Třída: Polychaeta (mnohoštětinatci)
Většinou mořští živpčichové mající na tělních článcích párovitévýběžky - parapodia (obr. 44/4,5) nesoucí svazečky štětin, smyslové výrůstky (cirn) a častoteEéjäb~r&.Larvou je typická trochofora. Třída je nejednotaě"^e1emTiajŤ7I£Ť3 řádů (s více nežj^^^druhů), které je "možné rozčlenit podle způsobu života a charakterisfícTčych znaků do dvou výrazných skupin. Toto dělení je ale pouze pomocné a umělé, bez skutečných fylogenetických vztahů, n    r • Skupina řádu, "označovaná jako „erantni mnohoštětinatci", zahrnuje vojně žijící dravé ffW^ druhy s dobře vyvinutým pros^mnjeinjiejpucimjyj^la á'oci, s výraznýjnTkutikulárními "^fc^š^IY_y_u|í|č^^^^^ffiěinive funkci pohybojyých_orgä^L Aphrodite aculeatäTafiíoTuíänpTsTnatá)f rasTäsi 15 cm dlouhé, silně klenuté tělo, pokryté duhovými štětinami (obr. 45/3). Žije v litorálu Středozemního moře a také v evropské části Atlantiku. ^^^^^^^^
Nereis pelagica (nereidka hnědá) (obr. 44/5,6) dorůstá asi do 12 cm. Z jejího těla se v době rozmnožování odděluje zadní část, volně plove ve vodě a uvolňuje zralé pohlavní buňky.
xPřídě_asreidek zůstávají aa^uiě_aregenerují. Atlantik a Stfedp^eimjLmois----—
Eunice viridis (palolo zelený) (obrľ45/l), žijící v Tichém oceánu, se rozmnožuje podobně. Jeho epitokní (zadní) části těla naplněné pohlavními buňkami stoupají ke hladině v krátkém ..časovém úseku několika dní v roce a jsou tehdy hromadně domorodci loveny. ^A " T^v. „sedentárhí mnohoštětinatci" zahrnují m^oj^ohyblivéjruhyr žijící v chodbičkách v bahně nebo ve vyloučených váp^nitý^ji_organických rourkághi. Jejichja^ôaiajiou přeměněna v přiffimreí^organy^ vv-rustkv k'z^ycováni nukloskopické potravy. ČástečlčypgravyTvznásející se ve vodě^ jsou "žačTiyčovahyřaluto {S^^ch)j^^^^kaá^^ve^^^ch po-
souvány^smkamTdo úst (obr. 45/5). Jiné druhy, žijící v chodbičkách v bahně, se živí organickými Částicemi z tohoto substrátu.
Arenicola marina (pískovník rybářský) (obr. 45/4) dorůstající asi do 15 - 20 cm, žije v chodbičkách v bahnitém dně litorálu evropských moří.
Spirographis spallanzanii (roumatec vějířový) vytváří svislé úkrytové trubičky až 25 cm dlouhé. Na přídi má početná jemně zbarvená tykadla k zachycování potravy (obr. 45/6). Vzácně v evropských mořích. _
Serpula vermicularis (rournatec červovitý) vytváří asi 5 cm dlouhé zprohýbané vápenité obytné trubičky, které jsou pevně přitmelené k podkladu (obr. 45/9). Jeho tykadélka jsou výrazně červená. Litorál Středozemního moře.
nT)"to1yr. 4577) byl óT>j even ä popsán českýmFzoôIô'gy; -
69
Třída: Clitellata (opaskovci)
Jsou tovolně žijící i ektoparazitičtí, vodní nebo suchozemští krojžjk^ci^Jkteří nemají__
j^yJyořeimjĎařaJ^
žování se u nich na několika .článcích v biízJío^pohlavnícjfvýTOa^ pokožky ve
loyity"utvař - opasek
~žTáznáté buňk^kteréj^áfoí^téró^ - opasekj^itenumTobr 47/2).
