Seminární práce (č. 1): Mortalita vybraného druhu ptáka ... na titulní straně bude mít každá/ý napsané,
o kterého ptáka jde, včetně vědeckého názvu (v závorce a kurzívou).
1. Z ptáků, které jste letos pozorovaly/i v okolí bydliště si jeden druh vyberte (a ať to není kos, rehek
zahradní, skřivan či pisík :-)), každá/ý svůj ... klidně do úvodu napište i proč (já bych si třeba letos vybral
husu velkou, protože jsem dnes na rybníce pozoroval 3 rodinky se 2-6 žlutými housátky :-)).
2. V literatuře si k němu najděte všechny potřebné informace (potřebné pro tuto SP není, jak vypadá a
čím se živí), zejména maximální věk (v přírodě, ne v zajetí), což bývá v odborné literatuře přesně na dny
(na základě kroužkování), počet vajec v průměrné snůšce, počet snůšek do roka (u pěvců většinou 2!),
jak vypadá hnízdo (hlavně kde je umístěné), jak vypadají vajíčka, jestli rodiče krmí nebo ne, jestli táhne
na zimu pryč a kam ...
3. Odhadněte velikost populace svého druhu ptáka ... Máte je spočítané nebo odhadnuté na nějaké
ploše (park, hřbitov, rybník, ...) nebo transektu (cesta z nádraží domů, do obchodu, do knihovny, ... )
znáte jeho plochu (délku a šířku ulice) ... Prošli jste třeba část lesa, řekněme 1/10 ... Vynásobíte tedy
pozorované zpívající samce pěnkavy (bylo jich řekněme 5) deseti ... a máte (třeba) 100 ptáků (samice
pěnkav nebývají vidět ... nebo je lidi pokládají za vrabce :-)) ... Klíčové je, abyste měli aspoň 500 vajíček!
... 100 pěnkav ... 50 samic ... 2 hnízdění ... 4-6 vajec (počítám s 5) ... 500 vajíček ... stačí (víc jak 1000 je
zbytečné). A zakazuji (:-)), aby měl někdo vajíček přesně 1000.
4. Do první tabulky udělejte mortalitu v 1. roce, máte na to 4 vzory. Všimněte si, že jinou mortalitu
vajec má pták hnízdící v budce (rehek), jinou pták hnízdící na větvi (cca 50 %) a jinou ten, který hnízdí
na zemi! Vliv má u otevřených hnízd asi i barva vajíček (jejich maskování). Všimněte si, že i mortalita
mláďat na hnízdě se podobným způsobem liší (v dutině by neměla přesáhnout 33,3 %, na holé zemi asi
dost masakr). Všimněte si, že u nekrmivého ptáka (pisík), jehož mláďata nedlouho po vylíhnutí hnízdo
opouštějí, tento řádek v tabulce úplně chybí. Obecně je nejčastěji největší mortalita u ptáčat po
opuštění hnízda. Pozor na to, že i ptáci, kteří u nás zimují (např. sýkora koňadra), od nás na zimu někam
táhnou (celou zimu sypu slunečnici běloruským koňadrám? :-)) ... Prostě se u toho musí přemýšlet ... A
mít to naštudované z relevantních zdrojů (chytré mobily bych protentokrát možná úplně odložil :-))
5. Největší problém je, kolik jich nechat ten masakr přežít ... Mám třeba s. koňadru, která žije 15 let (a
nějaké drobné ... měsíce, týdny, dny), mám jich v lese 120 (o něco víc jako pěnkav) ... Když vydělím 120
ptáků 15 lety, tak mi vyjde, že průměrně každý rok „jde pod kytky“ 8 ptáků ... Přesně tolik mláďat (plus
mínus jen několik málo) nechám přežít 1. rok, abych nahradil tyhle ztráty na starých koňadrách ... Aby
populace v mém lese byla stabilní (víc dutin tam stejně není ... mladí mají tendenci hnízdit tam, kde se
vylíhli, staří hnízdí každý rok ve své dutině) ... Dobře, nebudu nelida ... Vezmu vám i dvojnásobek ... 8-
16 přežitých sýkor ... Ale 17 už ne. :-)
6. S druhou tabulkou by neměl být problém, excel ty hodnoty vypočítá za vás, pokud zadáte do buněk
v 1. řádku správně ty vzorce (jsou v prezentaci „Mortalita populace“) ... Dohodněme se tak, že
posledního ptáka (jednoho, ne 2) necháte uhynout na „sešlost věkem“ (je to sice nesmysl, takhle to
ptáci určitě nemají ...:-)) ... tj. po dosažení maximálního věku ... pokud je maximální věk 25, pak to bude
ve 26. roce! To je nejčastější chyba ... věk 0 odpovídá 1. roku života ... Hele, je jedno, jestli máte ptáčka,
který žije 5 let, nebo kachnu či čápa (25 let ... 26 řádků) ... při troše šikovnosti jen „taháte myší“ a excel
počítá ... Pak tu tabulku v excelu vložíte do seminárky (ve Wordu).
