Orální metoda komunikace SP



•            Orální metody reprezentují široké spektrum metod didaktické komunikace, jejichž cílem
je osvojení si mluvené, hláskové řeči

•            Tyto metody se uskutečňují ve formě „čisté metody“, exaktně založené na systematické
výstavbě jazyka nebo ve formě metod „volnějších“, založených na hovorových metodách osvojování
jazyka s podporou tzv. vizuálně-motorických komunikačních systémů(prstová abeceda jednoruční,
obouruční, smíšená; pomocné artikulační znaky, psaná podoba jazyka, doplňovaná řečí.



                                       Výhody orální metody

•            Ve prospěch orálních metod mluví jejich historicky dlouhá a všestranně propracovaná
metodika i dosahované výsledky u části sluchově postižené populace

•            Současné didaktické technologie a audiotechnika umožňují získat poměrně kvalitní
zpětnou sluchovou vazbu u části sluchově postižených

•            Komunikace je obousměrná v případě slyšících rodičů neslyšícího dítěte

•            Začlenění do intaktní společnosti

                                      Nevýhody orální metody

•           Nedostatkem orálních přístupů bylo a je hlavně jejich celoplošné a univerzální
využívání – orální metodu nelze použít u všech těžce sluchově postižených





•            Orální metody v současnosti vycházejí z bohatého smyslového zážitku; na tento smyslový
prožitek navazuje vyslovené slovo, ve kterém je nová hláska

•            Žáci nové slovo odezírají, vyslovují, píšou

•            Důraz se klade na sluchovou výchovu, na využití technických prostředků

•            Dominuje vizualizace mluvené řeči, která umožňuje jednoznačně vidět podstatu výpovědi

                            Z obsahu osnov vyučování mateřského jazyka:

•             1) znázornění nového slova na základě skutečnosti nebo obrazem

•             2) učitel artikuluje nové slovo

•             3) žáci hromadně napodobují výslovnost učitele, přičemž učitel pouze pozoruje chyby
výslovnosti

•             4) individuální vyvozování artikulované řeči; žák vnímá výslovnost zrakem a hmatem,
učitel výslovnost opravuje a současně zjišťuje, zda žák novému slovu rozumí

•             5) analýza – rozbor psaného slova na jednotlivé hlásky

•             6) syntéza – skládání písmen do slov

•             7) čtení slova, poskládaného z jednotlivých písmen

•             8) psaní nového slova na tabuli

•             9) čtení napsaného slova