Tvarosloví Typy deklinací: 1. deklinace jmenná: substantiva, adjektiva a participia ve jmenném tvaru, adjektiva posesivní, základní číslovky (kromě 1, 2) 2. Deklinace zájmenná; také číslovky 1 a 2 3. Deklinace složená: složená adjektiva (pozitivní a komparativní), participia ve složeném tvaru, řadové číslovky + některá pronomina posesivní Gramatické kategorie: genus/rod, numerus/číslo, casus/pád, určitost, gradus/stupeň exponentem je flexe 1. Kategorie pádu: teoreticky 7 pádů ve třech číslech (prakticky je koncovek daleko méně – synkretismus: N=A, V=N, G=A, D=L, dříve genitivus-ablativus) nominativus, vocativus, genitivus (posesivní, odlukový, partitivní, numerický, záporový, supinový), dativus, accusativus, locativus, instrumentalis Redukce počtu pádů je výsledkem: a) vyrovnávání (synkretismu) b) zániku pádů – vokativ c) zániku schopnosti skloňovat (např. bulharština) Souhláskové alternace – ve slovanských jazycích se projevují 2 protichůdné tendence – palatalizace a zachování původního tvarotvorného základu 2. Kategorie rodu – masculinum, femininum, neutrum rod x sexus „přirozený rod“ subkategorie životnosti 3. Kategorie čísla – singularis, dualis, pluralis 4. Kategorie určitosti – složená deklinace adjektiv – např. G dobra-jego 5. Kategorie stupně – někdy považována za slovotvorbu Substantiva původně klasifikace podle kmenů (vokalické a konsonantické): o – kmeny jo – kmeny ijo – kmeny u – kmeny a – kmeny ja – kmeny ija – kmeny i – kmeny n- kmeny Ъv/ú-kmeny s- kmeny r- kmeny nt- kmeny Slovesa - na základě kmenotvorné přípony rozdělujeme i slovesa do tříd - konjugace - vzniklo nové: futurum, kondicionál, imperativ, imperfektum, perfektum (složitý systém časů, hlavně minulých) vznik participií společně s větví baltskou, částečně pomocí prefixů a některých sufixů vznik vidovosti - formálně bylo tvoření slovesných tvarů založeno na rozlišování kmene prézentního a infinitivního - jmenné tvary slovesné - patří sem infinitiv, supinum, participia