HOUBY


Houby jsou jednobuněčné i mnohobuněčné organismy. Z buněčných organel nejsou v cytoplazmě přítomny
chloroplasty, proto si nejsou schopny vytvářet ústrojné látky. Tělo hub není členěno na jednotlivé
orgány. Nazývá se stélka. Ta je složena z propletených houbových vláken (hyf), která vytvářejí
podhoubí. U mnohých hub vyrůstá z podhoubí plodnice.


Rouško je výtrusorodá vrstva s velkým množstvím kyjovitých výtrusnic s výtrusy. Bývá na spodní
ploše klobouku na lupenech nebo v rourkách.


Houby s lupeny naspodu klobouku se nazývají lupenaté (např. bedly, muchomůrky, pečárky, ryzce).
Houby s rourkami jsou označovány jako rourkaté (např. hřiby, křemenáče, kozáky, klouzky).


Rozmnožování hub

V plodnici se vytvoří výtrusy, které po dozrání vypadávají. Ve vlhku, v teple a na vhodném podkladu
vyklíčí v tenké vláknité podhoubí, z něhož může vyrůst plodnice. Ta roste, dospívá, vytvoří se v ní
výtrusy a pak zaniká.


Cizopasné houby jsou původci různých houbových chorob užitkových rostlin. U živočichů a člověka
vyvolávají onemocnění na povrchu těla i na vnitřních orgánech.


Hniložijné houby jsou spolu s hniložijnými bakeriemi nejvýznamnější rozkladači odumřelých zbytků
různých organismů.


Houby jsou takřka všudypřítomné.