Kalkulace, odpisy a likvidita
nKalkulace
nOdpisy
nLikvidita

Kalkulace
nDíky kalkulacím může podnik vypočítat reálné náklady (přímé i nepřímé) na výstupy a podnikový
management lépe rozhodovat o:
ncenové politice prodeje,
nkvantitě a kvalitě vyráběného sortimentu,
nplánování a kontrole v operativním řízení.
n
nKalkulací nákladů se rozumí výpočet nákladů, které je třeba vynaložit na vznikající výkon (výrobek
či služba), který je předmětem kalkulace.
nPojmem kalkulace je označován postup rozpočítávání nákladů na jednotlivé vnitropodnikové útvary a
výkony, resp. výrobky.
nPodle doby sestavení a vzhledem k časovému horizontu jejich využití mohou být prováděny:
nPředběžné kalkulace, provádí se před realizací výkonu.
nVýsledné kalkulace, které stanoví skutečně vynaložené náklady. Jsou využívány pro následnou
kontrolu hospodárnosti výroby jednotlivých výkonů.
n
nPorovnáním výsledných a plánových kalkulací lze získat informace o případných odchylkách celkových
nákladů a jejich struktury.

Kalkulační vzorec
nPři kalkulaci úplných nákladů se využívá členění nákladů zejména na náklady přímé a nepřímé
nPřímé náklady jsou ty, u nichž lze bezprostředně určit, na jaký výkon, či výrobek byly vynaloženy,
a lze je tak přesně propočítat na jednotku výkonu, tzv. kalkulační jednici.
nNepřímé náklady jsou společné více výkonům a nelze je tedy přímo přiřadit ke kalkulační jednici
(náklady režijní)
nKalkulační jednicí jsou odbytové a vnitropodnikové výkony vymezené množstvím, časem, nebo užitnými
vlastnostmi.
nProces kalkulace probíhá ve dvou fázích:
nevidence nákladových položek ve vnitropodnikovém účetnictví a jejich rozdělení na náklady přímé
a nepřímé, přidělení nepřímých nákladů příslušným výkonům dle zvolených rozvrhových základen
a vyčíslení celkových nákladů na výkony jako součet nákladů přímých a nepřímých
nvyčíslení nákladů na kalkulační jednici.

Kalkulační vzorec
nKalkulace v jednotlivých položkách přímých a nepřímých nákladů, podle druhu a původu
spotřebovaných vstupů tvoří kalkulační vzorec.
nO struktuře kalkulačního vzorce rozhoduje management podniku (závisí na předmětu činnosti,
technologii a organizaci výroby).
nPříklad kalkulačního vzorce:
n+ Přímý materiál
n+ Přímé mzdy
n+ Ostatní přímé náklady
n+ Výrobní režie
n= Vlastní náklady výroby
n+ Správní režie
n= Vlastní náklady výkonu
n+ Odbytová režie
n= Úplné vlastní náklady výkonu
n+ Zisk
n= Cena výkonu
n+ DPH
n= Cena včetně DPH

Metody kalkulace
§V případě nepřímých nákladů nelze sledovat vztah příčinné souvislosti s určitou konkrétní
jednotkou daného druhu výkonu.
§Proto lze kalkulačním jednicím přičíst režijní náklady jen nepřímo, a to pomocí těchto metod
kalkulace (v případě nesdružené výroby):
§(prostým) dělením
§dělením s poměrovými čísly
§přirážkovou.
§V případě kalkulace dělením jde vlastně o pouhé vydělení celkových nákladů objemem vyrobené
produkce (počtem zhotovených kusů produktu):
n = N / Q
kde: n…měrný výrobkový náklad,
N…celkové rozvrhované náklady,
Q…objem produkce.
§Tento nejjednodušší způsob se uplatňuje zejména u jednoduché, homogenní a hromadné výroby, v níž
vzniká jediný druh produktu, případně několik výrobků nákladově obdobných.

