Anatomie oka Buňka cell_structure Buněčné organely 1.kanál cytoplazmatické membrány 2.mitochondrie 3.cytoskelet 4.cytoplazmatické váčky 5.Jádro s jadérkem 6.jaderná membrána 7.endoplazmatické retikulum 8.endoplazmatické retikulum s dělícím tělískem 9.dělící tělísko 10.Golgiho komplex 11.lyzosomy 12.fagocytóza • bunka Tkáně •Tkáň je soubor buněk přibližně stejného tvaru a jedné hlavní funkce. •Tkáně jsou výsledkem specializace buněk. •Rozlišujeme pět typů tkání : epitelovou, pojivovou, svalovou, nervovou tkáň a tekutou tkáň - krev. •Orgán je soubor tkání oddělený (ohraničený) zřetelně od okolí, který vykonává určité funkce. Na stavbě orgánu se podílejí různé tkáně •Stavební hierarchie organismu: buňka >> tkáň >> orgán >> orgánový systém >> organismus Epitel •Epitel je tkáň složená z těsně na sebe naléhajících buněk. •Podle tvaru buněk rozlišujeme: epitel plochý, cylindrický (válcový) a kubický (krychlový) epitel. •Podle počtu vrstev rozlišujeme: jednovrstevný a vícevrstevný epitel. •Podle funkcí, které epitel plní rozeznáváme: krycí, výstelkový, žlázový, resorpční a smyslový epitel. • Epitel a.jednovrstevný dlaždicový epitel b.jednovrstevný kubický epitel c.jednovrstevný válcový (cylindrický) epitel d.cylindrický řasinkový epitel e.vícevrstevný kubický epitel f.vícevrstevný dlaždicový (nerohovějící) epitel g.vícevrstevný dlaždicový (rohovějící) epitel h.tzv. přechodný epitel (mění tvar podle náplně) - stěna prázdného dutého orgánu i.tzv. přechodný epitel (mění tvar podle náplně) - stěna plného dutého orgánu Epitel Pojivová a podpůrná tkáň •Pojivové tkáně (vazivo, chrupavka, kost) se skládají z buněk, beztvaré mezibuněčné hmoty a vláknité mezibuněčné hmoty. Mezibuněčnou hmotu produkují buňky. •Vazivo tvoří buňky vaziva, kolagenní, elastická a retikulární vlákna a beztvará mezibuněčná hmota. Tuhé vazivo: vazy, šlachy; řídké vazivo: vmezeřené vazivo; elastické vazivo: některé vazy na páteři; tukové vazivo: podkoží, tukové polštáře kolem orgánů; lymfoidní vazivo: mízní uzliny. •Chrupavka je složená z buněk (chondrocytů), beztvaré mezibuněčné hmoty, kolagenních a elastických vláken. Hyalinní (kloubní) chrupavka je tvrdá a hladká; elastická chrupavka je pružná a vazivová chrupavka je především mechanicky odolná (meziobratlové destičky). •Kostní tkáň je pojivová tkáň s mineralizovanou základní hmotou. Kolagenní vlákna tvoří buď nepravidelné pletivo (trámce) nebo vrstvy - lamely. Na povrchu lamel jsou uloženy kostní buňky (osteocyty). Kostní minerály (sloučeniny vápníku, fosforu, hořčíku a sodíku) jsou vázány na povrch kolagenních vláken. • Svalová tkáň 1.Svalová tkáň se může zkrátit (smrštit) - kontrahovat. 2.Základní stavební a funkční jednotkou hladké (orgánové) a srdeční svaloviny je svalová buňka. 3.Základní stavební jednotkou příčně pruhované (kosterní) svaloviny je svalové vlákno. 4.Základními kontraktilními jednotkami orgánové i kosterní svaloviny jsou myofibrily. Sval A.průřez paží a.vnitřní hlava trojhlavého pažního svalu b.pažní kost c.pažní nervověcévní svazek d.pažní fascie B. B.svalové bříško e.úponová šlacha f.svazek svalových vláken C. C.svazek svalových vláken D.myofibrila (svalové vlákénko) g.aktinová vlákna (kontraktilní bílkovina svalu) h.molekula myozinu (kontraktilní bílkovina svalu) E. sval Nervová tkáň •Nervová tkáň má schopnost vytvářet, přijímat a vést vzruchy. •Neuron je základní stavební a funkční jednotkou nervové tkáně. •Neuron se skládá: z těla nervové buňky, axonu a dendritů. •Axon vede odstředivě (od těla buňky); dendrity vedou dostředivě. •Gliové buňky zajišťují vhodné prostředí pro činnost neuronů. • Neuron a.dendrity b.malé neurony spojené s tělem velkého neuronu c.drsné endoplazmatické retikulum d.synapse e.myelinová pochva axonu f.svalové vlákno a motorická ploténka nerv Anatomická orientace Sagitální rovina (1) Transverzální (horizontální) rovina (4) Frontální (koronární) rovina (3) 5- Sagitální osa; 6- transversální osa; 7- vertikální (longitudinální) osa Orbita a její obsah Kosti očnice •Os ethmoidale (čichová kost) •Os frontale (čelní kost) •Os lacrimale (slzná kůstka) •Maxilla (horní čelist) •Os palatinum (patrová kost) •Os sphenoidale (klínová kost) •Os zygomaticum (jařmová, lícní kost) eye5 1. Čelní kost (os frontale) 2. Nosní kůstka (os nasale) 3. Slzná kost (os lacrimale) 4. Maxilární kost (maxilla, horní čelist) 5. Jařmová kost (os zygomaticum) 6. Spánková kost (os temporale) 7. Temenní kost (os parietale) 8. Velké křídlo kosti klínové (ala major ossis sphenoidalis) 9. Jařmový výběžek kosti spánkové 10. Malé křídlo kosti klínové (ala minor ossis sphenoidalis) 11. Čichová kost (os ethmoidale) 12. Patrová kost (os palatinum) Předozadní pohled na kostru levé očnice Stěny očnice •Strop: os frontale a malé křídlo kosti klínové. (fossa glandullae lacrimalis; spina trochlearis) •Mediální stěna: frontální výběžek maxily, os lacrimale, os ethmoidale, tělo a malé křídlo kosti klínové, processus orbitalis ossis palatini. (fossa sacci lacrimalis) •Spodina: maxilla, os zygomaticum, processus orbitalis ossis palatini. (sulcus infraorbitalis) •Laterální stěna: velké křídlo kosti klínové, os zygomaticum. Mediální stěna orbity Processus orbitalis ossis palatini Laterální stěna orbity Velké křídlo kosti klínové Fissura orbitalis superior Fissura orbitalis inferior Os zygomaticum Foramen zygomaticoorbitale Canalis infra- orbitalis Sinus maxillaris Otvory v očnici •Canalis opticus: n. opticus, a. ophthalmica •Fissura orbitalis superior: n. III, n. IV, n. VI, n. V/1 (n. ophthalmicus), v. ophthalmica superior •Fissura orbitalis inferior: a. et n. infraorbitalis, n. zygomaticus, v. ophthalmica inferior •Canalis infraorbilatis: a., v., n. infraorbitalis •Foramen ethmoidale anterius et posterius: vasa et n. ethmoidalis anterior et posterior •Canalis nasolacrimalis: ductus nasolacrimalis •Foramen zygomaticoorbitale: n. zygomaticus + a. Otvory v očnici Canalis opticus Foramen ethmoidale anterior et posterior Crista lacrimalis posterior Sulcus lacrimalis Canalis naso- lacrimalis Incisura frontalis Incisura supraorbitalis Fissura orbitalis superior Fissura orbitalis inferior Foramen zygomaticoorbitale Foramen zygomaticofaciale Sulcus infraorbitalis Foramen infraorbitale rsa2p5 Transverzální řez lebkou - vztah k ethmoidálním sinům 1. Nos 2. Oční bulva 3. Přední ethmoidální sklípky 4. Střední ethmoidální sklípky 5. Zadní ethmoidální sklípky 6. Sinus sphenoidalis 7. Zrakový nerv 8. Frontální lalok mozkový Klinika: - riziko přechodu infekce - traumatologie orbity Ligamentum palpebrale mediale Glandula lacrimalis Corpus adiposum orbitae Ligamentum palpebrale laterale M. obliquus inferior Saccus lacrimalis Foramen infraorbitale Tarsus M. levator palpebrae