Zóna proximálního vývoje (ZPD) byla definována jako: „vzdálenost mezi skutečnou vývojovou úrovní určenou nezávislým řešením problémů a úrovní potenciálního rozvoje určenou řešením problémů pod vedením dospělých nebo ve spolupráci se schopnějšími vrstevníky“ (Vygotsky, 1978, s. 86). Vygotsky věřil, že když se student nachází v zóně proximálního vývoje pro konkrétní úkol, poskytnutí odpovídající pomoci poskytne studentovi dostatečnou „podporu“ pro splnění úkolu. Aby se člověku pomohlo procházet zónou proximálního vývoje, doporučuje se pedagogům zaměřit se na tři důležité komponenty, které napomáhají procesu učení: * Přítomnost někoho, kdo má znalosti a dovednosti, které přesahují znalosti studenta (znalý jiný). * Sociální interakce se šikovným lektorem, který studentovi umožňuje sledovat a procvičovat své dovednosti. * Lešení nebo podpůrné činnosti poskytované pedagogem nebo kompetentnějším vrstevníkem na podporu studenta při jeho vedení skrz ZPD. ___________________________________________________________________________________________________ Více znalý jiný Znalostnější jiný (MKO) je poněkud vysvětlující; týká se někoho, kdo má lepší porozumění nebo vyšší úroveň schopností než student, s ohledem na konkrétní úkol, proces nebo koncept. Ačkoli z toho vyplývá, že MKO je učitel nebo starší dospělý, nemusí tomu tak být. Mnohokrát mohou být vrstevníky dítěte nebo dětmi dospělého jedinci s více znalostmi nebo zkušenostmi. ___________________________________________________________________________________________________ Sociální interakce Podle Vygotského (1978) dochází k velmi důležitému učení dítěte prostřednictvím sociální interakce se šikovným lektorem. Lektor může modelovat chování a / nebo poskytovat dítěti ústní pokyny. Vygotsky to označuje jako kooperativní nebo kolaborativní dialog. Dítě se snaží porozumět činnostem nebo pokynům poskytovaným učitelem (často rodičem nebo učitelem), poté informace internalizuje a používá je k vedení nebo regulaci svého vlastního výkonu. Co je teorie lešení? (Scaffolding) ZPD se stala v literatuře synonymem pro pojem lešení. Je však důležité poznamenat, že Vygotskij tento termín nikdy nepoužíval ve svém psaní a představili jej Wood, Bruner a Ross (1976). Lešení sestává z aktivit poskytovaných pedagogem nebo kompetentnějším vrstevníkem na podporu studenta, když je veden zónou proximálního vývoje. Podpora se zužuje (tj. Stahuje), protože se stává zbytečnou, stejně jako se během stavby z budovy odstraní lešení. Student poté bude schopen znovu splnit úkol sám.