Metody kalkulace
nU kalkulace dělením s poměrovými čísly jsou nepřímé náklady na kalkulační jednici alokovány podle
určité váhy stanovené na základě toho, čím se výrobky liší (např. velikostí, časem potřebným na
výrobu, cenou, kvalitou).
nPoužívá se v případě, že je vyráběno několik druhů obdobných výrobků, které se mezi sebou liší
např. jen velikostí či kvalitou.
nPostup pro výpočet je následující:
nStanovení kritéria, kterým se výrobky liší (velikost, výrobní čas, cena, jakost…) a určení výše
zvoleného kritéria u všech druhů výrobků.
nSoučet hodnot kritérií u všech typů výrobků.
nUrčení alokačního procenta vydělením výše zvoleného kritéria u určitého výrobku celkovým součtem
kritérií u všech výrobků.
nStanovení výše nepřímých nákladů připadajících na konkrétní typ výrobku vynásobením celkové výše
nepřímých nákladů alokačním procentem.

Metody kalkulace - příklad
nPodnik vyrábí 3 druhy výrobků, které se liší pouze velikostí: 10, 15 a 25 cm. Celková výše
nepřímých nákladů je 100 000 Kč.
nProveďte kalkulaci dělením s poměrovými čísly a určete nepřímé náklady jednotlivých typů výrobku.
n
nŘešení
nZvolené kritérium = velikost.
nVýrobek č. 1 – 10 cm.
nVýrobek č. 2 – 15 cm.
nVýrobek č. 3 – 25 cm.
n
nSoučet hodnot kritérií u všech typů výrobků = 10 + 15 + 25 = 50
nAlokační procento:
nVýrobek č. 1 = 10 / (10+15+25) = 20%
nVýrobek č. 2 = 15 / (10+15+25) = 30%
nVýrobek č. 3 = 25 / (10+15+25) = 50%
n
nNepřímé náklady na typ výrobku:
nVýrobek č. 1 = 20% * 100 000 = 20 000 Kč
nVýrobek č. 2 = 30% * 100 000 = 30 000 Kč
nVýrobek č. 3 = 50% * 100 000 = 50 000 Kč
n

Metody kalkulace
nKalkulace přirážková se používá, pokud podnik vyrábí několik různorodých výrobků. nTato kalkulace
využívá různé rozvrhové základny pro výpočet režijních nákladů, přičemž za rozvrhovou základnu se
volí veličina, které jsou režijní náklady přímo úměrné. nRozvrhovou základnou jsou obvykle přímé
mzdy, přímý materiál, součet přímého materiálu a přímých mezd, součet pracovních hodin strojů,
spotřeba pracovního času v normohodinách apod. nNejprve je potřeba spočítat rozvrhovou základnu
v penězích, což je součet násobků plánu výroby příslušných produktů s rozvrhovou základnou.
nNásledně je nutné spočítat procento příslušné režie, které připadá na příslušnou rozvrhovou
základnu. nPotom je nutné rozpočítat jednotlivé režie na jednotku produktu (odděleně) s využitím
příslušné rozvrhové základny a sestavit kalkulační vzorec.
n
n

Metody kalkulace - příklad
nMáme dva produkty A a B. Výrobní režie je celkem 1 260 000 Kč, správní režie je 504 000 Kč,
odbytová režie 336 000 Kč, zisk 15 % a DPH 5 %. Rozvrhovou základnou jsou přímé mzdy, viz tabulka:

A
B
přímý materiál
300
400
přímé mzdy
220
250
plán výroby
2 000
1 600

Metody kalkulace - příklad
nNejprve je nutné vypočítat rozvrhovou základnu v penězích, která připadá na jednotlivý výrobek
jako součet součinu plánů výroby a rozvrhové základny:
nRozvrhová základna v penězích = (2000 * 220) + (1600 * 250) = 840 000
n
nNásledně je možné spočítat procento režie jako podíl příslušné režie a rozvrhové základny:
nVýrobní režie = 1 260 000 / 840 000 = 150%
nSprávní režie = 504 000 / 840 000 = 60%
nOdbytová režie = 336 000 / 840 000 = 40 %
n
nDále je potřeba rozpočítat režie pro jednotlivé výrobky s využitím příslušné rozvrhové základny:
n A B
n VR 1,50 x 220 = 330 Kč 1,50 x 250 = 375 Kč
n SR 0,60 x 220 = 132 Kč 0,60 x 250 = 150 Kč
n OR 0,40 x 220 = 88 Kč 0,40 x 250 = 100 Kč
n