superioris Incisura supra- orbitalis Septum orbitale Ligamentum Palpebrale mediale Vertikální řez orbitou N. infraorbitalis (V/2) M. obliquus inferior Septum orbitale M. orbicularis oculi Corpus adiposum orbitae N. frontalis (V/1) Frontální řez Sinus ethmoidalis Sinus maxillaris Glandula lacrimalis Sinus frontalis A a N. lacrimalis N. ophthalmicus V/1 N. frontalis N. trochlearis (IV) N. supraorbitalis N. supratrochlearis N. nasociliaris Glandula lacrimalis - pars orbitalis A. ophthalmica A. supraorbitalis N. oculomotorius (III) N. abducens (VI) Glandula lacrimalis - pars orbitalis M. rectus lateralis A a N. lacrimalis N. abducens (VI) Ganglion ciliare N. trochlearis (IV) M. levator palpebrae superioris M. rectus superior M. obliquus superior A. ophthalmica N. nasociliaris N. ethmoidalis posterior N. ethmoidalis anterior N. infratrochlearis A. supratrochlearis A. dorsalis nasi A. supraorbitalis A. ophthalmica Ganglion ciliare N. ciliaris longus N. Ciliares breves A a N. lacrimalis Glandula lacrimalis N. abducens (VI) N. Ophthalmicus V/1 N. III N. IV N. a A. infraorbitalis (V/2) N. zygomaticus (V/2) N. a A. ethmoidalis posterior A. ophthalmica N. infratrochlearis N. a A. ethmoidalis anterior N. nasociliaris N. frontalis N. nasociliaris N. trochlearis (IV) M. obliquus superior Sinus maxillaris Sinus ethmoidales Meatus nasi sup. N. A. et V. infraorbitalis M. recus inferior N. oculomotorius – ramus inferior (III) V. ophthalmica sup. M. recus later. N. abducens (VI) N. opticus (II) N. lacrimalis N. oculomotorius - ramus superior (III) A. ophthalmica M. levator palp. sup. M. rectus sup. M. rectus medialis N. zygomaticus N. et A. supraorbitalis Os frontale Os zygomaticum Os ethmoidale Periorbita Glandula lacrimalis N. A. et V. infraorbitalis M. Rectus inferior M. levator palpebrae sup. M. rectus sup. M. recus lateral. M. Obliquus superior M. rectus medialis Concha nasalis media Sinus maxillaris Sinus ethmoid. eye26 1. Tenonské pouzdro 2. Rohovka 3. M. levator palpebrae superioris 4. M. rectus lateralis 5. M. obliquus inferior 6. Glandula lacrimalis eye32 1. N. lacrimalis (V) 2. N. frontalis (V) 3. N. trochlearis (IV) 4. N. abducens (VI) 5. N. nasociliaris (V) 6. N. oculomotorius – horní a dolní větev (III) 7. N. opticus (II) 8. Anulus tendineus communis image514 Příčný řez zrakovým nervem N. infraorbitalis N. zygomaticus Foramen zygomaticoorbitale Ramus communicans cum nervo lacrimali N. a A. lacrimalis Fissura orbitalis inferior Víčka •Modifikované kožní řasy •Tarsus = „kostra“ víček, „chrupavčité“ pojivo •Ochranná funkce •Roztírají slzný film - mrkání Oční štěrbina Caruncula lacrimalis Plica semilunalis (rudimentální 3. víčko) Angulus medialis Palpebra superior Palpebra inferior Sulcus palpebralis Margo palpebralis Punctum lacrimale Pars lacrimalis palp Pars ciliaris palp. (Limbus palp. anterior= cutaneus Limbus palp. posterior= conjunct.) Angulus lateralis Caruncula lacrimalis Plica semilunalis (rudimentální 3. víčko) Sulcus palpebralis Pars tarsalis palp. Pars orbitalis palp. Conjunctiva palpebralis (Tarsální část) Tarzální – Meibomské mazové žlázky Řez dolním víčkem Nik_00002 Limbus palpebralis anterior = conjunctivalis Limbus palpebralis posterior = cutaneus (mazová žlázka, brání lomivosti řas) (potní žlázka, svlažuje řasy) Histologický řez horním víčkem eyelid2.jpg (64424 bytes) Řez Meibomskou žlázou eyelid3.jpg (77925 bytes) Detail Meibomské žlázy Zeissovy mazové žlázky Mollovy potní žlázky Septum orbitale Ligamentum Palpebrale mediale Figure 2 M. orbicularis oculi M. frontalis M. corrugator supercilii Ligamentum Palpebrale mediale Pretarsální část Preseptální část Orbitální část M. levator palpebrae superioris A a N. lacrimalis N. ophthalmicus V/1 N. frontalis N. trochlearis (IV) N. supraorbitalis N. supratrochlearis N. nasociliaris Glandula lacrimalis - pars orbitalis A. ophthalmica A. supraorbitalis N. oculomotorius (III) N. abducens (VI) M. levator palpebrae superioris Septum orbitale Ligamentum Palpebrale mediale Aponeuroza levátoru Glandula lacrimalis (pars orbitalis a palpebralis) M. tarsalis Mülleri a komplex retraktorů dolního víčka Nik_00003 Cévní a lymfatická drenáž víček image515 a. a v. supra-orbitalis a. supra-trochlearis a. a v. facialis a. v. angularis a. palpebralis sup. et inf. a. lacrimalis větve a. a v. temporalis superficialis a. infraorbitalis Lymfatická drenáž víček Nik_00004 Slzné ústrojí Slzné ústrojí •Glandula lacrimalis –Glandullae accesoriae •Wolfringovy žlázky (ve víčkách, 2-5) •Krauseho žlázky (v přechodních řasách spojivky, až 20) •Slzný film –Důležitý pro metabolismus a výživu rohovky (O2)! –Vyrovnávají drobné nerovnosti rohovky –Odplavují nečistoty a odumřelé buňky •Odvodné cesty slzné –odvod slz do nosu image896 Inervace slzné žlázy •Senzitivní –V/1 (n. trigeminus, n. ophthalmicus, n. lacrimalis) •Sympatická –sympaticus kolem a.lacrimalis či z n. zygomaticus •Parasympatická –Ncl. salivatorius sup. n. VII → N. petrosus maior → Ggl. Pterygopalatinum → Nn. pterygopalatini → N. zygomaticus → R. communicans cum nervo lacrimali → N. lacrimalis N. vestibulocochlearis VIII N. abducens VI N. facialis Pons N. trigeminus N. oculomotorius Nucleus ruber Parasympatické a motorické jádro n. III Jádro n. IV N. trochlearis - dorzální výstup !!! Motorické jádro n. V Jádro n. VI Ventriculus quartus (IV. komora) Jádro n. VII Nucleus salivatorius superior n. VII Nucleus nervi hypoglossi XII N. hypoglossus XII Nucleus nervi accessorii XI N. accessorius XI N. glossopharyngeus IX N. vagus X Parasympatická sekretorická vlákna pro slznou žlázu z n. VII n. maxillaris V/2 n. petrosus major n. facialis VII (nucleus salivatorius superior – parasympatické jádro) Ganglion pterygopalatinum n. infraorbitalis N. canalis pterygoidei Plexus carotcus internus Parasympatická sekretorická vlákna pro slznou žlázu N. zygomaticus Ganglion pterygopalatinum přepo- jení na postganglionární neuron N. lacrimalis (z N. ophthalmicus) Ramus communicans cum nervo lacrimali N. maxillaris V/2 N. infraorbitalis Foramen rotundum N. infraorbitalis N. zygomaticus Foramen zygomaticoorbitale Ramus communicans cum nervo lacrimali N. a A. lacrimalis Fissura orbitalis inferior Inervace slzné žlázy •Bazální sekreci slz ovlivňuje sympaticus, reflektorická sekrece slz je zprostředkována parasympatikem, kdy senzitivní vlákna n.V/1 vytvářejí aferentní dráhu reflexního oblouku •Bazální sekrece slz: je klidová konstantní sekrece na níž se podílejí akcesorní slzné žlázy i hlavní slzná žláza jako jeden celek • Ligamentum palpebrale mediale Glandula lacrimalis Corpus adiposum orbitae Ligamentum palpebrale laterale M. obliquus inferior Saccus lacrimalis Foramen infraorbitale Tarsus M. levator palpebrae superioris