Zkouška – písemná, v závislosti na covid opatřeních možná změna na ústní Mgr. et Mgr. Michal Škerle Katedra občanské výchovy Dějiny kultury v systému vzdělávání —navazuje na literaturu a dějepis —poznatky z těchto předmětů prohlubuje a uvádí do širších souvislostí —dějiny kultury představují pomoc při přípravě na studium některých humanitních oborů —poskytují základní informace pro cestování po světě —prohlubují vnímání a úctu k uměleckým projevů a zvyšují vlastní sebevědomí vzdělaného člověka —my se budeme zabývat pouze evropskou kulturou Definice kultury —z latinského colere = pěstovati, vzdělávati —je výtvorem člověka a odlišuje člověka od ostatních živých bytostí —Kultura je složitý celek, zahrnující soubor vědomostí, názorů, umění, morálky, práva, obyčejů a jiných zvyků, jež člověk nabyl jako člen společnosti. (E. B. Tylor) —Kultura jako společný způsob života, tedy cítění, myšlení, chtění a konání, jehož důsledkem je společný životní styl. —Ten by nebyl možný bez společného uznávání týchž životních zásad a hodnot, které představují ucelený soubor zakládajících principů kultury. Prvky a složky kultury —Kulturní rys = určitý prvek národní kultury (abeceda, kroj) —Kulturní komplex = soubor kulturních prvků vzájemně příbuzných a logicky uspořádaných (vše co se týká krojů) —Celý soubor kulturních rysů a kulturních komplexů jednoho národa je jeho kultura —Kulturní okruh = oblast, kde určitá kultura převládá —Lidé z rozdílných kulturních okruhů mívají odlišné názory i na základní společenské věci (vztah muže a ženy). —Rozdílné kulturní okruhy a vzájemné averze mohou být v budoucnu zdrojem konfliktů. Hlavní světové velké kultury —Západní (evropský, Severní Amerika) —Konfuciánská —Japonská —Islámská (arabská, turecká, malajská) —Hinduistická —Slovansko – pravoslavná —Latinskoamreická —Africká — Dělení kultury podle různých hledisek —Z hlediska periodizačního —pravěk, starověk, středověk, novověk, moderní umění —Z hlediska geografického —Evropská, euroamerická, africká, Dálný východ,… —Z hlediska periodizačního i geografického —antické Řecko, středověká Francie,… —Světonázorová hlediska —křesťanství, islám,… —Z hlediska národnostního —česká, čínská, řecká,… Základy naší kultury —Prazáklad naší kultury byl vytvořen již ve starověku jedinečnou syntézou tří elementů: — —Řecká filozofie (úcta k rozumu a vzdělanosti) — —Římské právo (smysl pro právo a organizaci) — —Křesťanská etika (humanismus) — Funkce kultury —Kultura představuje ochranou klenbu nad lidským rodem —Každá generace přejímá kulturu té předchozí, přidává k ní svůj podíl a tím chrání fungování života v lidské společnosti —Pro jedince představuje kultura jedinou formu jeho nesmrtelnosti —Západní kultura vychází z kladného vztahu k životu a snahou žít dobře a plně Rozmnožování a propagace kultury —Rozmnožování pomocí výchovy – probíhá v rodině a škole —velmi ovlivněno prostředím – sociální determinace —předmětem výchovy je dítě —důležitou roli v propagaci hrají média —noviny —časopisy —rozhlas a televize —Internet —nositelem kultury je umění, jeho funkce je ale primárně estetická —v šíření duchovní kultury hraje velkou roli také náboženství — — Oblasti kulturního života —kulturu rozlišujeme na hmotnou (materiální) a duchovní —všechny složky duchovní kultury by měly být podřízený mravnosti (např. politická kultura) —hmotná kultura se týká i užitkových věcí —v hmotné kultuře se často věci odvíjí podle módy —je to krátkodobý estetický názor velké části lidstva na vnější formy života —v některých oblastech je však móda nežádoucí – ve vědě, politice nebo umění —Nejvyšší formou duchovní kultury je umění (cit) a věda (rozum) Estetická výchova —Je nedílnou součástí cílevědomého formování osobnosti —Estetické potřeby patří k tzv. vyšším potřebám člověka —Jejich úroveň je ukazatelem kulturní úrovně jedince a společnosti – rozvíjejí se právě a především estetickou výchovou (výtvarná, hudební, pohybová, literární) —Obsahem EV je rozvíjení a upevňování estetických vztahů člověka k přírodě, životu a umění —Cílem a smyslem EV je rozvíjet estetický cit, pěstovat potřebu styku s estetickými hodnotami , poznávat vynikající umělecká díla všech druhů, rozvíjet estetická kritéria, tříbit estetické návyky —EV se neuskutečňuje izolovaně ve formě učebního předmětu, ale v souvislosti s celým výchovně vzdělávacím procesem, zejména prostřednictvím hudební a výtvarné výchovy. —Na některých středních školách již existuje samostatný předmět dějiny kultury —Vliv na EV mají také předměty dějepis, český jazyk a literatura, cizí jazyky a jistě i občanská výchova Umění —definic je mnoho, formulace je obtížná —umění není jen to, co nalezneme v muzeích a galeriích, ale je v podstatě ve všem, co děláme k potěšení smyslů —Z teoretického hlediska můžeme o umění říci, že je: —pozoruhodným spojením duchovních a praktických tvůrčích činností člověka —základní formou poznání lidského světa —sebevyjádřením prostřednictvím určité symboliky —odrazem citu, zkušeností, touhy, cílů člověka —pamětí lidského rodu —spolutvůrcem kultury či civilizace —svědectvím o estetickém vztahu člověka ke světu —specifickou formou odrazu skutečnosti — — Funkce umění —komunikuje se světem —vytváří citový zážitek —má zdobnou funkci —je předmětem vědy a kritiky —má kulturněhistorickou funkci —v tržním hospodářství je předmětem obchodu Druhy umění —Výtvarné umění —Architektura —Sochařství —Malířství —Užité umění — —Hudební umění — —Náboženské náměty a symboly Kultura a umění v RVP ZV —RVP ZV zahrnuje vzdělávací oblast Uměni a kultura —„Umění a kultura umožňuje žákům jiné než pouze racionální poznávání světa a odráží nezastupitelnou součást lidské existence.“ —„Vzdělávání v této oblasti přináší umělecké osvojování světa, tj. osvojování s estetickým účinkem. V procesu uměleckého osvojování světa dochází k rozvíjení specifického cítění, tvořivosti, vnímavosti jedince k uměleckému dílu a jeho prostřednictvím k sobě samému i k okolnímu světu.“ —zaměření především na hudební a výtvarnou výchovu —některé kompetence, které by měl žáka získat lze vztáhnout univerzálně —pochopení umění jako specifického způsobu poznání a svébytného prostředku komunikace —chapani umění a kultury v jejich vzajemne provázanosti jako neoddělitelné součásti lidské existence —Pochopeni a poznani uměleckych hodnot v širšich sociálních a kulturních souvislostech —k tolerantnímu přístupu k různorodým kulturním hodnotám současnosti a minulosti i kulturním projevům a potřebam různorodych skupin, narodů a národností —uvědomování si sebe samého jako svobodného jedince — — — Pravěké umění —souhrnné označení pro výtvory předhistorických lovců, zemědělců a pastevců, kteří pokrývali stěny jeskyní malbami a kresbami zvěře, ryli a vyřezávali do zvířecích kostí, vytvářeli drobné sošky z různých přírodních materiálů, modelovali a zdobili keramiku, odlévali bronzové nádoby, zbraně a šperky —nejdelší a nejméně prozkoumaná prehistorická epocha ve vývoji umění —podle používaného materiálu se dělí na 3 epochy —doba kamenná (do r. 3500 př. n. l.) —doba bronzová (3500 – 1100 př. n. l.) —doba železná (1100 př. n. l. až do dneška?) —tyto etapy probíhaly v různých zeměpisných oblastech jinou dobu —Nejstarší dochované umělecké památky byly vyrobeny asi 40000 let př.n.l. —Toto období tedy označujeme za období, kdy nejspíše vzniklo umění. —V době okolo 40000 let př.n.l. předpokládáme, že přišli na území Evropy první lidé. —Předmětem umění této doby jsou sošky a jeskynní malby, které nejčastěji vyobrazují zvířata (často již vyhynulá) a lidské postavy (postavy jsou většinou ženské s výraznými ženskými prvky, které měly nejspíše co dočinění s kultem božství) —Často se vyrývalo nebo se dělaly sošky z kostí — Doba kamenná —střední paleolit (250 – 40 tis př. n. l.) —nálezy nástrojů v jeskyni Moustier ve Francii - neandrtálci —mladší paleolit (40 – 10 tis př. n. l.) —zde vzniká malířství a sochařství – homo sapiens —mezolit (10 - 7 tis př. n. l.) —neolit (7 – 3,5 tis př. n. l.) —eneolit (3,5 – 2 tis př. n. l.) — Sochařství —vzniká souběžně s malířstvím —náměty zoomorfní nebo ženské postavy (venuše) —různé materiály: hlína, kámen, kost —venuše mají společný rys ve zdůrazněných pohlavních znacích (boky, ňadra, břicho) —souvisí s kultem matky – dárkyně života, známý rodič —Věstonická venuše, Venuše z Mentoru (Francie) a další —významné jsou také rytiny v kostech —v mezolitu se začíná vyrábět keramika —v neolitu vznikají první sochy božstev, tzv. idolů Malířství —13 500 př. n. l. ve Francii výtvory v jeskyni Lascaux = Périgordská škola —15 – 10 tis př. n. l. Jeskyně La Madeilane ve Francii = Magdalénská školy —jeskyně Altamira ve španělsku —společným rysem jsou zoomorfní náměty (koně, zubři, mamuti, nosorožci), často chybí kompozice (pouhá seskupení zvířat) —motivace ke vzniku díla: lovecký kult, kult plodnosti, magie Lví muž, stáří asi 40 tisíc let (Německo – asi 200 km západně od Mnichova) Venuše z Hohle Fels, stáří min. 35 tisíc let (Německo – asi 300 km západně od Mnichova ) Nosorožec, Chauvetova jeskyně, 30-32 tisíc let př.n.l. (Jih Francie) Věstonická Venuše (27-31 tisíc let) —Soška byla nalezena 13. července 1925 v popelišti v horní části pravěkého naleziště mezi Dolními Věstonicemi a Pavlovem. —Paleolitický nález uskutečnil tým archeologa Karla Absolona. —Je 11,5 cm vysoká a v bocích 4,3 cm široká. —Použitý materiál je pravděpodobně směsí hlíny a vápence. —Soška je uložena v Moravském zemském muzeu v Brně ve sbírkách ústavu Anthropos. —Vystavována je pouze ojediněle. Malby z jeskyně Lascaux, 15 000 až 13 000 př. n. l. (Jihozápad Francie) Konec Mladého paleolitu, 10 000 př.n.l. (Předmostí u Přerova) —Jedna ze sedmi sošek ženských postav, nalezených v Předmostí u Přerova. — Sošky byly vyrobeny z mamutích kostí. Neolit – mladší doba kamenná (10 000 př.n.l. – 4 000 př.n.l.) —Stagnace umění v období konce poslední doby ledové okolo roku 10000 př.n.l. —Po stagnaci je prostor pro nové základy pro umění. —Období prvního zemědělství – i s tím souvisí mnohem lepší opracovávání kamenů. Lidé jsou schopni brousit kamenné nástroje do hladka. —Jako jeden z nástrojů se používá zdobená keramika (nádoby) – mnoho kusů se zachovalo dodnes. —Stále se objevují sošky ženských postav a jsou vyráběny šperky z různých materiálů. —Malby často zachycují obyčejný život člověka. Jeskynní malba ze Sahary, vrchol Neolitu Johanka, 4600 př.n.l. (Hluboké Mašůvky u Znojma) —Je asi 33 cm vysoká. —Představuje vrcholný příklad neolitické figurální plastiky vůbec, kvůli její realistické ztvárnění, včetně detailů obličeje. —S výrazným adoračním gestem rukou je zcela mimořádné. —Jako výrazný znak ženskosti je rozšířená pánev Hedvika, 4800 př.n.l. – 4000př.n.l. (Morava) —Tato keramická nádoba je unikátní svou velikostí a hloubkou —Je už z období konce neolitu Pozdní pravěk (doba bronzová a železná byla na území českých zemí asi v období mezi roky 0 – 400 n.l.) —Jakto? — Pro období po skočení doby kamenné je typické používání kovů a složitější uspořádání společnosti, dělba práce a rozvrstvení společnosti. Rozvoj kultury je však značně nerovnoměrný: v některých oblastech přímo navazují vyspělé starověké civilizace, jinde se rozlišují ještě klasická doba bronzová a železná. Za prehistorické je však možné označovat i kultury v místech, kde