Rodinná terapie II Virginia Satir Od experianciálně-komunikačního přístupu k experienciálně-humanistickému přístupu Jeffrey K. Zeig (2005). Umění psychoterapie. Praha: Portál. Str. 137-143. Virginia Satir role terapeuta – podporuje, vede členy rodiny ve vzájemném sdílení dosud neobjevených či nepřijatých citů a informací k větší osobní zralosti, jež je základním předpokladem pro život s druhými terapeut jako učitel správné komunikace členové dysfunkčních rodin – mají strach ptát se jeden druhého, co vlastně míní (tři obavy – zabije tě to, napadneš mě, opustíš mě) Virginia Satir Zralý člověk umí: n jasně se projevovat vůči druhým n přijímat signály ze svého nitra a otevřeně si uvědomovat, co cítí a co si myslí n chovat se k jinému člověkovi jako k někomu od sebe oddělenému a jedinečnému n chápat odlišnost jako příležitost k poznání a učení, nikoliv jako hrozbu n přistupovat k věcem reálně – jak to je, nikoliv jak očekává, přeje si či vyžaduje n přijímat zodpovědnost za své myšlenky a emoce, nepřisuzuje tuto zodpovědnost druhým n otevřeně vyjednávat o sdělování, přijímání a ověřování významu mezi sebou a druhými Role v rodině a práce s nimi n Posun od verbální komunikace k nonverbální – tělesné postoje, pohyby, doteky, umístění vůči druhým. n Převod symboliky do hmatatelné podoby. n Typologie rolí – 4 poruchové postoje, 1 zdravý postoj (soulad, kongruentní jedinec n Usmiřovač – jedná tak, aby se druhý nerozlobil, aby se každému zavděčil, zalíbil, omlouvá se, souhlasí, v druhých vyvolává pocity viny a tíme je nutí k tomu, aby ho šetřili n Obviňovač – vidí na každém chyby, kritizuje, vyčítá, staví se do pozice silného, soudícího, spravedlivého. Potřebuje najít někoho, kdo se mu podrobí. Vyvolává u druhých pocity strachu a tím je přiměje k poslušnosti. Role v rodině a práce s nimi n Vypočítávač – reaguje na hrozbu abstrahováním od emocí, tváří se jako by byla neškodná, jeho výroky jsou příliš rozumné, chladné, vykalkulované. Za cituprostý projev schovává nedostatek sebevědomí a odvahu problém řešit. V druhých vyvolává závist a tím ho přetahuje na svoji stranu, dělá z něj spojence. n Rušič (šašek) – problémovou situaci ignoruje, chová se jako by neexistovala. Vše co dělá a říká je bez souvislostí s tím, co dělají ostatní. Odvádí pozornost kamkoliv jinam, aniž by věděl proč. V druhých vyvolává chuť se bavit a tím ho přiměje, aby byl tolerován. n Posun terapeuta do role režiséra Milánská škola n 70.-80. léta 20. století n první evropská škola rodinné terapie n Selviniová, Cecchin, Boscolo, Pratová n posun v chápání změny – změna v chování x změna v chápání významů n Psychika je sociální, výzanm chování lze vyvodit z jeho sociálního kontextu n Změna v jazyce, ve způsobu nazývání n Cirkulární dotazování n Hypotézování n Systemické hypotézy n Neutralita n Reflexní tým Druhy otázek MOC, HIERARCHIE LINEÁRNÍ STRATEGICKÉ ZJIŠŤOVÁNÍ OVLIVŇOVÁNÍ CIRKULÁRNÍ REFLEXIVNÍ SPOLUPRÁCE