Incisura supra- orbitalis Septum orbitale Ligamentum Palpebrale mediale Aponeuroza levátoru Glandula lacrimalis (pars orbitalis a palpebralis) eye26 1. Tenonské pouzdro 2. Rohovka 3. M. levator palpebrae superioris 4. M. rectus lateralis 5. M. obliquus inferior 6. Glandula lacrimalis Tubulo-acinozní slzná žláza Histologický řez slznou žlázou Histologický řez slznou žlázou detail Slzný film •Mukózní vrstva –Pohárkové buňky, Henleovy krypty a Manzovy žlázky spojivky + dlaždicové bb. epitelu spojivky a rohovky; v kontaktu s mikroklky epitelových bb. rohovky •Vodní vrstva –Slzné žlázy (hlavní žlázy, Krauseho, Wolfringovy) •Olejová vrstva –Meibomské žlázky; brání rychlému vypařování slz Slzný film Funkce mukózní vrstvy slzného filmu Nik_00006 Deficit hlenové vrstvy Fyziologický stav „Současný“ model slzného filmu •Nejde o 3 přesně oddělené vrstvy •Muciny jsou zastoupeny v celé tloušťce slzného filmu •Mucinové molekuly vytvářejí v slzném filmu gradient •Model lipidové vrstvy a vrstvy vodné fáze s difundovaným mucinem v různé koncentraci Slzy •99% voda, 1% soli (NaCl, KCl), 0,2-0,6% bílkovin (albumin, prealbumin …) + Glc, aminokyseliny, enzymy •Lysozym + Ig (sekreční IgA, IgE) - baktericidní efekt • Odvodný slzný systém Schéma slzných cest Schéma slzných cest image896 Concha nasi inferior Meatus nasi inferior Plica lacrimalis DCG fyziologický Sakální ostrukce Subsakální obstrukce Stenóza slzovodu Sondáž slzných cest a5 Lacrimal 10 Lacrimal 9 Akutní dakryocystitida Spojivka Spojivka •Conjunctiva palpebralis –Tarzální –Orbitální –Lymfatická tkáň - folikuly –Papily •Fornix •Conjunctiva bulbi –Sklerální –Limbální • Figure 2 eye8 Tarzální spojivka lids8 lids9 Papilární reakce tarzální spojivky Folikulární reakce spojivky INF Con16 Dolní přechodná řasa spojivky – fornix conjunctivae all conj18 all conj19 Chemoza spojivky Vícevrstevný nerohovějící epitel spojivky Junkční naevus spojivky Substantia propria Spojivka •Akcesorní slzné žlázky Wolfringovy a Krauseho •Henleho krypty Manzovy žlázky mazové •Lysozym + Ig (sekreční IgA, IgE) - baktericidní efekt • Anatomie spojivky a jejich žlázek Nik_00007 Pohárkové buňky Manzovy žlázky Wolfringovy žlázky Henleho krypty Krauseho žlázky Spojivkový fornix Bulbární spojivka Víčková spojivka Bakteriální konjunktivitida Krusty zasychajícího sekretu na víčkách a povrchní injekce spojivky Mukopurulentní sekrece INF Con2 INF Con3 Okohybný systém oka Zevní oční svaly pravého oka v primárním pohledovém směru (pohled shora) eye32 1. N. lacrimalis (V) 2. N. frontalis (V) 3. N. trochlearis (IV) 4. N. abducens (VI) 5. N. Nasociliaris (V) 6. Horní & dolní větev nervus oculomotorius (III) 7. N. opticus (II) 8. Anulus tendineus communis Tillauxova spirála Dorzální pohled na bulbus Struktura trochlee - kladky Svalový kužel Sagitální řez okem - Tenonské pouzdro image891 Sagitální řez okem - Tenonské pouzdro Pojivové struktury orbity Osy hybnosti bulbu elevace deprese Abdukce x addukce intorze extorze Nik_00017 elevace deprese Abdukce x addukce intorze extorze Dukce - Verze - Vergence Nik_00018 Vlastnosti zevních očních svalů Činnost m. rectus superior Koule oční •Vzdálenost bulbu od stěn očnice ~ 1cm •Přední a zadní pól, ekvátor, meridiány •Předozadní délka ~ 24,2mm, od ekvátoru k ekvátoru ~ 24,1mm, vertikálně ~ 23,6mm, zadní plocha rohovky - makula ~ 21,74mm, váha ~ 7g, obsah ~ 6,5cm2 •Úhel mezi osou bulbu a osou očnice je 23° •Bellův fenomén - stočení bulbů nahoru ve spánku (povolí tonus svalů) •Anatomická osa - spojnice mezi oběma • póly oka •Optická osa - spojuje bod max. zakřivení • rohovky a obou ploch čočky •Osa vidění - spojnice fovea centralis a • bodu fixace Optická osa Anatomická osa Linea visus Osa vidění 4-7° Obaly bulbu •Tunica fibrosa - rohovka • - bělima •Tunica vasculosa - uvea - cévnatka • - řasnaté tělísko - duhovka •Tunica nervosa - stratum pigmenti retinae • - retina Obsah koule oční •Lens cristalina (čočka) • •Corpus vitreum (sklivec) • •Humor aquaeus (komorová voda) Anatomy%20of%20eye Bělima (sclera) •5/6 (>80%) pevného obalu oka •Episkléra - vnější pojivový kryt (1-0,6mm) •Area cribriformis sclerae - výstup n. opticus •Na zadním pólu přechází skléra do pochev n.II, vpředu korneosklerálním limbem v rohovku •Histologie: kolagenní (nejvíce typ I, méně typ III-VI) a elastinová vlákna (málo Ø malá možnost vyklenutí), proteoglykany a glykoproteiny, ojediněle fibroblasty, obsahuje 90% vody • 4-7° Přechod skléry do pochev optiku na zadním pólu oka Přechod skléry do rohovky - korneosklerální limbus Episkléra a2 POAG14 Lamina cribriformis sclerae Skléra, episkléra a Tenonské pouzdro Bělima (sclera) •Episkléra přechází v Tenonské pouzdro - elastická membrána obalující skléru, přecházejí do ní obaly zevních očních svalů •Úpony zevních očních svalů přecházejí do tkáně skléry. Skléra je nejtenčí v oblasti za úpony přímých svalů (0,3mm) a ztlušťuje se směrem k optiku (1mm) a k limbu (0,8mm) •Lamina fusca sclerae - vnitřní vrstva skléry v kontaktu s cévnatkou; obsahuje melanocyty Sagitální řez okem - Tenonské pouzdro Skléra retina4.jpg (75807 bytes) Lamina fusca sclerae Skléra sclera Lamina fusca sclerae Bělima (sclera) •Průběh cév a nervů sklérou: aa. et nn. ciliares posteriores breves - v oblasti n. II ; aa. et nn. posteriores ciliares longi jdou suprachoroidálním prostorem (mezi cévnatkou a sklérou) k duhovce; aa. et nn. ciliares anteriore pronikají skrz skléru při limbu; 4 vv. vorticosae pronikají skrze skléru z oka v úrovni ekvátoru. •Skléra je inervována jen řídce Ø je relativně málo citlivá Vortikózní žíly Přední ciliární arterie Suprachoroidální prostor Zadní ciliární arterie image873 Průběh ciliárních artérií image872 Průběh ciliárních nervů image874 Průběh vortikozních žil sklérou v oblasti ekvátoru Rohovka (cornea) •Tvar horizontálně uložené elipsy • Microcornea - horizont. Průměr < 10mm • Megalocornea - horizont. Průměr > 13mm •Poloměr zakřivení - přední plocha = 7,8 mm zadní plocha = 7 mm •Fyziologický rohovkový astigmatismus - silnější zakřivení vertikálního meridiánu (0,5 Dpt) •Tloušťka rohovky - v centru 0,6mm, v periferii 1mm •Funkce: optická (transparence, 43Dpt), mechanická 12mm 11mm Rohovka •1. Epitel: - mnohovrstevný (5-6 vrstev), dlaždicovitý, nerohovějící • - připojen k bazální membráně (kolagen typu IV, laminin, fibronektin) hemidesmosomy a fibrilami (kolagen VII. typu), které jsou zakotveny v Bowmannově membráně • - velká regenerační schopnost, při poškození (erozi) -reepitelizace do 72 hod • - fyziologická obměna v 6-7 denním cyklu • Schéma rohovkového epitelu Rohovka •2. Bowmanova membrána: • - pod bazální membránou epitelu • - po traumatu neregemeruje •3. Stroma: • - Extracelulární matrix (kolagen, proteoglykany) • - Stromální