Výměšky opasku usnadňují přenos spermií a oplození a také vytvářejí_oba]^rjro_o^lo^em
% Řád: Plesiopora (nítěnkovci)
T^tajíjgHpTijár tftstft^_s_yývody v následujícím čjájiku^ajeden pár ovarií^ Tjjlo je tenké, malých rozměrů. Častá ie architomie a paratomie._
Tubifex tubifex (nítěnkaobecná) (obr. 47/4,5) žije vbahněpomalu tekoucích vod, kde může snášet i značný kyslíkový deficit. Její příď je zasunutá do substrátu, tělo nad dnem je částečně ukryté v bahnité trubičce, volná záď vykonává vlnivé dýchací pohyby. Je to běžné krmivojgrp
Stylaria lacustris (naidka chobotnatá) má velmi dUjuhé^ostojrňumavfr nestejné dlouhé štětiny ve svazečcich (obr. 47/7). Běžný druh stojatých vod, schopný pařátorrrie:-
Nais elinguis (naidka bystřínná) (obr. 47/6) je^běžný druh tekoucích i stojatých voďPři para-tomii vytváří řejězc&-až-z4gseti zoidů.
Chaetogaster limnaei (naidka píovatková) (obr. 47/8) se_yyskytuje jako epizoont na ulitách
i na povrchu |gla vodních plžů. Jako predátor tam požírá drobné přisedlé organismy, může se "tnkTTÍvit i épjľR|prn_plášŕ>>vft Hjifjrry TakédaísT^JHmyrai^ ESichytraeusäíbidus jroupice belavá)žJj^eujdhké-totézaí-půdě Listnatých lesů.
£t Řád: Prosopora (žížalice)
Majj^l j-_4 páry testes a 1 - 3 páry oyarií Samčí vývody jsou v temže segmentu jako var-lata'nebo v následujícím. Žijí ve sladkých vodách. Často se množí architomií, která má někdy, formu spontánního rozpadupři záchranné reakci.
LuTnbriäfluT^ari^^ Na červenohnědém těle jí
zeleně jmisvíta-ehlňiagogenni tkáň. Žije v tůních s napadajgýmijstim.---—
Rhynchelmis limosella (žížalice chobotnatá) má^extrémně dlouhé a_štíhlé prostomium. Vy-skytuj^se aa stejných bio^£echjako_níedešlý druh.
i
77- a y^nc^&
Rad: Opisthopora (žížaly)
Mají varlat ivaječníků. Samčí vývody jsou vzdálené více segmentů od vlast-
ních žláz. Většinou půdní druhy, vzácněji žijí v povrch^yjch^^mdz^rnních vodách^Z našeho území j ejósudLzjiámo^b^Mhů^ížaL—„
LumbríCUS terrestriS (Žížala nhprna)JRjTftjhjŤr^jší HnnWsí a^jjnJUU-tri
Eisenia foetida (žížala hnojní) je tmavě čeryenj^jfoje hlavně v tle jících sub^^íecL^nojiště, kompostyj^ří-podráždění vylii^js-ira-xiEr^ul^ hnědayau3^h^ nougLajialčivou coelomovou tekutinu.
Eisenia hicens, syn. E. submontana (žížala poj&toťská) $e u nás vyskytuje v horách a pahotj: katinách pod kůrou pařezů a padlých stromů. CqejbmQvAlektó ~~p^:^tfeéíá^Miů^Í^^e:^^\ijs svítící lymfrjcytyj: — _
"EisěnieUa tetraetjra-sé vyskytuje na březích nebo přímo ve vodě řek a potoků. Její tělo (dlouhé asfcéc£m) je v zadní části na průřezu čtyřhranné.
Podtřída: Hirudinea (pijavice)
Tělo je většinou bez štětin, jeho článkováni je na povrchu zmnožené. Na přídi azádije j^yořenTpřísavkarNa přídi jsou také póhárkovité oči, častčTv druhově diarakíeristickém jispořádání Coj^lojiiQýijííy^ parěňčEymem. Místo nich se vj^vájLsloJitá
soustava podélných a okružních coelomovýčh Chodeb Tvaskulárni systém) sloužicTjako doko-"naiy nyaroskefěTpro silně vytvořenou svaloviriuTCévní soustava je na tyto_cojiojcpové^hodby Tiapojénä"lT^obotna7ek, Rhynchobdellida) "nebozäniká a její funkce je zcela nahrazena ^sMánírm systémem fobr. 48/1).
