Obecná psychopatologie Psychiatrická klinika 1. LF UK přednosta: prof. MUDr. Jiří Raboch, DrSc. Univerzita Karlova v Praze - 1. lékařská fakulta – Psychiatrická klinika Základní pojmy v psychiatrii npsychopatologie – nauka popisující symptomatiku duševních poruch nzákladní uznávané okruhy psychiky, kterými se zabývá obecná psychiatrie: 1.vědomí 2.vnímání 3.myšlení 4.paměť 5.emoce 6.inteligence 7.jednání 8.osobnost Vědomí a jeho poruchy nvědomí – v psychiatrii se užívá ve dvojím významu: 1.stav bdělosti, pozornosti (vigilita, arousal) 2.uvědomování si sebe sama a svého okolí n nhypnóza – uměle navozená změna vědomí n nporuchy vědomí: •kvantitativní: nkrátkodobé ndlouhodobé •kvalitativní Poruchy vědomí nsynkopa – krátkodobé bezvědomí n nkvantitativní poruchy vědomí - poruchy vigility: •somnolence •sopor •kóma n nkvalitativní poruchy vědomí - je porušeno vnímání, myšlení, afektivita, paměť a z toho vyplývající poruchy jednání: •obluzené vědomí – delirium, stav zmatenosti (amence) – v současnosti se obojí shrnuje pod pojmem delirium •mrákotné stavy (obnubilace) nstuporózní forma ndeliriózní forma nautomatická (vigilambulantní) forma nGanserův syndrom FYZIOLOGICKÁ DEFINICE VĚDOMÍ VĚDOMÍ JE BDĚLÝ STAV, V NĚMŽ JE ČLOVĚK SCHOPEN SEBEUVĚDOMOVÁNÍ, ORIENTOVANÉ POZORNOSTI A ZÁMĚRNÉHO JEDNÁNÍ A MYŠLENÍ NA ZÁKLADĚ SOUBORU SMYSLOVÝCH A PAMĚŤOVÝCH INFORMACÍ TROJAN A KOL. 2003 NEUROLOGICKÁ DEFINICE VĚDOMÍ n nLidské vědomí lze zjednodušeně definovat jako schopnost jedince uvědomovat si své okolí i sebe sama a schopnost adekvátně reagovat na vnější i vnitřní podněty. n Neurologie, TRITON 2004 n VĚDOMÍ nVědomí neexistuje bez živého mozku nHovoří-li se o vědomí (consciousness), zpravidla se myslí uvědomování (awareness), tedy specificky lidské „vědomí toho, že jsem při vědomí“ .... schopnost sebereflexe (čímž se člověk liší od zvířat (?)) nW.JAMES: vědomí ... spojitý proud psychických zážitků FYZIOLOGIE K DEFINICI VĚDOMÍ nVĚDOMÍ NENÍ TOTOŽNÉ S VEŠKEROU ČINNOSTÍ MOZKU, KDE JE VĚTŠINA PROCESŮ NEVĚDOMÝCH (PODVĚDOMÝCH), ALE JE ZŘEJMĚ VÝSLEDKEM AKTUÁLNÍHO ZVÝŠENÍ SOUHRY NEURONÁLNÍCH DĚJŮ Z ŘADY OBLASTÍ MOZKU. VEDOUCÍ ÚLOHU HRAJÍ ZŘEJMĚ FRONTÁLNÍ LALOKY MOZKOVÉ KŮRY ZA NEZBYTNÉ ÚČASTI VZESTUPNÉHO AKTIVAČNÍHO SYSTÉMU RETIKULÁRNÍ FORMACE A NESPECIFICKÉHO DIFUZNÍHO PROJEKČNÍHO TALAMICKÉHO SYSTÉMU nTROJAN A KOL. 2003 STAVY VĚDOMÍ 1.BDĚLOST (VIGILITA) 2.SPÁNEK (REM SPÁNEK A NREM SPÁNEK) 3.BEZVĚDOMÍ (PODLE HLOUBKY) n A) SOMNOLENCE n B) SOPOR n C) KOMA nTROJAN A KOL. 2003 Ve VĚDOMÍ lze rozlišovat dva typy dějů: nVIGILITU n (bdělost) – „arousal“ nLUCIDITU n (jasnost) – „awareness n n n Neurologie, TRITON 2004 n VIGILITA nVIGILITA (BDĚLOST) URČUJE STUPEŇ SCHOPNOSTI REAGOVAT NA PROSTŘEDÍ. nBěhem dne charakteristicky kolísá a dvěma extrémními fyziologickými stavy různé vigility jsou spánek a bdění. nBDĚNÍ VYŽADUJE SOUHRU RETIKULÁRNÍ FORMACE V MEZENCEFALU A DIENCEFALU (THALAMU) S MOZKOVÝMI HEMISFÉRAMI. n Neurologie, TRITON 2004 STUPNĚ ÚROVNĚ BDĚLOSTI (VIGILANCE) 1) 1)RELAXOVANÉ BDĚNÍ n (UVOLNĚNÍ POZORNOSTI) n2) AKTIVNÍ BDĚNÍ n (ORIENTOVANÁ POZORNOST) n3) OSTRAŽITÉ BDĚNÍ n (SELEKTIVNÍ POZORNOST) nTROJAN A KOL. 2003 LUCIDITA nPOPISUJE HLOUBKU A OBSAH BDĚLÉHO STAVU A JE ZÁVISLÁ NA BDĚLOSTI: BEZ BDĚLOSTI (VIGILITY) NENÍ MOŽNÁ LUCIDITA. nNezbytná je interakce kortexu a retikulární formace. nLucidita znamená, že subjekt je nejenom bdělý, ale správně si uvědomuje sebe a své okolí. n Neurologie, TRITON 2004 n KVANTITATIVNÍ PORUCHY VĚDOMÍ 1. (poruchy vigility) nSOMNOLENCE – je zachována korová integrace stimulů a odpovědí. Připomíná zvýšenou spavost. Člověk neustále upadá do mělkého „spánku“, ale je z tohoto stavu lehce probuditelný nevýrazným podnětem, jako je dotek, oslovení apod. Není-li stimulován podobnými podněty, opět upadá do stavu připomínajícího spánek.Není porušen kašlací reflex, polykací reflex ani funkce sfinkterů. n Neurologie, TRITON 2004 n KVANTITATIVNÍ PORUCHY VĚDOMÍ 2. (poruchy vigility) n nSOPOR (i SEMIKÓMA) – jsou zachovány rudimentární perzistující známky korové aktivity ve formě účelných i neúčelných pohybů končetin pátracího či únikového charakteru jako reakce na zevní stimulus především bolestivé povahy. Nemocný nereaguje na oslovení či na hlasitý povel. n Neurologie, TRITON 2004 n n KVANTITATIVNÍ PORUCHY VĚDOMÍ 3. (poruchy vigility) n nKÓMA zde již chybí všechny elementy korové aktivity. Nemocný prakticky vůbec nereaguje na žádné vnější podněty, zachovány mohou být pouze některé reflexní reakce integrované na úrovni mozkového kmene. n n Neurologie, TRITON 2004 n KVALITATIVNÍ PORUCHY VĚDOMÍ 1. (porucha lucidity; je porušeno vnímání, myšlení, afektivita, paměť a z toho vyplývající poruchy jednání) n nDELIRIUM – výrazné a prudké změny pozornosti, paměti, percepce, agresivita, emocionality, psychomotorický neklid. nNyní spojováno s AMENCÍ – zmatenost, desorientace (mírnější, protrahovaná forma