bb. - keratocyty (fibroblasty) - produkují extracelulární matrix • Rohovka •3. Stroma: • - svazečky kolagenních vláken (kolagen I, III, V, VI typ), které se kříží ve všech směrech a jsou složené z jemných fibril o pravidelné tloušťce a pravidelné vzdálenosti mezi sebou (pod vlnovou délkou světla) Ø průhlednost rohovky • - hydratace stromatu ~ 80% Ø průhlednost rohovky • - Proteoglykany (keratansulfát, chondroitinsulfát, dermatansulfát). Jejich zbobtnáním (při ñ obsahu H2O) se kolagenové fibrily roztlačí ð ztráta pravidelné struktury ðrohovka se kalí (edém) Rohovka ACG3 Acg8 Acg6 Transparentní rohovka Edém rohovky Rohovka •4. Descemetova membrána: • - je produktem endotelových bb. (kolagen typu IV, VII, fibronektin, laminin) • - obsahuje elastická vlákna Ø elasticita • - v periferii končí ve Schwalbeho linii komorového úhlu • • Struktury komorového úhlu - Schwalbeho linie Aaa Schwalbeho linie Schlemmův kanál Trabeculum Sklerální ostruha Výběžky duhovky Rohovka •5. Endotel: • - jedna vrstva polygonálních bb. • - po narození 4-5000 bb/mm2; po 60. roce života 2000 bb/mm2 • - reparace endotelu probíhá zvětšováním nepoškozených bb. - bb. se nedělí !! • - Na/K - ATPázová pumpa endotelu pomáhá udržovat konstantní hydrataci rohovky Ø transparenci! Při ò endotelií < 500 bb/mm2 Ø stromální edém • Composite of contact lens related endothelial morphometry changes (x120). As duration of contact lens wear increases, there is a constant cell density, progressive reduction in percentage of hexagons, and progressive increase in coefficient of variation (CV) of cell size. Rohovkový endotel Rohovkový endotel Řez rohovkou 422 Rohovka •Senzitivní inervace rohovky • - Rohovka je nejcitlivější tkání v těle • - Plexus ciliaris (nervová pleteň mezi corpus ciliaris a sklérou) vlákna z nn. ciliares z n. nasociliaris z I. větve n. trigeminus (oftalmická) • Výživa rohovky •Zásobení O2 ze 3 zdrojů: –Přes slzný film z atmosféry (při otevřených očích) – epitel a větší část stromatu. PO2= 155mmHg –Z komorové tekutiny – endotel a hlubší vrstvy stromatu (O2 se do KV dostává z cév duhovky a řasnatého tělesa) – zásobení nezávislé na vnějších vlivech. PO2= 55mmHg –Ze spojivkových cév (při zavřených očích). PO2= 55mmHg •Zásobení Glukózou z KV – převážně anaerobní metabolizace → laktát – Rohovka •Limbus rohovky • - periferní, asi 1mm široký okraj rohovky • - rohovka zde přechází do spojivky a do skléry Řez rohovkou cornea1.jpg (61884 bytes) Tunica vasculosa - uvea •Duhovka •Řasnaté tělísko •Cévnatka • •Vyživovací funkce (včetně tyčinek, čípků a RPE) •Regulace světla vstupujícího do oka (duhovka) •Produkce nitrooční tekutiny (corpus ciliare) •Akomodace (corpus ciliare) • • Tunica vasculosa - uvea Duhovka - iris •Odděluje přední a zadní komoru oční •Zornice (pupila) •Pupilární oblast - duhovkové okruží (vyvýšená přechodná zóna) - ciliární oblast • Duhovka - iris •Duhovková tkáň se skládá z předního listu (mezoderm) a zadního listu (ektoderm) •Endotel pokrývá přední plochu duhovky •Stroma - pojivo s kolagenními a elastickými vlákny •Circulus arteriosus iridis major (kořen duhovky a přední partie corpus ciliare) •Circulus arteriosus iridis minor (kapilární kličky v oblasti sfinkteru) Svaly duhovky M. sphincter pupillae (parasympaticus) M. dilatator pupillae (sympaticus) Cirkulární vlákna m. ciliaris Radiální vlákna m. ciliaris Meridionální vlákna m. ciliaris Processus ciliares Ventrální pohled na iris Anulus iridis major Anulus iridis minor Přední plocha čočky Duhovka - iris •Barva duhovky je závislá na množství pigmentu ve stromatu a skladbě duhovkové tkáně (albíni nemají v epitelu ani ve stromatu žádný pigment) •Epitel duhovky tvoří zadní list duhovky a má 2 vrstvy: –přední vrstva bb. je prodloužením RPE –zadní vrstva bb. (více do centra bulbu) je pokračováním nepigmentovaného ciliárního epitelu tipirishp Dvě vrstvy epitelu duhovky, m. sphincter pupillae, pigmentové bb. stromatu Duhovka - Iris iris.jpg (31824 bytes) Corpus ciliare •Leží mezi kořenem duhovky a ora serrata –Pars plicata (výběžky v předních partiích c.ciliare) –Pars plana –Processus ciliares (radiální výběžky v pars plicata) –M. ciliaris (v bazální části c. ciliare) •Lamina supraciliaris - řídká pojivová tkáň mezi sklérou a c.ciliare - pokračování suprachoroidálního prostoru •Funkce: 1. Akomodace • 2. Produkce komorové tekutiny • eye3 1. Čočka 2. Ora serrata 3. Skléra 4. Ciliární výběžky 5. Pars plicata 6. Pars plana Koronární řez oční koulí Iris a corpus ciliare - dorzální pohled Corpus ciliare Processus ciliares Facies posterior iridis Facies posterior corneae Dorzální pohled na výřez corpus ciliare Plicae iridis Plicae ciliares Processus ciliares Ora serrata Musculus ciliaris • • •Müllerův sval - cirkulární stah při akomodaci •Brückeův sval - longitudinální vlákna - desakomodace •Vzadu se sval spojuje s lamina elastica Bruchovy membrány, vpředu jdou svalová vlákna ke sklerální osruze a končí v trámčině komorového úhlu. •Inervace: - parasympaticus - Müllerův sval - sympaticus - Brückeův sval •Stroma corpus ciliare - pojivo + cévní síť + chromatofory Duhovko-rohovkový komorový úhel Iris – facies ant. M. ciliaris Chorioidea Nn. ciliares Processus ciliares • • •Kapilární síť ciliárních výběžků Ø produkce komorové tekutiny •Ciliární epitel: –vnější vrstva - pokračování RPE, pigmentovaná –vnitřní vrstva - nepigmentovaná, pokračování redukovaných retinálních vrstev •Inervace –senzitivní - z n.V/1 –parasympaticus - z n.III –sympaticus - hraje podřadnou roli při akomodaci Corpus ciliare - dvě vrstvy ciliárního epitelu ciliary2.jpg (68047 bytes) Choroidea – cévnatka • • •Výživa vnějších vrstev sítnice – tyčinek a čípků •Rozprostírá se od ora serrata k papile n.II •Suprachoroidea- prostor mezi sklérou a cévnatkou (aa. a nn. ciliares posteriores longi) •Stroma cévnatky = cévy (větve zadních krátkých a dlouhých ciliárních arterií a předních ciliárních arterií, vortikózní žíly) + pojivo •Choriocapilaris – nejvnitřnější vrstva, zásobuje RPE a tyčinky s čípky • Cévnatka Eye_choroid_coat_label Vortikózní žíla Artérie cévnatky po odpreparování skléry image873 Lobulární architektura cévního systému cévnatky LM%20choroid cévnatka Choroidea – cévnatka • • •Bruchova membrána – hranice mezi cévnatkou a RPE –Lamina elastica – vnější vrstva s elastickými vlákny –Lamina cuticulosa – neobsahuje elastická vlákna, bazální membrána RPE • Komorový úhel – angulus iridocornealis • • •Schwalbeho linie- zakončení Descemetské membr. •Trabeculum uveale (Trabeculum iridis,ciliare) •Trabeculum corneosclerale Elastická mříž s otvory pro odtok KV •Sklerální ostruha, sulcus sclerae •Schlemmův kanál je od PK oddělen trabekulem, stavbou odpovídá cévě. Odtok ze Schlemm. kanálu