Poznámky k edukaci žáků problémy v chování/ s poruchami chování
Komunikace a spolupráce s rodiči
Od nástupu ditéte do Skaly představuje äkola významné misto v jeho životů. Obvykle to bývá první "oficiální" instituce, sc kterou dítě - budoucí občan vstupuje do kontaktu. Piesta Škola nemůže (a ani by s výjimkou extrémních připadů nemela) nahrazovat roli rodiny. j;
V každé učebnici pedagogiky se budoucí učitel dovídá o zásade jednotného výchovného působení na žáka.
V této kapitole se pokusíme najít odpoveď na otázku, jat navázal kontakt $ rodinou tak, aby výchovné působení vc Škole a v rodinfi nebylo alespoň v přímém rozporu. *
t i
Rodiče významní ovlivňuji postoje žáka ke skolen Rodíce jsou zejména v mladším Skalním vaku důležití pro utvářeni vztahů a postoju. V kontaktu s rodící st díté upiesftuje svůj názor na svit okolo sebe a rodiče současné funguji jako určité informační síto, kter* vybírá dítíti informace (např. nákupem knižek, výběrem TV programu atd,). Názor rodičů a jejich postoj ke Škole je pak mnolidy nejdůleziiejSi rezkou zs výchovným a vaičlávacím snažením učitelů. {"Je to stejni na Kle, příšté se nerech chytů," "To jsou blbosti, kletý v životě nebude potřebovat.") Úkolem Školy je připravovat prostředí, :které urnůíjiujc rozvoj ví ech dětí bez rozdílu a přistupuje sactou k jejich, osobnostním i kulturním zvláštnostem. A také prostředí, které bude rozvíjet pozitivní vztahy mezi dfitmí na pudí äkoly a připadne jejich rodíCi tam, kde sc podaří vytvořit atmosféru vzájemné spolupráce a respektu.
Vztah rodicŮ ke äkole (a vzdelávaní v ni) v naši zemi bc na základe' srovnáváních sludií napf, OECD (1993, resp. 1995) ceíkoví charakterizovat jako zdvořilý řezaje u (Stech, 1994, l?97). To může mít octou radu pfíĚin, Mezi nejčastěji uvádéné patfí: vlastni Spatná zkušenost se Školou, dále podivná tradice informovat rodíce hlavní o sníženém prosp&bu, poruchách chování a výší přispévku na "kyz" (RabuSicová, Pol, 199í), Což u rodičů dětí se specifickými poruchami učeni, dčtí instabilnŕch, délís nedostatečnou slovní zásobou, dSfí ze soclokuLtuirie znevýhodneného prostředí atd. může vést az k braumatizaci, rficemž neochota těchto rodičů naslouchat negatívne emocionální podbarveným výtkám na adresu vlastního potomka, ke kterému ve své vítsinř chovají lásky, je mylní vykladaná i renomovanými odborníky jako větainová nechuť ke spolupráci.
Tento generalizovaný' negativní postoj ke konkrétnímu Zikovi označuje poetický odborný pojem "gólem efekt". Učitel je lak přirovnáván krabbi Loewovi z pražských povestí, který v dobrém úmyslu sestavil Golema, umelého sluhu, který se nakonec vymkl kontrole. Pocobnŕ utiíct informující dite pouze o jeho selháních, chybách atd, v důsledku vytváří díle řídící se přeS-vÉdcenm "když se o mné spatné mluví, asi na tom néco bude, Nemá cenu se snažit být dobtý, když mám talent být nehorší,.," To se může přenést i na rodinu podobné postiženého dítěte, která se pak saaíí spise svého člena hájit, misto aby učitele podpořikt, (Naítésti existuje i opak, tzv, Gatathea resp. PygmalLon efekt, kdy lw stálou pozitivní zpětnou vazbou (povzbuzováním, pochvalami) povzbudit dítě k necekaným výkonům, Z odborného hlediska oreferujeme spíSe tenro druhý extrém,
