek a cipku 3. Membrána limitans externá 4. Vnější vrstva jader světločivných elementů 5. Vnější plexiformní vrstva vláken 6. Vnitřní jádrová vrstva 7. Vniřní plexiformní vrstva vláken 8. Vrstva gangliových buněk 9. Vrstva zrakových nervových vláken 10. Membrána limitans interna (MLI) Topografie nervových vláken sítnice Průřez zadním pólem oka sclera outer nuclear layer inner nuclear layer ganglion cell layer |ayer 0f rods and cones Specifické úseky sítnice • Papilla n. optici - jen MLI, fyziologická exkavace Specifické úseky sítnice Fovea centralis - foveola obsahuje jen čípky, vnitřní vrstvy sítnice j sou odtlačený do stran Macula lutea - nemá cévy, pigment xantofylin perifoveal area parafoveal area fovea foveola umbo FAG SllllĽ'ák 2íjrJlJj]jD polil Dkíl - Rozsah MAKULY zobrazuje modrá kružnice - Oblast FOVEY ohraničuje žlutá kružnice Ubkm ío y ba eejj-iriiJís -Oblast FOVEY ohraničuje žlutá kružnice FOVKÁLlÚ AVASJÍULÁJilsíJ ZÓNA ■---, - FOVEOLA - světle fialová kružnice - UMBO - centrální vkleslina - bílá tečka Fyziologický foveální reflex Struktura sítnice v makule - ve foveola centralis jsou jen čípky, tyčinky se objevují až ve vzdálenosti 0,13mm od centrální jamky FGVEAL MARGIN, FGVEAL DECLIVITY, FOVEOLA, AND UMBO foveal diameter 1 500u^in margin internal limiting membrane Müller cells i n inner nuclear lager external limiting 'membrane retinal pigment "epithelium capillary declivity umbo fovea arcade externa STRUCTURES OF THE RETINA THAT BORDER THE OPTIC NERVE HEAD vitreous attachments Müller cells internal limiting membrane central tissue meniscus of Kuhnt external limiting membrane retinal pigment epithelium í Bruch's (basement) membrane nerve axons- Struktura sítnice při okraji terče zrakového nervu Specifické úseky sítnice Ora serrata - přechod optické části sítnce ve slepou, redukce vrstev sítnice, MLI pokračuje na iris TRANSITION OF RETINA TO NONPIGMENTED EPITHELIUM AT THE ORA SERRATA internal limiting membrane ora serrata base apex apex base i vitreous attachments basement membrane d) fr f" y « 010 ofo '•1 Sc i A. i i , L J 1 V no n pigmented epithelium olo o o o _pigmented y epithelium external limiting membrane Bruch's (basement) membrane Koronárni řez oční koulí 1. Čočka 2. Ora serrata 3. Sklera 4. Ciliární výběžky 5. Pars plicata 6. Pars plana Cévní zásobení sítnice • A. centralis retinae (z a. ophthalmica z a. carotis interna) - oddělena od sklivce MLI, vyživují 1. a 2. neuron (bipolární a gangliové bb.) • Choriokapilaris - zásobuje RPE a smyslový epitel tyčinek a čípků • A. cilioretinalis - variabilní, může zásobovat tyčinky a čípky • V. centralis retinae Cévy ve foveální oblasti-foveální avaskulární zóna Nerve fibre layer Inner plexiform layer Inner nuclear layer - °o o °OoOO go°0Oo00Oo0oooo 0 Oo00 0°o g o 0 o o 0 O o o„o O ,0go°oOooooP0ooc Inner limiting — membrane — Ganglion cell layer Retinal capillaries o o o, o00oo Outer plexiform (Henle) layer Outer nuclear layer RPE o-o o:°o° o o o°° o O^oOoOOoO o „ 0~0 o no o o o ° o - e „ -°ľo°„o „ „°o„ on O - O o o °°o o o o 0 o „ o 00 o o o o u0 o o o o o o O o o o 000 0 o 0 O o c o o o _ o o O o 0 o c o W - o ~ o o o o o 0 00 » O n o~oľo_ o o" o"^°OPo2o Oo o o 000 ooooo o o°o o°o°ooOO o — Rods and cones Phnrinr o m 11 o r 1 c Větve a. centralis retinae Vnitřní prostory očního bulbu Komorová voda - Produkce výběžky c.c. sekretoricko difuzním mechanismem - Cirkulace - Stálá produkce 2,2mm3/min, ^ obsah se obnoví za 10 hod. Výživa rohovky a čočky Vnitřní prostory očního blbu • Camera oculi anterior - Hloubka mezi 3-3,7mm (myopové hlubší, hypermetropové mělčí PK) • Camera oculi posterior - Stěrbinovitý prostor (hloubka 0,5mm) Přední komora oční Zadní komora oční cornea 1 I Descemets membrane stroma- i cuboidal basal cells stratified superficial^ cell layers i lens epithelium — laminated fibers I ! 