deliria). n n Neurologie, TRITON 2004 n KVALITATIVNÍ PORUCHY VĚDOMÍ 2. (porucha lucidity; je porušeno vnímání, myšlení, afektivita, paměť a z toho vyplývající poruchy jednání) nOBNUBILACE (MRÁKOTNÝ STAV) je porucha vědomí, pro kterou je charakteristický náhlý začátek a konec a úplná amnézie na tuto epizodu. Trvání je velmi variabilní a kolísá od sekund až po dny. oSTUPORÓZNÍ FORMA oDELIRÓZNÍ FORMA oAUTOMATICKÁ (VIGILAMBULANTNÍ) FORMA oGANSERŮV SYNDROM n Neurologie, TRITON 2004 o n HABITUACE - SENZITIZACE n nHABITUACE ZNAMENÁ SNIŽOVÁNÍ ODPOVĚDI NA OPAKUJÍCÍ SE PODNĚT, U KTERÉHO SE PROKÁZALO, ŽE NEMÁ BIOLOGICKOU HODNOTU. ORGANISMUS SE UČÍ NA TENTO PODNĚT NEDBAT. nSENZITIZACE NAOPAK ZNAMENÁ ZVYŠOVÁNÍ ODPOVĚDI, MÁ-LI OPAKUJÍCÍ PODNĚT NĚJAKÝ BIOLOGICKÝ VÝZNAM. nTROJAN A KOL. 2003 n Vlastní poruchy vnímání n1) Výpadek funkce smyslového orgánu nK němu dochází – npři vlastním organickém poškození (porušení příslušného orgánu, nervové dráhy či oblasti mozku) – npsychogenně (konverzně disociativními mechanismy = hysterie) (např. psychogenní hluchota, slepota atd..) – nv rámci tzv. gnostických poruch (porucha schopnosti poznávat, tj. porovnávat aktuální vjemy s dřívějšími zkušenostmi) Vlastní poruchy vnímání n2) Kvantitativní poruchy nSnížená vnímavost – vnímání ztrácí intenzitu, živost, pestrost. Vyskytuje se u stavů, při kterých je psychická činnost utlumena (např. únava, deprese, intoxikace tlumivými látkami…) nZvýšená vnímavost – vnímání je naopak bohatší, pestřejší, živější. Kvantitativní zvýšení vnímavosti provází např. stavy mánie, intoxikace stimulujícími látkami apod. nMetamorfopsie je změna vnímání velikosti a tvaru, je-li vše vnímáno jako zmenšené jedná se o mikropsii, je-li vše vnímáno jako zvětšené jde o makropsii. Vlastní poruchy vnímání n3) Kvalitativní poruchy vnímání nIluze je nesprávné, zkreslené, deformované vnímání skutečných podnětů. Iluze dělíme dále podle jednotlivých smyslů. Jako nepravé iluze – pseudoiluze označujeme ty stavy, kdy postižený je přesvědčen o nereálnosti a klamnosti svých iluzorních vjemů, tedy když si jejich nereálnost uvědomuje. nHalucinace jsou nereálné vjemy bez vnějších podnětů, pro postiženého však mají skutečný charakter. Podobně uvědomuje-li si postižený nereálnost těchto vjemů, hovoříme o nepravých halucinacích – pseudohalucinacích Vnímání a jeho poruchy nvnímání (percepce) je: •subjektivně zkreslený obraz reality zprostředkovaný našimi smysly •proces organizace a interpretace senzorických dat na základě jejich kombinací s výsledky předchozích zkušeností nsmyslové klamy – nejsou patologické nporuchy vnímání – hlavně halucinace a iluze npravá iluze – zkreslený vjem vzniká na základě nesprávné interpretovaného zevního podnětu; je nekorigovatelná; iluze jsou přítomny u delirií a psychóz nhalucinace – šalebný vjem, o jehož reálnosti je nemocný nevývratně přesvědčen a který vzniká bez zjevného podnětu; vyskytují se u intoxikací a psychóz n Poruchy vnímání nDělení halucinací: nhalucinace sluchové nhalucinace zrakové nhalucinace hmatové, taktilní nhalucinace čichové a chuťové nhalucinace verbálně motorické nhalucinace intrapsychické ndalší typy halucinací: reflektorické, inadekvátní, extrakampinní, negativní n npseudohalucinace (nepravé halucinace) nebo pseudoiluze – nemocný dovede rozlišit šalebné vjemy od reality Nepatologické poruchy vnímání nSmyslový klam nvzniká nedokonalostí našich smyslů, smysly jsou ošáleny vnějšími podmínkami např.: hůl do vody ponořená zdá se býti zlomená jde o nesprávný odhad vzdálenosti, velikosti, hustoty, apod. je to korigováno našim úsudkem, paměťovými stopami, zkušenostmi nPurkyňovy obrázky nvidění barevného na bílé ploše potom, co jsme delší dobu sledovali výraznou barvu jde o doznívání stimulace zrakového analyzátoru nŽivá představivost nspojena se změněným stavem vědomí (únava, intoxikace) člověk třeba vnímá věci plastičtěji než při běžném vnímání nEidetismus nschopnost věrně a s živou abstraktní představivostí popisovat viděné nebo slyšené typické u dětí do 15 let když se vyskytuje u dospělého člověka, je to spíše anomálie, patologie → výjimkou jsou umělci nPareidolie nvjem velmi dobře zkombinován s abstraktním myšlením, s naší pamětí a zkušeností fantazijní dotváření předmětů neurčitých tvarů (např.: když koukáme na linoleum, začneme tam vidět obrazce, třeba obličej) je to vjem, který je úmyslný a uvědomovaný, aktivní někdy je to považováno z formu odpočinku, relaxace nSynestezie nasociace a zaměňování vjemů z různých čidel automatické asociace jako třeba, že nějaký zvuk v nás vyvolá představu nějaké barvy nejčastější je právě to „barevné slyšení“ jde o změnu vnímání, které může být zcela normální, ale i ve smyslu patologie (tj. jako následek intoxikace, především halucinogeny) n Patologické poruchy vnímání nIluze nzkreslené, deformované vjemy, které vznikly na reálném podkladě nevývratně jim ta