JAZYKOVÁ PORADNA
01 I 142   KOMENSKÝ 61
Jazyková poradna
S pozdravem zůstávám aneb Rozloučení v e-mailové korespondenci
V minulém dílu Jazykové poradny jsme se zabývali oslovováním ve formální e-maílové komunikaci; dnes tento text doplníme příspěvkem o závěrečných pozdravech tamtéž. Jak již bylo řečeno, v tomto typu psaného dorozumívání se uplatňuje množství jazykových i mimojazykových (etických, kulturních aj.) zvyklostí a norem. Při stylizaci příslušného textu je proto třeba mít na zřeteli nejen jazykovou správnost, ale i přiměřenost projevu dané komunikační situaci, ev. jeho cíli.
Podobně jako u oslovování se rozhodně nezmýlíme, budeme-li alespoň v prvním kontaktu s druhou stranou v závěru svého dopisu upřednostňovat formuli s pozdravem následovanou našim jménem a příjmením. Její výhodou je maximální neutralita a bezpříznakovost, která je dostatečně patrná i vzhledem ke konkurenčnímu, v e-mailové korespondenci rychle se rozšiřujícímu spojení s přáním pěkného dne. Pokud v určité fázi našeho styku s adresátem naznáme, že je toto obligátní sousloví příliš neosobní a strohé, je možné jej porůznu variovat a učinit tak vstřícnějším: s přátelským pozdravem, se srdečnými pozdravy apod. Vzhledem k výrazně knižnímu zabarvení však nedoporučujeme užívání variant: s pozdravem zůstávám, jsem s pozdravem, znamenám se s pozdravem apod.
Snaha učinit komunikaci vřelejší, případně snaha demonstrovat vlastní individualitu vede k různým způsobům ozvláštňování stylizace; ty je však nutno vždy vážit velmi citlivě. Zatímco obraty jako (přeji Vám) příjemný zbytek dne, přejeme úspěšný začátek pracovního týdne či pěkný víkend apod. vesměs zachovávají určitou míru oficiálnosti a v relativně bližším formálním vztahu se zhusta uplatňují, stále častěji se objevují návrhy nevhodné, tj. takové, které mohou být kontraproduktivní vůči záměru autora. Hlavním nedostatkem bývá nadměrné slohové zabarvení použitých jazykových prostředků: v daném kontextu pak pozdravy působí ironicky, komicky, ba kuriózně. Pro ilustraci uvedme příklady, které jsme v posledních měsících zaznamenali v e--maílech od studentů: mějte hezký den; s přáním hezkého, i když zamračeného dne; dobrou noc.
Mgr. Marek Lollok katedra českého jazyka a literatury PdF MU
Back to school: jak používat slovesa to learnřto study
Nový školní rok již začal, a tak bychom se v dnešní jazykové poradně rády věnovaly slovesům, která se (nejen) k tomuto období váží, a sice: to learn a to study. Používání těchto sloves není vždy jednoduché a ani jejich význam není v angličtině totožný, jak by se mohlo zdát z jejich českých ekvivalentů. A to je také hlavní důvod, proč čeští mluvčí tato dvě slovesa často zaměňují.
Sloveso to study vyjadřuje proces osvojování, tedy nabývání znalostí, učení se. Můžeme jej použít s přímým předmětem, ale i bez něj: I have been studying this lesson for three hours. He went to Hull University, where he studied History. What are you doing! - Studying. Může však také nést význam studovat (něco) na univerzitě: Iplan to study (history) at university next year.
To study se v hovorové angličtině často nahrazuje slovesem to do, přičemž význam učit se zůstává zachován: Areyou doing any languages? I did German at school
Kdy tedy používáme sloveso to learn? Jak jsme uvedli výše, to study vyjadřuje proces učení se, kdežto to learn výsledek tohoto procesu, tedy naučení se. V podstate lze říci, že vědomosti nabydeme (to learn) skrze učení se (to study): You learn (gain knowledge) through studying or training. Tudíž např. věta I've been studying this topic for two hours popisuje proces učení, ale nevypovídá nic o výsledku. Museli bychom dodat... and I've learned about a half of it.
Dalším rozdílem je, že sloveso to learn se skoro vždy pojí s předmětem vyjádřeným: I am trying to learn these adjectives, nebo nevyjádřeným, avšak zřejmým z kontextu: Do you think he'll ever be able to swim? - Oh, hell learn, don't worry.
Velmi výjimečně lze použít to learn i bez předmětu, zpravidla v obecném kontextu: You live and learn. The child is learning quickly.
Chyba patří k procesu učení a my vime, že 2 chyb se můžeme a máme poučit. To platí i pro naše žáky. A také v tomto kontextu můžeme použít sloveso to learn, tentokráte ale s předložkou from: We should learn from our mistakes. The class failed to learn any lessons from their mistakes.
Mgr. Ivana Hrozková, Ph.D. Mgr. Renata Jančaříková, Ph.D. katedra anglického jazyka a literatury