neomluvené absence ve škole„záškoláctví“ Čím to, že někdo nechodí do školy? Jak pustit školu k vodě... přeskoč plot... Záškoláctví nebo odmítání školy ? (srov. s Elliott a Place 2002) Typy záškoláctví (Vágnerová dle Čapek 2008) impulzivní • předem neplánuje • reaguje náhled, nepromyšleně, odejde v průběhu vyučování • někdy absence trvá i několik dnů než se o situaci dozvědí rodiče • dítě často pokračuje v absencích ze strachu z následků, neví, co by mělo dělat plánované • účelové, plánované • nejrůznější záminky • v situaci před zkoušením, neoblíbeným předmětem, neoblíbeným učitelem záškoláctví x školní fobie, odmítání školy (Elliott a Place 2002)  otázka vůle dítěte záškoláctví • varianta agování (převedení problému do chování) • souvislost s delikvencí, s rozvratnými činy odmítání školy • druh neurotické reakce, úzkost, obavy Vypadá to stejně, ale nemusí to být stejné... záškolák • sporadické navštěvování školy • většinou nemá strach, úzkost z chození do školy • nestěžuje si na fyzické obtíže • dlouhodobé utajování absencí před rodiči (toulání se po ulicích...) • větší vliv vrstevníků • v době vyučování častěji kradou, toulají se, lžou dítě odmítající školu • často dlouhodobá absence • vážná emoční rozlada (nadměrná bázlivost, výbuchy vzteku, nevolnost, somatizace), když má jít do školy • dítě zůstává často doma s vědomím rodičů • dítě se nedopouští „asociálního“ chování • dítě často charakterizované jako se zájmem o studium • zdráhá se opustit domov, více se bojí o rodiče • často se obě skupiny prolínají (Elliott a Place 2002) Záškoláctví x odmítání školy (Kyriacou 2005) • nechodí do školy, rodiče to nevědí - domnívají, že do školy chodíPravé • nechodí do školy, rodiče o tom vědí a vědí, že k tomu nemá oprávněný důvod • rodiče často nepřátelští ke vzdělání, slabí (neodolají přání dítěte) nebo závislí na pomoci a podpoře dítěte (hlídání, péče o nemocného) S vědomím rodičů • nechodí do školy, ale rodiče, jsou přesvědčeni, že k tomu má oprávněný důvod S klamáním rodičů • „interní záškoláctví“ – přijde, nechá se zapsat a odejde (někdy se jen někam ve škole „zašije“, jindy jde ze školy pryč) Útěky ze školy • reakce na psychické obtíže – strach, fobie, deprese, nízká sebedůvěra • obava z představy „jít do školy“ • pro rodiče i učitele složité rozlišit odmítání školy (psychický problém) a další typy absencí Odmítání školy Kolik, jak často v Británii... (Kyriacou 2005)  typická docházka na britských školách v jednom dni  ZŠ – 94 %  SŠ - 91 %  na prvním stupni nižší  častěji dívky než chlapci  většinou je důvodem onemocnění  průměr půldenních neomluvených zaznamenaných absencí  1. stupeň ZŠ - 0,5 %  2. stupeň ZŠ – 1%  neoficiálně zaznamenaná absence (80% chlapci)  1. stupeň ZŠ – 1%  2. stupeň ZŠ – 3,5 = Kolik, jak často... (Smith dle Kyriacou 2005)  6411 žáků, Británie – Hertfordshir, dotazníkové šetření  záškoláctví postupně stoupá  7.třída 3% žáků uvádí tuto zkušenost  v 15ti letech opakovaně za školu 18% žáků méně než polovina rodičů vyhledala učitele, když se o záškoláctví dítěte dozvěděla v polovině případů výzva rodičům ke spolupráci reakce školy často velmi zdrženlivá každý druhý „záškolák“ vyzván učitelem k rozhovoru děti začínají chodit za školu ve věku 12-14 let Výzkum Německého institutu mládeže Mnichov (Ondráček 2003: 96) Dle mnohých autorů: „Pro první neomluvenou nepřítomnost existuje jasný důvod“ (Kyriacou 2005)  lze polemizovat  nicméně – často je prvním důvodem  šikana  nevypracovaný domácí