Určitým dědictvím totalitního školství je v různé míře přetrvávající představa, že jediným odborníkem na výchovu je učitel s patřifným vzdelaním Vhodným partnerem pro takového odborníka k rozhovoru o díléti je jen Jiný učitel, který dílí učí, V případe problémů je Entiíné kontaktovat speciafistu v pedagogicko-pjycholosické poradne1, (todičům je přiznávána jakási servisní nqle, povádĚní každodenní údržby prostřednictvím domácích úloh a kontrolou žákovské knížky. Tenlú přístup pozapemíná význam rote rodlúfl v prvních Šestí letech života dilčte, podle vétäiny dětských psychologů zcela zásadní pro datóí vývoj človeka a v šesti letech dtlá tlustou caru a z výchovy a vzdělávání udélá eistf odbornou záležitost. Rodiče jsou odpovědni za své dttS a měli by být informováni o tom, jak tráví čas vc äkole. Rodíce jsou partneři a mají nárok na informace - v odpovídající formu. Rodíce jsou ziroveň nejlepáí "experti" ve vztahu ke svým vlastním dŕt™, se kterými tráví podstatnou část svého života. Zvlásté v případě romských rodičů je pouto rodiny velmi silné a výchova deti prioritní záležitosti, byť v trochu jiném duchu, než jsme zvyklí m». Nicméně pro dobrého rodiče i pro dobrého učitele je hledat pro dítě to nejlepíl. Bez ohledu na nejrůznejsl komunikační bariéry (vzdelanostní, etnické, svetonázorové atd) je hledání toho nej lepí iho pro dítě výborným výchociskem pro navázání efektivní spolupráce mezi školou a rodinou*
Kdyí se To povede, mohou rodiče velmi pomoci při připraví podmínek pro výuku. Jako sponzoři, jako poradci vědem' íkoly, jako vzory pra drti. Mohou se i aktivné zapojit do výuky přípravou exkurzí, odbornými výstupy atd
Propojeni rodiny a 5koIy může tnit i äiiif souvislosti, kdy s* ikola stává určitým mostem mezi místní samosprávou a raznými (napf. etnickými) komunitami v prípade úspešné spolupráce. Škola lak může byt půdou pro sčítavaní nspř. na školních divadelních představeních, prezentacích ptatí žáků, sportovních utkáních atdr> což napomáhá vytvářet vztah nejen ke ikole, ale I SirSímu sociálnímu okolí (městské častí, obcí).
Vztah mezi Skalou a rodinou
i j i
Na vztah mezi rodinou (komunitou) a íkolou se muienie dívat jako na přímku se dvomii extrémy. S prvním modelem má zkušenost vétíina populace v této zemi, tento model byl typický pro Školství za doby totality, nicméně jeho historie je starií. Souvisí s tCm, co označujeme jako "tradiční model 'Školy". Nejedná se samozřejmé" o zteía vyčerpávající model, ale o způsob uvalování o prostředí v konkrétní škole, v konkrítm" trícK, u korJcrélnQiů učitele. Velmi důležitý je postoj ředitele školy 1 celková atmosféra mezi pracovníky školy atd, Nicméně" dovolujeme si předložit následuj ícf výřet jako východisko pro uvažovaní o míre otevřenosti Skoty vzhledem k rodicího..
Nejbíftn&ftí tttodely (vobtčpoetemaísriáiá Albertova, 19S9):
Ochromy módil (nejwavřentfít);
■ škola je jako pevnost -Škola je uzavřeným celkem fungujícím na zaklade obecných pravidel urCených zpravidla vnejäf, nadřízenou instituci.
«   přesné rozdílení kompetencí a odpovědnosti (uríované skulou) - vyjádřené např. ve Školním řádu připraveném vedením Školy, rodiče jsou informováni o tom, co od nich Škola požaduje, k jejich názoru íe nepřihlíží.
■ učitelé uíE a rodtíe je proto považuj í za odpovědné - Škola je oficiálni instituci předávající vzdilání, rodiče jsou informováni na formátních rodičovských schůzkách
Jednosträmsé spolupracující (Skota směrem k rodine) - asi nčfátstčjif:
"   rodiíe pasivná podporují školní cíle - Škola je relatívna otevrenéjsf, meméné pravidla určuje ona a Taméstnívá i rodiče; učitelé nedokáží motivovat rodiče ke spolupráci, překážky aktivním rodifům vsak nekladou
■   Skok posílá informace rodičům co a jak mají dělat s dětmi doma - domácí úkoly, slovní úlohy, gramatika afd. f V osnovách je toho tolik." "To si dopočítáte doma..", "Pane Novák, poradil jste synovi Spatné, tak seto nepočítá ,w) Na rodiče se přesouvá část vzdělávací v rámcE osnov. To samozřejmí zvýhodňuje deti rodiíů se všemi pozitivními i negativními důsledky.
