06_Geometrické tendence_2. 11. 2023, výběr reprodukcí k přednášce Zdeněk Sýkora, Výstava 0,10, Petrohrad 1915 Kazimír Malevič Art Cologne 2006 Červený čtverec, 1915 Piet Mondrian Gerrit Rietfeld František Kupka Victor Vasarely Skupina De Stijl skupina De Stijl Carl Andre Stanislav Zippe Zdeněk Kučera Stanislav Libenský Minimalismus skupina Syntéza Jaroslava Brychtová Vladislav Mirvald Jan Kubíček Radoslav Kratina Stanislav Kolíbal, Buchberg Gars am Kamp Václav Cigler Karel Malich Milan Houser Jan Šerých Muzeum umění Muzeum Kampa 2010 Pop Up Windows, 2005 Olomouc 2019 Zdeněk Sýkora, 50.léta Z. Sýkora, 60.léta Z. Sýkora 60. a 70. léta Zdeněk Sýkora(1984) Gerhard Richter(1973) Zdeněk Sýkora a Lenka Sýkorová Centre G. Pompidou Zdeněk Sýkora a Karel Malich Z. Sýkora: Linie č. 24 (Poslední soud), 3x3m Muzeum Kampa 2010 Centre G. Pompidou, zakoupeno 2005 06 – Geometrické a konstruktivní tendence 2. 11. 23 01. Zdeněk Sýkora – Titulní strana Lidových novin 19.2.2010 02. 3. 2. 1920 - 12. 7. 2011 03. Zdeněk Sýkora – Linie č. 24 (Poslední soud), zakoupeno do Centre G. Pompidou 2005 04. Z. Sýkora – Linie č. 238, 150x150cm, 2006 – veletrh Art Cologne 2006, 30 000,-eur 05. Výstava “0,10” – Petrohrad 1915 06. Kazimír Malevič: Červený čtverec, 1915 07. František Kupka, Piet Mondrian, Gerrit Rietveld: Červenomodré křeslo 1917 08. Victor Vasarely 09. Kenneth Noland, Dan Flavin, Carl Andre 10. Stanislav Zippe (mj. Dopravní podnik v Brně), Zdeněk Kučera 11. Daniel Hanzlík, Jaroslava Brychtová – Stanislav Libenský 12. Jan Kubíček, Vladislav Mirvald 13. Radoslav Kratina 14. Jan Šerých: Pop Up Windows, 2005 15. Zdeněk Sýkora – Středisko letového provozu aj., nástěnná malba Praha-Kbely 16. Z. Sýkora: Zahrada 1959, Podzimní les 1960 17. Z. S.: Zahrada (se čtvercem), 1960 18. Gerhard Richter: 1024 barev, 1973, obraz v C. Pompidou společně se Z. Sýkorou V příští lekci 16. 11. 2023 – Použijte modul KK2! – Olomouc, Brno, Gmunden– Dům pánů z Kunštátu 2004 výstava a beseda se zakladatelem Klubu konkretistů (1967) Arsénem Pohribným 01. Vladimíra Sedláková 02. Vladimír Havlík 03. Josef Linschinger, Gerhard Frömel 04. Tomáš Medek Tangle Untangle 05. David Medek - Tiskátka 06. Pavel Hayek 07. Jiří Krtička 08. Pavel Herynek – Modulátor Heslo z knížky Umění bez revolucí? – Konstruktivní tendence a geometrická abstrakce Ačkoli geometrické umění a konstruktivní tendence jsou zpravidla interpretovány jako osobité směry v umění druhé poloviny dvacátého století, jedná se o dlouhodobou součást uměleckého vývoje. Geometrické prvky nalézáme ve výtvarném projevu od pravěku do současnosti, stejně jako obecné principy racionálního vizuálního přístupu, a v umění dvacátého století lze mluvit o dvou vrcholných fázích tohoto typu tvorby. Nejprve je tu nástup geometrické abstrakce jako součást ruských avantgardních výbojů. Kazimír Malevič vytváří obrazy v podobě základních geometrických konstrukcí a v roce 1913 maluje obraz Černý čtverec na bílém poli s přesvědčením, že vytváří konkrétní umělecký tvar, nikoli abstrahovanou zobrazující stylizaci nějakého věcného námětu. V roce 1915 jsou na petrohradské výstavě nazvané příznačně „0.10“ představena i díla dalších ruských konstruktivistů. Je tedy zjevné, že když ve vlně abstraktivismu po druhé světové válce má jedna linie podobu geometrických konstrukcí, tak se jedná o pokračování snahy uchopit složitost světa do základních geometrizujících tvarů a principů. Osobitou variantou konstruktivního umění je minimalismus, který je založen na maximální strohosti vyjadřovacích prostředků, ale i sledovaných témat. I minimalističtí sochaři nejčastěji zpracovávají tematiku základních geometrických tvarů. Poměrně významnou roli hrají ve vývoji světového konstruktivního myšlení také čeští umělci. Především je to Zdeněk Sýkora, který pro tvorbu racionálních geometrických struktur použil již v roce 1964 operativní tvůrčí „výpomoc“ počítače, s nímž pak kreativním způsobem objevoval i možnosti tvorby liniových obrazů s organickými křivkami. Mezinárodních úspěchů a zastoupení v zahraničních sbírkách dosáhli také Jan Kubíček, Stanislav Kolíbal či Dalibor Chatrný. Osobité rozvíjení konstruktivních přístupů najdeme u řady umělců, kteří se v roce 1967 sdružili pod vlivem teoretika Arséna Pohribného do Klubu konkretistů. V roce 1973 vytvořil Dalibor Chatrný pozoruhodnou prostorovou realizaci na téma krychle založenou na jednoduchém konstruktivním principu. V horním rohu místnosti jsou nainstalovány tři mosazné tyče tak, aby při určitém osvětlení vytvářely iluzi nárysu krychle. S tímto dílem byl umělec na počátku roku 1989 pozván na výstavu Aus dem Würfelmuseum do Muzea Karl Ernst Osthaus v německém Hagenu, kde byl zařazen mezi největší světové osobnosti geometrického umění. Na stejné výstavě i v doprovodné knize byl také prezentován další český konstruktivista Pavel Rudolf. Fotografii nové varianty této Chatrného práce z roku 2005 uvádíme na stránkách této knihy v oddíle Sto korun českých aneb umělecké díla a provoz současného umění. Hlavní osobnosti ve světě: Frank Stella, Francoise Morellet, Victor Vasarely, Bridget Riley, Donald Judd, Dan Flavin Další světové osobnosti: Zdeněk Sýkora, Josef Albers, Elsworth Kelly, Dan Graham, Agnes Martin, Robert Ryman, Daniel Buren, Sol Le Witt, Carl Andre Hlavní osobnosti v českém a slovenském prostředí: Jan Kubíček, Dalibor Chatrný, Stanislav Kolíbal, Hugo Demartini, Stanislav Zippe Další české a slovenské osobnosti: Karel Malich, Pavel Rudolf, Václav Krůček, Václav Kočí, Tomáš Medek