Stylistická charakteristika jazykových prostředků (Teze k tématu a příklady) Úvod: Ke znalosti jazyka nestačí, abychom ovládli jeho slovní zásobu a gramatiku, ale ke kultivované komunikaci je třeba, abychom také vhodně vybrali slovo a jeho tvary (jeho fonologickou nebo morfologickou podobu) z hlediska vhodného stylistického (slohového) zabarvení neboli z hlediska slohové příznakovosti – z hlediska slohové hodnoty. Každý jazykový prostředek má svou slohovou hodnotu. Při studiu jazyka a rovněž v průběhu komunikace si musíme jeho stylistickou/ slohovou charakteristiku uvědomit. Stylistická charakteristika (souhrn stylistických příznaků) je údaj vypovídající o uplatnění v komunikaci, naznačuje komunikační oblast možného nebo pravděpodobného (event. obvyklého) užití jazykového prostředku. Slovník spisovné češtiny (pro školu a veřejnost) uvádí např. tyto charakteristiky: V rámci spisovnosti jde o hovorovost nebo knižnost (hovor., kniž.), z dalších např. obl. mor., obl. čes., slang., ob.č., expres., přen., žert., publ., bás., zast. atd. Např.: věžák, -u m. (6. pl. -cích, -ách) hovor. věžový, výškový dům žurnalista, -y m. (1. pl. -é, hovor. -i) kdo se věnuje žurnalistice dědina kniž. a obl. mor. / vesnice stolař obl. mor. / truhlář kytka obl. čes. / květina Existující stylistické příznaky neboli charakteristiky jsou spojeny: - s funkčními styly a s celou komunikační situací - s hovorovostí a knižností (spisovného jazyka) - s expresivitou (kladnou i zápornou) - s frekvencí jazykového prostředku v komunikaci, s dobovou platností, - s dalšími vlastnostmi, např. s původem slova, formou komunikace, s oficiálností a neoficiálností, popř. až s familiárností komunikace aj. Co umožňuje stylistické rozlišení jazykových prostředků? 1. v lexiku: synonymie (synonymita) 2. v gramatice: dubletní prostředky gramatického systému – prostředky variantní neboli gramatické varianty. (Chovají se jako prostředky konkurenční – stylistické konkurenty.) Stylistické varianty: a) stylově rovnocenné, nerozlišené (oddechnout si/ oddychnout si) b) stylově nerovnocenné, rozlišené (létat/ lítat, myji se/ myju se) Stylistická hodnota – příznakovost a nepříznakovost Příklady a znázornění na tzv. jazykové ose současný český spisovný jazyk (prostředky v souladu s normou spisovného jazyka) nespisovnost hovorovost (H) nepříznakovost (N) knižnost (K) arch. a histor. (stylová neutrálnost) prostředky lexikální nespis. H N K arch. omarodit (ob.) 0 onemocnět ochořet zmerčit, zmerknout 0 uvidět spatřit uzřít zočit bulet, bulit brečet plakat ronit slzy, lkát výtah zdviž výpadovka výpadová silnice ženáč (i expres.) ženatý muž zakoukat se zadívat se zahledět se (do dálky i do děvčete) rupnout (stud. slang) 0 propadnout ve škole neuspět loch věznice šatlava vymódit se vystrojit se (i expres.) podzim jeseň bylina býlí (arch.) prostředky gramatické – varianty hláskové (fonologické) nespis. H N K arch. převlíknout převléknout zalívat, rozlívat zalévat, rozlévat lítat (ptáci, letadla) létat (kde pořád lítáš?) ( původně polívka) polévka/ polívka (-í SSČ už bez příznaku) kolíbat kolébat nespis. H N K arch. plamínek, kamínek plamének, kamének mlíko mléko líp, míň lépe, méně dýl déle okýnko/ okénko (SSČ už bez příznaku) zejtra, zejtřek, zejtřejší/ zítra, zítřek, zítřejší brejle brýle rejžák rýžák, rýžové koště prostředky gramatické – varianty tvarové (formálně morfologické) H N K arch. (původně: píšu, píšou) píšu/ píši, píšou/ píší mažu, mažou maži, maží kryju, kryjou kryji, kryjí ryju, ryjou ryji, ryjí piju, pijou piji, pijí hřeju, hřejou (od hřát) hřeji, hřejí kupuju, kupujou kupuji, kupují rekreuju, -ujou rekreuji, rekreují péct, říct péci, říci peču, pečou peku, pekou dny, národy dnové, národové pianisti, jezuiti pianisté, jezuité policisti, hokejisti policisté, hokejisté matematici, matematikové (teplákách) teplákách/ teplácích (pozn.: SSČ uvádí bez příznaku) (jablkách) jablkách/ - cích (už bez příznaku) mě (2. a 4. sg.) mne