1 q Deltagen Inc. Čočka - lens cristallina • Bikonvexní; ekvátor; přední a zadní pól Čočka - histologie • Pouzdro • Epitel - pod pouzdrem na přední ploše až k ekvátoru • Čočkové stroma - vlákna z ekvatoriál. epitel, bb. Histologics capsule lens \ens Pouzdro čočky Ekvatoriální oblast čočkového epitelu - epitelové bb. se zde prodlužuj í a utvářej í čočková vlákna - neustálý proces > vrstvení čočkových hmot Vrstvení čočkových hmot, čočkové jádro Čočkové švy Čočkové švy - pohled od ekvátoru Hexagonální struktura čočkových vláken na řezu kolmém k jejich podélné ose Cross Section of the Lens fiber cell thickness is exaggerated for illustration front of lens FPITHELIUM EQUATORIAL / REGION j (BOW) \ CORTFX SUTURE back of lens CAPSULE I-IBER CELL Čočka na řezu Závěsný aparát čočky - fíbrae zonullares - kolagenní a elastické fíbrily Zonules Capsule Upon závěsného aparátu na zonulární lamele čočkového pouzdra Posterior Capsule Anterior Capsule INSERTION OF TCNOON Of SUPERIOREM RECTUS MUSCLE pars optica revin« ora S E rrata ciliaris reti NjE POSTERIOR SURFACE OF CORNEA E PITH E LI U M or CORNEA ANTERIOR ELASTIC LAMINA ANCLE OP ANTERIOR CHAMBER CANAL OF, SCHLEMM CONJUNCTIVA EPISCLERAL CONNECTIVE LlG AMENTUM Jjlfflflfflk PECTINATUM—^ IRIOIS RIMA CORNEALtS EDGE OF CORNEA iris (anterior surfucc) CORTICAL SUBSTANCE OF LENS NUCLEUS OF LENS POSTERIOR ELASTIC LAMINA STROMA OF IRIS SPHINCTER PIGMENTARY OF PU PS l LAYERS OF IRIS Řez čočkou, pouzdrem a závěsným aparátem čočky Stárnutí čočky a rozptyl světla Eye with Normal Lens Eye with Cataract Growth of Lens H;lold Art»r; Clear Lens Hardening Leading to Presbyopia Early Lens Yellowing Lens Yellowing Mild Symptoms Cataract with Symptoms I Neonatal Age 0-45 Age 40-46 Age 48-60 Age 50-70 Age 52-70 Sklivec - corpus vitreum • Zelatinózní hmota • Udržuje tvar oka • Refrakční médium • Objem 4ml, 98% H20 • Bílkovina vitrein • Kyselina hyaluronová > viskozita sklivce • Kolagenní fibrily Sklivec - molekulární složení • Kolagen (nejvíce typ II) • Glykosaminoglykany - Kyselina hyaluronová > viskozita sklivce - Chondroitin sulfát • Nekolagenové strukturální proteiny - Fibrilliny (mutace u Marťanova syndromu) - Opticin (dříve nazýván vitrican) -Viti • Další komponenty: aminokyseliny, albumin, transferin, metaloproteinázy, kyselina askorbová (ochrana sítnice a čočky před volnými radikály) ULTRASTRUCTURE OF HYALURONAN-COLLAGEN INTERACTION IN THE CORPUS VITREUS chondroitin interconnecting sulfate filament Sklivec Anatomie sklivce VITREOUS ANATOMY Egger's line forming Wieger's ligament (hyaloideo-capsular ligament) Berger's space (retrolental space of Erggelet) ora serrata sclera choroid reti na canal of Hannover pars plicata Cloquefs canal area of Martegiani pars plana secondary vitreous Sklivec, Cloquetův kanál Cloquetův kanál Vitreous Vývoj sklivce • Primární sklivec - od 2. embryonálního měsíce -ektodermální původ • Cloquetův kanál - vzniká zatlačováním primárního sklivce sekundárním sklivcem • Sekundární sklivec - od 4. embryonálního měsíce