62   KOMENSKÝ 04(141
JAZYKOVÁ PORADNA
Jazyková poradna
Dobrý den, vážený pane Mgr. et Mgr. Lollok.
I s takovým oslovením se člověk setká v současné e-mailové komunikaci se studenty. Přestože Je mi takové, lehce hyper-korektní zahájení komunikace sympatické a dalo by se říct že kromě nepoužití 5. pádu u příjmení vlastně nic vyloženě „špatně" není, v oficiální komunikaci bych ho spíše nedoporučoval.
Pozdrav „dobrý den", který je v mluvené řeči adekvátní prakticky ve všech formálních situacích, totiž nemusí stejně účinkovat v komunikaci psané. Přes jeho značné rozšíření, a tedy „zneutralizování" v e-mailové korespondenci existuje nemálo uživatelů, které odstín mluvenosti v psaném médiu ruší a kterým se může zdát jako příliš farrúliární, ba nezdvořilý. V psané formě, navíc v seriózní, institucionální komunikaci, kdy adresátem není osoba blízká či důvěrně známá, je proto „jistější" preferovat ustálenou vazbu vážený pane! vážená paní. Toto oslovení, případně jeho obměny {vážení pánové, vážené kolegyně, váženi klienti apod.) postačí, pokud adresáta/adresáty neznáme jménem nebo se neobracíme na člověka s určitou funkcí; v opačném případě má následovat náležitý vokativ.
Upřednostňujeme přitom nejvyšší dosaženou hodnost nebo titul, přičemž více hodností a titulů nekumulujeme a zpravidla také neuvádíme ve zkratkách. Jestliže známe konkrétní pracovní pozici (nebo hodnost či titul), není třeba ještě dodávat jméno adresáta, tak jak to učinil pisatel, který mě inspiroval k titulu tohoto příspěvku. Bohatě tedy postačí vážený pane předseda, řediteli, děkane, majore, poručíku, docente, doktore, inženýre atd, (Nižšími akademickými tituly zpravidla neoslovujeme.) Pokud dotyčný hodnost ani titul nemá, je korektní oslovení vážený pane + příjmení {vážený pane Nováku, Svobodo apod.). Obdobně je tomu s oslovováním žen, jen je třeba počítat s náležitým přechýlením.
Jak vidno, v komunikaci se mnohdy vedle „tvrdých" gramatických pravidel uplatňuje i množství subtilnějších (často i mimojazykových) souvislostí, zvyklostí a norem. Nejen v oslovování, ale třeba i v závěrečných pozdravech. Ale tom až někdy příště...
Mgr, Marek Lollok
Když mám náladu aneb Jak používat Drobná sonda do angličtiny angličtináře: být hotov, být připraven
Dnes se budeme zabývat dvěma ustálenými instrukcemi, které se vztahují k procvičování učiva. Nejdříve se zaměříme na situaci, ve které nejprve nabízíme novou aktivitu, vysvětlujeme pravidla či dáváme instrukce a poté se ptáme, zda jsou žáci připraveni s novou činností začít. Zde je správné použít to be ready: Are you ready to get started?; Are you ready for the activity? Podobne používáme to be ready ve smyslu být připraven: I'm ready now ~ let's go!
To be ready nelze (ale presto to často slýcháme) použil ve smyslu být s něčím hotov. Zde je nejlepším ekvivalentem Have you finished? nebo I have finished, Miss, protože odpovídá situaci nejen významově, ale splňuje také požadavek na formální použití v kontextu školní práce. Vedle Have you finished? se setkáváme v českých školách také s frázemi Are you done? nebo Are you finished?. Jejich použití v kontextu vedení hodiny angličtiny není ale zcela správné a liší se jazykovým registrem v britské a americké angličtině. Are you done? je velmi neformální, a používání této fráze může dokonce znamenat (a to především v britské ang-Učtině), že učitel je k žákům nezdvořilý, ba hrubý. Mnozí učiteié-rodilí mluvčí z Británie by tedy trvab na správném vyjádření pomocí perfektního tvaru Have you finished? a Are you done? by vůbec neakceptovali z výše uvedených důvodů. Protože angličtinári neučí pouze jazyk jako takový, ale také jazykový registr, domníváme se, že by bylo lepší Are you done? se vyhnout a frázi raději nepoužívat.
Vedle Have you finished? se často také používá Are you finished? Ani tato otázka ale není, co se používání v hodině anglického jazyka týče, zcela bezpečná. V britské angličtině je opět neformální a může mít mírně ironický nádech.
To by ale nebylo pojednání o úskalích angličtiny, kdyby neexistovaly výjimky, které by výše zmíněná pravidla potvrzovaly. Tou tzv. výjimkou je předložka WITH, která změní významový náboj u Are you done? a Are you finished? Pou-žijeme-li obě fráze s WITH, jsou i ve školním prostředí akceptovatelné: Are you finished with the work?; Are you done with the work?
Ailsa Marion Randall, M. A., Mgr. Ivana Hrozková, Ph.D.