Mgr. Jan Krása, Ph.D., Katedra psychologie, Pedagogická fakulta, MU. 2016



¡Jak byste definoval/a pojem insider?
¡
¡Jaké dva typy konformity umíte rozlišit?
¡
¡Jaký typ konformity budete jako učitelé nejraději rozvíjet?
¡Jakými prostředky (jakým stylem výchovy)?

2. Desires & beliefs

¡Norman Triplett (1898): učinil první sociálně-psychologický výzkum, při němž nechal děti navíjet
vlasec samotné & ve dvojicích (soutěžily).
¡Děti navíjely v přítomnosti druhých rychleji, (některé to ovšem zcela rozhodilo).
¡Floyd Allport (1920) zjistil, že k SF dochází i při pouhé (nesoutěživé) přítomnosti druhých.
¡Bylo vyzkoumáno, že mravenci, švábi, slepice, ryby, krysy aj. v přítomnosti druhých (stejného
druhu) rychleji běží, jí či kopulují.
¡Někdy nás přítomnost druhých vybičuje k lepšímu výkonu, jindy nás zcela ochromí (srov. trému).

¡Proč (a hlavně jak) by přítomnost druhých měla zvyšovat (SF) či snižovat (soc. inhibice) náš
výkon? Jak fungování sociální facilitace vysvětlit?
¡1. drive theory = teorie drivu (hnací síla, pohon)
PŘÍTOMNOST  DRUHÝCH
AKTIVACE
=AROUSAL
DOMINANTNÍ REAKCE
JE-LI NACVIČENÁ
NENÍ-LI NACVIČENÁ
SOCIÁLNÍ
FACILITACE
SOCIÁLNÍ
INHIBICE
drive theory dle Zajonc (1965)
působí na:
podpoří:

¡2. Teorie očekávání hodnocení (evaluation apprehension) = aktivace (arousal) je založena na tom,
jak nás druzí hodnotí (Cottrell, 1972): lidé, kteří se o nás nezajímají, nevyvolávají soc.
facilitaci.
¡Jen u lehkých úkolů zvyšuje očekávané hodnocení výkon (u složitých zhoršuje výkon i pouhá
přítomnost bez očekávání).
¡Těžko však obavou z hodnocení vysvětlíme SF u švábů, mravenců apod.
¡

¡3. Teorie konfliktu pozornosti (distraction-conflict theory – Sanders, Baron, Moore, 1978):
přítomnost druhých odvádí naši pozornost od úkolu. Konflikt může být překonán pouze úsilím, tzn.
arousal (a drive) se díky konfliktu pozornosti zvyšuje. Větší aktivace pak vede k SF u tzv.
nacvičené reakce a k SI u nenacvičené reakce.
¡Tato teorie vysvětluje i případy, kdy je SF způsobovaná třeba jen zvuky, pohyby a blikajícím
světlem.

¡4. Self-discrepancy theory (Higgins, 1987) – když se jedinec zabývá sám sebou jakožto objektem,
vidí rozdíly mezi aktuálním já (actual self) a ideálním já (ideal self). Rozdíl (diskrepance) mezi
výkonem a očekáváním vede k aktivaci, takže jednoduché úkoly budou podpořeny a vice versa.

¡M. Ringelmann (1913) při výzkumu tahání lana zjistil, že čím větší je skupina, tím méně každý
táhne (=Ringelmannův efekt).
¡Důvody snížení výkonu mohou být dva:
¡1. ztráta koordinace
¡2. ztráta motivace.
¡
¡Výsledky jsou jiné v pseudo-SK (ztráta motivace) a v reálných SK (ztráta koordinace).
¡

¡Ztrátu motivace v pseudo-SK nazval Latané a kol. (1979) sociálním zahálením (social loafing).
¡
¡Sociální zahálení lze blokovat pomocí viditelnosti výsledků, motivace a tlaku na týmovost.
¡

¡