tvořen ze sítnice • Terciální sklivec - definitivní struktura sklivce a zonulárních vláken Vývoj sklivce primární a sekundární sklivec VITREOUS DEVELOPMENT Primary vitreous Secondary vitreous pn rnary vitreous primary vitreous secondary vitreous DEVELOPMENT OF HVALOID VASCULATURE AND PRIMARV VITREOUS anterior va3cular Patologie sklivce Schéma vitrektomie 1 - \ Vitrectomy Fiberoptic Illumination Infusion line Suction tip Zraková dráha • Od smyslových bb. sítnice po zrakové centra v okcipitáním laloku kůry mozkové • Fotoreceptory ■=> bipolární bb. ■=> gangliové bb. ■=> vrstva nervových vláken sítnice ■=> n. opticus ■=> chiasma opticum ■=> tractus opticus ■=> corpus geniculatum laterale (primární zrakové centrum ■=> Radiatio optica (Gratioletův svazeček) ■=> kôrová centra okcipitálního laloku (area striata (17), parastriata (18), peristriata (19)) Sulcus calcarinus Corpus geniculatum laterale Radiatio optica Choroidälni plexus Laterälni komory Brachium colliculi superioris Area striata N. oculomotorius Colliculus superior Terč zrakového nervu PD = 1,5 m m Průřez terčem zrakového nervu Exkavace terče n. II Area cribrosa ■"■Vdi-,POfcrJ-.ytl_ f-. Vagina interna (pia mater, arachnoidea) Spatium intervaginale (subarachnoideální prostor) Vagina externa (dura mater) hap pit 'H W) I . 1 ft í Přední oddíl zrakového nervu cévní zásobení (periferní a axiální systém) ANTERIOR OPTIC NERVE ophthalmic vein artery Úseky zrakového nervu Délka n. II - 35-55mm, asi 1 milion vláken; 4 úseky Intrasklerální úsek ■=> myelinizace nervových vláken Intraorbitální úsek ■=> obaly n. II (pleny mozkové); esovitý průběh; vstup a. centralis ret. Do n.II Intrakanalikulární úsek ■=> tvrdá plena n. II přechází v periorbitu; a. ophthalmica leží pod n. II Intrakraniální úsek ■=> n. II již nemá tvrdou plenu mozkovou V n. II je asi tisíc svazečků n. vláken Pia mater, arachnoidea, dura mater intracanalicular, 9mm length intracranial, 1 6mm length Fibrae medulläres - myelinizované nervové vlákna Obaly zrakového nervu Příčný řez #?. // - retrobulbárně Svazečky nervových vláken Septa pojivové tkáně 1. Zrakový nerv 2. Chiasma opticum 3. Tractus opticus 4. Corpus geniculatum laterale 5. Radiatio optica 6. Zrakový kortex 7. Colliculus superior středního mozku 8. Putamen 9. Dlouhé asociační svazky -fasciculus occipitofrontalis inferior 10. Pulvinar Thalami 11. Fissura Calcarina 12. Zadní roh postranní komory Chiasma opticum RELATIONSHIP OF THE OPTIC CHIASM, OPTIC NERVES AND OPTIC TRACTS TO THE ARTERIAL CIRCLE OF WILLIS anterior communicati ng artery nerve OPTIC CHIASM AND CAVERNOUS SINUSES (CORONAL SECTION) third ventricle optic chiasm internal carotid artery third nerve fourth nerve internal carotid artery fifth nerve (first division) fifth nerve (second division) sixth sphenoid pituitary diaphragnna cavernous nerve sinus gland sellae sinus Koronárni řez skrz chiasms opticum a sinus cavernosus Sagitální řez skrz chiasma optic um a hypofýzu Horní nasální nervová vlákna Vlákna z makuly Dolní nasální nervová vlákna Anterior clinoid -- Hypofýza III. komora Kraniopharyngeom Chiasma opticum Diaphragma sellae -----Posterior clinoid Dorsum sellae Optic jwrre Crowd fibtn Optic fAz'íTÍTTíiT Qpllc fend Křížení vláken v chiasma opticum Pvlviimľ Stapenor coWíciJiw Medial amtc-täau Wy A'tuef* 4« q/ ocidoMolof nerv* iVurlf uŕ o/ JrocAJuir nerve A ifW* K-f c»/ tfMu«MÍ Nene V Corttx af occipital lobí$ Přední klička Willbrandtova