FLÓRA PŘÍMOŘSKÉ OBLASTI (SLOVINSKÉHO POBŘEŽÍ JADRANU) Tereza Dennerová, Markéta Klímová Přímoří je region velmi rozmanitý: patří k němu jak pobřežní pás země v severní části Istrijského poloostrova, slovinský Kras,Vipavské údolí, Goricko a Posočí až po alpský Bovec (http://slorealie.upce.cz/rostliny.html). Přestože je slovinské pobřeží velmi krátké a submediteránní oblast na území Slovinska není plošně tak rozsáhlá jako ostatní fytogeografické oblasti floristicky jde o nejbohatší území státu. Své lokality zde má řada mediteránních a submediteránních druhů rostlin, vyskytujících se v nejrůznějších typech společenstev. Ikdyž je slovinské pobřeží krajinou intenzivně využívanou turisticky i zemědělsky, nenajdeme zde žádná lesní společenstva, která se zde původně vyskytovala. Původní vegetace doubrav asociace Seslerio (Matyášek, 2004). Nicméně porosty stromů a keřů najdeme podél komunikací a ve zbytcích lesů a křovin na okrajích obcí. Řada druhů dřevin je také vysazována jako okrasné nebo kulturní rostliny. Ve stromových porostech a v křovinách se můžeme setkat s druhy submediteránními, mezi něž patří např. Ostrya carpinifolia (habrovec východní), Fraxinus ornus (jasan zimnář), Quercus pubescens (dub pýřitý), Castanea sativa (kaštanovník setý), Carpinus orientalis (habr východní), Cotinus coggygria a Coronilla emerus (čičorka). V podrostu stromové vegetace se uplatňují rostliny lianovitého vzrůstu, např. Smilax aspera, Rubia peregrina (mořena) a Asparagus acutifolius (chřest). Na odlesněných místech jsou často rozsáhlé porosty polokeře Spartium junceum (vítečník sítinolistý) (Matyášek, 2004). Zajímavé typy vegetace hostí extrémní stanoviště nevhodná pro zemědělské využití, zejména zasolené půdy a skalnaté svahy na mořském pobřeží. Vegetace slanisk s výskytem jednoletých a vytrvalých druhů rostlin je v místech, kde se v současnosti odpařuje mořská voda pro další zpracování. Skupina druhů vázaná na tento biotop není početná, ekologicky a fyziognomicky však je velmi zajímavá, určující ráz krajiny. Společenstva s výskytem jednoletých sukulentních druhů patří do třídy Thero-Salicornietea, s charakteristickými druhy Salicornia europaea (slanorožec evropský) a Suaeda maritima (solnička přímořská). Vytrvalé druhy tvoří společenstva třídy Salicornietetea fruticosae s výskytem druhů Sarcocornia fruticosa, Arthrocnemum macrostachyum a Atriplex portulacoides (lebeda). V tomto typu vegetace se vyskytuje také druh Limonium angustifolium (statice) a na živinami bohatších substrátech druh Inula crithmoides (oman). Typickým zástupcem vegetace třídy Crithmo-Staticetea, která se vyskytuje na skalnatých pobřežích, ovlivňovaných slaným sprejem, je sukulentní druh z čeledi Apiaceae (miříkovité) Crithmum maritimum (Mucina 1997). Vodní vegetace slaných mořských vod patří do třídy Zosteretea marinae, pro níž jsou charakteristické druhy Zostera marina, Z. noltii, Cymodocea nodosa a Posidonia oceanica. Na skalách a zídkách vzdálených od moře a tudíž neovlivněných slanou vodou se vyskytuje bylinné společenstvo třídy Parietarietea judaicae s druhy Parietaria judaica (drnavec palestinský) (Matyášek, 2004). Nepřehlédnutelnou dominantu v krajině tvoří na vlhkých místech se vyskytující až 6 m vysoké porosty rákosovité trávy trsť rákosovitá (Arundo donax). Společenstva podmíněná činností člověka jsou společenstva plevelů v polních kulturách a zejména ve vinohradech. Nejběžnějšími druhy trav v těchto společenstvech jsou Cynodon dactylon (troskut prstnatý) a Elymus repens (pýr plazivý), nápadný je vytrvalý druh čiroku (Sorghum halepense). Z dalších druhů se hojně vyskytují druhy rodů Sonchus (mléč) a Allium (česnek), Cichorium intybus (čekanka obecná), Portulaca oleracea (šrucha zelná). Na polích najdeme řadu teplomilných plevelných druhů svazu Caucalidion, které se u nás v České republice buď nevyskytují, např. Legousia speculum-veneris (zrcadlovka Venušina), nebo jsou u nás již příliš vzácné, např. Torilis arvensis (tořice rolní) a Caucalis platycarpos (dejvorec velkoplodý). Jako kulturní a okrasné rostliny jsou hojně vysazovány borovice Pinus halepensis (borovice halepská) a P. pinea (pínie), z dalších jehličnatých dřevin Cupressus sempervirens (cypřiš vždyzelený) a Cedrus atlantica (cedr atlaský). Pěstované listnaté dřeviny jsou zastoupeny druhy Olea europaea (olivovník evropský), Laurus nobilis (vavřín), Myrtus communis (myrta), Rosmarinus officinalis (rozmarýn lékařský), Lavandula angustifolia (levandule lékařská), Punica granatum (marhaník), Nerium oleander (oleandr), Eriobotrya japonica, Ficus carica (fíkovník smokvoň) a další (Matyášek, 2004). Podél silnic jsou často vysazována stromořadí rychlerostoucích druhů rodu Eucalyptus (blahovičník). Z palem jsou vysazovány druhy Phoenix canariensis (palma kanárská) a Chamaerops humilis (žumara nízká) (Matyášek, 2004). Druhově pestré slovinské rostlinstvo je samozřejmě ohroženo změnami v jejich přirozeném prostředí, lidskou činností atd. Na červeném seznamu ohrožených druhů je 342 druhů zdejších rostlin, speciálním nařízením o ochraně je chráněných 28 druhů (http://slorealie.upce.cz/rostliny.html). Zdroj: KOZÁR, A. Slovinské reálie. Rostliny Slovinska. © 2010. [online] cit. 4.6.2015 dostupné z: //slorealie.upce.cz/rostliny.html LOSOSOVÁ Z., ROTREKLOVÁ O.: In:Matyášek J. (ed.) a kol.: (ed.) a kol. Slovinsko - cesty do přírody. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2004, 207 s., ISBN 80-210-3392-4.