osoba věří např.: vidí stůl, ten stůl tam také je, ale on ho vidí, že je třeba křivý, nerovný; pseudoiluze – člověk vidí ty iluze, ale uvědomuje si nereálnost toho vjemu (vidí ten stůl křivý, ale ví, že by měl být rovný) nHalucinace npatologické vjemy bez vnějšího reálného podkladu považuje je za reálné a věří jim, jsou pro něj nevývratné, zaujímá tedy patický postoj např.: vidí stůl, ale ten stůl tam ve skutečnosti vůbec není n Iluze niluze má pořád, nejen záchvatovitě; iluze se dělí podle smyslových vjemů: nAkustické (sluchové) iluze nv neutrálních zvucích slyší nějaká signály, znamení či řeč nřadí se sem podskupina iluze řeči – vnímá řeč v jakýchkoli zvucích (např.: v klepání prsty do stolu) nOptické (zrakové) iluze noptický objekt je vnímaný zkresleně, je doformovaný jinak (např.: co je rovné vnímá jako křivé) má podkategorii iluze identifikace osob, která se dělí na tři typy: nCapgrasův fenomén – „iluze dvojníka“, vidí v blízké osobě někoho, kdo se za ní jen vydává, např.: vidí svou sestru, ale tvrdí, že to není sestra, že je to někdo, kdo se za ní jen vydává nFregoliho syndrom – pacient zaměňuje známou osobu za někoho cizího, např.: vidí sestru a říká, kdoví kdo ty jsi, že ty jsi vyšetřovatel z policie a chceš mi ublížit (už v tom člověku vůbec nevidí tu sestru, ale ví, že má tu sestru, ale jakoby ji nepozná) niluze metamorfózy – věří, že se nějaký člověk z jeho okolí může fyzicky nebo psychicky měnit nChuťové a čichové iluze njsou spojené dochází k neadekvátnímu vjemu, např.: má pocit, že to jídlo je hořké nebo páchne, ale přitom tomu tak není nTaktilní (hmatové) iluze nvnímané doteky jsou neodpovídající, zkreslené např.: může mít pocit, že ho jeho oblečení štípe, kouše, píchá, pálí, že ho sexuálně dráždí, že je horké nebo studené,… nKinestetické (pohybové) niluze může mít pocit, že jsou jeho pohyby těžké, nesnadné, namáhavé, že musí překonávat odpor, gravitaci, nebo že levituje → neadekvátní vnímání pohybů těla nÚtrobní (viscerální) iluze njde o změněný pocit funkce, velikosti, aktivity vnitřních orgánůnapř.: pocit, že se mu nějak podivně přetlačují střeva, nebo že to jídlo bylo těžké a teď ho to vevnitř tíží n Halucinace nHalucinace nHalucinace: Vznik bez reálného vnější podkladu (na rozdíl od iluzí). npravé halucinace = člověk je nevývratně přesvědčen o jejich pravdě (Poznámka: nevyvracet mu to!) nnepravé halucinace (pseudohalucinace) = člověk ví o jejich nereálnosti nHalucinace se mohou objevovat jako elementární vjemy: nfotony – jednoduchý optický vjem (např.: jeden záblesk, paprsek) nakoazmata – jednoduchý sluchový vjem (např.: cinknutí nebo klepnutí) nfonémy – slyší jedno slovo (pořád to samé slovo) nolfakce – jeden čichový vjem (např.: ucítí puch spálené gumy) ngustace – jeden chuťový vjem n nNebo jsou ty vjemy komplexní, ale pořád v rámci jednoho jediného smyslu (např.: vidí celou postavu, zvíře). Dále existují kombinované halucinace, kdy dochází ze kombinaci různých druhů vjemů (vidí krávu, která bučí) dále asociované halucinace (např.: vidí krávu, která bučí a nějak ví, že mu ta kráva chce ublížit), doasociovává k té halucinaci, co všechno by se mohlo stát převážně se objevují komplexní halucinace, popřípadě kombinované nebo asociované n Pravé smyslové halucinace (1) (dělí se podle smyslů) nPravé sluchové halucinace nvětšinou slyší hlasy, řeč nnejčastější druh halucinací nmá typický „naslouchací postoj“ – na pacientovi jde poznat jeho roztříštěná pozornost, že neposlouchá doktora, ale i něco jiného; někdy se k tomu zvuku (který není) i natáčí nmohou mít trojí obsah: nimperativní halucinace - nebezpečné, rozkazují mu, co má udělat a on to klidně udělat může (zabij se, ubliž mu,…) nteleologické halucinace - taky mu radí, ale mají pozitivní obsah, jsou to rady vstřícné, milé, např.: tak si z toho nic nedělej, ono to bude lepší nantagonistické halucinace - vnímá dva hlasy, které se spolu baví o tom pacientovi, vnímá rozhovor → většinou je jeden hlas dobrý a brání ho a druhý zlý a haní ho, hlasy se mezi sebou hádají, baví se o něm nebo je to k němu nějak vztažené tyto halucinace mohou mezi sebou přecházet, ale nevyskytují se všechny tři najednou obsah halucinací si ti lidé pamatují, i když jsou pryč z toho stavu n nPravé čichové a chuťové halucinace nvnímání neexistujících pachů a chutí nčasto cítí hnilobný zápach, puch rozkládajících se těl n n Pravé smyslové halucinace (2) (dělí se podle smyslů) nPravé zrakové halucinace njsou druhé nejčastější ndělení: nmakropsie – halucinace větších objemů (ta moucha na okně má dva metry, ale ona tam žádná není) nmikropsie – standardní velikost věcí je menší, typický zástupce mikropsie je mikrozoopsie – vnímání malinkých zvířátek (třeba pidislonů, malých myšek při deliriu) nfleshback – spontánní halucinace po intoxikacích, jako tzv. echofenomény nautoskopické zrakové halucinace – vidí sebe sama jako by byl nad sebou, pod