Levé oko Pravé oko hrany Meningeoma sulci olfactorii Zadní klička Willbrandtova Levé oko Pravé oko Makulární vlákna se částečně kříží a částečně nekříží PROJECTIONS OF THE VISUAL FIBERS FROM THE PAPILLOflACULAR BUNDLE IN THE PRIMATE Tractus opticus obkružující mozkový kmen Dráha pupilomotorického reflexu Průřez tractus opticus mag ni cel lul ar fibers contralateral parvicellular fibers i psi lateral parvicellular fibers Corpus geniculatum laterale • Primární, subkortikální zrakové centrum - zakončení primární zrakové dráhy v thalamu mezimozku • Gangliové bb. se zde přepojují na III. neuron zrakové dráhy • Buněčná jádra tvoří 6 vrstev šedé hmoty mozkové • Každé aferentní nervové vlákno je spojeno s jádry 3 vrstev • Makulární vlákna se napojují na větší počet buněk ■=> zesílení impulzů Corpus geniculatum laterale sagitální řez LATERAL GENICULATE BODV - Vlákna K probíhají mezi lamelami - Zkřížená vlákna jsou napojena na vrstvu 1, 4, 6 - Nezkřížená vlákna jsou spojena s vrstvami 2,3 a 5 Corpus geniculatum laterale Dle velikosti neuronů lze vrstvy CGL rozdělit na: - Magnicelulární neuromy (buňky M) - nejvíce zastoupeny ve vrstvách 1 a 2. Snad nesou informace týkající se vnímání pohybu a nižšího kontrastu, nižší prostorové frekvence. - Parvicelulární neurony (buňky P) - ve vrstvách 3-6. Snad nesou informace o vnímání barev a rozlišovací schopnosti zraku (kontrastní citlivost o vysoké prostorové frekvenci) - Koniocelulární neurony (buňky K) se nacházej í v interlaminárních zónách a povrchových vrstvách CGL. Dostávají impulsy z retiny a colliculus superior. Zajišťují asi modulaci informací z obou systémů (P i M) Radiatio optica - Gratioletüv svazecek - tractus geniculo- corticalis DISTRIBUTION OF HIGHER-ORDER VISUAL PROCESSING Sulcus calcarinus Corpus geniculatum laterale Radiatio optica Choroidälni plexus laterälni komory Brachium colliculi superioris Area striata Radiace thalamu Stavba koncového mozku Kôrová zraková centra okcipitálního laloku • area striata (17; VI) area parastriata (18; V2, V3, VP) area peristriata (19; V3A, LO, V7, V8, V4v) • V area striata končí vlákna zrakové dráhy • Area striata - informace z makuly se projikují do kaudální poloviny zrakového kortexu, informace z periferie zorného pole se projikují rostrálné • Začíná zde zpracování zrakového vjemu: barvy, pohybu a tvaru V area striata končí vlákna zrakové dráhy FRONTAL LOBE LATERAL GENICULATE NUCLEUS (LGN) PARIETAL LOBE OCCIPITAL LOBE INFERIOR TEMPORAL CORTEX (ITC) CEREBELLUM KEY TO FUNCTION □ VI: Primary visual cortex; receives all visual input. Begins processing of color, motion and shape. Cells in this area have the smallest receptive fields. £□ V2, m V3 and □ VP: Continue processing; cells of each area have progressively larger receptive fields. □ V3A: Biased for perceiving motion. □ V4v: Function unknown. -3 MT/V5: Detects motion, n V7: Function unknown. ■ V8: Processes color vision. □ LO: Plays a role in recognizing large-scale objects. Note: A V6 region has been identified only in monkeys. Okcipitální kôrová zraková centra • area parastriata a peristriata slouží k integraci zrakových vjemů s dalšími kôrovými centry a funkcemi a k dalšímu zpracování zrakového vjemu. • Area parastriata je vyhrazena optomotorické koordinaci očí • Area peristriata slouží pro integraci zrakových informací s ostatními smyslovými, fatickými a mentálními aktivitami • V8 zpracování vnímání barev; V3A zpracování