je do intrasklerálního cévního plexu a kolektorovými vodními vénami do episklerálních cév • • Struktury komorového úhlu a3 a) Uveál. trabekulum b) Korneosklerální trabe. c) Schwalbeho linie d) Schlemmův kanál e) Kolektorové vodní cévy f) Longitudinální svalová vlákna m. ciliaris g) Sklerální ostruha Struktury komorového úhlu - Aaa Schwalbeho linie Schlemmův kanál Trabeculum Sklerální ostruha Výběžky duhovky Tunica interna (nervosa) bulbi •Stratum pigmentosum – RPE –Významný pro metabolismus tyčinek a čípků (regenerace zrakového pigmentu, fagocytóza zevních segmentů fotoreceptorů …)!! Ø porucha Ø VPMD… –1 vrstva kubických bb. s pigmentovými granuly lipofuscinu •Retina retina rpe Pigmentový epitel sítnice v elektronmikroskopickém obraze Fagocytóza zevních segmentů fotoreceptorů prostřednictvím RPE Výběžky apikální zóny RPE mezi vnější segmenty fotoreceptorů Sítnice •Pars optica retinae - od ora serrata k papile n.II •Pars coeca retinae - od ora serrata k epitelu řasnatého tělíska a duhovky - sítnice zde má charakter jednovrstevného nepigmentového epitelu •Sítnice je jen volně přiložena k cévnatce (hraje úlohu při patofyziologii odchlípení sítnice). Pevně je retina fixována pouze k papile a k ora serrata. • • Sítnice •Čípky 6 - 7 000 000 (tři typy pigmentu) •Tyčinky 120 000 000 •Bipolární bb. •Gangliové bb. •Podpůrné bb. (Müllerovy podpůrné bb., neuroglie) •Asociační bb. ve vnitřní jádrové vrstvě sítnice –Horizontální bb. –Amakrinní bb. smlcone-rod Přechod pars optica sítnice do nepigmentovaného epitelu pars coeca retinae na úrovni ora serrata Struktura sítnice při okraji terče zrakového nervu Struktura sítnice v makule - ve foveola centralis jsou jen čípky, tyčinky se objevují až ve vzdálenosti 0,13mm od centrální jamky Struktura tyčinek a čípků •Tyčinky - vnější úsek (obsahuje světločivý pigment) • - vnější výběžek (disky s rhodopsinem) • - přechodná zóna • - vnitřní výběžek (elipsoid; mitochondrie) • - vnitřní úsek (buněčné jádro a nervové vlákno) •Čípky - obdobná struktura jako u tyčinek.Ve vnějším výběžku vnějšího úseku obsahují Jodopsin •Vnější výběžky tyčinek a čípků se zabořují do RPE • Neuroretinální synapse vnější výběžek vnitřní výběžek + vnější úsek vnitřní úsek Tyčinky a čípky G_011_15_glaucoma_photoreceptor_cells Struktura čípků G_011_28_glaucoma_photoreceptor_cells Zevní segment tyčinek G_011_23_glaucoma_photoreceptor_cells Zevní segment čípků G_011_30_glaucoma_photoreceptor_cells rhodop5 Bipolární buňky •První neuron sítnice •Ganglion retinae (spojení smyslových bb. s bipolárními bb.) •Individuální přepojení: jeden fotoreceptor na jednu bipolární buňku. Je jen v centru fovey (asi 2 500 čípků) •Difúzní přepojení: několik smyslových bb. je přepojeno na jednu bipolární buňku a několik bipolárních bb. na jednu gangliovou buňku retina Individuální přepojení Difuzní přepojení Gangliové, asciační a podpůrné buňky •Druhý neuron sítnice Ø neurit do Corpus geniculatum laterale •Asociační bb. - ve vnitřní jádrové vrstvě –Horizontální bb. - synapse s čípky a tyčinkami horizontálně; nejasná funkce –Amakrinní bb. - propojují i větší množství gangliových bb.; podpůrná úloha ? •Podpůrné bb. - podpůrná a vyživovací funkce –Müllerovy bb. - prostupují všemi vrstvami sítnice –Neuroglie - mikroglie, astrocyty - schopnost fagocytózy, metabolická funkce • – Buňky neuroglie sítnice •Müllerovy bb. – prostupují všemi vrstvami sítnice • - vytváří MLI (jejich basální membrána) - udržují strukturální integritu vrstev sítnice • - regulace homeostázy extracelulárního prostředí sítnice (K+, odstranění glutamátu, cyklus retinalu, syntéza glykogenu, cytokinů, glukóza pro neur.) •Astrocyty - ve vrstvě gangliových bb. a vnitřní plexiformní vrstvě •Mikroglie – schopnost fagocytózy a mobility – pohybu (…patologické stavy – záněty…) retinalcircuitry Müllerovy, horizontální a amakrinní bb. retina Müllerova buňka Horizontální buňka Amakrinní buňka Vrstvy sítnice •1. Pigmentový epitel sítnice (RPE) •2. Vrstva zevních výběžků tyčinek a čípků •3. Membrana limitans externa (horizontálně probíhající výběžky Müllerových bb.) •4. Vnější vrstva jader světločivých elementů (tyčinky a čípky) •5. Vnější plexiformní vrstva - spoje mezi receptory a bipol. bb. •6. Vnitřní jádrová vrstva (jádra bipolárních, horizontálních, amakrinních a Müllerových buněk ) •7. Vniřní plexiformní vrstva -neurity bipol., dendrity gangl. b. •8. Vrstva gangliových buněk (ganglion opticum) •9. Vrstva zrakových nervových vláken •10. Membrana limitans interna (MLI- ohraničení proti sklivci) • RetinalLayers-R retina3.jpg (78835 bytes) Vrstvy sítnice 1. Pigmentový epitel sítnice (RPE) 2. Vrstva zevních výběžků tyčinek a čípků 3. Membrana limitans externa 4. Vnější vrstva jader světločivných elementů 5. Vnější plexiformní vrstva vláken 6. Vnitřní jádrová vrstva 7. Vniřní plexiformní vrstva vláken 8. Vrstva gangliových buněk 9. Vrstva zrakových nervových vláken 10. Membrana limitans interna (MLI) Topografie nervových vláken sítnice Aaa Makulopapilární svazeček Horizontální raphe Průřez zadním pólem oka Specifické úseky sítnice •Papilla n. optici – jen MLI, fyziologická exkavace • Neuropathies 3 optic nerve.jpg (65594 bytes) Specifické úseky sítnice •Fovea centralis – foveola obsahuje jen čípky, vnitřní vrstvy sítnice jsou odtlačeny do stran •Macula lutea – nemá cévy, pigment xantofylin Nik_00008 FAG snímek zadního pólu oka - Rozsah MAKULY zobrazuje modrá kružnice - Oblast FOVEY ohraničuje žlutá kružnice Oblast fovea centralis Nik_00009 -Oblast FOVEY ohraničuje žlutá kružnice - FOVEÁLNÍ AVASKULÁRNÍ ZÓNA – červená kružnice - FOVEOLA – světle fialová kružnice - UMBO – centrální vkleslina - bílá tečka Fyziologický foveální reflex Nik_00011 Struktura sítnice při okraji terče zrakového nervu Struktura sítnice v makule - ve foveola centralis jsou jen čípky, tyčinky se objevují až ve vzdálenosti 0,13mm od centrální jamky Specifické úseky sítnice •Ora serrata – přechod optické části sítnce ve slepou, redukce vrstev sítnice, MLI pokračuje na iris eye3 1. Čočka 2. Ora serrata 3. Skléra 4. Ciliární výběžky 5. Pars plicata 6. Pars plana Koronární řez oční koulí Cévní zásobení sítnice •A. centralis retinae (z a. ophthalmica z a. carotis interna) – oddělena od sklivce MLI, vyživují 1. a 2. neuron (bipolární a gangliové bb.) •Choriokapilaris – zásobuje RPE a smyslový epitel tyčinek a čípků •A. cilioretinalis – variabilní, může zásobovat tyčinky a čípky •V. centralis retinae Cévy ve foveální oblasti – foveální avaskulární zóna Nik_00010 Větve a. centralis retinae Vnitřní prostory očního bulbu •Komorová voda –Produkce výběžky c.c. sekretoricko difúzním mechanismem –Cirkulace –Stálá produkce 2,2mm3/min, – obsah se obnoví za 10 hod. –Výživa rohovky a