Metody kalkulace - příklad
nNásledně lze sestavit kalkulační vzorce pro oba produkty:
n A B
nPřímý materiál 300,- 400,-
nPřímé mzdy 220,- 250,-
nVýrobní režie 330,- 375,-
nVN výroby 850,- 1 025,-
nSprávní režie 132,- 150,-
nVN VÝKONU 982,- 1 175,-
nOdbytová režie 88,- 100,-
nÚVNV 1 070,- 1 275,-
nZisk 160,50 191,25
nProdejní cena bez DPH 1 230,50 1 466,25
nDPH 5 % 61,60 73,40
nProdejní cena s DPH 1 292,10 1 539,65

Odpisy
nOdpis představuje peněžní vyjádření opotřebení dlouhodobého majetku za určité časové období.
nOdpisování znamená postupné zahrnování vstupní ceny dlouhodobého majetku do nákladů.
nZákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, vymezuje „daňové odpisy“, tedy maximální odpisy, které u
jednotlivých druhů majetku může účetní jednotka zahrnout do daňových nákladů.
nOdpisy dlouhodobého majetku jsou v zákoně upraveny v par. 26 až par. 32a, přičemž pro výpočet
daňových odpisů potřebujeme znát:
nVstupní cenu (par. 29 zákona)
nMetodu odepisování (par. 31 nebo par. 32)
nOdpisovou skupinu (par. 30).
n

Odpisy
nVstupní cenu obvykle tvoří pořizovací cena dlouhodobého (hmotného) majetku, tzn. cena pořízení
(cena, za kterou jsme majetek koupili) navýšena o případnou přepravu, instalaci apod.
nMetoda odepisování může být rovnoměrná (par. 31) nebo zrychlená (par. 32), blíže viz níže.
nOdpisovou skupinu lze nalézt v paragrafu 30. Odpisová skupina určuje počet let, po které se
majetek bude odepisovat, tzn. od 3 let v první odpisové skupině po 50 let v šesté odpisové skupině.
Zařazení majetku do jednotlivých skupin se provádí podle přílohy č. 1 zákona.
n
nDvě důležité skutečnosti, které uvádí zákon, a ve se často chybuje, jsou:
nOdpisy vypočtené v jednotlivých letech se zaokrouhlují na celé Kč nahoru
nOdepisuje se maximálně do výše vstupní ceny.
n
n

Odpisy
nZákon rozlišuje dva způsoby, kterými lze majetek odpisovat:
nRovnoměrné odpisy
nZrychlené odpisy.
n
nK výpočtu rovnoměrných odpisů se využívá vzorec, do nějž se doplní údaje o vstupní ceně
dlouhodobého majetku a sazba z tabulky, podle toho, do které odpisové skupiny je majetek zařazen, a
kterým rokem je odepisování prováděno.
nPro každý nově pořízený dlouhodobý majetek je nutné vybrat, jak se bude odpisovat a tuto volbu již
není možné po celou dobu užívání tohoto majetku měnit.
nVzorec pro výpočet rovnoměrných odpisů:
n roční odpis = (vstupní cena ∗ odpisová sazba) / 100
n
odpisová skupina
v prvním roce odpisování
v dalších letech odpisování
pro zvýšenou vstupní cenu
1
20
40
33,3
2
11
22,25
20
3
5,5
10,5
10
4
2,15
5,15
5
5
1,4
3,4
3,4
6
1,02
2,02
2