vnímání pohybu; LO percepce velkých objektů Supranukleární (centrální) regulace očních pohybů Kôrové okohybné centrum ve frontálním laloku pro volní pohyby očí Parietookcipitálního centrum reflexních pohybů očních (podmíněny zrakovým vjemem) Rostrální interstitiální jádro fasciculus longitudinalis medialis mesencefala (vertikální pohledové centrum) Paramediální pontinní retikulární formace (horizontální pohledové centrum) frontal eye fields superior collicul us parietal occi pital temporal junction interstitial nucleus of Cajal oculomotor nucleus trochlear nucleus abducens nucleus vestibular nucleus rostral interstitial nucleus of the medial longitudinal fasciculus paramedian pontine reticular formation Supranukleární pohledová centra Vertical gaze centre v. Nervové zásobení oka • Motorické nervy - n. oculomotorius (III) - n. trochlearis (IV) - n. abducens (VI) - n. facialis (VII) • Senzitivní nervy - n. trigeminus (V) {n. ophthalmicus, n. maxillaris, n. mandibularis} • Autonomní nervy - parasympaticus (n. Ill, n. VII), sympaticus, ganglion ciliare Telencephalon (koncový mozek) Diencephalon (mezimozek) Mesencephalon (střední mozek) Pons (Varolův most) Medulla oblongata (prodloužená mícha) Medulla spinalis (mícha) Nervová jádra mozkového kmene Parasympatické Edinger Westphalovo jádro n. III Jádro n. III Jádro n. IV Motorické jádro n. V /■ Jádro n. VI Jádro n. VII Nucleus salivatorius superior n. VII Nucleus salivatorius inferior Nucleus ambiguus^f^leus nervj/\\ Nucleus dorsalis hypoglossi nervi vagi IV. Komora mozková Corpus pineale Pulvinar thalami Corpus geniculatum mediale Corpus geniculatum laterale Colliculuc superior Colliculuc inferior Jádro n.V (mesencefalické, pontinní, spinální) Nucleus cochlearis posterior Nucleus vestibularis medialis Nucleus solitarius ucleus nervi accessorii Nucleus ruber N. oculomotorius N. trigeminus Pons N. facialis N. abducens VI N. vestibulocochlearis VÚI N. glossopharyngeus IX N. vagus X N. hypoglossus XII Parasympatické a motorické jádro n. III Jádro n. IV N. trochlearis - dorzální výstup !!! Motorické jádro n. V Jádro n. VI Ventrículus quartus (IV. komora) Jádro n. VII Nucleus salivatorius superior n. VII Nucleus nervi hypoglossi XII Nucleus nervi accessoríi XI Jádra okohybných nervů v mozkovém kmeni LOCATION OF OCULAR MOTOR NERVE NUCLEI AND FASCICLES IN THE BRAINSTEM midbrain Střední mozek pons Most medulla Prodloužená mícha pi neal medial longitudinal fascicul us superior collicul us red nucleus inferior collicul us fourth nerve IV third nerve HI paramedian pontine reticular formation seventh nerve VII facial nerve VTT nucleus sixth nerve VI Motorická inervace oka N. oculomotorius (III) • Jádrový komplex leží v mesencefalu na úrovni colliculus superior pod Silviovým akveduktem • Podjádro pro m. levator palpebrae superioris je nepárová středová struktura, která inervuje oba levá tory (pravého i levého oka)!! • Podjádro pro m. rectus superior je párové a inervuje kontralaterální horní přímý sval • Podjádra pro m. rectus medialis, inferior a m. obliquus inferior jsou párové a inervují steinostranné svaly Struktura jádrového komplexu n. ANATOMY OF THE THIRD NERVE NUCLEUS central caudal nucleus to bilatera to contralateral superior rectus Edinger-Westphal subnucleus -to ipsilateral pupillary sphincter to ipsilateral inferior rectus to ipsilateral inferior oblique to ipsilateral medial rectus third nerve i—i medial rectus □ superior rectus □ inferior oblique □ levator palpebrae □ Edinger-Westphal subnucleus Léze postihující jádrový komplex n. III Stejnostranná paréza n. okulomotorius s ipsilaterálním ušetřením a kontralaterálním postižením elevace oka (m. rectus superior) a bilaterální parciální ptózou (m. levator palpebrae superioris) Anatomie mesencefala v úrovni jádrového komplexu n.III ANATOMY OF MIDBRAIN AT THE LEVEL OF THE THIRD NERVE NUCLEUS periaqueductal cerebral nucleus of medial N. oculomotorius (III) - průběh nervu Nucleus ruber Jádro n.III A. cerebri posterior Hypofýza A. carotis interna Clivus A. basillaris Ganglion ciliare N. trochlearis (IV) • Jediný hlavový nerv, který vybíhá dorzálně !!! . Zkřížený hlavový nerv ! . Velmi dlouhý průběh; tenký nerv N. abducens (VI) A. basillaris Lemniscus medialis Hypofýza IV. komora Vestibulární jádro Tractus pyramidalis N. facialis (VII) Motorická inervace - M. orbicularis oculi - M. corrugator supercilii - M. frontalis Autonomní (parasympatická) inervace - Nucleus salivatorius superior -> n. intermedius ganglion pterygopalatinum (přepojení na postsynaptické vlákno) —> n. maxillaris (V/2) —» n. zygomaticus -> n. lacrimalis (V/l) Senzitivní inervace oka Parasympatické Edinger Westphalovo jádro n. III Jádro n. III Jádro n. IV Motorické jádro n. V /■ Jádro n. VI Jádro n. VII Nucleus salivatorius superior n. VII Nucleus salivatorius inferior Nucleus ambiguus^f^leus nervj/\\ Nucleus dorsalis hypoglossi nervi vagi IV. Komora mozková Corpus pineale Pulvinar thalami Corpus geniculatum mediale Corpus geniculatum laterale Colliculuc superior Colliculuc inferior Jádro n.V (mesencefalické, pontinní, spinální) Nucleus cochlearis posterior Nucleus vestibularis medialis Nucleus solitarius ucleus nervi accessorii Nucleus ruber N. oculomotorius N. trigeminus Pons N. facialis N. abducens VI N. vestibulocochlearis VÚI N. glossopharyngeus IX N. vagus X N. hypoglossus XII Parasympatické a motorické jádro n. III Jádro n. IV N. trochlearis - dorzální výstup !!! Motorické jádro n. V Jádro n. VI Ventriculus quartus (IV. komora) Jádro n. VII Nucleus salivatorius superior n. VII Nucleus nervi hypoglossi XII Nucleus nervi accessorii XI Ganglion trigeminale Oblasti senzitivni inervace n. V n. occipitalis major n. ophthalmicus V/l n. maxillaris V/2 n. mandibularis V/3 Plexus cervicalis Senzitivní inervace oka • N. ophthalmicus V/l (čistě senzitivní větev) - N. lacrimalis - slzná žláza, zevní koutek, parasympaticus z n. VII (přes V/2) —» sekrece slz - N. frontalis —» n. supraorbitalis, n. supratrochlealis - čelo, horní víčko , kořen nosu, vnitřní koutek - N. nasociliaris —» n. ethmoidalis ant., n. ethmoidali posterior, n. infratrochlearis, senzitivní kořen k ciliárnímu gangliu - nosní sliznice, víčka,, slzný váček, rohovka ... • N. maxillaris V/2 (čistě senzitivní větev) - N. infraorbitalis spojivka dolního víčka - N. zygomaticus - sekretorická parasympatická vlákna z n.VII pro slznou žlázu N. Supratrochlearis N. Ophthalmicus (V/1) N. Frontalis N. Supraorbital \ \ \ Ramus tentorii Ganglion trigeminale N. Trigeminus (V) . commumcans cum n. lacrimali N. Zygomaticus Fissura orbitalis superior (z N- Maxillaris N. Nasociliaris N. Infratrochlearis N. supratrochlearis N. infratrochlearis N. ethmoidalis post, et ant. Radix senzitiva ggl. ciliaris N. nasociliaris Motor root j Swisory root Mecurrttä filcment ta dura mater N. supraorbitalis N. frontalis N. lacrimalis —---._,_ »tpk» A. supraorbitalis N. supratrochlearis N. supraorbitalis N. nasociliaris N. frontalis N. trochlearis (IV) N. oculomotorius (III) N. abducens (VI) Glandula lacrimalis - pars orbitalis A a N. lacrimalis A. ophthalmica N. ophthalmicus V/l A. supraorbitalis A. supratrochlearis A. dorsalis nasi A. ophthalmica N. infratrochlearis N. ethmoidalis anterior N. nasociliaris N. ethmoidalis posterior N. ciliaris longus Glandula lacrimalis A a N. lacrimalis N. Ciliares breves N. abducens (VI) Ganglion ciliare N. Ophthalmicus V/l Ganglion ciliare Internal carotid artery and carotid flexius Upper division of oculomotor nerve Sensory root Motor root N. Maxillaris (V/2) Ramus communicans N. lacrimalis cum nervo lacrimal! Ganglion pterygopalatinum Autonomní inervace oka Parasympatické Edinger Westphalovo jádro n. III Jádro n. III Jádro n. IV Motorické jádro n. V /■ Jádro n. VI Jádro n. VII Nucleus salivatorius superior n. VII Nucleus salivatorius inferior Nucleus ambiguus^f^leus nervj/\\ Nucleus dorsalis hypoglossi nervi vagi IV. Komora mozková Corpus pineale Pulvinar thalami Corpus geniculatum mediale Corpus geniculatum laterale Colliculuc superior Colliculuc inferior Jádro n.V (mesencefalické, pontinní, spinální) Nucleus cochlearis posterior Nucleus vestibularis medialis Nucleus solitarius ucleus nervi accessorii Nucleus ruber N. oculomotorius N. trigeminus Pons N. facialis N. abducens VI N. vestibulocochlearis VIII N. glossopharyngeus IX N. vagus X N. hypoglossus XII Parasympatické a motorické jádro n. III Jádro n. IV N. trochlearis - dorzální výstup !!! Motorické jádro n. V Jádro n. VI Ventriculus quartus (IV. komora) Jádro n. VII Nucleus salivatorius superior n. VII Nucleus nervi hypoglossi XII Nucleus nervi accessorii XI N. oculomotorius (III) N. trochlearis (IV) / Radix senzitiva z n. nasociliaris / / Ramus superior n. Ill Ganglion ciliare; nn. Ciliares breves Ramus inferior n. Ill; radix parasympathica Plexus sympathicus; radix sympathica N. abducens (VI) Parasympatička sekretorická vlákna pro slznou žlázu z n. VII n. maxillaris V/2 n. infraorbitalis n. petrosus major n. facialis VII (nucleus salivatorius superior - parasympatické jádro) Ganglion pterygopalatinum Parasympatička sekretorická vlákna pro slznou žlázu Rámus communicans N. lacrimalis cum nervo lacrimali Ganglion pterygopalatinum přepojení na postganglionární neuron Zornicové reakce -parasympatická pupilomotorická vlákna Superior colliculus r\ Autonomní nervový systém oka Sympaticus (nikde se nekříží) 1. Neuron (centrální) začíná v zadním hypothalami!, sestupuje nezkříženě mozkovým kmenem a končí v Budgeho ciliospinárním centru míchy mezi C8 a Th2 2. Neuron (pregangliový) vystupuje z Budgeova ciliospinálního centra míchy a končí v ganglion cervicale superius krku 3. Neuron (postgangliový) vystupuje podél a. carotis a přidává se k oftalmické větvi n. trigeminus. Cestou n. nasociliaris a nn. ciliares longi dosahuje k dilatátoru zornice a corpus ciliare Sympatická vlákna přes ganglion ciliare pouze probíhají, nepřepojují se zde!! PARASYMPATHETIC AND SYMPATHETIC INNERVATION OF THE IRIS MUSCLES sphincter pup i 11* pupil dilator iridis 'postganglionic neuron' postganglionic neuron' Parasympathetic pathway ACh - acetylcholine NE - norepinephrine Sympathetic pathway 'preganglionic neuron ciliospinal center (Budge!) Qs-Ti kaiiQ cillery nerve f o Carotid PbsttfuAQliaiiie fibers Short eiUctry nvrife Sphincter