sebou, v prostoru (vnímá tělo třeba jako bezbarvé, průhledné); může to být i součástí aury (určitá změna vnímání) při migrénách či epilepsii n nPravé taktilní halucinace nod doteků svědění, sexuálního dráždění ntýká se to vnějšího kontaktu kůže n Pravé mimosmyslové halucinace nPohybové (kinestetické) halucinace njde o pohyb těla nverbálně-motorické (Seglasovy) halucinace - je přesvědčen, že jeho ústy mluví jiná osoba, může s tím souviset i zněna intonace, když jakoby mluví ta jiná osoba ngraficko-motorické halucinace - tvrdí, že jeho rukou píše jiná osoba, může být v tu chvíli změněn rukopis nOrgánové (útrobní, viscerální) halucinace nfalešné pocity v útrobním systému nčasto sexuální podtext (♂ můžou mít pocit, že jsou kastrováni, ♀ zase že jsou znásilňovány, že do nich proniká úd, nebo mohou mít pocity orgasmu,…) npodkategorie - negativní tělové halucinace → ten člověk popírá existenci nějakého svého orgánu nebo části těla (ale toto je zaměřeno spíše na končetiny) nmůže jít i o halucinaci posedlosti → má pocit, že v jeho těle je někdo jiný, třeba nějaká nadpřirozená bytost nIntrapsychické halucinace ndotýkají se myšlení, má pocit, že mu někdo manipuluje s myšlenkami, odnímá mu myšlenky, vnucuje mu myšlenky, nebo je třeba ozvučuje; nejde o hlasy, ale o myšlenky, o jeho vlastní proces myšlení ntoto je typický projev schizofrenie (manipulace s myšlením...) nInadekvátní halucinace nhalucinace jiným smyslem, než je ten k tomu určený např.: bude tvrdit, že čichá nohama nExtrakampinní halucinace njde o halucinace vjemu mimo dosah těch smyslových orgánů např.: tvrdí, že támhle na rohu /který nejde vidět) někdo stojí, že si o něm o dva domy dál někdo povídá n Pseudohalucinace nhalucinace má, ale uvědomuje si jejich nereálnost njenže se chová podle nich → rozpolcenost n nHypnagogní halucinace nnastávají při usínání, navazují na usínací reakci n nHypnapompní halucinace nnastávají při probouzení, navazují na probouzecí reakci n nHalucinace týkající se organických změn na mozku npředevším v případě národu v oblasti pontu (Pons Varoli - Varolův most) souvisí s organickou poruchou, kdy ten člověk vnímá křivé linie nebo že se bortí stěny po odstranění nádoru se pacient vyléčí a už se to u něj neobjeví n Poruchy myšlení n nMyšlení je kognitivní proces, který zapadá do komplexu funkcí mozku (spolu s řečí, sexualitou atd.) nporuchy myšlení se týká změny struktury a formy, popř. kvality (zda je člověk schopen převádět svůj myšlenkový proces do řeči, zda má myšlení strukturu) nmůže se jednat o poruchu z hlediska obsahu (zda to nad čím přemýšlí má logické vazby/odpovídá skutečnosti) nporuchy myšlení se dělí na kvalitativní a kvantitativní n Kvantitativní poruchy myšlení (1) nV rámci kvantitativních poruch se rozlišují poruchy: ntempa (rychlosti) myšlení ndeterminující linie myšlení (dynamiky, cíle, zaměření myšlení) n nPoruchy tempa myšlení nBradypsychismus nzpomalené myšlení, zareaguje až po nějaké době latence, reaguje s projevem únavy nzhoršené abstraktní myšlení, pomalé vybavení představ, chudý projev (na otázku odpoví holou větou nebo slovem) nmůže i úplně přestat reagovat = mutismus ntato porucha může nastat za různých fyziologických okolností (např.: únava), patologie je to při demenci, oligofrenii, nebo při depresi n nTachypsychismus npřekotné, zrychlené myšlení, "myšlenkový trysk" nmluví rychle, přeskakuje slova, překotná mluva až vynechává písmenka (překotná řeč = logorhea) nzrychlený je i doprovodný projev – mimika, gestika, emoce nzdá se, že myšlenkový obsah má jen povrchové vazby (protože řeč nestačí reagovat na myšlenky) nobjevuje se při mánii, intoxikaci (stimulancia, alkohol), může se taky objevit při fyziologických npodmínkách (při silném emočním zážitku, např.: když vyhraje 100 milión ve sportce) n Kvantitativní poruchy myšlení (2) nPoruchy determinující linie myšlení nčlověk by měl při řeči u něčeho začít a u něčeho zase skončit, mělo by to mít smysl → determinující linie nu poruch tempa je determinující linie zachována; u těchto poruch je zase zachováno tempo, ale porušena determinující linie n nRoztržité myšlení nnesoustředěnost, těká z jedné myšlenky na druhou, přeskakuje ntoho původního cíle/záměru řeči se vlastně nakonec dobere, ale přeskakuje při tom z myšlenky na myšlenku; u některých lidí je to normálním rysem v projevu n nZabíhavé myšlení nzabíhá k nepodstatným/nedůležitým věcem (vzhledem k determinující linii), odklání se od determinující linie ntypické je to u starších lidí (o něčem začnou mluvit a pořád zabíhají jinam, a i když je někdo napomene a vrátí se k původnímu tématu, tak se k němu dokáží vrátit, ale zase někam utečou) nmůže se objevit u dětí – zde se nemluví o patologii, ale o eidetismu (to je vloha dětí) n nUlpívavé myšlení nulpívá na jednom tématu, pořád mluví o tom samém, jeho myšlení se nerozvíjí, myšlenkový proces se nepohne dál nobjevuje