Práce a její podmínky Jana Petříková Práce se neodehrává ve vakuu * nýbrž v pracovním prostředí * pracovní prostředí = soubor činitelů a podmínek, za nichž se uskutečňuje pracovní činnost a které na tuto činnost působí Faktory pracovního prostředí * rozlišujeme tři základní soubory faktorů: -- faktory fyzikálně chemické -- faktory vycházející z druhu a organizace práce -- faktory sociálně psychologické Úroveň pracovního prostředí * je dána zejména těmito podmínkami: -- materiální a technicko-technologické podmínky (předmět ergonomie, jako např. úroveň prostoru, strojů, zařízení, nástrojů, mikroklima, osvětlení, fyzická i psychická zátěž...) -- sociální podmínky (sociální klima, mezilidské vztahy, vztahy mezi nad- a podřízenými...) -- organizační podmínky (organizace práce, systém informačních toků, systém pravidel pracovní činnosti...) -- subjektivní činitelé (úroveň znalostí a schopností pracovníka, kulturní úroveň pracovníka, hygienické návyky...) Faktory pracovního prostředí * působení všech faktorů pracovního prostředí se vzájemně ovlivňuje a spolupůsobí na průběh a výsledek činnosti pracovníka -- např. fyzikálně chemické podmínky působí na smysly člověka a jejich prostřednictvím ovlivňují prožívání, myšlení i jednání jedince Smysl a cíl ovlivňování pracovního prostředí... * spočívá v zajištění co nejvhodnějších a nejpříjemnějších pracovních podmínek pro podání optimálního výkonu, jak z hlediska produktu, tak z hlediska pracovníka -- tj. cílem je rovněž rozvoj člověka/pracovníka a kultivace jeho schopností, dovedností, vlastností... Působí-li pracovní prostředí a pracovní podmínky nepříznivě * zhoršuje se tělesná i duševní pohoda pracovníka, snižují se jeho pracovní schopnosti, kvalita práce a je ohrožováno i jeho zdraví! Činnost pracovního psychologa * by tedy měla vždy směřovat k zajištění optimalizace všech podmínek a faktorů pracovního prostředí i pracovníka samotného tak, aby byla kladně ovlivňována pracovní pohoda pracovníka Fyzikálně chemické podmínky Základní fyzikálně chemické podmínky jsou... * hluk a vibrace * osvětlení * teplota * prach a chemické škodliviny Negativní vliv fyzikálně chemických podmínek... * lze klasifikovat na 3 úrovně: -- obtěžující vliv (na úrovni emocí prožívané jako nepohoda, nepříjemný vliv) -- rušivý vliv (na úrovni výkonuprojevující se nepříznivým vlivem na přesnosti a/nebo rychlosti výkonu, na produktivitě, nehodovosti, úrazovosti) -- škodlivý vliv (na úrovni zdraví, projevující se škodlivě, mnohdy i více nebo méně trvalou poruchou Hluk a vibrace Intenzita zvuku * pro orientaci: -- 20dB -- šelest listí -- 30dB -- tichý šepot -- 40dB -- hluk pronikající zvenčí do uzavřené místnosti v tiché čtvrti -- 50dB -- tichý hovor na vzdálenost 1m -- 65dB -- normální rozhovor (1m) -- 70dB -- psací stroj, hra na klavír -- 80dB -- silný dopravní ruch (7m), sborové čtení -- 90dB -- provoz na dálnici (7m), hlučná práce v dílnách, pneumatické kladivo (3m) -- 100dB -- traktor (10m), přelet tryskového letadla -- 110dB -- tkalcovské dílny, velký orchestr fortissimo -- 120dB -- diskotéka jedoucí na plno Hluk * je všechno, co zatěžuje sluch * v porovnání s hudebními zvuky má složky zvuku obsaženy nepravidelně * může způsobovat škody od vzniku pracovní nepohody, přes nepříznivý vliv na výkon po ohrožení organismu * ačkoli hluchota, jakožto extrém, je málo častá Hluk * vyvolává reakci celého organismu, nikoli jen sluchového orgánu * intenzivní, často se opakující, vysokofrekvenční hluky vedou k -- poruchám vegetativních funkcí, funkcí analyzátorů