Atmosféra - chrání zemi proti vnějším vlivům (kosmické záření, UV paprsky, tepelná izolace) - směs plynů, tekutých a tuhých částic = vzduch - hustota, tlak, teplota se s výškou mění složení: dusík – 98% - N[2 ]- uvolňuje se z vulkanické činnosti, nedokonalým spalováním, z výfukových plynů - kyslík – 0[2] – 21% - nezbytný pro dýchaní - produkt fotosyntézy - ozón – O[3 ]- zásadní význam - pohlcuje UV paprsky, které jsou zhoubné pro živé organismy - oxid uhličitý – CO[2] – 0,034% - vzniká sopečnou činností, spalovnými procesy - produkován při dýchaní organismů - skleníkový plyn – zvýšená koncentrace `a oteplování klimatu země - při fotosyntéze se CO[2] spotřebovává `a nezastupitelný význam lesů, řas - vzácné plyny – neon, Helium, argon,… - pevné složky – prach - plynné páry vertikální členění atmosféry: troposféra – do 16 km - většina meteorologických jevů (počasí, podnebí) - o každých 100 m klesá teplota o 0,65° stratosféra – do 50 km - ve výšce 25-30 km – ozonosféra (zásadní vrstva – zachycuje UV záření) mezosféra – asi do 80 km - teplota 100°C termosféra – do 800 km exosféra – do výšky 70 000 km - okrajová vrstva – horní hranice počasí - okamžitý stav troposféry v určitém místě, či oblasti vyjádřený souborem meteorologických prvků - meteorologické prvky: - teplota vzduchu, půdy - srážky - vlhkost vzduchu - rychlost a směr větru - tlak vzduchu - délka slunečního svitu podnebí – dlouhodobý průměrný stav počasí, který lze stanovit po dlouhodobém sledování (až 50 let) - charakteristické pro určité oblasti, určeno klimatografickými činiteli - klimatografický činitel: - zeměpisná šířka - obecný oběh atmosféry - vzdálenost od oceánů – oceánské klima (vlhčí, nižší výkyvy teplot) - kontinentální klima (sušší, větší výkyvy teplot) - mořské proudy – teplý Golfský proud - rostlinná a sněhová pokrývka - rozložení pevnin a oceánů teplo v atmosféře - původním zdrojem energie je Slunce. Sluneční zářní se po dopadu na zem. povrch mění v teplo, které je opět vyzařováno, ustálený stav, dynamická rovnováha intenzita slunečního záření – na pólech je nejmenší - v oblasti rovníku největší - antropogenní skleníkový efekt – způsobuje ho vrstva plynů vypuštěných člověkem (CO[2], CH[4]) atmosféra v pohybu – proudění vzduchu je způsobeno teplotními rozdíly - teplý vzduch – lehčí – stoupá – oblasti s nízkým tlakem - chladný vzduch – těžší – klesá – oblasti vysokého tlaku - proudění vzduchu = vítr – vyrovnávají se rozdíly tlaku vzduchu - vítr proudí z oblasti tlakové výše do oblasti tlakové níže - čím větší je rozdíl tlaků, tím silnější vítr vzniká a je uchylován Corriolisovými silami atmosférický tlak – atmosféra působí na zemi určitým tlakem (závisí na teplotě a cirkulaci vzduchu) - měří se 1013,25 hektopascalů synoptická mapa – znázorňuje rozložení tlakových útvarů - izobary – čáry spojující místa se stejným tlakem - tlaková výše = anticyklona…V - oblast vyššího tlaku vzduchu, chladnější - nacházejí se kolem obratníků, polárních oblastí - tlaková níže = cyklona…N - oblast nižšího tlaku, teplejší - nacházejí se kolem rovníku, polárních kruhů proudění vzduchu - v níži (cykloně) – pohyb vzestupný, dostředivý, protisměr hodin. ručiček v tlakových útvarech - stoupáním se tvoří mraky `a déšť - ve výši (anticykloně) – pohyb sestupný, odstředivý, po směru hodin. ručiček - studený vzduch klesá, otepluje se `a teplé, suché počasí všeobecné (planetární) cirkulace atmosféry = přemisťování vzduchu na zemi v planetárním měřítku - základní příčina – teplotní rozdíly mezi polárními a rovníkovými oblastmi - působí - rotace země – Corriolisovy síly - rozložení pevniny a oceánů - rozčlenění převládajícího proudění: - rovníkové pásmo – pásmo rovníku - ohřátý a vlhký vzduch stoupá vzhůru `a vzniká tlaková níže – s výškou se ochlazuje `a vzniká pára (kondenzuje) `a každodenní lijáky mezi 13. a 14. hodinou - cirkulace mezi obratníky až 30°s. a j. šířky - výstupní vzdušné proudy – suché a chladné odtékají od rovníku severním a jižním směrem k obratníkům = antipasáty - v oblastech 30°s. a j. šířky vzniká tlaková výše a část těchto vzduchových hmot se při povrchu země vrací k rovníku = pasáty pravidelné vzdušné proudy (větry) vanoucí od obratníků k rovníku - uchylovány Corriolisovými silami (na severní polokouli severovýchodní směr, na jižní polokouli jihovýchodní směr) - pasáty jsou hybnou silou oceánských proudů - cirkulace v mírných pásech - převládají zde 2 proudění vzduchu (severní polokoule – jihozápadní směr, jižní polokoule – severozápadní směr) - zemská rotace žene vzduch od západu na východ - okolí pólů – Severní pól – severovýchodní proudění - Jižní pól – JV proudění TROPICKÉ CYKLONY - tlakové níže, které vznikají nad tropickými oceány - výrazný pokles tlaku ve středu – 870 hPa – pokles vyvolán mohutným vířívým prouděním vzduchu po obvodu `a silný ničivý vítr – hurikán (USA), cyklon/tajfun (Japonsko) - vítr až 400 km/h – provázeno přívalovými dešti a mořskými vlnami - 1952 – Andrew, 2005 – New Orleans – catharina TORNÁDA - mají menší průměr než cyklóny - vznik nad pevninou (Velká prérie) - zmenšenina tornáda = rarach MONZUNY - pravidelné vzdušné proudy, které 2x do roka mění převládající proudění vzduchu (v létě a v zimě) - vznikají na základě rozdílného ohřívání oceánů a pevnin - hl. oblast – JV Asie - letni: - velké množství srážek `a záplavy (Bangladéš) - zimní: -sucho - v ČR se monzuny projevují (prší-li na Medarda)/neprojevují MÍSTNÍ CIRKULACE (MÍSTNÍ VĚTRY) - vznikají na podobném principu jako monzuny – bríza, bóra - ve dne z chladnějšího moře na teplejší pobřeží a v noci naopak - V pobřeží Jadranu – Jugo, Švýcarsko – fén, Sibiř – buran, Francie – mistrál PŘEDPOVĚD POČASÍ - děje se na základě družicových snímků - pomocí meteorologických stanic, kde se sledují základní meteorologické prvky (teplota vzduchu a půdy, vlhkost, oblačnost, srážky, směr a intenzita proudění vzduchu, sluneční záření) - zakresluje se do synoptické mapy `a vzniká předpověď počasí VZDUCHOVÉ HMOTY arktická (antarktická) – nízká teplota, vlhkost, vysoký tlak polární – v nízkých zeměpisných šířkách (tedy i ČR) tropická – vyšší teploty, minimální vlhkost, vysoký tlak rovníková – průměrná teplota je 28°C - vlhký vzduch, tlakový níže - přes ČR přejde frontální rozhraní 60x do roka – každých 6 dnů se mění počasí - pásmo styku dvou vzdušných hmot = atmosférická fronta - podružné fronty: teplá – pohybuje se do studené `a srážky trvalejšího rázu studená – prochází do teplé fronty `a krátké intenzivní srážky okluzní – splývají dvě studené fronty `a teplý vzduch je vytlačován Podnební klimatické pásy: 1) tropický pás – 40% zemského povrchu - průměrná teplota 24-28°C - srážky v oblasti rovníku 1000 - 3000mm - jsou i suché tropy – nízké srážky 2) mírné pásy – 52% zemského povrchu - teplota a srážky záleží na poloze a nadmořské výšce – polární pásy 3) arktické a antarktické pásy 4) tropické, subpolární pásy - podnebí: oceánské, kontinentální, horské, městské