se pod vlivem deprese, sníženého intelektu, při onemocnění typu encefalitida (infekční), při ateroskleróze n n n Kvalitativní poruchy myšlení (1) nje porušen obsah; veškeré myšlenkové procesy nestojí na reálném podkladu nčasto se souběžně s kvalitativní poruchou myšlení objevují poruchy vnímání (např.: halucinace) nvšechny poruchy kvalitativních prvků se mohou vyskytovat u psychóz nMyšlenkový záraz nnormálně mluví, reaguje a najednou třeba uprostřed projevu se zarazí (na vteřiny či minuty) a po nějakém čase pokračuje dál (ale třeba od jiného místa než předtím skončil) nnejčastěji způsobeno právě halucinacemi (přestane mluvit, aby „sledoval“ tu halucinaci) nneuvědomuje si to nZmatené (inkoherentní) myšlení nroztříštěné, úplně rozvolněné myšlenkové asociace, myšlení není logické, neudržuje determinující linii, povídá "nesmysly", nesouvislý verbální projev, slova špatně spojuje, někdy si je i vymýšlí nchybí mu náhled, jak tem projev vypadá nsilná emoční složka nv rámci té zmatenosti je zachováno vědomí (je plně při vědomí, není porušena jeho kvalita vědomí) nRoztříštěné myšlení ntypické u schizofreniků npodobné zmatenému myšlení; vědomí je zachováno, staví slova a věty bez logiky (neklade podmět, přísudek, předmět, atd.); nesouvislý nejasný projev bez logické stavby nje to dáno tím, jak to má člověk sám pro sebe uspořádané, řídí se vlastní logikou, což na venek vypadá jako zmatenost/chaos (má vlastní pravidla, ale ty nikdo jiný nezná, takže mu taky nerozumí) nchápe však cizí projev n Kvalitativní poruchy myšlení (2) nAutistické (dereistické) myšlení nmyšlenkové obsahy jsou unášeny fantazií/sny bez ohledu na skutečnost, jsou mimo realitu nněkdy se projevuje jako denní snění, kdy člověk uniká z reality nve srovnání s předchozíma dvěma případy se blíží spíš normálu než patologii nmá částečný náhled na realitu n nMagické myšlení npodobné dereistickému myšlení noznačováno také jako symbolické myšlení, protože používá různé symboly (ve slovech, projevech); např.: že nesmí říct název nějaké barvy nebo vyslovit nějaké slovo n Myšlení a jeho poruchy nmyšlení – logické, racionální zpracování vjemů a paměťových stop za účasti ostatních psychických funkcí včetně emocí nkognitivní funkce: •funkce zpracování informace, jež probíhá mezi senzorickými a motorickými vstupy •jedná se o velmi různorodé funkce asociační mozkové kůry: •kognitivní funkce jsou věnovány procesu poznávání okolního světa •jedná se o schopnost účastnit se, identifikovat a plánovat smysluplné odpovědi, reakce na zevní podněty a vnitřní motivace nporuchy myšlení: •kvantitativní •kvalitativní Kvantitativní poruchy myšlení nútlum myšlení, bradypsychismus – tempo myšlení pomalé; mutismus = nemocný nepromluví ani slovo npřekotné myšlení, tachypsychismus – myšlení je zrychlené; logorea = subjekt mluví rychle a mnoho nporuchy cíle myšlení •roztržité myšlení •zabíhavé myšlení •ulpívavé myšlení •nevýpravné myšlení Kvalitativní poruchy myšlení nmyšlenkový záraz – nemocný se náhle v řeči zarazí bez zjevného zevního podnětu; u schizofrenie nnesouvislé (inkoherentní) myšlení – též ozn. jako roztříštěné – tok myšlenek obráží rozvolněnost asociací („slovní salát“) •zmatené myšlení – doprovází obluzené vědomí •roztříštěné myšlení – znak schizofrenních poruch myšlení nautistické (dereistické) myšlení –unášené volně vlastní fantazií; stává se patickým, když je nemocný nedovede přerušit podle potřeby nebo když přestane odlišovat své autistické představy od skutečnosti nmagické (symbolické) myšlení – je blízké pověře a přisuzuje jevům symbolický, tajemný význam nobsese nbludy nKatatymie n nJednostranně zkreslené myšlení určované přáním člověka Bludy nBlud je mylné přesvědčení, vzniklé z chorobných duševních předpokladů na chorobném psychotickém podkladu, kterému nemocný věří a které má patický vliv na jeho jednání (definice dle prof. Myslivečka) n nKlasifikace bludů: nbludy vývyšné, megalomanické nbludy úkorné, mikromanické nbludy pronásledování, perzekuční Bludy nŘadíme je pod kvalitativní poruchy myšlení nmylné přesvědčení, které vzniká na patickém podkladě (tj. v důsledku psychotického procesu), kterému dotyčný věří a je přesvědčen o jeho naprosté pravdivosti nnejtypičtější projev kvalitativní poruchy myšlení nté představě člověk tak věří, že při jejím plnění může až potlačit pud sebezáchovy, nezastaví ho ani fyzická bolest nna počátku se objevuje patická/bludná nálada → jedinec je emočně neukotvený, cítí, že je mu divně, že všichni kolem něj jsou divní, že je něco špatně npak hledá odpověď na tyto projevy → tzv. krystalizační fáze - během krystalizační fáze dojde k závěru tím, že formuluje nějaký blud, chybné přesvědčení nprotože tento proces je na podkladě jeho vnitřních vazeb/přesvědčení (sám si k tomu názoru dojde, podle vlastní logiky, sám si to vysloví), proto jim tak věří a proto jsou bludy nevratné (pravidlo: nikdy mu ty