čočky Aaa Vnitřní prostory očního blbu •Camera oculi anterior –Hloubka mezi 3-3,7mm (myopové hlubší, hypermetropové mělčí PK) • •Camera oculi posterior –Štěrbinovitý prostor (hloubka 0,5mm) – – Přední komora oční Zadní komora oční cornea_20x Čočka – lens cristallina •Bikonvexní; ekvátor; přední a zadní pól •Pouzdro •Epitel - pod pouzdrem na přední ploše až k ekvátoru •Čočkové stroma – vlákna z ekvatoriál. epitel. bb. lens2.jpg (50961 bytes) Čočka - histologie Histologická skladba čočky Pouzdro čočky image887 Ekvatoriální oblast čočkového epitelu – epitelové bb. se zde prodlužují a utvářejí čočková vlákna – neustálý proces Ø vrstvení čočkových hmot Vrstvení čočkových hmot, čočkové jádro Čočkové švy G_007_19_glaucoma_lens_fibres Čočkové švy – pohled od ekvátoru Hexagonální struktura čočkových vláken na řezu kolmém k jejich podélné ose lens_ff_fcs lens Čočka na řezu G_007_12_glaucoma_lens Závěsný aparát čočky – fibrae zonullares – kolagenní a elastické fibrily G_007_07_glaucoma_lens Úpon závěsného aparátu na zonulární lamele čočkového pouzdra G_007_15_glaucoma_lens_epithelium image883 Řez čočkou, pouzdrem a závěsným aparátem čočky G_007_13_glaucoma_lens_capsule Stárnutí čočky a rozptyl světla lensaging Sklivec – corpus vitreum •Želatinózní hmota •Udržuje tvar oka •Refrakční médium •Objem 4ml, 98% H2O •Bílkovina vitrein •Kyselina hyaluronová Ø viskozita sklivce •Kolagenní fibrily Sklivec – molekulární složení •Kolagen (nejvíce typ II) •Glykosaminoglykany –Kyselina hyaluronová Ø viskozita sklivce –Chondroitin sulfát •Nekolagenové strukturální proteiny –Fibrilliny (mutace u Marfanova syndromu) –Opticin (dříve nazýván vitrican) –Vit 1 •Další komponenty: aminokyseliny, albumin, transferin, metaloproteinázy, kyselina askorbová (ochrana sítnice a čočky před volnými radikály) • • • Sklivec eye_model_vitreous Anatomie sklivce Sklivec, Cloquetův kanál G_031_01_glaucoma_diseases_of_vitreous Cloquetův kanál Vývoj sklivce •Primární sklivec – od 2. embryonálního měsíce – ektodermální původ •Cloquetův kanál – vzniká zatlačováním primárního sklivce sekundárním sklivcem •Sekundární sklivec – od 4. embryonálního měsíce tvořen ze sítnice •Terciální sklivec – definitivní struktura sklivce a zonulárních vláken Vývoj sklivce primární a sekundární sklivec Patologie sklivce Vit-seperation-large Schéma vitrektomie G_031_05_glaucoma_diseases_of_vitreous Zraková dráha •Od smyslových bb. sítnice po zrakové centra v okcipitáním laloku kůry mozkové •Fotoreceptory ð bipolární bb. ð gangliové bb. ð vrstva nervových vláken sítnice ð n. opticus ð chiasma opticum ð tractus opticus ð corpus geniculatum laterale (primární zrakové centrum ð Radiatio optica (Gratioletův svazeček) ð korová centra okcipitálního laloku (area striata (17), parastriata (18), peristriata (19)) Corpus geniculatum mediale Corpus geniculatum laterale Sulcus calcarinus Area striata Brachium colliculi superioris Choroidální plexus Laterální komory Radiatio optica N. oculomotorius Colliculus superior Terč zrakového nervu PD = 1,5mm Průřez terčem zrakového nervu Vagina externa (dura mater) Spatium intervaginale (subarachnoideální prostor) Vagina interna (pia mater, arachnoidea) Area cribrosa Exkavace terče n. II Přední oddíl zrakového nervu cévní zásobení (periferní a axiální systém) Úseky zrakového nervu • Délka n. II - 35-55mm, asi 1 milion vláken; 4 úseky • Intrasklerální úsek ð myelinizace nervových vláken • Intraorbitální úsek ð obaly n. II (pleny mozkové); esovitý průběh; vstup a. centralis ret. Do n.II • Intrakanalikulární úsek ð tvrdá plena n. II přechází v periorbitu; a. ophthalmica leží pod n. II • Intrakraniální úsek ð n. II již nemá tvrdou plenu mozkovou • V n. II je asi tisíc svazečků n. vláken • Pia mater, arachnoidea, dura mater Fibrae medullares – myelinizované nervové vlákna Dura mater cranialis Anulus tendineus communis Vagina externa Vagina interna Obaly zrakového nervu Nik_00023 Příčný řez n. II - retrobulbárně Svazečky nervových vláken Septa pojivové tkáně eye38 1. Zrakový nerv 2. Chiasma opticum 3. Tractus opticus 4. Corpus geniculatum laterale 5. Radiatio optica 6. Zrakový kortex 7. Colliculus superior středního mozku 8. Putamen 9. Dlouhé asociační svazky - fasciculus occipitofrontalis inferior 10. Pulvinar Thalami 11. Fissura Calcarina 12. Zadní roh postranní komory Chiasma opticum Koronární řez skrz chiasma opticum a sinus cavernosus A. ophthalmica A. carotis interna III IV VI V/1 V/2 Sinus sphenoidalis Sinus cavernosus Hypofýza Sagitální řez skrz chiasma opticum a hypofýzu Chiasm 1 Horní nasální nervová vlákna Vlákna z makuly Dolní nasální nervová vlákna Anterior clinoid Hypofýza III. komora Kraniopharyngeom Chiasma opticum Diaphragma sellae Posterior clinoid Dorsum sellae Křížení vláken v chiasma opticum Přední klička Willbrandtova Chiasm 16 Junkční skotom Meningeoma tuberculi sellae Meningeoma sulci olfactorii Meningeom sfenoidální hrany Levé oko Pravé oko Zadní klička Willbrandtova Chiasm 15 Kraniofaryngeom Levé oko Pravé oko Makulární vlákna se částečně kříží a částečně nekříží Pedunculus cerebri středního mozku Corpus geniculatum laterale; metathalamus Corpus geniculatum mediale; metathalamus Pulvinar thalamu Tractus opticus obkružující mozkový kmen Nucleus ruber mesencefala Dráha pupilomotorického reflexu Neuropathies 1b Průřez tractus opticus Corpus geniculatum laterale •Primární, subkortikální zrakové centrum - zakončení primární zrakové dráhy v thalamu mezimozku •Gangliové bb. se zde přepojují na III. neuron zrakové dráhy •Buněčná jádra tvoří 6 vrstev šedé hmoty mozkové •Každé aferentní nervové vlákno je spojeno s jádry 3 vrstev •Makulární vlákna se napojují na větší počet buněk ð zesílení impulzů Corpus geniculatum laterale sagitální řez - Vlákna K probíhají mezi lamelami - Zkřížená vlákna jsou napojena na vrstvu 1, 4, 6 - Nezkřížená vlákna jsou spojena s vrstvami 2, 3 a 5 Corpus geniculatum laterale •Dle velikosti neuronů lze vrstvy CGL rozdělit na: –Magnicelulární neuromy (buňky M) - nejvíce zastoupeny ve vrstvách 1 a 2. Snad nesou informace týkající se vnímání pohybu a nižšího kontrastu, nižší prostorové frekvence. –Parvicelulární neurony (buňky P) - ve vrstvách 3-6. Snad nesou informace o vnímání barev a rozlišovací schopnosti zraku (kontrastní citlivost o vysoké prostorové frekvenci) –Koniocelulární neurony (buňky K) se nacházejí v interlaminárních zónách a povrchových vrstvách CGL. Dostávají impulsy z retiny a colliculus superior. Zajišťují asi modulaci informací z obou systémů (P i M) Radiatio optica - Gratioletův svazeček – tractus geniculo-corticalis Corpus geniculatum mediale Corpus geniculatum laterale Sulcus calcarinus Area striata Brachium colliculi superioris Choroidální plexus laterální