došlo k přijetí písma až ve středověku, například v souvislosti s christianizací. Pozdní pravěk – doba bronzová a železná (4000 př.n.l. – 100 n.l.) —Ke společným znakům poneolitického umění patří výrobky z kovů (měď, zlato, bronz, železo) —Výtvarně zpracované šperky a zbraně —Nové materiály ovlivnily i výzdobu stále hojně používané keramiky, která začala být tvarována pomocí hrnčířského kruhu. Plastika koně, 1 300 – 800 př. n. l. (Lovčičky, okr. Vyškov) Zlomky skleněných, plasticky zdobených náramků, pozdní doba bronzová (Oppidum Malé Hradisko) Opuková hlava z Mšeckých Žehrovic, asi 300 př.n.l. —Velmi realistická skulptura vysoká asi 25 cm —zobrazuje patrně keltského druida —Opuková hlava byla nalezena — 19. května roku 1943 —Hlava je uložena v Národním muzeu Hudba prvobytně pospolné společnosti —hudba je pokládána za bezprostřední potřebu člověka —její vývoj lze sledovat, jen pokud se dochovaly grafické značky —původně hudba dar bohů, potom teorie o odvozování z rytmu srdce —hudba (zvuky) jako dorozumívací prostředek —hrdelní zvuky, výkřiky, mlaskání až později využití perkusních nástrojů (palice, bubny….) — Architektura —dochovaly se nám pouze tzv. megalitické stavby —menhiry – neopracované kameny na výšku postavené —dolmeny – pravděpodobně obětní desky, postavené na jiných kamenech —kromlechy – balvany sestavené do kruhů (Stonehenge) — *jedná se o první státní útvar v Evropě *období 3000 – 1200 př. n. l. *Vyspělé námořnictvo, ovládali okolní oblasti, snaha dobýt Egypt neúspěšná *Vládce byl zároveň nejvyšší kněz podobně jako v orientálních despociích *Předmětem uctívání byla řada zvířat *S Krétou je spojena řada řeckých bájí (bludiště s Minotaurem *Architektura *Města nebyla opevněná, ke stavbě se používal lámaný kámen nebo cihly lepené maltou *Ulice byly dobře dlážděny *Paláce sloužili jako centrum města *byly několikapatrové, komfortní, sály a komnaty byly doplněny koupelnami s vanami a záchody s odtokovým systémem a vodovodním zařízením *v suterénu uskladněny obří nádoby na víno, olej, obilí apod. *nestavěly chrámy, paláce obsahovaly kapličky nebo oltáře *Paláce v Knossu a Faistu - objevitel Arthur Evans * *Sochařství *Rituální sošky ze slonoviny, bronzu nebo hlíny *Velká sochařská díla nevznikla * *Malířství *Malování z profilu *Nástěnné malby líčí idilické scény Knóssos Knóssos fresky: Skok přes býka Pařížanka Býčí rohy – Poseidón Idol – Kněžka s hady Disk z Faistu Théra – síň s opicemi Lineární písmo A – krétské, nerozluštěno *Objevitelem je Heinrich Schliemann *Nejdříve objevil Tróju v Malé Asii *Později vykopávky v Mykénách, které daly název celé kultuře *Kupovité mykénské hroby – nejslavnější hrobka Altreovců *Mykénská kultura zaniká vpádem dórských kmenů kolem r. 1200 př. n. l. (končí u kultura minojská) Patriarchální, luxus, zlato, lovecké nebo válečné výjevy, náboženství, od 15.stol.př.n.l. vliv Kréty kyklopské zdivo tzv. Agamemnonova maska lineární písmo B – rozluštěno ( Michael Ventris a John Chadwick, 1955) Období po zániku mykénských akropolí – dobytí Dóry zánik písma Řecko: polis první chrámy – sloupy a styly (dórský) geometrismus- vázy Mínojská civilizace, obecně předřecká hudba -málo informací – nástroje na freskách, píšťaly, dechové předpoklad: existence eposů a sboru – tzv. příležitostná lyrika (svatba, pohřeb, vítězství ve válce atd.) – zpěvný, taneční a hudební doprovod Mykéňané a Dórové – doložen epos, mýty – Orfeus, Arión (pravděpodobně 10.stol.př.n.l.) epos – aoidové, rhapsodi, lyra lyrika – sborové tance a zpěvy, syrinx, aulos *Tato oblast dala základ celé evropské umělecké kultuře *Nejstarší řecké dějiny nejsou zcela zmapovány, informace se čerpají hlavně z homérových eposů Ílias a Odyssea *Vpád Dórů byl zničující, téměř 400 let doba temna, nová éra začíná kolem r. 800. př. n. l *Achájové (původní před Dóry), Dorové (Peloponés), Ionové (Malá Asie) *Náboženství – polyteistické a antropomorfní ARCHAICKÉ OBDOBÍ kolonizace Středomoří - Hellas Megalé Dórský styl figurální keramika pokus o anatomii soch – kúros archaický úsměv hudba: epika - lyra, lyrika – píšťaly, dechové i strunné nástroje náboženské písně - sbor sochy – daidaleion, kúros, koré, archaický úsměv vývoj sochařství – natočení sochy, přísný styl přísný styl, nejoblíbenější na pevnině Apollonův chrám v Korintu přísný styl, nejoblíbenější v Řecku jednoduché žlábkování (kanelury) hlavice – echinos, abakus architráv jednoduchý kladí – metopy, triglyf tympanon - reliéf akrothérion tzv. mužský Korint – Apollonův chrám Héřin v Olympii Héřin a Athénin v Paestu (j.Itálie) později – Parthenón Diův v Olympii Černofigurová – jednodušší, poté červenofigurová aryballos, cca 640 př.n.l. hydria, cca 530 př.n.l. Červenofigurová, různé druhy váz: amfora, lékythos, krátér, peliké, stamnos atd. Stamnos, cca 480 př.n.l. Výjev z Odysseovy cesty Sochy: postupný vývoj k dokonalé anatomii Měřítko 1:7 – větší hlava (podstavec) Feidiás- monumentální chrýselefantina, Parthenón Polykleitos - uvolněný postoj, kontrapost, ponderace, chiasmus Myrón – bronz, sportovci, dynamika Práxitelés – porušení kontrapostu, první akt ženy Feidiás – chrýselefantiny, Athéna Parthenos, Zeus Olympijský Parthenón – reliéfy, sloupy římská mramorová kopie Parthenon v Texasu Polykleitos – dokonalé vyvážení sochy, klasický, božský výraz; Diadúmenos Doryforos Práxitelés Hermés s malým Dionýskem První akt ženy Afrodíté Knidská in antis – prostylos – peripteros – amfiprostylos - amfipteros – tholos poměr šířky a hloubky – počet sloupů: a + (2a + 1) Parthenón – Athény, Akropole, Iktínos a Kallikratés, výzdoba – socha, reliéf, metopy – Feidiás, oktastylos Héfaisteion v Athénách, hexastylos Paestum – jihoitalská kolonie, pův. Poseidónia - basilica Iónský řád vychází z dórského – jemnější, ženský Báze, hlavice s volutami, složité kladí i architráv Ne triglyf, metopy vcelku Iónie = pobřeží Malé Asie Athény – chrám A. Níké Chrám Artemidy v Efesu Korintský sloup – jen změna iónského stylu, hlavice = květinový koš (palmety, akant) Římský sloup– přezdobený, kombinace iónského a korintského, kompozitní Srovnání dórského, iónského a korintského sloupu Pergamský oltář Mausoleion Maják na Faru Po smri Alexandra Velikého – cca 3.-1.stol.př.n.l., obrovská říše, diadochie helenizace dobytých úzeímí, ale také opačný vliv: orientalismus, monumentalismus porušení klasické krásy: ošklivost, stáří, postižení, netvoři (např.kentauři) všednost, idyla drama – smrt, umírání (Láokoón, Umírající Gal) náznaky erotiky, lascivita portréty – busty, Řekové – idealizace x Římané – realita až naturalismus jednoduchost, ale i složitá sousoší – pyramida, jehlan Umírající Gal Láokoón *sousoší znázorňující trojského kněze Láokoónta a jeho dva syny v okamžiku, kdy je napadli mořští hadi *bylo vykopáno v Římě v únoru 1506 a brzy poté od majitele vinice odkoupeno papežem Juliem II. Ten je vystavil ve Vatikánu, kde zůstává dodnes jako exponát Vatikánských muzeí *sousoší je vytvořeno z bílého mramoru pravděpodobně řecké provenience. Sochy jsou v životní velikosti a celek je vysoký něco přes 2 metry. Dílo je poměrně dobře dochováno, i když některé části chybí (ruce, kusy hadů) a byly během 16. až 19. století doplňovány a při restaurování ve 20. století opět odebrány. *není jasná přesná datace vzniku sousoší a odhady se pohybují, že vzniklo kolem roku 100 na ostrově Rhodos *sousoší mělo již od doby svého znovunalezení velký vliv na výtvarné umění, bylo považováno za prototyp klasické krásy a trvale patří k nejznámějším a nejvíce citovaným sochám světa. Spinario Afrodité a Pan Různé techniky, vše do mokré omítky, přidané materiály – žloutek, med, vosk tzv. Pompejské styly (Pompeje, Herculaneum, Stabiae, Oplontis) – mytologie, portréty, fauna i flóra I – jednoduchý, nápodoba zdi II – architektonický – nepravá perspektiva, sloupy, architrávy III – ornamentální, ústřední prvek, zdobení, zvířata, květiny IV – fantaskní – kombinace II a III, divadelní masky, nereálná architektura tzv. fajjúmovské portréty – v Egyptě, nadvláda Římanů od 31př.n.l., do hrobů – zdi, na dřevo od cca 200 n.l. – křesťanské výjevy, katakomby, Ježíš = Dobrý pastýř Villa mysterii Villa mysterií, IV styl Dům Vettiů - Priapos E:\FOTO 2015 + ITÁLIE\FOTO MOBIL 2015\20150519_141457.jpg E:\FOTO 2017\ITÁLIE 2018\IMG_20180425_171150.jpg Fajjúmský portrét – dřevo Ježíš, Dobrý pastýř – kol 240 n.l. bicí (bubínky), strunné (např. kymbalon, kithaira, lyra) i dechové (aulos, syrinx) vždy spjaty s literárními díly – písně, sbor, drama tzv. Seikilova píseň – na stéle, nejstarší doch.píseň na světe, cca 200 př.n.l., iónské zápisy not *8. – 6. stol př. n. l dominovala na apeninském poloostrově kultura Etrusků (hlavně oblast dnešního Toskánska) *kultura Etrusků tvoří spojovací článek mezi uměním starověkého Řecka a Říma *Etruskové – neznáme jejich původ a jazyk nebyl dosud rozluštěn *zpočátku výrazně ovlivňovali římskou kulturu *v sochařství převládá realistické pojetí, typické jsou sarkofágy s postavami zemřelých na víku *Nejznámější je socha vlčice na Kapitolu (kopie) *z malířství se dochovaly malby na etruských hrobkách, které zobrazují posmrtný život Apollon z Vejí Etruská – římská vlčice *Obecně přejímali vzory řecké – sochy, architektura, hudba, literatura *sochy – realismus, naturalistické portréty *vynález oblouku – pevnější mbě osty, kopulové klenby *cement, tzv. římský beton – přidány kusy tufu, pevnější *praktický urbanismus – pohodlné domy, kanalizace, cesty, silnice, vodovody, hypokaustum; palác = Palatium *vítězné oblouky, vítězné sloupy, amfiteátry, cirky, basiliky, kopule - Pantheon *v hudbě nepřinesli nic nového, nedochovaly se ani žádné prameny * Pantheon Lázně – Hadrianova vila (Tivoli) F:\ITÁLIE, ŘÍM - FOTO\28 Hadriánova villa - Velké lázně.jpg Kolosseum socha Marka Aurelia F:\ITÁLIE, ŘÍM - FOTO\Koloseum upr.jpg E:\FOTO 2015 + ITÁLIE\FOTO MOBIL 2015\20150517_115406.jpg Titův oblouk – menora Forum Romanum E:\FOTO 2015 + ITÁLIE\FOTO MOBIL 2015\aMENORA-TITUV OBLOUK.jpg E:\FOTO 2015 + ITÁLIE\FOTO MOBIL 2015\20150517_110118.jpg Konstantinův oblouk Traianův sloup vodovod Pont Du Gard Augustus z Primaporty C:\Users\Zastupitel\Desktop\PedF MU\Dějiny kultury\Dějiny umění\Capua\P1010305.JPG —svébytný kulturní styl křesťanstva západní, střední a jižní Evropy —od 11. do 13. století —východní Evropa ovlivněna Byzancí —navazuje na antickou kulturu, především na kulturu starověkého Říma (Roma – románský) + germánské a slovanské prvky + vliv křesťanství —výhradním nositelem románské kultury byla církev —důležitá byla úloha mnišských řádů - benediktíni, premonstráti, cisterciáci —šlechta se o umění a kulturu výrazněji zajímá až koncem raného středověku —zpočátku však pouze kultura denního života – bydlení, odívání —centra: Itálie, jižní Francie, Španělsko, Německo —odtud se šíří do ostatní Evropy —oproti antice však pokles celkové úrovně vzdělanosti základní chronologizace —Období pozdní antiky – 3. – 6. stol. n. l. —Rané románské umění – 7. – 9. stol. n. l. —Vrcholné románské umění – 10. – 12. stol. n. l. —Byzantské umění – cca 5. – 12. stol. n. l. — — Vlivy —klasické antické umění – technika, styl, řemeslná dovednost, materiály —germánská kultura – nová mytologie, jiná technika, jiný účel, technika —křesťanství – převládající hlavní téma —od cca 7.stol. n.l. částečný