pnpillai Superior optical #angtion 1. Tkvsvwic [THN{Fffffl Ganglion cervicale superius Ganglion cervicale medium DISTRIBUTION QF HIGHER ORDER VISUAL PROCESSING optic nerve optic chiasm optic tract brachium of superior colliculus lateral geniculate nucleus pulvinar nucleus superior suprachiasmatic \ paraventricular { nucleus of colliculus nucleus \ nucleus nucleus of pretectal nucleus supraoptic accessory area nucleus optic system hypothalamus sagital view I-mesencephalon coronal view H h thalamus sagital viev Krevní zásobení oka A. vertebralis A. carotis communis N. opticus A. cerebri posterior A. cerebri anterior A. ophthalmica A. carotis interna A. cerebri media A. communicans posterior A. basilaris N. opticus Chiasma opticum N. oculomotorius N. trigeminus N. abducens Větve a. ophthalmica 1. A. centralis retinae vstupuje ~ lem za okem do n.opticus 2. A. lacrimalis ke gland. lacrimalis; > rr. musculares pro okolní okohybné svaly; konečné větve aa.palpebrales laterales pro laterální koutek oční (spojivka, víčka) 3. Rr. Musculares k okohybným svalům; > aa.ciliares anteriores ke corpus ciliare; aa.episclerales, aa.conjunctivales 4. Aa. ciliares posteriores breves pro cévnatku Dorsal nasal Medial palpehral BlVpraorbital Anterior ethmoidal 1 M Posterior dhmmäal _^-XjS 1 . palpebrales laterales Arterie Ophthalmie i nternal carotid 5. Aa. ciliares posteriores longae nasal, et temporal. j dou po průchodu sklérou ke corpus ciliare a spolu a aa. ciliares ant. tvoří circulus arteriosus iridis major a minor 6. A. supraorbitalis zásobuje oblast čela 7. A. ethmoidalis posterior pro sliznici sinus sphenoidalis a cellulae ethmoidales posteriores 8. A. ethmoidalis anterior pro sliznici sinus frontalis a cellulae ethmoidales anteriores 9. Aa. palpebrales mediales jdou k víčkům. Při jejich volném okraj i vytvářej í s aa. palpebrales laterales (z a. lacrimalis) arcus palpebralis sup. et inf. Dorsal nasal Medial palpehral BlVpraorbital Anterior ethmoidal 1 M Posterior dhmmäal _^-XjS 1 . palpebrales laterales Arterie Ophthalmie i nternal carotid Průběh ciliárních artérií Konečné větve a. ophthalmica 10. A. supratrochlearis (a. frontalis) přechází do kůže nad kořenem nosním 11. A. dorsalis nasi přechází na dorsum nosu a anastomozuje s a. angularis z a. facialis!!! (a. carotis externa) A. supraorbitalis A. supratrochlearis A. dorsalis nasi A. ophthalmica N. infratrochlearis N. ethmoidalis anterior N. nasociliaris N. ethmoidalis posterior N. ciliaris longus Glandula lacrimalis A a N. lacrimalis N. Ciliares breves N. abducens (VI) Ganglion ciliare N. Ophthalmicus V/l Odvod žilní krve z orbity 1. V. ophthalmica superior začíná v oblasti vnitřního očního koutku jako v. nasofrontalis. Anastomozuje s v. angularis (napojení na v.facialis). Přítoky: vv. palpebrales, vv. ethmoidales ant. et post., v. lacrimalis, vv. ciliares, vv. musculares, vv. vorticosae, v. centralis retinae. V. ophthalmica sup. jde přes fissura orbitalis superior a ústí do sinus cavernosus. 2. V. ophthalmica inferior vzniká z žilní pleteně na spodině orbity. Anastomozuje s v. ophthalmica sup. Orbitu opouští přes fissura orbitalis inf. a ústí do plexus pterygoideus. v. ophthalmica superior v. angularis v. ophthalmica inferior v. facialis Sinus cavernosus Plexus pterygoideus v. jugularis interna v. retromandibularis Průběh vortikozních žil sklérou v oblasti ekvátoru Sinus cavernosus Koronárni řez skrze sinus cavernosus