úkol  potřeba postarat se o sourozence doma  snahy vytáhnout se před kámošem V takových případech je důležité, co následuje  reakce okolí (škola, rodiče....), která situaci zastaví, řeší  posilování budování „začarovaného kruhu“ http://bigringcircus.blogspot.com/2009/ 03/skip-day.html Příčiny nespokojenosti, záškoláctví a kázeňských přestupků dle aktérů z praxe (Kinder a kol. dle Kyriacou 2005) - zahraniční výzkum, rozhovory s řediteli, třídními učiteli, pracovníky úřadů Individuální patologie nebo poruchy osobnosti • nízké sebevědomí • špatné společenské dovednosti • nižší studijní schopnosti • speciální vzdělávací potřeby • špatná koncentrace • špatné sebeovládání Špatné rodinné podmínky nebo hodnotový systém a sociální faktory v komunitě dětí se špatnou docházkou • rodiče podceňují vzdělání • neadekvátní nebo nekonzistentní péče o dítě • žijí v komunitě s vysokou nezaměstnaností a ekonomickou deprivací Školní faktory, často vyplývající z osnov nebo ducha škol a ze vztahů mezi spolužáky • problémy s konkrétními učiteli • špatné vztahy ve třídě • žáci nesouhlasí se zásadami školy • žáci nezvládají učivo • osnovy a systém hodnocení není uzpůsoben potřebám a zájmům žáků • málo času na pastorační činnost ve škol Důvody uváděné záškoláky (Malcol a kol., Reid dle Kyriacou 2005)  hodiny byly nudné  práce v nich byla moc těžká  atmosféra ve škole byla příliš přísná  žáci měli problémy s některými učiteli  měli pocit, že je škola odmítá  škola se jim dostatečně nevěnovala  byli šikanováni  chtěli trávit čas s kamarády nebo chtěli být sami  nelíbily se jim učební osnovy školy Záškoláci uvádějí... (Kyriacou 2005)  pocity vzrušení  „nijak“ (prázdnota zvyku?)  hrdost  vina  stud záškoláctví jako indikátor  projev-indikátor, který má hlubší a širší souvislosti  typ chování, kterým dítě reaguje na nějakou potřebu  indikátor rizika do budoucnosti  navázání se na „problematickou“ partu  dopad na self-identitu dítěte (jsem dobrej x jsem neschopnej)  získání nálepky „záškolák“, „problémový“  bariéra ve vzdělávání a kvalitě života v dospělosti Souvislosti záškoláctví (Ondráček 2003) • strach, pocit ohrožení (neúspěch, špatná známka, posměch učitele či spolužáků, trest, šikana. únik ze zóny ohrožení • přetíženost v souvislosti s vysokými očekáváními (rodičů, učitelů) • „Dobré, ALE mohlo by to být lepší.“ pokus odlehčit si od permanentní a nepřiměřené výkonové zátěže • vliv pozitivního hodnocení záškoláctví partou vrstevníků (akt odvahy, revolta) • snaha přináležet ke skupině, která je ochotna přijmout a pozitivně ohodnotit na základě jiných (snadněji splnitelných) kritérií přináležet k těm, kteří mne ocení • neochota překonávat vlastní nedokonalost, být hodnocen, učit se, pracovat • A. Adler • vyhýbání se, nevěří si, „vyzrál na to“ neochota postavit se výzvám Jaké jsou potřeby, které tlačí nebo táhnou dítě ze školy ? • neoblíbenost či nepříjemnost (učitel, spolužáci, předmět) • nuda • konflikt se spolužáky • školní neúspěch, zážitek selhání, obava z neúspěchu tlak co je tlačí ze školy? • oblíbenost či příjemnost (kamarádi, koníčky...) • zábava • snaha o „řešení“ problému (útěková reakce?) • příležitost být úspěšný jinde než ve škole tah co je táhne ze školy? Důsledky neomluvených absencí (Kyriacou 2005)  riziko výukových potíží a jejich zhoršování  méně možností na výběr další školy, která by dítě bavila  vliv na kvalitu života v budoucnosti  vyloučení ze školy (SŠ)  právní důsledky pro dítě i rodiče (ÚV, trestní