vliv arabské kultury (Pyrenejský poloostrov) — — — Rané křesťanské umění —Bible; kříž; Ježíš – Dobrý pastýř —výjevy ze života apoštolů, Ježíše, zázraky —katakomby, fresky, mozaiky, obrazy na dřevě —hudba – mše, lyrika —není nová architektura – později přejímání z antiky (např. basilica, Pantheon) — symboly —palma – vítězství nad smrtí —oliva, olivová ratolest – mír —kotva – naděje, víra v Boha —páv – nesmrtelnost, krása nebes —ryba – zkratka řeckého slova – akronym ICQUS ichthys = Iésos Christos Theú (h)Yios = Ježíš Kristus Boží Syn —beránek – Starý zákon, oběť beránka = Ježíš oběť Bohu —ovečka – duše, křesťan sám, Ježíš jako Pastýř —Oranti – prosebníci, modlící se křesťané malířství —desková – počátky, Toskánsko - Pisano —knižní malba – iluminace, zlato —fresky a mozaiky —Ježíš – Dobrý pastýř Guinta Pisano – Ukřižování - Bologna Vyšehradský kodex - Praha Vyšehradský kodex - Praha; Guinta Pisano – Ukřižování –Bologna —Madona s Ježíškem – katakomby, Řím —MOZAIKY– především Ravenna, ale i katakomby v Římě —později (po roce 313) – výzdoba prvních kostelů — —Ravenna Zvěstování; mírové výjevy, zvířata — mauzoleum Gally Placidie — - baptisterium v Ravenně - kupole —nejdokonalejší původní mozaika – Řím, 5.stol., Sta Pudenziana; propojení antické stavby a křesťanského námětu Románská architektura —stavebním materiálem bylo nejdříve dřevo, později kámen, který byl spojován maltou —stavěly se stabilní masivní kamenné stavby, které sloužily i jako ochrana v nebezpečí —působí těžkopádným dojmem —vnitřní prostory překlenuty křížovou klenbou, která se opírá o dva oblouky, nesena silnými sloupy s bohatě zdobenými hlavicemi —vchod byl bohatě zdobený půlkruhový oblouk – portál —úzká okna s půlkruhovým obloukem Znaky předrománské a románské architektury —rozvoj vzorů antiky: basilica – jiný účel, více lodí, oltář – kněžiště - východ —kupole, tholový – rondelový tvar (baptisteria), apsidy (polokruhové niky, koncha = mušle – střecha) — rotunda – jiný účel (pův. hrobky), valená klenba: obyčejná, křížová —nelomený půlkruhový oblouk —civilní: hrady, hradby, padací mosty, příkopy; —materiál – kámen, cihly, malta; dřevo —portály – zdobené; interiér – krb, louče, truhla Církevní stavby - baziliky a rotundy —Rotunda - jednoduchá stavba kruhového půdorysu s kuželovitou střechou — - známá již ve starověku (Římany užívaná především jako hrobka) — - křesťané - stavba na významných místech pro víru — - často mívá apsidy – půlkruhová nika, kde býval umístěn oltář — rotunda Cibulk Bazilika —typ podélného kostela —půdorys kříže, obdélníková stavba —vnitřní prostor podélně rozčleněn sloupořadím do tří i více lodí — původně - tržiště nebo soudní budova. — součástí stavby věže — Tismice - průčelí románské baziliky baz baptisterium v Ravenně —chrám Sv. Apollinaře v Ravenně – vliv byzantského umění románská architektura u nás Rotunda sv. Jiří na Řípu Rotunda sv. Kateřiny ve Znojmě Rotunda sv. Martina na Vyšehradě Kostel sv. Petra v Poříčí na Sázavě Model benediktínského kláštera v Davli rotunda Sv. Jiří na Řípu, rotunda Sv. Kateřiny ve Znojmě, rotunda sv. Martina na Vyšehradě, kostel Sv. Petra v Poříčí na Sázavě, model benediktinského kláštera v Davli Hrad Landštejn v jižních Čechách (má románské jádro) Bazilika Sv. Prokopa – Třebíč, kostel Sv. Jakuba St. – Kutná Hora, hrad Landštejn v jižních Čechách Bazilika svatého Prokopa v Třebíči https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/d/de/Leteck%C3%BD_pohled_na_are%C3%A1l_t%C5%99eb%C3% AD%C4%8Dsk%C3%A9ho_z%C3%A1mku_crop2.jpg románské stavby v evropě Zvonice - Pisa S.Sisto v Pise S. Zeno ve Veroně S. Miniato - Florencie Itálie: zvonice - Pisa; S.Sisto v Pise; S. Zeno ve Veroně; S. Miniato - Florencie Francie: klášter v Conques; katedrála v Angouleme; zbytky kláštera v Cluny; bazilika v Orcival Francie: klášter v Conques; katedrála v Angouleme; zbytky kláštera v Cluny; bazilika v Orcival Německo: kostel Sv. Michala v Hildesheimu; Sv. Martin z Tours a Štěpán v Mohuči; katedrála ve Špýru; Dóm Sv. Petra v Trevíru Německo: kostel Sv. Michala v Hildesheimu; Sv. Martin z Tours a Štěpán v Mohuči; katedrála ve Špýru; Dóm Sv. Petra v Trevíru Španělsko: Santiago de Compostela; klášter Santa Maria de Ripoll; Španělsko: Santiago de Compostela; klášter Santa Maria de Ripoll; Anglie = Normanská architektura: katedrála v Peterborough; Castle Ludlow; katedrála v Southwell; katedrála v Leominstru Anglie = Normanská architektura: katedrála v Peterborough; Castle Ludlow; katedrála v Southwell; katedrála v Leominstru Polsko: Sv. Ondřej v Krakově; Maďarsko: opatský chrám v Jáku Polsko: Sv. Ondřej v Krakově; Maďarsko: opatský chrám v Jáku Irsko: katedrála Clonfert; Nun´s Chapel v Clonmacnoise; klášter v Aghadoe Irsko: katedrála Clonfert; Nun´s Chapel v Clonmacnoise; klášter v Aghadoe církevní památky – rukopisy bible, relikviáře plastika, reliéfy —nejsou sochy jako takové; reliéfy – sarkofágy, náhrobky —sarkofág Iunia Bassa – Řím, 4.stol., Vatikánská muzea —orientální vlivy – zvl. syrské; květiny —Antiochie – helenistická sochařská škola —slonovinový stolec pro biskupa, Ravenna — románsko – keltské a germánské umění —Vizigóti (západní) – Španělsko —Ostrogóti – Panonie, pak Itálie —Langobardi – sev. Itálie —Frankové, Burgundi – Galie – Francie —Vikingové – Skandinávie, ale i Anglie —Anglové, Sasové – sev. pevninská Evropa, Anglie —Keltové – Britové (od 6.stol. vyháněni), Irové, Keltiberové (Španělsko) —předkřesťanské, barbarské umění – germánská mytologie, zbraně, spony, zlato, drahokamy (granáty, almandiny, smaragdy, perleť) —toto pak vliv na jejich zpracování románského umění, vliv i byzance —Vizigóti – Guarrazarský poklad (Toledo); 7. – 8. stol. —Langobardská koruna, zdobení helmy, Agilulfův kříž – obojí 6.stol. Byzantské umění —396 n.l. rozdělení římské říše na západní a východní část —východ = Byzantská říše: hl. město Konstantinopolis – Byzantion – Istanbul – Cařihrad —ortodoxní katolicismus, ikony, ikonoklasmus (8.stol., muslimové, Židé, Lev III.) —později vliv orientu, muslimský – ničení památek, zakrývání, částečné splývání —Hagia Sofia – chrám Boží moudrosti — Hagia Sofia – Konstantinopolis (Istambul) — Hagia Sofia – interiér poničený muslimskými zásahy; model původního tvaru Hagia Sofia – interiér poničený muslimskými zásahy, nyní také památky; model původního tvaru —cisterna Jerebatan v Istanbulu – jedna z nejstarších doch. byz. staveb, 336 sloupů —chrám sv. Ireny – Istanbul – součást Topcapy paláce —chrám Sv. Apoštolů v Athénách – jiná technika stavby: sřtídání cihel a kamenných kvádrů (cihly – Konstantinopolis) —Chrám Sv. Marka v Benátkách – vliv byzantského umění —po 1204 – dobytí křižáky – ukraden z Konstantinopole poklad —zlato a emajly – klenotnice ve Sv. Markovi — — —Mozaiky v Konstantinopoli —IKONY — —kronika Jana Skylitzesa – popis vlivu byzantského dvora na politiku a umění ruské, bulharské, italské, ale i moravské – vyslání Konstantina a Metodeje —zde: první dobývání Konstantinopole muslimy (717) —využití vědy – tzv. řecký oheň — Hudba —raně křesťanská – jednohlas (do 10.stol.) —Hilarius z Poitiers (4.stol.) – řecké vzory —Ambrosius Milánský – antická hudba, zpěvná —Gregorius Magnus – Řehoř Veliký (7.stol.) – profesionalizace liturgické hudby; tzv. gregoriánský chorál —Hospodine, pomiluj ny https://www.youtube.com/watch?v=JsOy_MP8TAk —Svatováclavský chorál https://www.youtube.com/watch?v=ru_YE-SAVTU —vícehlas – 11.- 12.stol.; ars antiqua —světská - Carmina burana (9., 10.stol.), trubadúři, minnesengři —https://www.youtube.com/watch?v=NPDCsi1mbhE (Tempus iocundum) —nečerpá z antiky jako románská kultura, ale vystihuje princip křesťanského chápání světa —uplatňuje se princip, že vše dílem Boha —období vrcholného středověku, 12. – 16. století —název mylně vychází ze spojení s barbarským kmenem Gótů (posměšné označení renesančními umělci) —vznik ve Francii —představuje závěrečnou vývojovou fázi středověkého umění Architektura —představuje doklad moci a bohatství církve, složitá a bohatá symbolika —znaky: —křížová klenba —lomený oblouk (zakončení oken, dveří, portálů) – symbol sepjatých rukou k modlitbě —slabé zdi – snaha o odhmotnění stavby a lehkost – proto použitý složitý systém pilířů a oblouků —princip vertikalismu – vysoké stavby – cesta k Bohu —důležitý opěrný systém (pilíře, oblouky) —stavebním materiálem byl neomítnutý kámen nebo cihly — Gotické klenby – využívali se zejména klenby s nosnými žebry, čímž došlo k odlehčení výplní a následně celé soustavy. Později byly vyvinuty další typy kleneb – hvězdová a síťová. Tam, kde podpory nestáli proti sobě, mohla být použita klenba obkročná. Pomocí obkročné klenby mohl být zaklenut prostor prakticky libovolného polygonálního tvaru. V období pozdní gotiky byly využity ještě odvážnější klenby – vějířové, kroužené a sklípkové. Křížová klenba Žebrová klenba Druhy staveb —stavby: —církevní – kláštery, kostely —světské – hrady, měšťanské domy, radnice, tržnice, kamenné mosty, hradby, hrázděná lidová architektura —typická stavba – katedrála (jiný název dóm) —nový typ městského kostela —má více lodí a ochoz kolem oltáře —bohatě zdobený portál, nad ním rosetové okno —Katedrála sv. Víta v Praze, Chrám sv. Barbory v Kutné Hoře, … Hrázděné zdivo = cihlové zdivo vyplňující dřevěnou konstrukci stěny V tomto období dochází i na našem území k rozvoji stavitelství hradů. Hrad je sídlo místní správy i sídlem, třeba dočasným, panovníka. Součástí jsou proto silné hradby a obranné i obytné věže. Obrázek představuje základní typ gotického hradu, jakým je například Kašperk v Jižních Čechách. Forma a funkce měšťanských domů se po mnoho staletí neměnila. Byla místem života rodiny i její ekonomické aktivity. V přízemí gotických i renesančních domů se nacházel velký, relativně přístupný, sál, tzv. mázhaus, který složil k provozu obchodu, řemesla, také k ubytování čeledě, či ustájení povozů. Tomu byly uzpůsobeny i široké vjezdy do domů, často skryté v podloubí. Na mázhaus často navazoval průjezd až do zadních, hospodářských, traktů domů, především v menších městech. Bohaté domy se vyznačovaly kamenickou výzdobou, fiálkami, kraby a sochami. —Vitráže - velká okna z barevného skla; — —Rozeta – kruhové okno ve tvaru růže; — —Chrlič – na odvod vody, tvar oblud a nestvůr. — —Fiály – malé, ozdobné věžičky Katedrála Saint – Denis v Paříži Jedna z nejstarších gotických staveb Promíchání románských a gotických prvků Mezi nejznámější katedrály patří Notre – Dame v Paříži [USEMAP] Katedrála Notre-Dame v Chartres Jedna z největších gotických katedrál Katedrála Notre-Dame v Remeši Korunovace francouzských králů Katedrála Notre-Dame ve Štrasburku Katedrála svatého Petra v Kolíně nad Rýnem Inspirace francouzskými katedrálami, jediná klasická katedrála v Německu Stavěla se 600 let, dokončena až v 19. stol Katedrála svatého Štěpána ve Vídni Kazatelna od Antonína Pilgrama Katedrála Narození Panny Marie v Miláně 136 věžiček a přes 2000 soch Katedrála v Salisbury (jižní Anglie) Gotika v českých zemích —Raná gotika se rozvíjela hlavně za vlády Přemysla Otakara II. —Výstavba Starého Města pražského —Stavba hradů: Zvíkov, Buchlov, Bezděz —Výstavba gotických měst – České Budějovice, Litomyšl,… —Z této doby také pochází nejstarší dochovaný český kamenný most v Písku —Vrcholná gotika pak především za vlády