hrudních končetin. Jsou odděleného pohlaví nebojsou hermafrodity. Populace v severní Evropě se rozmnožují hermafroditicky. Vývoj listonožek se podobá vývoji žábronožek.
Škeblovky (Conchostraca), podřád korýšů, mají tělo z boků zploštělé, většinou celé ukryté v dvouchlopňové lasturce. Velikost se pohybuje kolem 2 cm. Hlava většiny škeblovek'je rypáčkovitě prodloužená. Na hlavě jsou dvě složené oči, které splynuly. Dále mají dva páry tykadel; větší pár slouží k pohybu. Hrud'splývá se zadečkem v jeden celek, jenž se skládá až z 32 článků. Na každém článku je jeden pár končetin; jejich velikost se směrem ke konci těla zmenšuje. Škeblovky se zdržují těsně nade dnem, většinou v periodických vodách. Živí se živými i odumřelými organizmy, jež filtrují pomocí nožek. Z vajíček se v následující sezoně líhnou larvy typu nauplius. Na světě žije asi 180 druhů škeblovek.
Perloočky (Cladocera), je podřád korýšů, který se nedávno rozpadl a pretransformoval na 4 dosti rozdílné řády. Takže zažitý a stále používaný název perloočky vlastně už neplatí. Jsou menší korýši (0,25-10 mm), jejichž tělo je zřetelně článkované. Tělo, kromě hlavy, je v dvouchlopňové skořápce, která je redukovaná jen u dravých druhů. Na hlavě je jedno složené oko. Tykadélka samic jsou menší než u samců, tykadla jsou velká a slouží k pohybu. Za hlavou je hruď a na ní 4-6 párů krátkých nožek, sloužících k výživě, dýchání a jen zřídka i k pohybu; dravé druhy si jimi přidržují kořist. Konec zadečku je změněn v postabdomen (důležitý systematický znak).
Perloočky se pohybují veslovitými údery tykadel. Žijí většinou spíše ve stojatých vodách, kde jsou součástí planktónu; najdeme je však i mezi vodními rostlinami, na dně i u hladiny vod. Živí se většinou filtrováním řas a bakterií, a to tak, že hrudní končetiny vykonávají kmitavý pohyb. U perlooček cedivých (Calyptomera) i stejnonohých (Ctenopoda) jsou nožky s filtračními hřebíky v neustálém pohybu. U perlooček dravých (Gymnomera) končetiny nejsou lupínkovité, ale článkované; články jsou kloubovitě spojené a umožňují zachycení kořisti.
Perloočky-Cladocera
1. hrotnatka průhledná - Daphnia kngispina O. F. Müll., čeleď Daphnidae. Má oválné, z boků zploštělé tělo, zakončené různě dlouhým hrotem. Je velmi variabilní, vytváří tři formy (morřy). Letní samice měří 1,2-2,8 mm, samci nejvýše 1,5 mm. Je součástí planktónu větších vod. Důležitá složka potravy ryb. Je rozšířena v palearktické oblasti. (Na obrázku je postabdomen.)
2. průsvitka vznášivá Diaphanosoma brachyu-rum (Liévin), čeleď Sididae. Má podlouhlé, vzadu téměř kolmo zakončené tělo. Druh variabilní v délce a tvaru hlavy a také ve velikosti oka. Je součástí letního planktónu rybníků a přehrad, většinou blízko povrchu. Monocyklický druh, samci se objevují v září. Důležitá složka potravy ryb. Žije v palearktické, nearktické a neotropické oblasti. (Na obrázku je znázorněn postabdomen.)
3. hrbatka jezemí - Holopedium gibberum Za ddach, čeleď Holopedidae. Chladnomilný druh, rozšířený v severních částech palearktické a nearktické oblasti. Na severu je hojnější a žije tam i v menších stojatých vodách, ve střední Evropě jen ve studených jezerech. V rybnících v současnosti už nežije, protože nesnáší vápnění; u nás ji najdeme v mírně kyselých vodách, a to na jaře a v prvních letních měsících. (Na obrázku je postabdomen.)
