Hovoří pak o projektech dvou typů;
1) stmlcturovaný projekt - student obdrží definované téma, je rovněž specifikován postup pro sběr informací a jejich zpracování;
2) nestrukturovaný projekt - student si téma volí, shromažďuje si vlastní materiál, který zpracovává, třídí, analyzuje a prezentuje výsledek své práce a to na základě informací, kterési sám opatřil, roztřídil a zpracoval. Postup zpracování není specifikován, je zcela volný dle volby studenta.
V tomto pojetí jsou tedy specifikovány dva typy projektů, které se liší mírou svohody studenta a odlišnou rolí učitele, který studentovi ovlivňuje obsah a způsob zpracování projektu v procesu řízení zpracování pedagogického projektu.
, Kromě této typologie projektů hovoří J. Henry o projektech „okrajových" (hraničních), kde je vždy studentovi poskytnut materiál i postup, kterým má pracovat Pro větší názornost si uvedené třídění znázorníme schematicky:
Student
si volí .   . • téma
OKRAJOVÉ PROJEKTY
PROJEKTY
Učitel
poskytuje
materiál
ROZSÁHLÝ ESEJ	NESTRUKTUROVANÝ
	PROJEKT (PRAKTICKÝ)
	Skutečný nrojekí
PŘÍPADOVÁ	STRUKTUROVANÝ
STUDIE	PROJEKT
Student vyhledává. materiál
Učitel, předepisuje téma
Autorka současně poukazuje na akademické diskuse, v nichž je často namítáno, že správný projekt je z hlediska historického vývoje pouze projekt nesu-ukturovaný, s čímž lze souhlasit. Dodává však, že v praxi se ustálil pojem projektu i pro téma a materiál předkládaný studentovi ze stony pedagoga (projekt strukturovaný). V zahraniční literatuře hraje navrhovatel tématu v rozlišení projektů podstatnou roli - projekty strukturované (učitel volí téma), nestrukturované (žák volí téma). V případě pregraduálnf přípravy studentů na PdF GU a MU Bmo navrhují svůj projekt v rámci závěrečně praxe studenti.
Současně je na tomto příkladu vidět nadužívaní pojmu projekt. Případová studie a esej již své pojmenování mají a je zbytečné jejich zařazování do kategorie projektů.
Účelprojektu
Hledisko účelu je dalším podstatným znakem k roztřídění projektu, který však není mnohdy autory zmiňován. Jedná se při tom o zásadní znak, který můžeme nahradit rovněž synonymem smysl - kdy jde o výmezem samé podstaty projektu. Jde o ujasnění si odpovědi na otázku „proč
daný projekt realizovat?" Účel představuje zaměření, které musí mít žák a učitel na Zr0tt| celou dobu trvání projektu a je v těsné vazbě na dokončení výstupu projektu.
Délka projektu
Zatímco současná zahraniční literatura vymezuje délku projektů - jejich rozsah podlí J slov (Anglie), v našich podmínkách je délka z hlediska časového - podle hodin, dni, i měsíců..Uvedené časové rozdělení projektů má v našich podmínkách velmi obeonOU|| přesnou podobu, což vede mnohdy k nepřesnému určení daného typu projektu. Pouíso U AU V. Švece a J. Maňáka najdeme přesnější přiblížení času jednotlivých projektů. Pfiklánjfl tedy k jistému časovému vymezení rozsahu projektů. Za projekt krátkodobý na 1. Itupl vnímáme projekt y maximálním rozsahu jednoho dne - kdy děti v průběhu tohoto dní pí zahájí a také ukončí. Projekt střednědobý vymezuji na 1. stupni základní školy maximi období jednoho týdne - pracovní týden jako ucelená jednotka je pro děti tohoto vfiku I uchopitelná a reflektovatelná. Do této kategorie rovněž vhodně náleží projekty roallzOV( školách y přírodě, školních výletech, exkurzích, lyžařských kurzech apod. Za projekt dlOj dobý považujeme v této věkové skupině projekt trvající více jak jeden týden, maximálníjf měsíc. Projekt mimořádně dlouhodobý přesahuje období jednoho měsíce.
Místo-prosiředi projektu
V historii se objevovaly velmi často vedle projektů školních projekty domácí. V dnalfll I jsou projekty realizovány zejména jako projekty školní. Postupně se rozvíjejí projekty fllV jící na školní činnost. Méně obvyklá, je realizace čistě domácích projektů.
Počet zúčastnených v projektu
Z hlediska počtu zúčastněných rozlišujeme projekty individuální a kolektivní, ktOľt I diferencují na skupinové, třídní, ročníkové, školní či na individuální a hromadní, .mj
Podle způsobu organizace projektu
Způsob organizace byl v dobách reformní pedagogiky 20. a 30. let minulého Itollwl spjat s věkem žáků. Zatímco v období 1.-3. ročníku byly požadovány projekty int0gr^jl0|íi| do přirozených celků, ve vyšších ročnících byly často realizovány projekty jednopřoí V souvislosti s novým koncipováním učiva v RVP ZV se zcela přirozeně do budoilOM ] nabízet možnost utvářet proj ekty:
a) projekty jednopředmětové;
b) v rámci příbuzných předmětů v jedné vzdělávací oblasti (např. fyzika, chemie, pWlí pis, zeměpis; výtvarná výchova a hudební výchova);
c) projekty blízkých předmětů z různých vzdělávacích oblasti (český jazyk, dôjepil)} ■, <■
d) projekty nadpředmětové respektující průřezová témata RVP ZV. i ■ í§
V typologii projektů můžeme nalézt také projekty malé a velké - spíše svým významMli itj
Informační zdroje projektu si Na základě zkušeností s projektovým vyučováním a vedení dětí k postupné strategii Filla projektů a impulsů ze zahraniční literatury se v projektové typologii přikláníme k dulSÍITIU bil* disku třídění projektů - k informačnímu — materiálovému zdroji: >. ti
Projekt volný-materiál jako zdroj informací není žákovi poskytnut. Opatřuje si ho lilBtfg Projekt vázaný - materiál, informační zdroje jsou učitelem dítěti poskytnuty. v j
Kombinace obou typů - žák obdrží základní materiál, který si může rozšířit dle IV^CÉ možností.
46
47