Lucemburků —Za vlády Karla IV se české země dostávají do popředí evropské umělecké tvorby!!!! —Založení Nového Města pražského —Karlova univerzita r. 1348 Kamenný most v Písku Bezděz Zvíkov Buchlov Katedrála svatého Víta Stavitelé: Matyáš z Arrasu Petr Parléř Karlštejn Gotika v českých zemích —Období pozdní gotiky se u nás začíná projevovat v druhé polovině 14. století a největšího rozkvětu dosahuje za vlády Vladislava II. Jagelonského. Pozdní gotika přetrvává až do třicátých let 16. století. Představiteli pozdní gotiky jsou Benedikt Rejt či Matěj Rejsek z Prostějova. —Architektura je vznešenější, štíhlejší a odvážnější. Proměňuje se i tvarosloví a používají se tvarově složitější plaménkové kružby a kroužené klenby. Nejznámějším příkladem kroužené klenby je Vladislavský sál na pražském hradě (1490 – 1502), který vznikl pod vedením architekta Benedikta Rejta. Sál je již jakýmsi přechodem mezi pozdní gotikou a renesancí (sdružená okna, sgrafitová výzdoba vnější fasády). Na počátku 16. století se u nás začíná čím dál více uplatňovat renesance. —Významné památky: Chrám svaté Barbory v Kutné Hoře, Vladislavský sál, portál Staré radnice – Brno, kostel Nanebevzetí Panny Marie – Rožmberk nad Vltavou Vladislavský sál Chrám sv. Barbory v Kutné Hoře (UNESCO) Stará radnice v Brně Portál od Antonína Pilgrama Sochařství —rozvíjelo se především v prostředí katedrál —Převládají náboženské motivy —rozšířeno řezbářství, sochy zdobené barvami (polychromie) —sochy vystupují ze zdi – zdobí portály, kašny, chrámy —nadpozemsky krásná tvář s individuálními rysy – odraz radosti nebo utrpení —nejčastěji Panna Maria s malým Ježíškem (madona) nebo Kristovým tělem snímaným z kříže (pieta) — Gotické sochy —madony (Marie s malým Ježíškem) —piety (Marie s mrtvým JK) Malířství —častá malba na sklo —knižní malby ručně psaných knih – miniatury, iniciály —náboženský tématika, výjevy z bible —malba na dřevěné desky Deskové obrazy —např. Mistr Theodorik (kaple sv. Kříže na Karlštejně) Kaple sv. Kříže na Karlštejně Iluminace v rukopisech — Hudba v období gotiky Hudba v gotickém stylu vznikla na území Francie a zařazujeme ji do období 12.–14. stol (v Čechách 15. stol.). Jedná se o období, kdy byly podnikány křížové výpravy do Orientu Kontakt s Orientem se pak projevil značně i v hudbě, převážně ve složce instrumentální. Nové nástroje, na které se hrálo, byly hlavně arabského původu. Jednalo se o alud (lauda = loutna), zurna (= šalmaj - plátkový nástroj), dále pak různé typy fléten, bicích a strunných nástrojů. Oblíbená byla například daidra (= tamburína s plíšky), rybebky (= housle), rebce (= housličky) a al rebab (= arabské housličky které jsou potaženy kůží) —renesance je univerzální směr —jedna z nejvýznamnějších epoch společenského a duchovního vývoje evropských zemí —sepětí s politickým a ekonomickým vzestupem —vzniká ve 14. století (u nás od konce 15. stol.) —vzniká po první krizi středověké společnosti —spolu s reformací je východiskem k vytváření novověké moderní evropské společnosti a kultury a nového způsobu života —s renesanci úzce spjat pojem HUMANISMUS — Hlavní rozdíly proti gotice —obrat k člověku = antropocentrismus —lidé začali myslet více na sebe než na Boha —první odcizení se člověka Bohu —pokles víry a únik k pozemským radostem a slastem —důraz na prioritu pozemského života —světský ráz - kultura sebevědomého a podnikavého měšťanstva a měst (místo gotické rytířské kultury) —později ale renesance přejímána i církví a aristokracií —rozvoj literatury a věd o člověku a přírodě — církev a šlechta jsou hlavní objednavatelé děl renesančních umělců Předpoklady vzniku renesance —rozvoj řemeslné výroby a obchodu spolu se vznikem nových manufaktur narušují strukturu středověké společnosti —velké zámořské objevy —prudký rozvoj poznání – kritický pohled na svět —stoupá úroveň obecné vzdělanosti —rozvoj univerzit —studium dosud neznámých (zapomenutých) děl (antika) —rozvoj vědy – hl. Koperníkův objev heliocentrické soustavy - mezník vědy a myšlení —ztráta výsadního postavení církve —růst významu měšťanstva (usiluje o politickou moc) K samotnému pojmu renesance —inspirace a vzory v antické kultuře —návrat k ní (z latiny = znovuzrození) —pečlivé studium historie římské říše, literatury, vědy a filozofie —zájem o klasickou latinu a řečtinu —opisy, napodobování a překlady klasických řeckých básníků a filozofů —velký vliv římské architektury —ve snaze o srozumitelnost psali vzdělanci jazykem, kterým hovořili lidé – vznik národních jazyků (italština) —antropocentrismus = člověk v centru úvah o světě —požadavek vzdělanosti a společenské aktivity —sebedůvěra, sebevědomí, ctižádost = období silných osobností — —HUMANISMUS —myšlenkový výraz renesanční doby —důraz na přirozené lidské vlastnosti a schopnosti —církevní autorita nahrazována autoritami antických názorů —mládež vychovávána v duchu kalokagathie —humanisté považovali člověka za důstojnou bytost s lidskými hodnotami —k masovému šíření vzdělanosti je klíčový vynález knihtisku (Johan Gutenberg, kolem r. 1450) —první vytištěná kniha byla Bible —vznikají knihy pro poučení i zábavu —rozvíjí se mezinárodní obchod s knihami —zlevnění a dostupnost knih Itálie —největší působnost odkazu antiky —odtud šíření renesance do ostatních zemí Evropy —Itálie byla rozdrobenou zemí na mnoho států – snaha o její sjednocení podle vzoru římské říše —zrod renesance hlavně ve městech Milán a Florencie Manýrismus —Doba pozdní renesance —Odráží se v něm krize renesance —Usiloval o rafinovanost —Osamostatnily se jednotlivé obory malby (krajinomalba..) —Používají se zářivé barvy, nepřirozené náměty —Kresba se stala samostatným oborem —Za otce manýrismu je pokládán Michelangelo Buonarotti — Renesanční architektura —antické vzory —ohled na člověka – příjemné a pohodlné bydlení —převaha světských staveb —místo gotické vertikály naopak zdůrazněna horizontála —kamenné kvádry nebo cihly jsou omítnuty —stěny staveb souměrně členěny vodorovnými římsami a svislými sloupy (obliba jónských sloupů) —oblouk půlkruhový nebo oválný (místo žebrové klenby) —okna většinou pravoúhlá, často zakončená obloukem —patra vždy oddělena římsami (horní římsa často přečnívá) —základními tvary jsou čtverec, obdélník, krychle —stavba často spojena se zahradou —fasády zdobeny rustikou —(obklad neotesanými kameny) —nebo sgrafity (dvouvrstvá omítka) —tzv. renesanční balustry (kuželky), jejich řetězením vzniká balustráda — — — — — —trámové nebo kazetové stropy, vytápění kachlovými kamny, malovaný nábytek, postele s nebesy, vyřezávané stoly, cínové nádobí —obrazy, knihovny, sbírky uměleckých děl Typické stavby —Zámek —novověké sídlo šlechty (místo hradu) —přepych a pohodlí —čtverhran uprostřed s dvorem —bývá uprostřed panství —Pevnost —v místech ohrožení, reakce na nové zbraně —Palác —obdoba zámku, ale v měšťanském prostředí —Měšťanské domy — Špitál neviňátek (sirotčinec) – Florencie, první renesanční stavba Medicejský palác - Florencie Bazilika svatého Petra - Vatikán Letohrádek královny Anny na Pražském hradě Schwarzenberský palác Litomyšl - zámek Telč – Náměstí Zachariáše z Hradce Sochařství —antické vzory, řemeslná dokonalost —co nejvěrnější zobrazení krásy lidského těla, smysl pro vyváženost a soulad proporcí —materiál: mramor, bronz, dřevo —skvostné náhrobky významných osobností —zdobení reliéfů na průčelích zámků Malířství —úsilí o realismus (x gotické symbolice) —realistické vidění člověka a přírody —znovu objevení přirozenosti a půvabu nahoty (akt) —techniky: fresky (malba na čerstvé omítce), desková malba, knižní malba, olejomalby, dřevořez —formální dokonalost – snaha o přesné zobrazení pohybu lidského těla —při zobrazování tváří snaha o zachycení individuálních rysů (odlišné od antiky) —oblíbené žánry – portrét a davové scény Leonardo da Vinci (1452 - 1519) —nejuniverzálnější osobnost —sochař, malíř, architekt, vynálezce, přírodovědec —sám prováděl pitvy – znalost lidského těla —obrazy: Mona Lisa, Dáma s hranostajem, Poslední večeře páně — — Nachází se v refektáři dominikánského kláštera u milánského kostela Santa Maria delle Grazie Raffael Santi (1483 - 1520) —malíř, architekt —řídil antické vykopávky —autor svatopetrského dómu —Sixtinská madona —freska Athénská škola —další slavné fresky ve vatikánských místnostech — Sixtinská madona v obrazárně v drážďanském Zwingeru Athénská škola Michelangelo Buonarottoti (1475 - 1564) —opět všestranný umělec – malíř, sochař, architekt —podílel se na stavbě chrámu sv. Petra —sochy: Mojžíš, Pieta, David —výzdoba Sixtinské kaple – fresky Poslední soud a Stvoření světa — — David Sixtinská kaple, Vatikán 1508-1512 •první pole, která maloval mají velmi drobné postavy a jdou zespod špatně vidět – špatně si zvolil měřítko •další pole jsou už malovány jinak Poslední soud, Sixtinská kaple 1534-1541 •postavy původně namalované nahé •přemalováno, ale až po smrti Michelangela, za života by si to nikdo nedovolil – úcta •terribilita – děsivost – expresivní vyjádření Hudba —Polyfonie (mnohohlasý zpěv) s nástroji —Církevní hudba se stává pro křesťany příliš složitá —Nástroje klávesové, dechové, loutna, viola — HUDBA —V duchu těchto historických událostí se vyvíjela i česká hudba. 15. století je ve znamení husitských bojovných a náboženských písní. Dochovaly se v tzv. Jistebnickém kancionálu. — HUDBA —Nejznámější je píseň Ktož jsú boží bojovníci, vytříbená a úderná píseň, provázející „boží bojovníky“ nejen v husitských taženích ale i později, třeba ve válkách proti Turkům. — —https://www.youtube.com/watch?v=elskCac9wSI — — HUDBA —Významným autorem husitských písní byl kněz Jan Čapek. Texty písní v Jistebnickém kancionálu jsou nejčastěji překlady latinského chorálu do staročeštiny, menší část tvoří nově vytvořené zpěvy. Mešní obřady byly vedeny v češtině a věřící se na nich aktivně podíleli. HUDBA —Vyspělá polyfonie se u nás objevuje až v 2. polovině 16. století. Doba vlády Rudolfa II. přála umění a císař bydlel v Praze. To z města i království učinilo politické i kulturní centrum říše — HUDBA —Vysoké úrovně dosahovala díla skladatelů císařské kapely na Pražském hradě. Nejvýznamnějším byl Jacob Handl-Gallus, který ve stylu benátské školy komponoval mše, moteta a madrigaly. Kapelu vedl tehdy (zpráva je z roku 1594) Philippe de Monte a tvořilo ji 28 zpěváků, 7 instrumentalistů a 27 dvorních trubačů HUDBA —Velmi cenná je tvorba českého šlechtice a humanisty Kryštofa Haranta z Polžic. Byl to mimořádně nadaný člověk s mnoha zájmy. Cestoval, pracoval v dvorských úřadech, zabýval se sportem a uměním. A také politikou. Skončil svůj život na popravišti na Staroměstském náměstí roku 1621. HUDBA —Nám se po něm dochovala pětihlasá Missa super Dolorosi martir, šestihlasé moteto, jedna čtyřhlasá píseň a několik torz. Tato díla prozrazují mimořádný talent a technickou dovednost —https://www.youtube.com/watch?v=ywek7bZqQeU —https://www.youtube.com/watch?v=Vn1ZjQykanM —vznik v 16. století v katolické Itálii, rozšíření v 17. a 18. stol. po celé Evropě —proniklo do všech uměleckých a životních projevů – je to poslední univerzální jednotný styl celé Evropy —je protipólem světské racionální renesance —nejasný původ slova, zřejmě z portugalštiny – barroco = velká perla nepravidelného tvaru —sice je spojováno s bojem proti reformaci, ale zasáhlo i