a endokrinních funkcí -- projevují se např. bolestmi hlavy, zvýšené napětí ve svalech, stálé stavy zvýšeného podráždění -- psychické změny jako následky působení hluku: ztížená orientace, poruchy nervového systému, závratě, poruchy pozornosti, nadměrná citlivost, roztržitost, podrážděnost * dlouhodobé působení hluku přivádí po letech nervovou labilitu s typickými projevy neurózy * v neposlední řadě hluk také znesnadňuje komunikaci Závisí i na dalších faktorech * zvuky o frekvenci 3000 -- 4000Hz mají rušivé vlivy i při menším hluku * citlivost na hluk se zvyšuje u žen před menstruací Řešení * změna technologie * zmenšení vibrace součástek * izolace zdrojů hluku * použití ochranných pomůcek ("aby neodstávaly uši") Osvětlení Osvětlení třídíme * na celkové, místní a kombinované * na denní/přirozené a umělé * naše oko je nejlépe přizpůsobeno dennímu světlu * oko by mělo střídat pohledy zblízka a do dálky => těmto požadavkům bychom měli v prvé řadě přizpůsobit pracovní prostředí...! Osvětlení * obecně víme, že zrakem získáváme vysoké % informací * intenzita osvětlení proto mnohdy zásadně ovlivňuje výkon * zvlášť velký význam mívalo osvětlení v projekční, architektonické a inženýrské činnosti, dnes obecně tam, kde se soustředíme na psaný/kreslený materiál Viz pokusy s osvětlením * např. pokus, v němž ZO četly text za měnící se intenzity osvětlení a vyjadřovaly subjektivní optimum * nebo pokus s přesností čtení krátce exponovaných písmen v závislosti na měnící se intenzitě osvětlení Osvětlení obecně * obecně se ukazuje, že (měřeno nejčastěji na čtenářských testech): -- zvyšování osvětlení do 100 až 150 luxů zvyšuje významně výkonnost (např. optimální osvětlení pro administrativní pracovnice je 200 luxů = 100W žárovka z 1 metru) -- zvyšování osvětlení nad 1000 až 1500 luxů již neovlivňuje výkonnost Světlo a stín... * obecně platí, že světlo v místnostech by mělo být rozloženo stejnoměrně * a nikde nesmí vrhat stín (míněno na pozorované místo v rámci pracovní činnosti samozřejmě) * světlo by mělo dopadat zleva mírně dopředu (tj. když pravák píše, aby si nestínil na napsaný text) Jasy a kontrasty Jasy a kontrasty mohou též působit rušivě * horní hranice jasů působí obecně škodlivě na zrakový orgán * oslnění kontrastem při poměru dvou jasů 1:10 působí rušivě, 1:100 působí škodlivě -- závisí též na poloze oslňujícího zdroje v zorném poli, adekvátní úhel 30 stupňů oslnění zabraňuje Barvy Použití barev v pracovním prostředí * nejen, že příznivě ovlivňuje pracovní pohodu * ale též usnadňuje a urychluje orientaci * zvyšuje bezpečnost práce * a má ekonomické důsledky Barvy dle vlnové délky... * barvy s delší vlnovou délkou (červená, oranžová, žlutá) zvyšují činnost vegetativního systému, zvyšují krevní tlak, tepovou frekvenci atd. * barvy s kratší vlnovou délkou (modrá, modrozelená, zelená) snižují aktivitu vegetativního systému ...avšak * při dlouhodobé expozici je dle některých autorů účinek opačný => proto je vhodné využívat stimulující účinky např. červené barvy tam, kde je možná krátkodobá expozice (semafory atp.) Barevné tóny * teplé tóny (krátká vlnová délka) jsou obecně považovány za příjemné, zatímco studené tóny jsou uváděny jako méně příjemné * světlé odstíny jsou obecně hodnoceny jako příjemnější, zatímco tmavé odstíny jsou považovány za méně příjemné Obliba barevných tónů * vypovídá něco o jedinci (viz např. Lüscher): -- červená - impulzivnost, optimismus, činorodost, vitalita; prokazatelně zvyšuje krevní tlak -- žlutá - vynalézavost, kreativita, svěžest; navíc