JAK TO DOPADLO V JAROMĚŘICÍCH


Článek Jana Trojana pojednává o nálezu libreta k Míčově opeře „O původu Jaroměřic“.

Z opery se původně dochovala pouze rukopisná partitura popisující dvě jednání. O tom, co vyplňovalo
zbytek, se dozvídáme až z nálezu německého libreta s úplným textem tří jednání opery, s údaji o
účinkujících, s nejzajímavější částí, a to argomentem[1] a režijními i scénickými poznámkami.

Z titulní strany libreta se dozvídáme, že opera byla provedena roku 1730. Na další straně jsou
informace o účinkujících, jimiž byli nejlepší domácí pěvci.

Oproti údajům v partituře došlo zde v libretu k několika změnám, například záměna představitele
role Fridegildy z A. Kratochvíla na Terezii Frankovou[2].

Opera s námětem o vzniku města je v naší literatuře unikátní záležitostí.

V opeře se připomíná i městský znak a pečeť, což je podstatné pro heraldiku.[3]

Libreto uvádí velmi zajímavým způsobem u každého dějství scénu a někdy i kostýmy jednajících osob.
Díky němu se také dozvídáme o třetím jednání, které je podstatné právě kvůli pověsti o založení
města (opera končí tancem měšťanů a sedláků, kteří projevují radost a obdiv nad vystavěným městem),
neboť zlomek partitury F. A. Míči skončil druhým intermezzem.




Zdroj: „Trojan, Jan: Jak to dopadlo v Jaroměřicích, in: Opus musicum 3, 1974, str. 82 – 85“

________________________________

[1] Argomento = hl. obsah

[2] V Jaroměřicích neměli kastráty

[3] Heraldika = věda, která zkoumá a hodnotí znaky a erby jako historické prameny.