protestantské státy v Evropě —jako první evropský sloh zasáhlo i do španělských a portugalských kolonií v Americe —v baroku se odráží změny v hospodářství, politice i citovém rozrušení po dlouhé třicetileté válce —návrat k víře, pokoře, odevzdanosti —vliv nejistoty, pocitu marnosti, pomíjivosti pozemského života a bezmocnosti člověka —duchovní kořeny baroka jsou spojeny nejen s uměním, ale je to životní pocit, názor, filozofie —snaha nalézt něco tušeného, věčného, absolutního, na hranici lidského a reálného, nalézající Boha Znaky baroka —důraz na cit, šíření mariánského kultu —odvrácení od přírody a zaměření k vlastnímu nitru, mysticismus, duchovnost —monumentálnost až okázalost —dramatičnost, používání kontrastu (dobro x zlo) —naturalistická konkrétnost (obrazy mučení Krista) —oblé linie —osovost – souměrnost (zaslepená okna) —urbanistický cit – kompozice staveb do prostoru —úprava okolí – parky Architektura —převaha církevních staveb - kostely, chrámy —paláce, zámky, domy —stavby citlivě dotvářejí krajinu —tradiční stavební prvky, ale nové tvary —bohatě zdobené pilíře —kroucené sloupky —pilastry, balkony, kopule —sloupy často bez nosné funkce, ale jen ozdobné, někdy nahrazeny sochami lidí či zvířat nesoucí portál nebo balkon —přísná symetrie monumentálních staveb —složité konstrukce, oválný prostor, elipsovitý půdorys — —Poutní kostel Svatého Jana Nepomuckého na Zelené Hoře —-Jan Blažej Santini-Aichel — —Praha – Chrám sv. Mikuláše – Kryštof a Kilián Ignác Dienzenhoferové zelenahora11_b.jpg 6.jpg Baroko v okolí Brna —Zámek Vranov nad Dyjí – Jan Bernard Fischer von Erlach — —Zámek Milotice - Josef Emanuel Fischer von Erlach — vranov.jpg milotice.jpg Barokní památky v brně —Zelný trh - Kašna Parnas — - Johann Bernhard Fischer von Erlach —Kostel svatých Janů, Minoritská ulice 450px-Kašna_Parnas_(Brno)_(6033).jpg 800px-Brno,_kostel_(10).jpg —Kostel sv. Tomáše – —Moravské náměstí —Morový sloup – —Náměstí svobody Brno_-_Kostel_sv._Tomáše,_místodžitelský_palác_a_alegorická_postava_spravedlnosti.jpg Morový_sloup_na_brněnském_náměstí_Svobody_od_východu.jpg Selské baroko – obec Holašovice —Jihočeské vesnice – průčelí statků, jejichž střed vytváří brána vjezdu do dvora se štítem a dvěma bočními brankami —Kapličky, boží muka, sochy ve skupinách starých stromů — Uplatnil se převážně v jižních Čechách během 19. století. I když vychází z klasicistní a barokní architektury, jedná se o naprosto svébytný sloh. Objevuje se v době, kdy skutečné baroko bylo už minulostí. Nejstarší památky selského baroka pocházejí z 20. let 19. století, vrchol byl asi v 60. letech. Sochařství —sochy v dramatickém pohybu, mystickém vzrušení —vnitřní napětí – vyjadřují duševní stav (smutek, bolest, utrpení, radost, blaženost) —tváře prozrazují zanícenost —nadživotní velikosti, strnulý postoj, křečovitost, patetická gesta, stav extáze —rozevláté záhyby roucha, přiléhající šat k tělu —většinou svatí nebo mučedníci SOCHAŘSTVÍ —Kuks – Matyáš Bernard Braun —Karlův most – Sv. Vojtěch —– F. M. Brokoff 1 (50)-Kuks-Matthias Bernard Braun´s statues-Virtues and Vices.JPG Charles_Bridge_St_Adalbert.jpg Malířství —převaha náboženské tématiky —technika šerosvitu —využívání kontrastu světla a stínu jejich přechodů —tzv. temnosvit – barokní využití šerosvitu —obraz ponořen do tmy, ale exponovaná místa až nepřirozeně osvětlena —nové žánry – krajinomalba, výjevy z denního života, lovecké scény, zátiší — MALÍŘSTVÍ — Karel Škréta – Autoportrét —Karel Škréta - Paris a Helena skreta_autoportret.JPG 483px-Karel_Škréta_-_Paris_a_Helena.jpg Petr Brandl: Simeon s JežÃÅ¡kem, okolo 1730 Petr Brandl - Simeon s Ježíškem Hudba —Církevní díla – díla dojímavá, vyvolávající bázeň a pokoru —Harmonicko-melodické hudební myšlení —Nově vznikající nástroje klávesové – klavichord, cembalo —Vzniká opera, árie, oratoria Johann Sebastian Bach —Braniborské koncerty —Dobře temperovaný klavír —Mše h moll —Air žhttps://www.youtube.com/watch?v=GMkmQlfOJDk — Antonio Vivaldi —Čtvero ročních dob —https://www.youtube.com/watch?v=GRxofEmo3HA — Georg Friedrich Händel —Oratoria: Mesíáš, Saul… — — Adam Michna z Otradovic —Česká mariánská muzika —https://www.youtube.com/watch?v=urTSuTCpN9w – Chtíc aby spal —Loutna česká —https://www.youtube.com/watch?v=f9nlMXEiaZ8 —Svatoroční muzika — —Pavel Vejvanovský —Instrumentální hudba —Kroměřížská kapela olomouckého biskupa —František Václav Míča —Kapela hraběte Questenberka v Jaroměřicích —První česká opera O původu Jaroměřic —z latiny classicus = vynikající, vzorový —vznik ve Francii v 17. století, hlavně za vlády Ludvíka XIV. —rozšíření do celého světa na konci 18. a počátku 19. stol —vznik v souvislosti s novým zájmem o studium antiky v souvislosti s vykopávkami v Pompejích a Herkulaneu —orientace na antické umění s ideály racionality a harmonie (odpor k baroku) —antika brána jako věčný vzor umění a dokonalosti —poslední fáze klasicismu se nazývá empír a je spojena s vládou císaře Napoleona I. ve Francii —klasicismus se prosadil především v západní a jižní Evropě, jeho vliv však můžeme najít též ve Spojených státech amerických — Doba klasicismu —politické a společenské změny, upevňuje se národní uvědomění, racionalismus vytlačuje náboženské myšlení a církev z monopolního postavení —mohutný nástup kapitalismu, průmyslové výroby —vynálezy se zdokonalovaly (parní stroj a železnice, vznik fotografie, filmu) —základy vědeckých společností - objevy pro praktické cíle (baterie, elektromagnet, elektromotor, telegraf, …) —rozvoj oborů: organická chemie, botanika, historické vědy, jazykověda — Znaky klasicismu —orientace především na architekturu —projevuje se právě také v podobě interiérů, užitném umění, módě —vyznačuje se střízlivostí a účelností, pravoúhlé konstrukce, harmonická kompozice —jednotné principy, pevný řád, rozumová kázeň —krása je v pravdě a v obrazu přírody —nábytek —nohy nábytku podobné dórským sloupům —má často kubistické tvary —čalounění s květinovými vzory, bílá barva doplněna zlatou —Empír = součást klasicismu, impérium = říše, inspirace hlavně římským císařstvím, přísnější forma klasicismu. —Za vlády Napoleona Bonaparta ve Francii se klasicistní sloh nazývá empír. —Empír se uplatnil rovněž jako styl interiérů, kde dominovaly geometrické linie a tématika antické mytologie. Setkáváme se také ale s aplikací egyptských vzorů (po Napoleonově egyptském tažení) či přímo s císařovým monogramem (včelou). —Typickým materiálem pro empírový nábytek je mahagonové dřevo. — — — EMPÍR —2. polovina 18. století - první desetiletí 19. století —Historické souvislosti - vláda Marie Terezie a Josefa II. —Období českého národního obrození, postaveno Národní divadlo a Muzeum —Založena Společnost vlasteneckých přátel umění (předchůdkyně dnešní Národní galerie) —Klasicismus v Čechách se projevoval v malířství, sochařství, architektuře, hudbě, literatuře a módě. — — — Klasicismus v českých zemích Výsledek obrázku pro marie terezie a josef ii Architektura —málo církevních staveb —stavěla se často nová předměstí —časté stavby: banky, vládní, administrativní a hospodářské budovy, divadla, nemocnice, lázně, nábřeží, nádraží, kolonády, špitály, tunely, nájemní domy (činžáky) —první továrny se zdobenými komíny —nová síť silnic, železniční tratě, viadukty —rozhledny —Základními architektonickými znaky klasicistních staveb jsou —sloupy a pilastry vycházející z římských řádů, —dvojitá obdélníková okna, —trojúhelníkové štíty, —mohutná sloupořadí, —čisté a pravidelné linie, —symetrické a geometrické fasády, —střídmá výzdoba —Jinými typickými příklady jsou francouzské parky a zahrady s přísně geometrickým plánem, symetrickým systémem cest, altánů a alejí. —Stavební materiál: dřevo, kámen, hlína, omítka, kovy, izolační materiál. — Pantheon - Paříž Vítězný oblouk - Paříž Braniborská brána - Berlín Kapitol - Washington — https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/c9/Winter_Palace_Panorama_3.jpg/800px-Winter _Palace_Panorama_3.jpg Petrohrad – Zimní palác Stavovské (Nosticovo, Tylovo) divadlo - Praha —PRAHA: STAVOVSKÉ DIVADLO DŮM U HYBERNŮ (Karel Brust, Josef Niklas) (Josef Zobel, Georg Fischer) Český architektonický klasicismus https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/7/73/U_Hybern%C5%AF_5.JPG/250px-U_Hybern%C5%AF _5.JPG https://www.colosseumticket.cz/images/mista/stavovske_divadlo/stavovske-divadlo.png —BRNO: MAHENOVO DIVADLO PRAŽÁKŮV PALÁC (Josef Arnold) (Theophil von Hansen) https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/a/aa/Mesto_Brno_-_Mahenovo_divadlo_2.jpg http://www.interierexpo.cz/data/images/59/7d6ae9/PP_1_1200_900.jpg —MASARYKOVO NÁDRAŽÍ PRAHA — KVĚTNÁ ZAHRADA KROMĚŘÍŽ (Antonín Jüngling) (Filiberto Lucchese, Giovanni Tencalla) https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/3/3d/Flower_Garden_Kromeriz.jpg/250px-Flower_G arden_Kromeriz.jpg https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/4d/Praha_Masary%C4%8Dka_2.jpg/250px-Praha_Ma sary%C4%8Dka_2.jpg — FRANTIŠKOVY LÁZNĚ MARIÁNSKÉ LÁZNĚ (Karel a Gustav Wiedermannovi) (Václav Skalník, Miksche, Niedzilský) https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/4a/Franzensbad_Casino.jpg/1024px-Franzensbad _Casino.jpg https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/bb/Kolon%C3%A1da_M.Gork%C3%A9ho.JPG/800px-Ko lon%C3%A1da_M.Gork%C3%A9ho.JPG —V první fázi klasicismu si umělci často volí témata z klasického starověku a antické mytologie, od Francouzské revoluce i vážná a hrdinská témata ze současnosti —Malířství se stávalo součástí politické propagandy. —Důležitá byla figurální kompozice, barva nebyla podstatná (obraz nestavěla, pouze kolorovala). —Malířství bylo proslulé přesnou kresbou a liniemi. Umělci dokonale ztvárňovali realitu, hlavně postav. —Z římské historie umělci vybírali náměty, které byly podřízeny velkým ideálům. MALÍŘSTVÍ —JACQUES-LOUIS DAVID (1748 - 1825) - francouzský malíř - obdivovatel Napolena - dokonalá znalost římských reálií - používal především teplé benátské barvy - měl velký počet žáků - obrazy: Korunovací Napoleon Napoleonův přechod přes Alpy Přísaha Horatiů Maratova vražda — MALÍŘSTVÍ - představitelé https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/0/08/Jacques-Louis_David%2C_The_Coronation_of_Napole on_edit.jpg Výsledek obrázku pro jacques louis david pÅ™Ãsaha horatiů —JEAN DOMINIQUE INGRES (1780 - 1867) - francouzský malíř, vůdčí představitel v malbě, žák J.L. Davida - nejvýznamnějším odkazem jsou jeho portréty - vyznavač ideální krásy, dokonalý pozorovatel skutečnosti - oficiální malíř Napolena II. - obrazy: Davidův žák Slečna Riviérová Koupající se Turecká lázeň — MALÍŘSTVÍ - představitelé http://nd05.jxs.cz/786/261/4e0b07e4b2_80737811_o2.jpg SouvisejÃcà obrázek —FRANCISCO GOYA (1746 - 1828) - francouzský malíř, významný grafik, starý mistr i moderní malíř - jeho dílo prochází napříč klasicismem, romantismem i realismem - přináší nové i moderní prvky - začínal jako královský malíř Karla IV. Španělského (řada portrétů) - ve stáří ohluchl, trpěl psychickými problémy a maloval dramatické a fantaskní výjevy - obrazy: Královská rodina Nahá a Oblečená Mia Saturnus — MALÍŘSTVÍ - představitelé https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/82/Francisco_de_Goya%2C_Saturno_devorando_a_ su_hijo_%281819-1823%29.jpg/300px-Francisco_de_Goya%2C_Saturno_devorando_a_su_hijo_%281819-1823%29. jpg https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/7/74/La_familia_de_Carlos_IV%2C_por_Francisco_ de_Goya.jpg/262px-La_familia_de_Carlos_IV%2C_por_Francisco_de_Goya.jpg —NICOLAS POUSSIN (1594 - 1655) - francouzský malíř, který prožil většinu života v Římě - vyšel z baroka a postupně se stal jedním z tvůrců klasicismu - jeho dílo ovlivnilo mnoho francouzských malířů - obrazy: Klanění Tří králů Mor v Ašdódu Útěk do Egypta Únos Sabinek — MALÍŘSTVÍ - představitelé File:Nicolas Poussin - Adoration of the Magi - WGA18287.jpg File:Poussin RapeSabineLouvre.jpg -Doba vlády osvícenského panovníka Josefa II. přinesla mnoho pokrokových reforem (zrušení nevolnictví, toleranční patent, …) -Roku 1796 je založena Společnost vlasteneckých přátel umění, která shromažďuje umělecká díla (předchůdce dnešní Národní galerie) -Roku 1799 vzniká pražská Akademie - zaměřena hlavně na kresbu, malba pod širým nebem v plenéru, byly položeny základy českého krajinářství a portrétu Český malířský klasicismus — —KAREL POSTL (1617 - 1818) - na Akademii vedl Krajinářskou školu - krajiny komponované podle klasicistních zvyklostí do 3 plánů (tmavší popředí se stromem na okraji, střední plán s architekturou, světlé pozadí s výhledem do dálky) - objevuje se světelný prvek navozující atmosféru - dílo: Čtyři denní doby Lesní krajina Český malířský klasicismus - představitelé Výsledek obrázku pro KAREL POSTL Ä�tyÅ™i dennà doby — —ANTONÍN MACHEK (1775 - 1844) - český malíř - tvořil převážně portréty a obrazy historických žánrů, ale také obrazy náboženské a divadelní dekorace - dílo: Portrét dámy Rudolf II. sv. Václav a sv. Ludmila File:Machek, Antonin - portret damy z rodiny Patocku (po 1835).jpg Výsledek obrázku pro frantiÅ¡ek tkadlÃk — —ANTONÍN PUCHERNA ( 1776 - 1852) - český malíř, grafik, kreslíř, rytec a pedagog - vlastenecká topografie a veduty - veduta = přesný malířský nebo grafický záznam (výsek krajiny s bočním pohledem na město) - kreslil a ryl pohledy na česká města a hrady - dílo: Pražský hrad Český Šternberk Obora ve Mstišově https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/a/ab/Anton%C3%ADn_Pucherna_-_Pra%C5%BEsk%C3%BD_hrad_ z_Jelen%C3%ADho_p%C5%99%C3%ADkopu.jpg Soubor:AntonÃn Pucherna - Obora ve MstiÅ¡ovÄ›.jpg — —ANTONÍN MÁNES (1784 - 1843) - vedl Akademii po Karlu Postolovi - jeho dílo prošlo vývojem - od komponované klasicistní krajiny s antickými chrámy přes romantické scenerie se zříceninami a mraky ke krajinám velmi realistickým s přirozeným denním světlem - svěží jsou i jeho akvarely a olejové náčrtky - Mánes hodně cestoval, měl rád přírodu - dílo: Kokořín, Noc v horách, Pražský hrad, Okoř, Krajina s Belvedérem Výsledek obrázku pro mánes kokoÅ™Ãn Výsledek obrázku pro mánes obrazy — —FRANTIŠEK TKADLÍK (1786 - 1840) - český malíř, grafik, pedagog - maloval krajiny, portréty, alegorické obrazy - byl prvním ředitelem pražské Akademie výtvarných umění - ovlivnil řadu studentů, převedším Mánese - dílo: Tři andělé Smrt sv. Rosalie Podobizna Františka Palackého File:Franz Kadlik Drei Engel 1822.jpg https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/7/7c/Frantisek_Palacky_1821.jpg —Pro sochařství v období klasicismu je typická obliba bílého mramoru - „sněhobílé sochy“, z něhož se dělaly dokonale propracované busty a pomníky. —Sochaři napodobovali převážně antické vzory (včetně oděvů, účesy), námětem byla antická mytologie a portréty —Sochy jsou dokonalé, strnulé, bez života, bez mimiky. —Kromě soch se vytvářely náhrobky, památníky, pomníky, busty. —Znaky: vznešenost, ušlechtilost, čistota výrazu bez emocí, neosobní krása, propracovanost. SOCHAŘSTVÍ —ÉTIENNE MAURICE FALCONET (1716 - 1791) - francouzský sochař, původně tesař - ochrannou ruku nad ním držela Madame de Pompadour - jeho styl se vyznačoval silným emocionálním nábojem - pracoval převážně s mramorem, ale také s porcelánem - dílo: Měděný jezdec Pygmalión a Galatea Amor Milón z Krotónu SOCHAŘSTVÍ - představitelé https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/99/Falconet_-_Milon_de_Crotone_01.jpg/800px- Falconet_-_Milon_de_Crotone_01.jpg File:Bronze Horseman IMG 2907.JPG —ANTONIO CANOVA (1757 - 1822) - italský sochař, hlavní představitel klasicismu - portréty, pomníky, modely - působil na dvoře Napoleona, tvořil sochy dam ze dvora - dílo: Paulina Bonaparte Busta Napoleona model Possagno Jezdecká socha Ferdinanda I. SOCHAŘSTVÍ - představitelé File:Antonio-Canova---equestrian-statue-of-Ferdinand-I-of-the-Two-Sicilies-(1751-–1825),-Piazza-P lebiscito,-Naples-.jpg SouvisejÃcà obrázek —BERTEL THORVALDSEN (1770 - 1844) - dánský sochař - učil několik známých žáků - jedna z mnoha kopií sochy Žehnajícího Krista se nachází v evangelickém chrámu apoštola Pavla v Ústí nad Labem - dílo: Jason Venuše Žehnající Kristus SOCHAŘSTVÍ - představitelé File:Thorvaldsen Christus.jpg Výsledek obrázku pro jason a venuÅ¡e thorvaldsen SouvisejÃcà obrázek -Napodobování antiky je typické i pro sochařství v Čechách -Sochařství bylo daleko skromnější než malířství - nákladnější obor, bylo méně objednávek -Příznačným pro klasicismus je záplava památníků a pomníků, které připomínají dávnou nebo blízkou minulost národa -Tvořily se však i hřbitovní náhrobky, sochy, sousoší a plastiky - -V Čechách jsou nejznámějšími zástupci klasicismu a empíru Josef Malinský, František Xaver Lederer a bratři Josef a Emanuel Maxovi Český sochařský klasicismus — —JOSEF MALÍNSKÝ (1752 - 1827) - český sochař a řezbář tradice baroka a klasicismu - v Praze získal povolení k hostinské živnosti a otevřel si sochařskou dílnu - řezba ze slonoviny, sochy, plastiky - dílo: socha Podomek socha Student domovní znamení U modrého hroznu https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/9a/Josef_Mal%C3%ADnsk%C3%BD%2C_Podomek_%2818 05%29%2C_N%C3%A1rodn%C3%AD_galerie_v_Praze.jpg/220px-Josef_Mal%C3%ADnsk%C3%BD%2C_Podomek_%281805%29 %2C_N%C3%A1rodn%C3%AD_galerie_v_Praze.jpg https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/11/Josef_Mal%C3%ADnsk%C3%BD%2C_domovn%C3%AD_ znamen%C3%AD_U_modr%C3%A9ho_hroznu%2C_Husova%2C_Star%C3%A9_M%C4%9Bsto_pra%C5%BEsk%C3%A9.jpg/150px-J osef_Mal%C3%ADnsk%C3%BD%2C_domovn%C3%AD_znamen%C3%AD_U_modr%C3%A9ho_hroznu%2C_Husova%2C_Star%C3%A9_ M%C4%9Bsto_pra%C5%BEsk%C3%A9.jpg Český sochařský klasicismus - představitelé — —FRANTIŠEK XAVER LEDERER (1758 - 1811) - pražský kamenosochař období neoklasicismu - jeho otec byl sochař, u kterého se vyučil - r. 1780 si otevřel vlastní dílnu a věnoval se především architektonické a náhrobní plastice pro šlechtické rodiny i měšťany - dílo: sousoší Milenci a labuť náhrobek Ondřeje Hirsche Dafnis a Chloé https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/a4/Praha%2C_Star%C3%A9_M%C4%9Bsto_-_Wimmerov a_ka%C5%A1na%2C_detail.jpg/170px-Praha%2C_Star%C3%A9_M%C4%9Bsto_-_Wimmerova_ka%C5%A1na%2C_detail.jp g https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/e/ef/Daphnis_Chloe_Cortot_Louvre_CC171.jpg/220 px-Daphnis_Chloe_Cortot_Louvre_CC171.jpg — —JOSEF A EMANUEL MAXOVI - česko-němečtí sochaři, bratři - autoři monumentálních soch, pomníků a portrétů - dílo: Socha sv. Františka na Karlově mostě Pomník Radeckého Františkův pomník File:Charles Bridge St Francis.jpg File:Prag Radetzky Denkmal 1900.jpg https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/7/7c/Fountain-of-Francis-I-Emperor-Prague2011g .jpg/220px-Fountain-of-Francis-I-Emperor-Prague2011g.jpg — —VÁCLAV PRÁCHNER (1784 - 1832) - český sochař, řezbář a formíř - studoval na pražské Kreslířské Akademii u Josefa Berglera, s nímž také později spolupracoval - dílo: Náhrobek biskupa Thuna Náhrobek Tieglů z Lindenkronu Pomník bitvy uChlumce socha Alegorie Vltavy File:Leopold Leonhard Raymund Thun-Hohenstein-tombstone.jpg https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/a0/Prague_Praha_2014_Holmstad_Statue_Vltava_ Clam-Gallas-slottet_Statue_of_river_Vltava_at_Marianske_Namesti.jpg/170px-Prague_Praha_2014_Holmsta d_Statue_Vltava_Clam-Gallas-slottet_Statue_of_river_Vltava_at_Marianske_Namesti.jpg —Klasicismus v hudbě se obvykle spojuje s trojicí skladatelů, kteří působili ve Vídni (centrum hudebního klasicismu) - J. Haydn, W.A. Mozart a L. van Beethoven. Díla těchto skladatelů ustavila vzor „klasické“ hudby, vyvážené a melodické a její klasické formy (sonáta, koncert, symfonie). —Skladby mají obvykle 3-4 věty s pravidelným střídáním tempa, orchestr má stále složení se smyčcovými a často i dechovými nástroji —Vznikají především krátká hudební díla —Hudba je výrazně srozumitelná a přehlednější -> oslnění —Dynamika - postupné zesilování a zeslabování —Hudba v kostelech, ale i pro veřejnost HUDBA https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/9e/Mozart_family_crop.jpg/640px-Mozart_famil y_crop.jpg —SYMFONIE = skladba pro orchestr, má 4 věty —SONÁTA = skladba pro sólový nástroj, popř. s doprovodem klavíru, 3-4 věty —OPERA = spojuje dramatické divadelní představení s hudbou —SMYČCOVÝ KVARTET = skladba psaná pouze pro 4 smyčcové nástroje (2x housle, violloncello, viola), 4 věty —KONCERT = skladba pro sólový nástroj a orchestr, 3 části —MŠE - missa brevis (krátká), missa solemnis (dlouhá), missa de profundis (requiem) — HUDBA - hudební formy —Hudební dechové nástroje se zdokonalují - dostávají řadu klapek kvůli složitějším skladbám —Vůdčí roli mají stále housle —Cembalo mizí pryč, vystřídal ho klavír —Orchestr obohacen o lesní roh, trubky, klarinet a tympány — — HUDBA - hudební nástroje SouvisejÃcà obrázek https://e95.ecdn.cz/img/big/12383.jpg https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/6/63/French_horn_front.png Výsledek obrázku pro klarinet —CHRISTOPH WILLIBALD GLUCK (1714 - 1787) - zavedl předehru - libreto psané v jazyce autora - kladl důraz na sborová vystoupení - snaha o zapojení do orchestru více nástrojů - opery: Orfeus Ifigenie v Tauridě HUDBA - hudební představitelé Výsledek obrázku pro christoph willibald gluck —JOSEPH HAYDN (1732 - 1809) - zpíval ve Vídni - živil se nejdříve soukromým vyučováním hudby - napsal přes tisíc skladeb, které se hrají dodnes - tvořil symfonie (104 doložených), sonáty a koncerty - dílo: Hodiny s úderem kotlů (symfonie 94. D dur) Stvoření světa (oratorium) — Výsledek obrázku pro joseph haydn —WOLFGANG AMADEUS MOZART (1756 - 1791) - měl velké hudební nadání od raného věku, byl veden ke hře na klavír - „zázračné dítě“ - ve 12ti letech napsal svoji první operu - 1787 - přichází do Prahy do Stavovského divadla, kde je svědkem uvedení opery Figarova svatba - přijata s obrovským nadšením, proto pro Pražany napsal operu Don Giovanni - tvořil symfonie, koncerty, serenády, klavírní sonáty, opery, mše, moteta - dílo: Malá noční hudba (serenáda) Turecký pochod (sonáta) Kouzelná flétna (opera) — SouvisejÃcà obrázek —LUDWIG VAN BEETHOVEN (1770 - 1827) - německý hudební skladatel - v 17 letech odešel do Vídně, kde se hudebně vzdělával - ve 26 letech ztrácí sluch -> konec jeho hudební kariéry, ve 36 letech přišel o sluch úplně - po ohluchnutí napsal svá největší díla - dílo: Fidelio (jediná opera) Měsíční svit cis moll (sonáta) 9 symfonií - Osudová, Óda na radost, … — SouvisejÃcà obrázek -České země jsou v období klasicismu pod vlivem nepříznivých ekonomických podmínek -> upadání tradičních zámeckých kapel, vytlačování hudby ze škol. -Jedním z hlavních hudebních středisek se stává chrám, kde se hraje duchovní hudba cizí i domácí. -Nepříznivé sociální podmínky, malá možnost prosazení se a také důvody politické a náboženské vedly k velké emigraci hudebníků, domácí hudební vývoj byl tímto odchodem hudebníků značně ochuzen. Český hudební klasicismus —NĚMECKO: Jan Václav Stamic (sonáty, koncerty, symfonie - „Jarní“) — František Xaver Richter (symfonie, koncerty, chrám.hudba) Jiří Antonín Benda (melodramy, koncerty, sonáty) František Benda (sonáty, symfonie, skladby pro housle) FRANCIE: Jan Ladislav Dusík (koncerty, sonáty, variace) Jan Křtitel Krumpholz (skladby pro harfu) Antonín Rejcha (opery, symfonie, dechové kvintety) Český hudební klasicismus —ITÁLIE: Josef Mysliveček (symfonie, oratoria, opery) — Václav Pich VÍDEŇ: Jan Křtitel Vaňhal (symfonie, koncerty, teoretické práce) Leopold Koželuh (symfonie, komorní a klavírní skladby) Pavel Vranický (opery, balety, symfonie, koncerty) Antonín Vranický (koncerty, symfonie, komorní skladby) — František Vincenc Krommer-Kramář (komorní skladby, hobojové koncerty) — Český hudební klasicismus — —FRANTIŠEK XAVER DUŠEK (1731 - 1799) - klavírista, pedagog, skladatel - manželkou zpěvačka Josefina Dušková - ve své vile na Bertramce v Praze často hostil W.A. Mozarta - dílo: klavírní sonáty a koncerty, symfonie — zakladatel první české klavírní školy — http://files.malostranskyhrbitov.cz/system_preview_detail_200018140-899d18a979/Du%C5%A1ek.jpg Český hudební klasicismus - představitelé — —VÁCLAV JAN TOMÁŠEK (1774 - 1850) - skladatel a pedagog - získal úctu pražského kulturního života - vychoval řadu vynikajících klavíristů a skladatelů - dílo: klavírní skladby, chrámové skladby, písně - v mnohých skladbách je již patrný přechod k romantismu — https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/9c/V_J_Tom%C3%A1%C5%A1ek%2C_by_Anton%C3%ADn_ Machek.jpg/225px-V_J_Tom%C3%A1%C5%A1ek%2C_by_Anton%C3%ADn_Machek.jpg — —JAKUB ŠIMON JAN RYBA (1765 - 1815) - kantor v Rožmitále pod Třemšínem - patřil k nejvzdělanějším kantorům své doby - absolvent filosofie - v Rožmitále založil školní knihovnu, zavedl nedělní opakovací kurzy, děti vyučoval praktickým dovednostem (šití, polní hospodářství, …) - pro své nekompromisní pokrokové názory přicházel často do ostrých konfliktů s nadřízenými úřady - stálé ponižování, velká přepracovanost, hmotná bída ho dovedly k dobrovolnému odchodu ze života - jeden z prvních autorů písní na české texty, varhanní skladby, chrámové skladby, koncerty, symfonie, komorní hudba - dílo: „Hej, mistře“ - česká vánoční mše (1796) „Noc pastýřů“ - inscenace o Rybovi „Kancionálek“ - pro školní mládež Výsledek obrázku pro jakub jan ryba Historický vývoj romantismu —z francouzštiny „romantique“ = „jako v románě“, románový; později ve smyslu „tajemný“, „fantastický“ —nastupuje na počátku 19. stol. v Anglii, poté se rozšiřuje do celé Evropy —rozvinul se v období mezi dvěma revolučními roky (1789 a 1848) —historický podtext francouzské revoluce a napoleonského pustošení —národně osvobozenecké boje —společenské napětí, deziluze —reakce na přemíru chladného rozumu – racionalismus, který škodí a nevede k vytváření rozumně uspořádané společnosti —útok proti klasicismu a racionalismu vyšel z literárních popudů Základní rysy romantismu —zavržení antického světa —středem zájmu – doba středověku —podtrhuje vše individuální, netypické —proti rozumu zdůrazňoval sílu lidských citů, kladl důraz na fantazii, spontánnost, originalitu —extrémní citové projevy, divokost, bizarnost, exotika —téma – střetávání sil přírody a sil člověka —řešení vztahu jednotlivce ke společnosti i jednotlivce (individua) a přírody —příklon k národní kultuře, mytologii Základní rysy romantismu —oproštění se od pravidel, porozumění řádu, jež byly v osvícenství základem civilizačních zvyků —důraz na svobodu a uvolnění tvůrčích sil jedince i celých společenství —projevil se zejména v literatuře, ale i ve výtvarném umění či hudbě —v architektuře docházelo k přebírání vzorů z minulých slohů — Inspirace romantismu —ve středověkých mýtech, legendách, hrdinských eposech a v přírodě —fascinace života nespoutaných, svobodných osob žijících v souladu s přírodou (např. divochů, cikánů, tuláků) —láska k pravdě —posedlost myšlenkou na smrt, vábila je noc, kterou považovali za předobraz smrti —byl fascinován přírodními živly (divoká rozervaná příroda, opuštěné hrady, noční krajina) —zaujetí přírodou odráželo lidské obavy, strach i naděje Literatura —žánry: poema, epos, historický román, drama —uplatnění i v poezii - opěvování přírody —v próze - láska jako osudový cit a vášeň způsobující duševní bolest (Utrpení mladeho Werthera – J.W.Goethe) —nádech pohádkovosti (bratři Grimmové) —zpracování hrdinských eposů (keltský bojovník Ossian, král Artuš, píseň o Nibelunzích) —základní tematické okruhy – romantismus se snažil nalézt pro jedince pocit bezpečí v rozbouřené době (láska a přátelství), obrat ke středověku, návrat k přírodě a dodržování jejich zákonů, hledání prostého nezkaženého člověka vyústilo v kult venkovského života —hrdinou je často výjimečný člověk (loupežník, vyvrhel, atd.), individualista, revolucionář, toužící po lásce, ale nenachází ji — Představitelé literární tvorby — —hlavním tématem romantických děl – konflikt mezi člověkem-jedincem a společností, únik do nezkaženého světa minulosti nebo přírody, do exotiky nebo fantazie —např. Victor Hugo, Alexander Dumas, Alexandr Sergejevič Puškin, Honoré de Balzac, E. A. Poe aj. —představitelé nesvobodných národů hledají příklon k národu a lidu, podněty lidové slovesnosti – např. K. J. Erben, J. K. Tyl —u nás vrcholem romantismu – K. H. Mácha, K. J. Erben, Božena Němcová —na Slovensku – Ľudovít Štúr a štúrovci —v Německu – bratři Schlegelové, Novalis, J. G. Herder — Architektura —napodobování středověkých slohů —největší obliba gotiky – novogotika (též pseudogotika, pseudo = nepravý) —tvorba nepůvodní, netvůrčí přejímání minulých slohů – nedostatek tvůrčích nápadů —prvky: tupé zakončení věží, nárožní věžičky (mnohoboké), zubaté cimbuří —vliv na koncepci přírodního krajinářského parku – skleníky, altány, rozhledny, umělé zříceniny a jeskyně —rozvoj městských parků (Centrální park v New Yorku, Boulogneský lesík v Paříži) Architektura – Anglie — — — — — — — — — — — — — — — — —přestavba Westminsterského paláce (zničen požárem) D:\Users\Erika\Documents\Documents\Studium MU - 1.stupeň\westminstersky-palac-a-big-ben-pohled-z-london-eye-w-369.jpg Architektura – Německo Zámek Neuschwanstein Architektura – České země —dostavba chrámu sv. Víta v Praze a Karlštejna —novogotická úprava zámku Hluboká, zámku Lednice a Orlík —úprava olomouckého dómu sv. Václava — — — — — — — — — zámek Hluboká Dóm sv. Václava v Olomouci — — — — — D:\Users\Erika\Documents\Documents\Studium MU - 1.stupeň\hluboka_trcka.jpg D:\Users\Erika\Documents\Documents\Studium MU - 1.stupeň\stažený soubor.jpg Zámek Lednice Drobná architektura v parcích — — — — — — — — — — — románská zřícenina Janova hradu – Lednický park D:\Users\Erika\Documents\Documents\Studium MU - 1.stupeň\Januv_hrad,_Lednice.JPG Drobná architektura v parcích — — — — — — — — — — — Minaret v Lednici — D:\Users\Erika\Documents\Documents\Studium MU - 1.stupeň\minaret01.jpg Zahradní architektura francouzský park ● symetrie ● rovné cesty ● sestříhané keře ● symetrické vodní nádrže anglický park – romantický ideál ● mizí hranice mezi parkem a volnou přírodou ● přirozenost ● nepravidelnost Malířství —nevšední tajuplné náměty ze středověkých dějin —snaha o zachycení sbližování se s přírodou - krajinomalba – vášeň v neklidných temných krajinách a lesích —divoká hornatá příroda, kterou hrozící bouře a světelné záře zahalovaly vzrušivou atmosférou —vyhrocování děje do maxima – dramatičnost, hra světla a stínu —největší důraz byl kladen na obsahovou stránku díla a dosažení efektu neklidu a dynamiky Malířství – Německo — Caspar David Friedrich (1774-1840) — — — — — — — — — — Žena před vycházejícím sluncem — — — — — — — — Staví do protikladu zanedbatelně malého člověka a vznešenou přírodu. Tím vyjadřuje tragický pocit života. D:\Users\Erika\Documents\Documents\Studium MU - 1.stupeň\Gerhard_von_Kügelgen_portrait_of_Friedrich.jpg D:\Users\Erika\Documents\Documents\Studium MU - 1.stupeň\woman-before-the-rising-sun-caspar-david-friedrich-1818-da18a321.jpg Malířství – Německo — — — — — — — — — Poutník nad mořem mlh — — Neusiluje o zachycení skutečnosti, ale o to, vyznat se krajinomalbou ze svých pocitů a přimět diváka, aby se zamyslel nad svou existencí. D:\Users\Erika\Documents\Documents\Studium MU - 1.stupeň\OKS384dc2_obraz.JPG Caspar David Friedrich (1774-1840) Malířství – Anglie —Joseph M. W. Turner /žousef terner/ —(1775-1851) — — — — — — — — — — Rybáři na moři — — — — Ve svých dílech vyjadřoval bezmocnost člověka před ničivými silami přírody. D:\Users\Erika\Documents\Documents\Studium MU - 1.stupeň\220px-Joseph_Mallord_William_Turner_Self_Portrait_1799.jpg D:\Users\Erika\Documents\Documents\Studium MU - 1.stupeň\220px-Joseph_Mallord_William_Turner_-_Fishermen_at_Sea_-_Google_Art_Project.jpg Malířství – Anglie —John Constable (1776-1837) — — — — — — — — — — Stonehenge — — — — Stejně jako Turner vypovídá o tom, jak člověk v dojetí před přírodou vnímá sebe sama. D:\Users\Erika\Documents\Documents\Studium MU - 1.stupeň\john-constable.jpg!Portrait.jpg D:\Users\Erika\Documents\Documents\Studium MU - 1.stupeň\stonehenge-1835.jpg!Large.jpg Malířství – Francie —Théodore Géricault /žeriko/ — (1791-1824) — — — — — — — — — — — Derby v Epsomu — — — — Jeho obrazy jsou osobitou kronikou neštěstí, v níž se zrcadlí lidská agonie. Ke konci života zpodobňoval duševně choré. — Rád jezdil na koních, zemřel na následky pádu z koně. D:\Users\Erika\Documents\Documents\Studium MU - 1.stupeň\the-epsom-derby-1821.jpg!Large.jpg D:\Users\Erika\Documents\Documents\Studium MU - 1.stupeň\225px-Horace_Vernet,_Jean-Louis-André-Théodore_Gericault,_probably_1822_or_1823,_1998.84,_ MET.jpg Malířství – Francie —Eugéne Delacroix /ežen delakrua/ — (1798-1863) — — — — — — — — — — — Alžírské ženy — — — — Největší francouzský romantický malíř. Jeho únik do exotických scenérií jej dovedl k výpovědím o boji za svobodu. D:\Users\Erika\Documents\Documents\Studium MU - 1.stupeň\Félix_Nadar_1820-1910_portraits_Eugène_Delacroix.jpg D:\Users\Erika\Documents\Documents\Studium MU - 1.stupeň\stažený soubor.jpg Malířství – České země —Antonín Mánes (1798-1865) — — — — — — — — — — —Krajina s Kokořínem a Křivoklátem v bouři — — — — — V jeho tvorbě se projevují výrazné realistické prvky a snaha po vystižení atmosféry. D:\Users\Erika\Documents\Documents\Studium MU - 1.stupeň\CZE_NG.O_11475.jpeg D:\Users\Erika\Documents\Documents\Studium MU - 1.stupeň\Antonín_Mánes_-_Autoportrét_1825.jpg Malířství – České země —Josef Navrátil (1798-1865) — — — — — — — — — — — Osamělá kaplička — — — — Klade důraz na vystižení snivé atmosféry horské přírody. — Jeho nástěnné malby zdobí dodnes různé objekty v Praze. D:\Users\Erika\Documents\Documents\Studium MU - 1.stupeň\stažený soubor (1).jpg D:\Users\Erika\Documents\Documents\Studium MU - 1.stupeň\CZE_NG.O_13635.jpeg Sochařství —dlouho přetrvával vliv klasicismu (hladký povrch a pevný obrys) —používaly se reliéfní ozdoby z historických slohů —novinkou se stalo zobrazování zvířat – návrat k přírodě —převládala tvorba na zakázku – podléhala panujícímu vkusu —zadavateli zakázek byly veřejné instituce (stát, městské rady, soudní orgány) —vzniklo značné množství kamenných a bronzových soch (tzv. pomníková mánie) —v církevním prostředí se objevovala monumentální plastika —romantismus se prosadil zejména ve Francii —u nás jediný významný romantický sochař – Václav Levý, další činní sochaři – Josef a Emanuel Maxovi Sochařství – Francie — Francois Rude /rydú/ — (1784-1855) — — — — — — — — — — — —Reliéfy Odjezd dobrovolníků – Triumfální oblouk na náměstí Étoile v Paříži D:\Users\Erika\Documents\Documents\Studium MU - 1.stupeň\La_Marseillaise_06-2012.jpg Sochařství – Francie — Antoine-Auguste Préault (1809-1879) — — — — — — — — — — Reliéf Vraždění (katedrála v Chartres) — D:\Users\Erika\Documents\Documents\Studium MU - 1.stupeň\killing.jpg D:\Users\Erika\Documents\Documents\Studium MU - 1.stupeň\Chartres_1.jpg Sochařství – Francie — Antoine Louis Barye /bari/ (1796-1875) — sochař zvířecích těl — — — — — — —Jaguár požírající zajíce — — — — Theseus a Minotaurus – nádvoří v pařížském Louvru — — D:\Users\Erika\Documents\Documents\Studium MU - 1.stupeň\Theseus_Slaying_Minotaur_by_Barye.jpg D:\Users\Erika\Documents\Documents\Studium MU - 1.stupeň\220px-Antoine-Louis_Barye_-_Jaguar_Devouring_a_Hare_-_Walters_27180_-_Profile.jpg Sochařství – České země — Václav Levý (1820-1870) — — — — — — — — — — — Pískovcové reliéfy Čertovy hlavy (obec Želízky, okres Mělník) D:\Users\Erika\Documents\Documents\Studium MU - 1.stupeň\1024px-Čertovy_hlavy1.jpg D:\Users\Erika\Documents\Documents\Studium MU - 1.stupeň\Jan_Vilímek_-_Václav_Levý.jpg Sochařství – České země — Václav Levý (1820-1870) — — — — — — — — — — — — — — — —Poškozené reliéfy postav před jeskyní Klácelka (Liběchov, okresm Mělkník) — D:\Users\Erika\Documents\Documents\Studium MU - 1.stupeň\1024px-Klácelka_-_Blaník.jpg Hudba —v hudbě působí stejně podněty jako v literatuře nebo malířství —hudba se stává oblastí prvořadého významu, schopnou nejlépe vyjádřit stavy rozervanosti, emocí, představ —pro zesílení účinku se hudba často spojuje s dalšími uměleckými oblastmi, především s literaturou Franz Schubert (1797 – 1828) —hlavní přínos ve spojení textu s výstižným hudebním ztvárněním v písňových cyklech —Spanilá mlynářka, Zimní cesta — Carl Maria von Weber (1786 – 1826) —zakladatel romantické opery —spojil ve svých operách spojil pohádkové a fantaskní rysy s jadrnou lidovostí —opera Čarostřelec Fryderyk Chopin (1810 – 1849) —zakladatel moderní klavírní techniky —ve valčících, polonézách a mazurkách pro klavír idealizoval charakteristické prvky oblíbených tanců obohacených národními polskými rysy —žil v emigraci v Paříži, toužil se vrátit do vlasti – odraz v jeho díle — Ferenc List (1811 – 1886) —dovršil moderní klavírovou techniku —hodně cestoval po Evropě —skládal rozsáhle symfonické skladby – tzv. programní symfonie — Harold v Itálii, Romeo a Julie Richard Wagner (1813 – 1883) —považován za nejvýznamnějšího hudebního skladatele 19. století —pojal operu jako hudebně – scénické drama s jednotou literární, hudební a pohybové složky —opery Bludný Holanďan, Tannhäuser, Prsten Nibelungův, Mistři pěvci norimberští — Giuseppe Verdi (1813 – 1901) —v operách zdůrazňuje až nadosobní lidské city —čerpá náměty z obecných lidských vášní a projevů —opery mají v hudbě žhavou citovou bezprostřednost a lidový temperament —opery Rigoletto, La Traviata, Nabucco, Aida Petr Iljič Čajkovskij (1840 – 1893) —hudba se vyznačuje ušlechtilou sentimentalitou, lidovými prvky a barevnou orchestrální instrumentací —ovlivnil mnoho skladatelů západní Evropy —opery Evžen Oněgin, Piková dáma —balety Labutí jezero, Louskáček — Český hudební romantismus —na počátku 19. století mnoho českých hudebníků v emigraci —roku 1811 vzniká v Praze jedna z nejstarších konzervatoří v Evropě, avšak byla německá —proces romantického přerodu cítění a myšlení v české společnosti proto probíhal jako proces národního obrození, který měl posílit především národnostní a jazykové sebevědomí především měšťanských vrstev —snaha o samostatnost české hudby se projevila jako snaha o vytvoření opery na původní český text — Bedřich Smetana (1824 – 1884) —ve své tvorbě spojil prvky evropského pozdního romantismu s českou hudební (především lidovou) tradicí —tvořil ve všech hudebních žánrech, stál v čele pražského hudebního života, ke konci života ohluchl —jeho hudba je veskrze kladná, radostná a obsahově jasná —pro českou hudbu mají zakladatelský význam především jeho opery – Prodaná nevěsta, Libuše, Braniboři v Čechách, Hubička Dalibor, Dvě vdovy, Tajemství a Čertova stěna —velkolepý cyklus symfonických básní Má vlast — Antonín Dvořák (1841 – 1904) —na konci 19. století se stal ředitelem konzervatoře v New Yorku —v Americe si jeho díla získala velkou oblibu (zejména symfonie Z nového světa) —světovou slávu si dobyl Moravskými dvojzpěvy a Slovanskými tanci —vytvořil moderní typ českého nástrojového koncertu —psal i opery: Rusalka, Čert a Káča, Jakobín, Armida — Zdeněk Fibich (1850 – 1900) —skladatel a kapelník Národního divadla —žil v Paříži a Německu —náměty čerpal z českých dějin —přelomová byla symfonická báseň Toman a lesní panna —vrcholně romantické jsou jeho klavírní skladby Nálady, dojmy, vzpomínky —tyto inspirovány citovým vztahem k jeho o 18 let mladší žákyni, kvůli které na konci života opustil i rodinu – projev citově romantického vztahu k životu —Vznik ve 20. letech 20. století pod obecným pojmem MODERNÍ ARCHITEKTURA — —CHARAKTERISTIKA DOBY: —Polevovaly společenské konvence, móda se stávala pohodlnější a život byl v jistém smyslu radostnější a perspektivnější. —ODRAZ V ARCHITEKTUŘE: —Požadavek účelného řešení převyšuje výtvarné řešení, motto: „forma následuje funkci“ — CHARAKTERISTICKÉ ZNAKY: — — —1) Sloupy (stavění domů na sloupech - uvolnění přízemí pro zeleň a pohyb lidí) 2) Střešní zahrady (plochá střecha zpřístupní místo pro terasu, zeleň či volný pohyb, které dům místu odebral) Vila rodiny Cee • • —3) Volný půdorys (sloupy nesou síly všech podlaží, což umožňuje volné členění prostoru nenosnými příčkami) Interiér vily Tugendhat 4) Pásová okna (systém sloupů umožňuje vytvoření prosklené stěny – dlouhá okna mezi sloupy) Památník Tomáše Bati ve Zlíně • • 5) Volné průčelí (konzolovitě vyvedené stropy uvolňují průčelí pro naprosto volné řešení oken a průčelí bez přímé návaznosti na vnitřní dělení) - Průčelí = přední strana budovy •6) Dalším významným rysem je použití ŽELEZOBETONOVÉ KONSTRUKCE, která v kombinaci se skeletovým systémem umožňuje volný půdorys a řešení zaoblených hran. • •7) Absence detailu na vnější fasádě, ale i v interiéru. FUNKCIONALISMUS V INTERIÉRU —PODLAHA: keramická dlažba / dlažba imitující mramor / mramor —VÝMALBA: neutrální barvy, popř. Velmi jednoduché vzory —VYBAVENÍ: sofa, křesla ladných křivek s „trvanlivou“ kůží, s kovovými prvky, ebenové dřevo — Brněnský funkcionalismus —BRNO se stalo jedním z předních center funkcionalismu ve střední Evropě. —textilní průmysl – bohatí obchodníci – volný prostor na periferiích – stavba unikátních budov — Tento architektonický směr se naplno prosadil při výstavbě brněnského zemského výstaviště a Výstavě soudobé kultury v roce 1928. —Od roku 1923 v Brně natrvalo působil Bohuslav Fuchs, jeden z předních brněnských architektů své doby. —Nejvýznamnější místní památkou funkcionalismu je vila Tugendhat, která byla zařazena i na Seznam světového dědictví UNESCO. — Zemanova kavárna —Stěžejní dílo brněnské moderní architektury a jedna z prvních funkcionalistických budov v Československu. Stavba je založena na prolínání kvadratických tvarů a propojena s okolním parkem pomocí trojice prostředních zasunovatelných oken. V roce 1964 byla zbořena a v 90. letech 20. století nahrazena replikou. Bohuslav Fuchs: Zemanova kavárna (1925) C:\Users\fajtma\Desktop\tugendhat_villa_f616.jpg Hotel Avion —Hotel Avion je první poválečný hotel v Brně a představuje stěžejní dílo české funkcionalistické architektury 20. let. Díky velmi úzké parcele (8,5 m), na které byl postaven, představuje unikátní dílo s velkými nároky na architekta. Dvě nejnižší podlaží byla vyhrazena pro kavárnu, v dalších sedmi byly hotelové pokoje. — Bohuslav Fuchs: Hotel Avion (1926–1928) C:\Users\fajtma\Desktop\1410_4e79db9106.jpg C:\Users\fajtma\Desktop\800px-Hotel_Avion_Brno_Česká_st.jpg Brněnské výstaviště —Autoři: Josef Kalous, Jaroslav Valenta, Bohuslav Fuchs, Vlastislav Chroust, Josef Gočár, Pavel Janák, Bohumír Čermák, Emil Králík, Oldřich Starý, Josef Havlíček, Adolf Loos —Brno ve výstavišti o rozloze 360 000 m² získalo jeden z nejvýznamnějších funkcionalistických stavebních komplexů své doby. Jednotlivé pavilony byly dílem známých architektů – například přední český architekt Bohuslav Fuchs navrhl hned několik pavilonů — Fuchs, Gočár, Loos a další: BVV (1926–1928) C:\Users\fajtma\Desktop\1087044-535995.jpg Ernst Wiesner: Palác Morava (1926–1929) C:\Users\fajtma\Desktop\800px-Palác_Morava_Brno_1.jpg Ludwig Mies van der Rohe: Vila Tugendhat (1929–1930) —https://www.youtube.com/watch?v=XnYcatajyOw C:\Users\fajtma\Desktop\131027_Vila_Tugendhat_Brno_0205.jpg —Vila je označována, spolu s německým pavilónem na výstavě EXPO v Barceloně (1929), za nejvýznačnější předválečné dílo architekta Ludwiga Miese van der Rohe, který je považován za jednoho z otců moderní architektury 20. století. —Zároveň je to stavba, která spoluurčila nová měřítka moderního bydlení. —nosný systém budovy tvoří ocelový skelet, stropy tudíž nenesou zdi, ale 29 ocelových nýtovaných sloupů profilu kříže, v obytných místnostech obaleny chromovaným plechem. Toto řešení bylo v rodinném domě použito poprvé —Patří k základním dílům světového funkcionalismu. —Samotný prostor je tvořen třemi patry, přestože z pohledu z ulice vila působí jako přízemní jednopodlažní budova. —Horní patro: přijímací hala, oddělené ložnice manželů Tugendhatových (se sociálním zařízením), dva dětské pokoje a pokoj vychovatelky (druhé sociální zařízení) a rozlehlou terasu. K hornímu patru přiléhá také byt správce a garáž pro dvě auta. —Prostřední patro: volný prostor a pracovní prostor, zimní zahrada —Spodní patro: strojovna vzduchotechniky, kotelna, strojovna pro elektrické spouštění oken, prádelna, fotokomora, místnost pro kožichy —Technicky pokrokové: vytápění horkým vzduchem, klimatizace, stahovací rolety… — Vila Barcelona, replika 1986 •Obložení nalezeno v r. 2011 v menze PrF MU. Vila Löw Beer, Brno •1903 - 1904 •Alexander von Neumann • •secese • Erns Wiesner •Vila Stiassni, 1927-1929 • Funkcionalismus: sochařství —Národní památník na Vítkově (1929–1933) —podle projektu Jana Zázvorky — — C:\Users\fajtma\Desktop\Praha,_Vítkov,_památník.JPG Funkcionalismus: malířství —Josef Čapek (1887–1945) —Oheň (1939) —Touha (1939) — C:\Users\fajtma\Desktop\Josef_Čapek_-_Oheň_(1939).jpg C:\Users\fajtma\Desktop\Josef_Čapek_-_Touha_(49,_1939).jpg Funkcionalismus: užitné umění C:\Users\fajtma\Desktop\300.jpg Funkcionalismus: užitné umění C:\Users\fajtma\Desktop\149q0101.jpg Funkcionalismus: užitné umění C:\Users\fajtma\Desktop\5384cf7c-c1bd-4cd4-8375-13e91c260ccf.jpg