působí antidepresivně a opticky zvětšuje prostor -- zelená - zdrženlivost, sebevědomí, smyslové založení; navíc zvyšuje chuť k jídlu -- modrá - vyrovnanost, klid, přesnost; prokazatelně snižuje nervozitu -- černá - důstojnost, serióznost, vážnost; navíc zmenšuje dojem objemnosti a hmotnosti -- hnědá - prostota, jednoduchost, neústupnost, vzdor -- růžová - uklidňuje, pacifikuje, navíc působí uvolnění svalstva -- šedá - kompromisnost, nenápadnost, adaptivnost, snaha přizpůsobit se -- bílá - citlivost, smysl pro čistotu a pořádek, ctižádostivost, chlad -- zlatá a stříbrná - pocit vlastní důležitosti, neryzost ("není všechno zlato, co se třpytí") Obliba barevných tónů * obliba barev se liší také dle pohlaví: -- ženy mají raději syté a teplé tóny -- muži mají raději barvy tlumené * ženy jsou na působení barev citlivější než muži Barvy a okolní podmínky * vhodnost barev je dána též podmínkami prostředí a práce: -- v horkých prostorách se doporučuje užívat chladných barevných odstínů x v chladných prostorách odstíny teplé -- pro trvalejší duševní práci jsou vhodné studené barvy x pro krátkodobou intenzivní tělesnou či duševní činnost teplé barvy -- v prostorách situovaných na jih s množstvím slunečního světla jsou vhodné studené barvy x v prostorách opačných teplé barvy -- čelní stěny se typicky malují zeleně, boční žlutě nebo oranžově (opticky rozšiřuje prostory) -- pro stropy jsou vhodné světlé odstíny x tmavé odstíny či špinavé stropy deestetizují prostředí, opticky snižují výšku a celou místnost zatěžují Barvy a čitelnost slov * nejvhodnější pro čitelnost slov jsou tyto kombince barev pozadí a textu: -- modrý text na bílém pozadí -- modrý text na žlutém pozadí -- zelený text na bílé -- černý text na bílé -- zelený text na červené -- červený text na žluté -- červený text na bílé -- oranžový text na černé -- černý text na fialové Využití barev pro signalizaci nebezpečí * tradičně se barev využívá v tomto smyslu: -- červená - výstraha, nutnost jednání k odvrácení nebezpečí -- oranžová - označení míst, kde hrozí bezprostřední nebezpečí, např. u strojů, nebezpečí exploze, ohně, radioaktivity atp. -- žlutá - označení míst potenciálně nebezpečných, např. překážky v cestě, pilíře, zábradlí, nechráněná lešení atp. -- zelená - označení bezpečí - např. bezpečnostní a zdravotnická zařízení -- modrá - označení pro informace a orientaci, např. nástěnky, tabule, nápisy, šipky atp. Teplota Teplota a vlhkost vzduchu * hranice tepelné pohody v létě byly dle normality posouzení vyvozeny: -- v létě 20,6-22,8oC -- v létě 18,3-21,1oC Teplota dle typu práce * velmi lehké práce optimum 22, max. 25 * lehké práce 18 -- 21 * středně těžké práce 14 -- 18 * těžké práce -- minimum 10 stupňů Celsia Záleží i na vlhkosti * při nízkých vlhkostech (panel, ústřední vytápění bez odpařovačů) stoupá nesoustředěnost, nervozita, agresivita * optimální vlhkost vzduchu je 50% relativní vlhkosti Chemické vlivy Škodliviny uvolňované v pracovním prostředí * mohou vyvolávat nežádoucí fyziologické a psychologické účinky jak působením v malých dávkách chronicky tak jako jednorázové akutní otravy * slabé intoxikace typicky vyvolávají: -- nervozitu, podrážděnost, bolesti hlavy, poruchy spánku, poruchy pozornosti a paměti -- též konflikty mezi lidmi, nehody, úrazy Prokazatelné neurotoxiny * jsou následující skupiny látek: -- kovy (olovo, rtuť, mangan, aluminium...) -- rozpouštědla (hexan, metylbutylketon, toluen...) -- plyny (oxid uhelnatý, metylchlorid...) -- insekticidy (různé pesticidy...) -- jiné organické látky.