7. U grafu je problém ten, že na ose y musejí být živí jedinci, ne uhynulí ... Takže se graf nedá udělat z
druhého sloupce 2. tabulky ... Musíte si vytvořit další sloupec, kde budou živí.
8. Závěr ... máte příklady ... V závěru je důležité vypíchnout, že ve druhém roce (po přežití kritického
1. roku života) průměrná očekávaná délka života (poslední sloupec) prudce vzroste ... třeba z 0,51 na
5,38 (bývá to zhruba polovina max. věku). Což je velice optimistické: když ptáče přežije první rok
(masakr, jinak to nazvat nejde), dožije se průměrně poloviny maximální možné délky života (tedy
celkem slušného věku). Samozřejmě za předpokladu, že ho další den neuloví krahujec, nesrazí auto
nebo nenarazí do okna.
9. Takže, dávejte na sebe pozor (myslím nekoukat do mobilu, ale na cestu ... i když koukáte po stromech
na ptáky :-)) a kdyby cokoli nešlo, ptejte se (třeba emailem, ale lepší bude dojít v KH) ... Neptejte se ale
na to, co je v návodu, nebo v prezentaci nebo v ukázkách ... neptejte se, jak se do excelu zadávají
vzorce, jak se dělá graf ... Já předpokládám, že pokud někdo něco (ze ZŠ nebo SŠ) ještě neumí, nechá
si to ukázat někým, kdo už to umí (např. student/ka výchovy ke zdraví se třeba zeptá studenta/tky
matematiky apod. :-)) ... jsem si jistý, že to zvládnete ... Nemám, jak zkontrolovat, že to děláte
samostatně (nemám ani důvod) ... Řeším jen to, aby každá seminárka byla jiná (každá, pokud možno,
o jiném ptákovi ... u nás jich hnízdí stovky druhů) a nebyly v ní žádné fatální chyby (myslím totální
nesmysly).
10. Vymýšlíte si to, kolik ptáků potupně zahyne (no, nakonec vám nezbude ani jeden :-)), většinou je
někdo uloví a sežere, ale není to „cucání čísel z prstu“ (není to vymýšlení, je to modelování!). Pokud
chceme, aby se nám ti ptáci nepřemnožili a také, aby nám jich neubývalo, tak není moc prostoru k
experimentům, má to svá pevně daná pravidla, však uvidíte ... Jinak, pokud vám ta čísla nesedí (jakože
někde jste masakrovali málo :-)), tak stačí čísla změnit a excel přepočítá mortalitu ... všechny hodnoty
(já začínám tak, že v 1. tabulce dám na každém řádku mortalitu 50 % ... což kupodivu celkem sedí ... a
pak to ladím konkrétnímu druhu „na míru“).
11. Všichni to nakonec dali! ... A třeba ani neměli vzory (kromě vrabce polního v prezentaci, který ale
není úplně dobře), jen si na cvičení poslechli a zapsali návod ... a naučili se dělat s excelem (excel umí
skoro všechno, ale málokdo s ním umí opravdu dobře pracovat) ... Držím palce!
R.V.
P.S.: Kdo postupuje podle návodu, musí to mít dobře. Kdo podle návodu loni nepostupoval/a, tak jsem
mu/jí to loni musel vrátit, poněvadž nadělal/a zbytečné chyby ... Jak jsem to poznal, že to nedělal/a
podle návodu? ... No, neměl/a tam třeba vůbec tu tučně vytištěnou větu, viz výše (kterou v závěru
chci!) ... :-)
P.S.2: Jak poznám, že to někdo „obšlehl/a“ ... Našel/la si někde na webu nějakou starou seminárku
(třeba od Lenky Babáčkové :-)), změnil/a jen druh ptáka, ... Inu, poznám ... A poznám to hned ... A ti lidi
to také poznají hned, že jsem to poznal ... S podvodníky/icemi totiž jednám (podvědomě) jinak než s
poctivci/kami ... Hele, tady nejde o tu seminárku (všechny je nakonec vymažu), tady jde o to, že během
práce na ní, se toho můžete fakt hodně naučit/pochopit ... To asi chcete, ne? ... :-) (ne? ... tak proč jste
na PdF šli/y? ... :-))