jeho bludy nevyvracet, nepopírat, ale můžeme mu vyjádřit svůj nesouhlas) nRozlišení bludů nPodle postavení nsoliterní bludy (samostatné) – nezapadá do nějakého systému, jde o jeden samostatný blud nsystematizovaný bludný kruh – bludy na sebe navazují, nasedají, spojují se, zapadají do sebe; tvoří celek, bludy tedy nepřecházejí mezi sebou, ale nabalují se sebe a tvoří ten kruh; nebude se však nabalovat na sebe mikro a makromanický, ale třeba paranoidní nasedá na mikro i makro; často se nabalují v rámci té jedné kategorie nPodle času ntranzitorní bludy (povrchové) – spojené s nějakou situací (např.: s poruchou nálada; blud se objeví s depresí) nkontinuální bludy (dlouhodobé) – nevývratné, může s nimi žít i celý život nindukované bludy – speciální druh; případ, když spolu žijí dva lidé se silnou emoční vazbou, jeden z nich je zdravý, ale submisivní a tem druhý trpí bludy a je dominantní → nemocný to vsugeruje tomu zdravému, „nakazí ho tím“; pokud je ale ten zdravý sám, je normální nPodle vzniku nprimární blud – primární je blud a na něj se formuje nějaká porucha (typická je psychóza) nsekundární blud – na počátku je porucha (nejčastěji emocí) a na základě úpadku emocí se formuje blud n Typy bludů (1) nMikromanické (depresivní) bludy nSnižují hodnotu člověka (jeho schopnosti, dovednosti,…), emoce táhnou člověka do negativních poloh, člověk jde svou hodnotou stále dolů. nAutoakuzační blud - extrémní sebeobviňování (nad rámec normálního obviňování) nInsuficienční blud - blud neschopnosti (nic neumím, ničemu nerozumím, vše udělám špatně; "ani se nedokáži obléknout", přestože dotyčný je plně schopný dané činnosti zvládnout) nRuinační blud - blud, který vypovídá o zničení okolí ve smyslu finančním (nezajistil jsem prostředky pro další existenci druhých, mé děti kvůli tomu nebudou studovat; přivedl jsem všechny na mizinu); i když peníze mají, stejně má pocit, že je to málo, že tím ty ostatní finančně nezajistí nHypochondrický blud - nevývratné přesvědčení o nemoci, i když nejsou patrné žádné symptomy dané nemoci (nejčastěji se objevují AIDS, žloutenky, onkologické nádory; neplést s kancerofobií – obava z nemoci, strach z ní) nNihilistický (negační) blud - popírá vlastní nebo cizí existenci ve smyslu „já/on jsem nic, já nic neznamenám“ → ve smyslu významu, popření existence nBlud nesmrtelnosti (eternity) - v tomto smyslu je to boží trest – ty jsi byl zlý a špatný a proto neumřeš a budeš se tu na to všechno dívat a trpět, protože kdybys umřel, bylo by to pro tebe vykoupení n Typy bludů (2) nMakromanické bludy nmají opačný směr patologie než mikromanické, emoce jdou do pozitivna nbludy velikášské, o zvláštních schopnostech, dovednostech, které toho člověka nějak vyzdvihují nMegalomanický (grandiózní, velikášský) blud - přeceňuje význam své osoby (já to zvládnu, dokážu, já to tu všechno zachráním, já jsem ten, co tu má tu důležitost nExtrapotenční blud - o jeho výjimečných schopnostech (chytrost, síla, zvláštní možnosti) nErotomanický blud - přesvědčen o své erotické přitažlivosti, ale nikoho neobtěžuje, ta jeho erotomanie není nebezpečná („Helenka Zagorová mě miluje, on na mě mrká z televize“), nemusí tu být sexuální podtext nBlud vznešeného původu - přesvědčen, že pochází ze šlechtické rodiny, že má nějaké vzácné předky; a podle toho se taky chová – vyžaduje, aby ho lidé oslovovali třeba barone/konteso nBlud inventorní (vynálezecký) - neustále obtěžuje s patentováním svých vynálezů, prezentací těch vynálezů (přinese ozubené kolečko a bude tvrdit, že je to perpetum mobile) nBlud reformátorský - myslí si, že má schopnost dělat reformy („Já tam udělám pořádek, Já to všechno zorganizuji“), klidně vtrhne někam na ministerstvo a bude tvrdit, že jim tam teprve udělá pořádek, a že potom se jim pohrnou zisky,… nBlud religiózní - jsem posel boží/spasitel (v rámci nějakého duchovna, náboženského pojetí) nBlud reinkarnační - přesvědčení o schopnosti přenášení duší, telepatických schopností, mluvením se záhrobím (např.: zazvoní u dveří paní a tvrdí, že má vzkaz od mojí babičky, která je však 15 let mrtvá) nBlud nesmrtelnosti (ahasférismus) - já jsem tak výjimečný, mám takové schopnosti a moje osoba je tak výjimečná, že nemůžu umřít, co by tu beze mě dělali nTransformační blud - kulturně vztažený blud, myslí si, že je významnou osobou v rámci té dané kultury, schopnost změny/transformace/zkvalitnění vůči té kultuře (u nás bude tvrdit, že je prezident, v Indii to bude třeba Dalajláma), není to konkrétní osoba (já jsem Václav Klaus), ale spíš ta funkce/význam té osoby (jsem neobjevený prezident, ale jsem to já) n Typy bludů (3) nParanoidní (úkorné) bludy nu těchto bludů nálada nejde do plusu ani mínusu, ale jedná se o neklid a tenzi nparanoidní blud značí to, že „ho pozorují“ (tvrdí, že jsou někde kamery, natáčejí ho na video) n nBlud persekuční - blud pronásledování nBlud ovlivňování - ovlivňování