komory Radiatio optica Radiace thalamu Tractus opticus Radiatio acustica Radiatio optica Stavba koncového mozku Korová zraková centra okcipitálního laloku •area striata (17; V1) • area parastriata (18; V2, V3, VP) • area peristriata (19; V3A, LO, V7, V8, V4v) •V area striata končí vlákna zrakové dráhy •Area striata - informace z makuly se projikují do kaudální poloviny zrakového kortexu, informace z periferie zorného pole se projikují rostrálně •Začíná zde zpracování zrakového vjemu: barvy, pohybu a tvaru V area striata končí vlákna zrakové dráhy 17 18 18 19 17 19 Okcipitální korová zraková centra •area parastriata a peristriata slouží k integraci zrakových vjemů s dalšími korovými centry a funkcemi a k dalšímu zpracování zrakového vjemu. •Area parastriata je vyhrazena optomotorické koordinaci očí •Area peristriata slouží pro integraci zrakových informací s ostatními smyslovými, fatickými a mentálními aktivitami •V8 zpracování vnímání barev; V3A zpracování vnímání pohybu; LO percepce velkých objektů Supranukleární (centrální) regulace očních pohybů Korové okohybné centrum ve frontálním laloku pro volní pohyby očí Parietookcipitálního centrum reflexních pohybů očních (podmíněny zrakovým vjemem) Paramediální pontinní retikulární formace (horizontální pohledové centrum) Rostrální interstitiální jádro fasciculus longitudinalis medialis mesencefala (vertikální pohledové centrum) Supranukleární pohledová centra Supranuclear 1 Nervové zásobení oka •Motorické nervy –n. oculomotorius (III) –n. trochlearis (IV) –n. abducens (VI) –n. facialis (VII) •Senzitivní nervy –n. trigeminus (V) {n. ophthalmicus, n. maxillaris, n. mandibularis} •Autonomní nervy –parasympaticus (n. III, n. VII), sympaticus, ganglion ciliare Pons (Varolův most) Medulla spinalis (mícha) Mesencephalon (střední mozek) Diencephalon (mezimozek) Telencephalon (koncový mozek) Medulla oblongata (prodloužená mícha) Nervová jádra mozkového kmene IV. Komora mozková Motorické jádro n. V Jádro n. VI Jádro n. VII Nucleus salivatorius superior n. VII Jádro n. IV Jádro n. III Parasympatické Edinger Westphalovo jádro n. III Jádro n.V (mesencefalické, pontinní, spinální) Colliculuc superior Colliculuc inferior Corpus geniculatum laterale Corpus geniculatum mediale Pulvinar thalami Corpus pineale Nucleus cochlearis posterior Nucleus vestibularis medialis Nucleus solitarius Nucleus salivatorius inferior Nucleus dorsalis nervi vagi Nucleus ambiguus Nucleus nervi hypoglossi Nucleus nervi accessorii N. vestibulocochlearis VIII N. abducens VI N. facialis Pons N. trigeminus N. oculomotorius Nucleus ruber Parasympatické a motorické jádro n. III Jádro n. IV N. trochlearis - dorzální výstup !!! Motorické jádro n. V Jádro n. VI Ventriculus quartus (IV. komora) Jádro n. VII Nucleus salivatorius superior n. VII Nucleus nervi hypoglossi XII N. hypoglossus XII Nucleus nervi accessorii XI N. accessorius XI N. glossopharyngeus IX N. vagus X Jádra okohybných nervů v mozkovém kmeni Střední mozek Most Prodloužená mícha VI VII VII III IV Motorická inervace oka N. oculomotorius (III) •Jádrový komplex leží v mesencefalu na úrovni colliculus superior pod Silviovým akveduktem •Podjádro pro m. levator palpebrae superioris je nepárová středová struktura, která inervuje oba levátory (pravého i levého oka) !! •Podjádro pro m. rectus superior je párové a inervuje kontralaterální horní přímý sval •Podjádra pro m. rectus medialis, inferior a m. obliquus inferior jsou párové a inervují stejnostranné svaly • Struktura jádrového komplexu n.III Léze postihující jádrový komplex n. III • Stejnostranná paréza n. okulomotorius s ipsilaterálním ušetřením a kontralaterálním postižením elevace oka (m. rectus superior) a bilaterální parciální ptózou (m. levator palpebrae superioris) Anatomie mesencefala v úrovni jádrového komplexu n.III N. oculomotorius (III) - průběh nervu Motor 1 Jádro n.III Hypofýza A. carotis interna Sinus cavernosus n. III Clivus A. basillaris A. cerebri posterior Pons Nucleus ruber Ganglion ciliare N. trochlearis (IV) • Jediný hlavový nerv, který vybíhá dorzálně !!! • Zkřížený hlavový nerv ! • Velmi dlouhý průběh; tenký nerv A. Carotis interna A. Communicans post. artery III VI A. cerebralis post. A. Cerebellaris super. A. basillaris IV N. abducens (VI) Motor 19 Hypofýza A. carotis interna Sinus cavernosus n. VI Ligamentum Petroclinoideum Clivus Tractus pyramidalis Vestibulární jádro IV. komora Lemniscus medialis A. basillaris N. facialis (VII) •Motorická inervace –M. orbicularis oculi –M. corrugator supercilii –M. frontalis •Autonomní (parasympatická) inervace –Nucleus salivatorius superior ® n. intermedius ® ganglion pterygopalatinum (přepojení na postsynaptické vlákno) ® n. maxillaris (V/2) ® n. zygomaticus ® n. lacrimalis (V/1) – M. frontalis M. corrugator supercilii M. orbicullaris oculi Senzitivní inervace oka IV. Komora mozková Motorické jádro n. V Jádro n. VI Jádro n. VII Nucleus salivatorius superior n. VII Jádro n. IV Jádro n. III Parasympatické Edinger Westphalovo jádro n. III Jádro n.V (mesencefalické, pontinní, spinální) Colliculuc superior Colliculuc inferior Corpus geniculatum laterale Corpus geniculatum mediale Pulvinar thalami Corpus pineale Nucleus cochlearis posterior Nucleus vestibularis medialis Nucleus solitarius Nucleus salivatorius inferior Nucleus dorsalis nervi vagi Nucleus ambiguus Nucleus nervi hypoglossi Nucleus nervi accessorii N. vestibulocochlearis VIII N. abducens VI N. facialis Pons N. trigeminus N. oculomotorius Nucleus ruber Parasympatické a motorické jádro n. III Jádro n. IV N. trochlearis - dorzální výstup !!! Motorické jádro n. V Jádro n. VI Ventriculus quartus (IV. komora) Jádro n. VII Nucleus salivatorius superior n. VII Nucleus nervi hypoglossi XII N. hypoglossus XII Nucleus nervi accessorii XI N. accessorius XI N. glossopharyngeus IX N. vagus X Ganglion trigeminale N. ophthalmicus (V/1) N. maxillaris (V/2) N. mandibularis (V/3) Ganglion semilunare N. trigeminus (V) Oblasti senzitivní inervace n. V n. ophthalmicus V/1 n. maxillaris V/2 n. mandibularis V/3 n. occipitalis major Plexus cervicalis Senzitivní inervace oka •N. ophthalmicus V/1 (čistě senzitivní větev) –N. lacrimalis – slzná žláza, zevní koutek, parasympaticus z n. VII (přes V/2) ® sekrece slz –N. frontalis ® n. supraorbitalis, n. supratrochlealis – čelo, horní víčko , kořen nosu, vnitřní koutek –N. nasociliaris ® n. ethmoidalis ant., n. ethmoidali posterior, n. infratrochlearis, senzitivní kořen k ciliárnímu gangliu – nosní sliznice, víčka, , slzný váček, rohovka … •N. maxillaris V/2 (čistě senzitivní větev) –N. infraorbitalis spojivka dolního víčka –N. zygomaticus – sekretorická parasympatická vlákna z n.VII pro slznou žlázu Pons Varoli