stíhání, sociální dávky)  navázání se na kriminální subkultury  v Anglii každý den 50 000 žáků za školou  žáci 10-16 let v době vyučování  40% pouliční kriminality  25% drobných krádeží  20% vandalismu  30% krádeží aut Záškoláctví a trestné činy Co s tím? (Ondráček 2003, Kyriacou 2005)  hlídejme souvislosti absencí (i těch omluvených)  s konkrétním učitelem, předmětem, situacemi zkoušení  prozkoumejme očekávání rodičů od dítěte, nastavení rodinného prostředí  v přímém kontaktu nepomůže přesvědčování a ubezpečování „nemusíš se bát a chodit za školu“ – působí to jako popření žákova subjektivního prožívání a proto i další zátěž  orientujme se na dlouhodobější změnu situace (spolupráce s kolegy, externisty, rodiči)  snížení očekávání na výkon žáka s ohledem na jeho reálné předpoklady a schopnosti  didakticko-metodická opatření (behaviorální postupy – konkrétní kroky, ohled na potřeby)  = a tím umožnit korektivní zkušenost úspěchu spíše než selhání, posílení a stabilizace sebejistoty  prozkoumejme pozici dítěte ve třídě (na okraji třídy?, šikanován?) Co s tím?  vedení lepší dokumentace o problému  lepší pomoc žákům s rizikem chození za školu  osnovy, které lépe vyhovují zájmům a potřebám žáků  informovanost o důsledcích (právních, vzdělávacích)  intervenční programy proti záškoláctví Praktický program na jedné britské SŠ (Kyriacou 2005) Varování žákům, kteří by měli chuť dopustit se záškoláctví Když opustím na jeden den školu, může se stát, že  budu pozadu s učením  dosáhnu špatných výsledků při závěrečných zkouškách  bude pro mě těžší navázat a udržet přátelství  mohl bych se stát obětí šikany  nebudu se moci zúčastňovat některých školních aktivit  nebudu členem školní rady  mohl bych se dostat do potíží s policií  nedostanu možná práci, kterou bych chtěl dělat, nebo nebudu moci studovat na další škole  nebudu moci využít své schopnosti Motivační prvky z jiných programů (Kyriacou 2005)  odměny pro ty, kteří si v určitém období udrželi 100% docházku – diplomy, psací potřeby, lístky do kina, vstupenky na fotbal, do bazénu  účast místních fotbalových klubů na podpoře programů dobré docházky a udělování diplomů a cen  soutěž v docházce mezi třídami s týdenním vyhodnocením  umožnění práce v programu proti záškoláctví pro žáky s omluvenými absencemi (peer program?)  příprava aktivit, při kterých se zdůrazní rodičům jejich úloha při dodržování docházky  péče o klima školy Nejúčinnější opatření (ISV dle Kyriacou 2005)  rychlé a konzistentní jednání a včasné informování rodičů ihned po absenci žáka  informace pro dítě i rodiče, že škola záškoláctví netoleruje a rodiče ho také nemohou ignorovat  přísná opatření proti záškoláctví – předmětem celoškolní politiky  účastní se žáci, učitelé, rodiče, obec  jednoznačně stanovená pravidla chování – konzistentní uplatňování  vyloučení šikany a negativního vlivu spolužáků  docházku zpracovávat elektronicky  lze analyzovat, identifikovat vzorce a možné příčiny/rizika  předcházení včasným řešením problémů se studijním výkonem, případně upravit osnovy v souladu s individuálními potřebami  zpřístupnit zájmové činnosti – motivace žáků, u nichž je riziko averze vůči škole Literatura Čapek, R. 2008. Odměny a tresty ve školní praxi. Praha: Grada Elliott, J.; Place, M. 2002. Dítě v nesnázích. Prevence, příčiny, terapie. Praha: Grada Kyriacou, Ch. 2005. Řešení výchovných problémů ve škole. Praha: Portál Ondráček, P. 2003. Františku, přestaň konečně zlobit, nebo... Praha: ISV nakladatelství