ve smyslu navádění na dálku – zářením, nějakými vlnami, že je sledován paprsky, kosmickými silami, magnetickými vlnami, může si myslet, že má v mozku nasazený čip,… nBlud emulační - žárlivecký blud - („ty mrkáš na toho herce v televizi a sjednáváš si s ním rande“, „ty flirtuješ se sousedem, když jdeme do obchodu“, ale sousedovi je 95 let a nevidí → je v tom ta bizarnost, patologie); toho dotyčného, na kterého žárlí, pronásleduje, kontroluje, testuje nKverulační blud - blud stěžovatelský, ten člověk si neustále stěžuje, je pořád nespokojený nErotomanický blud - blud o zvýšené sexuální přitažlivosti v negativním smyslu slova (je přesvědčen o tom, že ho někdo miluje, ale ještě o tom neví → píše mu dopisy, obtěžuje ho s tím pořád, může pro toho dotyčného být nebezpečný a určitě je to pro toho dotyčného nepříjemné a obtěžující), „já jsem tak sexuálně přitažlivý, že neexistuje nikdo, kdo by mě nemiloval“, a když tu to ten dotyčný řekne, že ho nechce, ať ho nechá, tak mu začne tvrdit, že se mýlí, že ho určitě miluje (toho s tím bludem) n Vtíravé myšlenky nzvláštní druh poruchy myšlení nmyšlenky, které se proti vůli dotyčného vtírají do mysli a dotyčný není schopný tomu zabránit, nedokáže je potlačit nty myšlenky ho obtěžují, vnímá je jako cizí element, který mu brání v myšlení a ruší jeho pozornost nmyšlenky, kterým se nemůže ubránit, nemůže si říct "nebudu na to myslet" nnarozdíl od bludů si uvědomuje neadekvátnost/chorobnost těch myšlenek, nevěří jim, ví, že tam nemají co dělat njak ty myšlenky zabírají normální myšlení a ten člověk se jich nemůže zbavit, tak se zmnožuje úzkost, nabourává to emoce nčlověk se schopen dělat cokoli, aby se toho pocitu zbavit → vznikají kompenzační rituály njsou to obsese, to je už ale termín pro diagnózu (je to podklad obsese, OCD) nurčitá kategorie vtíravých myšlenek jsou podkladem fobií ("když vejdu do výtahu, tak to se mnou spadne a už mě nikdo nenajde..." → rituál je, že tam nechodí) n n3 kategorie: nkontroloři – myšlenky o nejistotě a pochybnosti v čemkoli (Zhasnul jsem světlo? Zamknul jsem garáž? Dovřel jsem ledničku?...), týká se to technických, mechanických záležitostí nčističi – vtíravé myšlenky jsou zaměřeny na hygienu, čistotu (nejen ve smyslu mám-li očištěné jablko a umyté ruce, ale i jestli nedostanu nemoc, jestli to nepřenesu na někoho jiného) nruminace – ty myšlenky mají konkrétní obsah; má myšlenku udělat něco nevhodného (vykřiknout sprosté slovo v kostele, nutkání ublížit (často matky vůči dítěti)), ale udělají všechno proto, aby to neudělali (a neudělají to – raději do toho kostela nebudou chodit); oni o tom ví a ví taky, že to nechtějí udělat (psychopat bude tvrdit, že to chce udělat) n Vtíravé myšlenky a jednání, obsese a kompulze nobsese: •jde o přetrvávající myšlenky, impulsy nebo představy, které postižený subjekt vnímá jako rušivé a nesmyslné •subjekt se je snaží ignorovat,potlačit a neutralizovat •subjekt má náhled a je si vědom, že vznikají spontánně v jeho mysli nkompulze: •jde o opakující se jednání s určitým cílem, jež subjekt koná v důsledku reakce na obsesi podle určitých ceremoniálních a rituálních pravidel nebo stereotypním způsobem •toto chování má neutralizovat působení obsese •subjekt má náhled na nesmyslnost nebo nadměrnost tohoto jednání nobsah obsesí: nejistota a pochybnosti, fobie, nutkavé jednání nobsedantní myšlenky se podobají dominantním nebo ovládavým myšlenkám (kdy subjekt zná důvod proč se tyto myšlenky vracejí Paměť a její poruchy npaměť - schopnost organismů přijímat, uchovávat a vyvolávat předchozí vjemy, a to i po odeznění vyvolávajících podnětů npaměť fylogenetická - zahrnuje složitější podmíněné reflexy a instinkty npaměť ontogenetická - individuální prožitky: •pracovní (krátkodobá) •dlouhodobá ndeklarativní (explicitní) •sémantická (pro fakta a události) •epizodická (události a jejich časové řazení) nnedeklarativní (implicitní) •procedurální (zvládání motorických dovedností) •priming (vybavování si pomocí nápovědy) •podmiňování Paměť a její poruchy nčtyři složky paměti: •impregnace (vštípivost, schopnost ukládat paměťové obsahy) •retence (schopnost je uchovávat) •konzervace (schopnost je uchovávat v nezměněné podobě) •reprodukce (schopnost je vybavit) n nPoruchy paměti: namnézie (retrográdní nebo anterográdní) – porucha deklarativní paměti ntranzitorní globální amnézie (amnestický iktus) – postihuje hlavně epizodickou paměť (neschopnost zapamatovat si nové události) npsychogenní amnézie (kontinuální nebo ostrůvkovitá) – poruchy disociačního charakteru npseudologia phantastica (bájivá lhavost) nkonfabulace – typická pro těžké organické poškození mozku Pozornost a její poruchy npozornost (prosexie) je def. jako zaměřené vnímání; posuzuje se koncentrace a kapacita nhypoprosexie – stav snížené pozornosti nhyperprosexie – nadměrná pozornost nparaprosexie – zaměření pozornosti nesprávným