N. Trigeminus (V) Ganglion trigeminale Ramus tentorii N. Ophthalmicus (V/1) Fissura orbitalis superior N. Frontalis N. Lacrimalis N. Nasociliaris Nn. Ciliares longi Ganglion ciliare N. Ethmoidalis post. et ant. N. Supraorbitalis N. Supratrochlearis N. Infratrochlearis N. Zygomaticus (z N. Maxillaris -V/2) R. communicans cum n. lacrimali N. nasociliaris N. lacrimalis N. frontalis N. supratrochlearis N. supraorbitalis N. infratrochlearis Radix senzitiva ggl. ciliaris N. ethmoidalis post. et ant. A a N. lacrimalis N. ophthalmicus V/1 N. frontalis N. trochlearis (IV) N. supraorbitalis N. supratrochlearis N. nasociliaris Glandula lacrimalis - pars orbitalis A. ophthalmica A. supraorbitalis N. oculomotorius (III) N. abducens (VI) N. nasociliaris N. ethmoidalis posterior N. ethmoidalis anterior N. infratrochlearis A. supratrochlearis A. dorsalis nasi A. supraorbitalis A. ophthalmica Ganglion ciliare N. ciliaris longus N. Ciliares breves A a N. lacrimalis Glandula lacrimalis N. abducens (VI) N. Ophthalmicus V/1 Ganglion ciliare N. Maxillaris (V/2) N. zygomaticus Ganglion pterygopalatinum N. lacrimalis (z N. ophthalmicus) Ramus communicans cum nervo lacrimali N. maxillaris V/2 N. infraorbitalis Foramen rotundum Nn. Alveolares superiores Autonomní inervace oka IV. Komora mozková Motorické jádro n. V Jádro n. VI Jádro n. VII Nucleus salivatorius superior n. VII Jádro n. IV Jádro n. III Parasympatické Edinger Westphalovo jádro n. III Jádro n.V (mesencefalické, pontinní, spinální) Colliculuc superior Colliculuc inferior Corpus geniculatum laterale Corpus geniculatum mediale Pulvinar thalami Corpus pineale Nucleus cochlearis posterior Nucleus vestibularis medialis Nucleus solitarius Nucleus salivatorius inferior Nucleus dorsalis nervi vagi Nucleus ambiguus Nucleus nervi hypoglossi Nucleus nervi accessorii N. vestibulocochlearis VIII N. abducens VI N. facialis Pons N. trigeminus N. oculomotorius Nucleus ruber Parasympatické a motorické jádro n. III Jádro n. IV N. trochlearis - dorzální výstup !!! Motorické jádro n. V Jádro n. VI Ventriculus quartus (IV. komora) Jádro n. VII Nucleus salivatorius superior n. VII Nucleus nervi hypoglossi XII N. hypoglossus XII Nucleus nervi accessorii XI N. accessorius XI N. glossopharyngeus IX N. vagus X N. trochlearis (IV) N. oculomotorius (III) Radix senzitiva z n. nasociliaris Ramus superior n. III Ganglion ciliare; nn. Ciliares breves Ramus inferior n. III; radix parasympathica Plexus sympathicus; radix sympathica N. abducens (VI) Parasympatická sekretorická vlákna pro slznou žlázu z n. VII n. maxillaris V/2 n. petrosus major n. facialis VII (nucleus salivatorius superior – parasympatické jádro) Ganglion pterygopalatinum n. infraorbitalis Parasympatická sekretorická vlákna pro slznou žlázu N. zygomaticus Ganglion pterygopalatinum přepo- jení na postganglionární neuron N. lacrimalis (z N. ophthalmicus) Ramus communicans cum nervo lacrimali N. maxillaris V/2 N. infraorbitalis Zornicové reakce - parasympatická pupilomotorická vlákna Neuropathies 1b Autonomní nervový systém oka Sympaticus (nikde se nekříží) 1. Neuron (centrální) začíná v zadním hypothalamu, sestupuje nezkříženě mozkovým kmenem a končí v Budgeho ciliospinárním centru míchy mezi C8 a Th2 2. Neuron (pregangliový) vystupuje z Budgeova ciliospinálního centra míchy a končí v ganglion cervicale superius krku 3. Neuron (postgangliový) vystupuje podél a. carotis a přidává se k oftalmické větvi n. trigeminus. Cestou n. nasociliaris a nn. ciliares longi dosahuje k dilatátoru zornice a corpus ciliare Sympatická vlákna přes ganglion ciliare pouze probíhají, nepřepojují se zde!! Ganglion cervicale medium Ganglion cervicale superius Krevní zásobení oka A. carotis communis A. carotis externa A. carotis interna A. vertebralis A. basilaris A. carotis interna A. ophthalmica A. cerebri anterior A. communicans posterior A. cerebri media A. basilaris N. opticus A. cerebri posterior N. opticus Chiasma opticum N. oculomotorius N. abducens N. trigeminus A. lacrimalis A. ophthalmica A. carotis interna 90% A. supraorbitalis 10% A. lacrimalis Větve a. ophthalmica •1. A. centralis retinae vstupuje ~ 1cm za okem do n.opticus •2. A. lacrimalis ke gland. lacrimalis; Ø rr. musculares pro okolní okohybné svaly; konečné větve aa.palpebrales laterales pro laterální koutek oční (spojivka, víčka) •3. Rr. Musculares k okohybným svalům; Ø aa.ciliares anteriores ke corpus ciliare; aa.episclerales, aa.conjunctivales •4. Aa. ciliares posteriores breves pro cévnatku • image514 Aa. palpebrales laterales •5. Aa. ciliares posteriores longae nasal. et temporal. jdou po průchodu sklérou ke corpus ciliare a spolu a aa. ciliares ant. tvoří circulus arteriosus iridis major a minor •6. A. supraorbitalis zásobuje oblast čela •7. A. ethmoidalis posterior pro sliznici sinus sphenoidalis a cellulae ethmoidales posteriores •8. A. ethmoidalis anterior pro sliznici sinus frontalis a cellulae ethmoidales anteriores •9. Aa. palpebrales mediales jdou k víčkům. Při jejich volném okraji vytvářejí s aa. palpebrales laterales (z a. lacrimalis) arcus palpebralis sup. et inf. • image514 Aa. palpebrales laterales image873 Průběh ciliárních artérií •10. A. supratrochlearis (a. frontalis) přechází do kůže nad kořenem nosním • •11. A. dorsalis nasi přechází na dorsum nosu a anastomozuje s a. angularis z a. facialis!!! (a. carotis externa) • • Konečné větve a. ophthalmica N. nasociliaris N. ethmoidalis posterior N. ethmoidalis anterior N. infratrochlearis A. supratrochlearis A. dorsalis nasi A. supraorbitalis A. ophthalmica Ganglion ciliare N. ciliaris longus N. Ciliares breves A a N. lacrimalis Glandula lacrimalis N. abducens (VI) N. Ophthalmicus V/1 Odvod žilní krve z orbity •1. V. ophthalmica superior začíná v oblasti vnitřního očního koutku jako v. nasofrontalis. Anastomozuje s v. angularis (napojení na v.facialis). Přítoky: vv. palpebrales, vv. ethmoidales ant. et post., v. lacrimalis, vv. ciliares, vv. musculares, vv. vorticosae, v. centralis retinae. V. ophthalmica sup. jde přes fissura orbitalis superior a ústí do sinus cavernosus. •2. V. ophthalmica inferior vzniká z žilní pleteně na spodině orbity. Anastomozuje s v. ophthalmica sup. Orbitu opouští přes fissura orbitalis inf. a ústí do plexus pterygoideus. • v. angularis v. facialis v. ophthalmica superior v. ophthalmica inferior Plexus pterygoideus v. jugularis interna v. retromandibularis Sinus cavernosus vv. ciliares v. nasofrontalis v. lacrimalis v. ophthalmica superior Sinus cavernosus image874 Průběh vortikozních žil sklérou v oblasti ekvátoru Sinus cavernosus Koronární řez skrze sinus cavernosus A. ophthalmica A. carotis interna III IV VI V/1 V/2 Sinus sphenoidalis Sinus cavernosus Hypofýza