Rozvíjející vzifél^ýůci program;
■ zapojuje rodiče do vzdělávacího programu školy a klade důraz na formální i neformální domácí přípravu
■ využívá odborné znalosti rodičů a jejich možností ve škole - umožňuje aktivní zapojení těch rodičů, kccrí p:c:cv.:;i zajerfi
Oboustranně spolupracující:
■ učitelů i rodiče sdili cíle výuky sc zřetelem ni všechny déti
■ společní řeíi problémy; typická je obousměrná komunikace
■ ípohivytváření "školní kuEtury", "Skahú komunity" zamířené nejen na vzdelávací program
*   (možnost vytvářet Cenina výmeny a zdrojů informaci pro pracovní skupiny rodičů a učitelů - je ade Široké polt pro práci s nejrůznfj5irni typy rodin, Škola může pružní reagovat na podněty zvenčí).
V $oučasnd dobé najdeme na raších SkotAch celé uvedení spektrum. Míra aktivity při zapojeni rodičů do výuky se může liäit i v ríimci Školy, mezi jednotlivými třidani, Podslatným prvkem je postůj věděni Hcoly, zda dokáže práci učitelů navic spojenou s rozyijenim kontaktů s komunitami a rodiči podpořit a ocenit! iNeřasUrpirelná je role učitelů na prvním stupni, kdy se vzájemný vztai s radiči utvdň a stabilizuje a kdy jsou pripadni chyby napravitelnéjens vynaložením enormního úsilí.
Zapojení rodičů do dění q aktivit Školního života
Existuje celá fada možností, jak informoval rodiča o díní a aktivitách jejich dítěte ve Škole. Nejhrubsi rozdílení by bylo na přímé a neprime1, Mezi přímé můžeme zařadit klasifikaci (žákovská knížka, vysvedčení. třídní schůzky, nůvslčva v rodinách). Mezi nepřímé Školní Isesídky, divadelní představení, sportovní utkáni, veřejné prezenUce výsledků školy atd,)
Rodičovské schůzky:
Návrh postupu Cangelosj (1994):
připravte si program schůzky:
■ cil (informace o konečném hodnoceni, spoleiná příprava plánu podpory domácí přípravy, organizace lyžařského výcviku atd,>
■ pofadí témat, o nichž se bude hovořit
*   pcivčte na schůzku i íaky (nikoli tedy "o nich bez nich")
■ pripravte místnost ve které se schůzka koná
■ pf ipravte pro každého účastníka jeden exemplář programu .
■ v průběhu schůzky se zaměřujte na popis situací, chováni a okolnosti. Soustřeďte se na plány a cíle. Vyhn&te se charakterizováni a posuzovaní osob (rodičů í žáků)
■ v průbihu schůzky p020171 č naslouchejte, abyste usnadnili komunikaci, Řada rodičů neovládá vaíi odbornou terminologii a někteří z nich nevystupují často veřejní se svým názorem; pfed množstvím lidí. Usnadněte jim situaci.
Další způsoby jak zapojit rodiče
»   Neformálni zahajovací setkané s rodiči na začátku Školního roku, kde je můžeme seznámit s osnovami, které dčtj budou v novém Školní roce probírat, ukázat učebnice a učební materiály, se kterými budou pracovat a Informovat o možnostech spolupráce. Na tomto setkání také můžete rodičům dát kontakt na vás (rrapř. telefonní čisto k vám domů,, e-amílovou adresu, atp.X kde vás v akutních případech seženou. Nebojte se toho, že rodiče tyto kontaky budou zneužívat, ale záleží iert na vás co ví
považujete za bezpečné. Mottem tohoto setkáni pro vás může být to, ze první kontakt je velmi důležitý a jistí vám pomůže ve važí dalÄI spolupráci s rodiči.
Uvítací dopis rodičům, We se jim (pokud jejich dltí budete učit první rok) iniLŽele představit a seznámit je s vaíS filozofii vzdrlivínt Takový dopis rnůžs také obsahovat stínam, toho Eím by rodiče mohli být beliem školního roku nápomocni. Je opít dobré uvést na sebe kontakt nebo vaše líDumiltacnl hodiny.