Pijavice jsou hermafjttdiíLJ^Jajpu^^ na]e£äv|^
orgánům. Oplození může být ^uskutečněno také pomocí vychlipitelného kopulačního orgánu, který se zasouvá do pochvy ^jpasťkse vytvářj-jen na přechodnoujiobu rozmnožována Jeho žlázy vylučují pouze kokon na OChTShu oplozených vajíček, který bývá přilepován na pejaiý ^olíkkd^odkládán^TOhjě^řia dno nebo u některých druhů zustává~pŤícrryeefi-^ra~1?n?ní straně mateřského jedince. Na našem území se vyskytuje asi 18 druhů pijavíc.______________
Řád: Rhynchobdellida (chobotnatky)
Středemjjstaípřísavky se vychlipujejaátký^syalnatý chobot, sloužící k sání krve nebo lověnTgróbné potravy~(o^rT^8/2A; 3A,B)T "TTsacoía~geometra (chobotnatka rybí) je ektoparazitem ryb, na kterýchjsajejgev. Tělová jlíhlé^^zdenavě zbarvené^ se světlými skvrnami. Přísavky jsjui vdkéTknihwitéJľobr. 48?5). Pohybuje sepíďajkovltěnebo v|nivňplave ,
Glossiphonia complanata (chobotnatka plochá) má ploché lístkovité tělo (obr. 48/4), Žije, volně pod_kameny v^cícj^ivísedravě^Jilavně drobnvmi_yodními plži.
7 Řád: Gnathobdellida (čelistnatky)
V ústech těchto pijavic jsou tři poločočkovité a jemně ozubené kutikulájm^eJislLsloužící k nařezávání pokožky hostitele nebo k drcení drobných živočichu (obr. 48/3C). htirudo meďicmalis (píjavfca lékařská) dorůstá az do 15 cmTSaje krev teplokreyných živqči-chů a vylučuje přitom do rány protisrázlivylítřudin. Ve středověku byla plikTáďáňa na těla TíěmocnyčTí7Sěrým tak byla odebírána „nemocnrzkažená krev". Pô^glném ňasátrvydržLiž 'nďkolikleTnTä^vp^ straně těla májyrazngu kresbuTze svčtlehaědýchjpásků. (obr.
4^S76JTUnáTžije vtgj
stojatých vodachnajižní Moravě. Haemopis sanguisuga (pijavka konška)jsyělíSašúTtvařčia po^objiá4áed£liéimi_dmhu^
Jiřbetní straně nemá kresbu z hnědých páskůTNéjaje krev, loví drobné vodní živočichy^ Je to b^žnýdruhsti^^
V deštaýchpřalěiícTTi^HdaggSRaru,^_Asíé~~a Austrálie žijí na vegetaci suchozemské krevsající
pijavice rodu Haemadjp_sjL_
^ Řád: Pharyngobdellida (hltanovky)
U těchto pijavicJsou na stěnách-dlouhého hltanu vytvořeny tři podélné svalpyi-Ľšty na drcení potravy (obr. 48/2C). Jsou to drobné a větSinou hojné dravé druhy. Eřp^Haiá^^ocl3ata^ltanovka bahentuTHórůstá je1Tďo~5~T3rrTfflky. Žijejyjskoucích J^tojalýcLvodách a je nejběžnějším druhem pijavic u nás (obr. 48/7). Živí se drobnými živočichy, hlavně nítěnkami a larvami pakomárůTŠnáší i určitýjtu^gjjnejišténi.
"Podtřída: Branchiobdellida (potočnice)
Jsou tojdrobnLji£ivýJeJ_£ni velcí kroužkovci, žijící jako komensálové nebo ektoparaziti na knmyři7iébo~žábr^^ rakjUejicjiJ^ tvojenol^Jnjlánky,
zubaté-dgstičkovité čelisti. Tě^gijejKaJítě^ CévjíOQUStaya-je uzavřená7~Metanefridirjsou jen dva páry. Podtřída tvoří pravděpodobně přechod mezi maT^tětmatera pfjavicemtn±dyz je někTiýpKrno do těchto skupin zařazována. Branchiobdella astaci (potočnice račí) je běžným^ktoparazitemnašich raků. Živí se sáním jejieh-kfve zžaber_a_z_p_okojík^ článků.