4. věšenka obecná - Simocephalus vetulus O. F. Müll., čeleď Daphnidae, má tělo velikosti 2-3 mm a malou hlavu. Zbarvení je žlutavé a rezavé. Žije v palearktické, nearktické a neotropické oblasti v čistších a zarostlých menších stojatých vodách, ve větších vodách v litorální (pobřežní) zóně. (Na obrázku je postabdomen.)
5. nosatíčka Obecná - Bosmina longirostris O. F. Müll., čeleď Bosminidae. Malý druh (0,25-0,63 mm) s oválným tělem, vytvářející mnoho tvarových odchylek - morf. Je součástí planktónu různých typů stojatých vod, často v ohromných masách. Letní samice kladou menší počet vajíček, obvykle 2-6. Vzhledem k silnému rozmnožování, zejména v letních měsících, má velký význam jako potrava pro malé rybky. (Na obrázku je postabdomen.)
6. trnitec vrstevnatý - Ilyocryptus sordidus (Liévin), čeleď Macrothricidae. Má velmi malou hlavu s malým okem a poměrně velký postabdomen (na obr.). Tykadla jsou krátká a silná. Žije na bahnitém dně různých typů vod. Většinou leze po dně, protože velmi špatně plave. Živí se det-ritem a při dostatku potravy se může vyskytovat ve větším množství. Pak má význam jako potrava ryb. Monocyklický druh; rozmnožuje se v letních měsících, samice kladou 2-4 vajíčka.
7. rašelinovník vrchovištní - Streblocems smi caudatus (S. Fisch.), čeleď Macrothricidae, ma drobné tělo (0,45-0,6 mm), které je nejširší uprostřed. Postabdomen je krátký (na obrázku) Význačný druh rašelinných vod. Vyskytuje se i ve vyšších polohách. Leze po dně a po předmé tech ponořených ve vodě. Monocyklický druh na konci léta se vyskytují pohlavní generace. J rozšířen v palearktické, nearktické a neotropické oblasti.
8. pilovec obrovský - Eurycercus lamellatus (0 F. Müll.), čeleď Chydoridae. Dosahuje délky az 3 mm. Žije v silně zarostlých vodách. Monocy klický druh, který se pohlavně rozmnožuje jen na podzim. Je rozšířen v palearktické, nearktické a neotropické oblasti. (Na obrázku je postabdomen.)
9. lukovka oblorepá - Alona rectangulo G, 0. Sars, čeleď Chydoridae, žije u dna silně zarostlých vod, kde plave rychlými drobnými skoky těsně nad podkladem. Vyznačuje sc značnou variabilitou rozměrů těla i biometrických znaků. Je rozšířena v palearktické, nearktické a orientální oblasti. (Na obrázku je postabdomen.)
10. bahnitka hladká - Leydigia leydtgii (Schoed.), čeleď Chydoridae. Má nápadný postabdomen (na obrázku). Žije na bahnitém dně různých typů vod. Rozmnožuje se dicyklicky, pohlavní generace se vyskytují na jaře a na podzim. Žije v palearktické, nearktické a neotropické oblasti.
11. velkoočka Slatinná - Polyphemus pediculus (L.), čeleď Polyphemidae. Na malé hlavě má poměrně velké oko. Samice měří až i,8 mm, samec je o polovinu menší. Patří mezi dravé perloočky. Žije v silně zarostlých vodách (jezerech, rybnících i řekách), ale i v drobnějších, zejména sla-tinných vodách palearktické a nearktické oblasti.
12. raménka velká - Leptodora kindtii (Focke), čeleď Leptodoridae. Patří mezi dravé perloočky. Celé tělo je přizpůsobeno k rychlému pohybu a chytání kořisti. Má štíhlé tělo a článkovaný zadeček. Žije v nižších polohách jako součást letního středního planktónu větších stojatých vod.
I 72