Pravidelné telefonické rozhovory, ve kterých mažete rodiče informovat o tom jak dité prospívá ve Škole, v C*m se mu daří a v čem má potíže.
Dopis rodičům, ve kterém popiSele pokroky dítíte, to čEm prosprl tfídnímu kolektivu atp.
Návšteva v rodinč mŮíe být oceňována zviáät* u minoritních rodičů, Rcdinfc tak vyjádříte svůj vztali k dítíti. Dále najevo, že vám na žákovi záleží.
DOPORUČENÁ LITERATURA;
■ ji
Dinkmeyer, D,, Mc Kay, G, (19%). Step: Efektívni výchova krok m krokem. Praha, Portál,
Dreikursová - Fergusnova,, E.. (1993) Adlerovska teorie - Crvod do Individuální psychologie. Tišnov: SURSUM.
Dreikurs, R.P L. Grey. (1997). Logické důsledky. Nove Zámky, Dunajská Streda: ARTUS.
Cangelosi, S. C. (1994). Strategie ŕizenf UFídly. Jak zfskata udržet spolupráci řékŮ při výuce. Praha. Portál.
KasÉkové. H. (1997). Kooperativní učení, kooperativní škola. Prjiha: Porta L
Volná, J. (200!) Umení dodávání odvahy in Koch (ids.) (2001) Dali í vzděláváni uCitelú na prahu třetino tisíci Lett - sbornflc prací. Pedagogické centrum Brno. Bito. j [j
i ŕ- ■
POUŽITÁ LITERATURA:
Albertova* L. (1989). A teacher's Guide to Cooperative Discipline. Circel Pines, Minnesola:AGS.
Albertovia L. (1996). Cooperative Discipline - Implementation Guide. Circe I Pines, Minnesota: AGS.
Ansbachcr, H. L. and Ansbacher, R. R. (t956). The Individual Psychology of Alfred Adler. Basic Books. New York.
Atkinsonova, R.L., Atkinson, R,C„ Smith, EE., Bern, D.í.(1995). Psychologie, Praha. Victoria. Publishing.
Bonnie S Ho (3001): FamiEy - centered, integrated services: Oportunity for school counselor in Frofessiomi School Qjunjeting, Junt Vol. 4, issue S, pg. 106. ISSN,
Cangelosi, S. C. (1994). Strategie řizení třídy. Jak získat t udržet spolupráci žáků při výuce, Prslia. Portál, Čáp, L, Mare?, L (2001) Psychologie pro učitele. Praha, fortál.
Čechová, D. (Í99S). Kooperatívna výchova, Adkrovsry prohrám pre Školských psychoógov a učitelů v in Gajdošovi, E., Hercnyiova, G. (eds.) Metody a programy práce Školského psychoóga. Bratislava Psychoprof,
Davidson, A, K. (Ed.) (1991). The Collected Works of Lidia Sícher: Au Adlerian Perspective. Fort Bragg, QED Press.
Duikmeyer, D, Eckstein, D. (199Í). Leadership by Horouragement. Kendall/Hunt PublisMng Company. V ^nkrneyer, D., Mc Kay, G. (1996). Step: Efektivní výchova kiok za korokem. Praha, PoriáTJ
Dreřkursová - Fergusnová, E.. (1993) Adlerovská tewie - úvod do Individual] psychologie. Tišnov: SURSUM. Hreikurs, R., L. Grey, (1997). Logické důsEettky. Nové Zŕmky, Dunajská Středa: ARTUŠ. Dreikurs, ft, (1998). Maintaining sanity in the classroom Tusnagement techniques. Taylor&FrancĽ.. Dreikurs, R. (1987) Children: the challenge. New York, f enguin. Fontány D, (1996). Psychologie ve Školní praxi. Praha. Portál,
Joosten, T (2000). Individuální psychologie ve íkole. Pracovní materiál Mini ICASSI. Brno 2000. Kasfková, H, (1997). Kooperativní učení, kooperativní Škola, Praha: Portál.
Kratochvíl, S. (1998). Základy psychoterapie. Praha: Portil. 34