Odpisy
§Při zrychleném odepisování vypočítáváme odpis v prvním roce odepisování jinak, než v dalších
letech.
§K výpočtu musíme znát v prvním roce vstupní cenu, v dalších letech zůstatkovou cenu a koeficienty
z tabulky, které vybereme podle zařazení odepisovaného majetku do jedné z odpisových skupin.
§Vzorce pro výpočet v prvním roce a v následujících letech:
odpis v 1. roce = vstupní cena / odpisový koeficient
odpis v dalších letech = (2∗zůstatková cena) / (odpisový koeficient – n)
Kde:
n………………………počet let, po které se již dlouhodobý majetek odepisoval
zůstatková cena…vstupní cena – oprávky
oprávky…….………suma doposud provedených odpisů
odpisová skupina
v prvním roce odpisování
v dalších letech odpisování
pro zvýšenou zůstatkovou cenu
1
3
4
3
2
5
6
5
3
10
11
10
4
20
21
20
5
30
31
30
6
50
51
50

Odpisy - příklad
nVypočtěte daňové odpisy dlouhodobého hmotného majetku (rovnoměrné i zrychlené) s pořizovací cenou
456 321 Kč, zatříděného do 2. odpisové skupiny (odepisuje se 5 let). Výsledky zapisujte přehledně
do tabulky.
nŘešení
VC majetku = 456 321 Kč
odpisová skupina = 2
Rovnoměrné odpisy
rok
Odpis (Kč)
zůstatková cena (Kč)
1. rok
50 196
406 125
2. rok
101 532
304 593
3. rok
101 532
304 593
4. rok
101 532
304 593
poslední rok
101 529
0
Zrychlené odpisy
rok
Odpis (Kč)
zůstatková cena (Kč)
1. rok
91 265
365 056
2. rok
146 023
219 033
3. rok
109 517
109 516
4. rok
73 011
36 505
5. rok
36 505
0

Likvidita
n= Schopnost podniku dostát v příslušných lhůtách svým splatným závazkům, aniž by byl ohrožen
bezporuchový proces vzniku a prodeje výkonů.
nV souvislosti s likviditou se v literatuře používají dva pojmy:
nLikvidnost - vlastnost majetkových složek podniku být více nebo méně lehce použity jako platební
prostředky nebo být na platební prostředky přeměněny (absolutní likvidita).
nLikvidita - schopnost podniku dostát všem platebním povinnostem a nevyhnutelným platbám v daném
termínu (relativní likvidita, solventnost, platební schopnost).
n
nLikvidita znamená vztah krytí (tzn. k danému okamžiku daný vztah mezi disponibilními platebními
prostředky a splatnými závazky).
nBýt likvidní předpokládá, že v každém okamžiku je krytí platebních prostředků vyšší nebo alespoň
rovno potřebě platebních prostředků.
nPodstatou je zjištění čím je možné platit za to, co je nutné platit.
nV rámci platební schopnosti existuje zlaté pravidlo (viz předchozí kapitola), které doporučuje jak
(s ohledem na míru rizika) financovat jednotlivé majetkové složky s ohledem na dobu vlastnictví
příslušného zdroje.

Likvidita
nV rámci platební schopnosti jsou nejčastěji měřeny tři ukazatele likvidity:
na) ukazatel likvidity prvního stupně (cash ratio) – okamžitá nebo peněžní likvidita (L1)
n
n
n
n
nb) ukazatel likvidity druhého stupně (quick ratio) – krátkodobá likvidita (L2)
a)
n
n
n
nc) ukazatel likvidity třetího stupně (current ratio) – běžná nebo dlouhodobá likvidita (L3)
n
n
                                   oběžná likvidní aktiva
 okamžitá likvidita =
                                      krátkodobá pasiva
                                      likvidní aktiva + krátkodobé pohledávky
 krátkodobá likvidita =
                                                     krátkodobá pasiva
                                       likvidní aktiva + krátkodobé pohledávky + zásoby
 dlouhodobá likvidita =
                                                            krátkodobá pasiva