směrem Emoce a jejich poruchy nemoce – vyjadřují náš citový postoj ke skutečnosti, působí na motivaci a chování, ovlivňují fyziologické funkce v organismu a mají blízký vztah k instinktům nporuchy emocí - častý nebo hlavní projev některých nejzávažnějších duševních poruch nprojevy emocí: •jsou úzce vázány na autonomní nervový systém a zahrnují aktivitu určitých jader mozkového kmene, hypothalamus, amygdalu, pregangliové neurony v prodloužené míše, autonomní ganglia a periferní efektory; centra koordinující emoční reakce jsou shrnována pod pojem limbického systému nlateralizace emocí: •pravá hemisféra mozku je důležitá pro vyjádření a pochopení emočního náboje, ladění řeči •existuje asymetrická hemisferická funkce v řízení emocí ve vztahu k náladě (levá hemisféra mozku více ovlivňuje emoce v pozitivním smyslu, pravá více ve smyslu negativním) Rozdělení emocí 1.emoce kladné, pozitivní, příjemné a emoce záporné, negativní, nepříjemné 2.emoce stenizující (např. zlost) a emoce astenizující, demobilizující (např. smutek) n nPodle hierarchického uspořádání: 1.nižší (vyvolané podněty z vitální oblasti) 2.vyšší (specificky lidské) ncity intelektuální ncity estetické ncity etické, morální n nPodle intenzity, časového trvání a průběhu: 1.emoční zabarvení počitků a vjemů 2.afekty (krátkodobé, prudké emoční reakce) 3.nálady (protrahované, různě intenzivní emoční stavy) Afekty a jejich poruchy npatický afekt – neobyčejně intenzivní afekt, na jehož vrcholu dojde ke krátkodobému mrákotnému stavu s následnou amnézií; vzácný jev npatická afektivní dráždivost – sklon k nadměrně silným afektům; hlavně u organických mozkových poruch nparoxyzmální afekty – projevují se velkou úzkostí, někdy zlostí nemoční labilita – proměnlivé emoce i na slabé podněty nemoční inkontinence – reakce s patickým pláčem i na neemoční podněty nhypersenzitivita – dojímavost, lítostivost nafektivní ambivalence – obsahuje v témže okamžiku protikladné emoce nfobie – vtíravé strachy Nálady a jejich poruchy npatická nálada: •vyznačuje se velkými změnami v intenzitě •může trvat měsíce i léta •je nezávislá na kvalitě psychogenních faktorů •má hluboký vliv na osobnost postiženého, na jeho jednání, postoje a není ovlivnitelná ani příznivými prožitky, ani není přístupná logickému a racionálnímu přesvědčování okolí nrozdělení patických nálad: •euforická •expanzivní •exaltovaná, extatická •explozivní •apatická •bezradná •depresivní •manická •hypomanická City a jejich poruchy nporuchy vyšších citů: •nedostatečné rozvinutí, ztráta, snížení •porušení na vrozené bázi, nebo při organických postiženích CNS n ndisociální porucha – anetičnost, nedostatek soucitu, ohledů a pochopení pro okolí, nelítostnost, bezohlednost vůči společenským normám, pravidlům a závazkům, neschopnost zakoušet vinu a poučit se ze zkušenosti trestu n nhistriónská porucha – výrazná nezralost, mělká a labilní emotivita a povolnost vůči sobě, s nadměrnou vřelostí, oddaností a závislostí, na druhé straně s egocentrismem a nenávistí Inteligence a její poruchy ninteligence – schopnost vhodně používat nashromážděné poznatky a vědomosti ninteligence: •abstraktní •praktická •sociální ninteligenční kvocient: n IQ = (mentální věk:kalendářní věk) x 100 nporuchy intelektu: •mentální retardace – vznik během prvých 2 let života: nlehká (IQ 50-69) nstředně těžká (imbecilita, IQ 35-49) ntěžká (idiocie, IQ 20-34) nhluboká (vegetativní idiocie, IQ<20) •demence – vznik po 2. roce života Poruchy jednání a vůle nkvantitativní poruchy jednání: •hypoagilnost •hyperagilnost •agitovanost n n n n n n nporuchy vůle: •hypobulie (až abulie – úplná ztráta schopnosti zahájit nějakou činnost) •hyperbulie nkvalitativní poruchy jednání: •katatonické symptomy nproduktivní forma nstuporózní forma •katalepsie •záraz jednání •negativismus •povelový automatismus •stereotypie, iterace •manýrování •raptus •impulzivní jednání •sekundární impuls •frenoleptické stavy •zkratkové jednání •automatismy •tiky n Osobnost a její poruchy nosobnost – souhrn všech psychických a tělesných vlastností jednotlivce n nporuchy osobnosti: •depersonalizace •transformace osobnosti •alternace osobnosti •rozštěp osobnosti •depravace osobnosti •specifické poruchy osobnosti n nzměna osobnosti může nastat v důsledku organického poškození mozku, vlivem dlouhodobého zneužívání psychoaktivních látek, jako projev schizofrenie, jako reakce na prodělané psychické onemocnění, jako důsledek katastrofické zkušenosti Pudy, instinkty a jejich poruchy ninstinkt – hierarchicky uspořádané stereotypní reakce vedoucí k dosažení cíle, aniž je tento cíl subjektu znám npud – instinktivní činnost u člověka pozměněná individuální zkušeností ndělení pudů podle Vondráčka: •pud zachování rodu nsexuální npéče o potomstvo •pud zachování jedince nobživný nsebezáchovy norientační nzvídavosti, zvědavosti •pud sdružovací •pud pro zpříjemnění existence