§82. Souslednost času v souvětí s vodlciší větou v konjunktivu vwuiejsi hW8lOVeSa Věty Vedlej§í ]C Zá"s'ý na **« s,™-a věty JÍSmIÍS^ ľ*e fVCS0 v Příto™^ K budoucím öa^Mnökdy téz ve složeném perfektu), klade se ve vedlejší vét1vřlaŤíÍtÍVnI,ř"0mI!éh0 řaSU - Při «««MBortl dějů věty hlavni a vedlejg, nebo při následnosti děje vedlejší věty vedleišívľhrľ' Kí3 ~ Při P-döasnosti dějevSy vedlejší vzhledem k ději věty hlavní Suppongo che / ^. \ aoÔ!,2 studiato. Předpokládám, že / studuJe. bude studovat. \ studoval. řasí ,Jne"!íoV hlaTí.ľôté «loveso v některém z minulých ľoľerém kl,d podmino^m ZpŮS°bu i^noduchém nebo siozenem, klade se ve vedlejší větě: hlivnÍTSř^^l61161^ - Při «oučasnosti dějů věty 2 ko • ,t J -nf ■ PH násIednosti děje vedle ší věty lei« íľJ ľ^ P.redm,nuléh0 6asu - předchází-li děj ved lejSi vety pred dějem věty hlavní Supponevo che ( studiass«- \ avesse studiato. Předpokládala jsem, že / stllduJe. bude studovat. \ studoval. i Jírífofc^rirc P°drPiň°vací zP^ob jednoduchý sloves vy-For,«' cfte ibribm Chtěl bych; aby 8tudovaL 250 Infinitiv Kozeznáváme: 1. infinitiv jednoduchý činný: portare nést trpný: essere portato být nesen 2. infinitiv složený činný: avere portato (tvořený z jednoduchého infinitivu slovesa pomocného + minulého příčestí slovesa významového) trpný: essere stato portato (tvořený z jednoduchého trpného infinitivu slovesa essere -f- minulého příčestí slovesa významového) Italský infinitiv nevyjadřuje osobu, číslo ani způsob. Vyjadřuje jen slovesný rod (činný nebo trpný) a tzv. čas relativní, tzn. současnost, následnosť nebo předčasnost vzhledem k ději označovanému určitým tvarem slovesným. Infinitiv jednoduchý vyjadřuje současnost nebo následnosť, kdežto infinitiv složený předčasnost, a to jak k ději přítomnému a minulému, tak i budoucímu: Finge di esserci capitata Předstírá, že se tu ocitla per caso. náhodou. Dopo aver speso un con- Poté, co vydala značný počet gruo numero di milioni, il miliónů, zastavila obec stav- comune ha sospeso la co- bu stadiónu. struzione dello stadio. Queste note interesser anno Tyto poznámky budou snad forse il lettore dopo aver zajímat čtenáře, až dílo do- finito di leggere il volume. čte. Infinitiv může mít funkci různých větných členů nebo může zastupovat celé věty. Jakožto větný člen může být: 251 1. podmetom Le piace.va leggere con una Ráda četla (líbilo se jí penna in mano. číst) s perem v ruco. 2. jmennou složkou prísudku Volere ě potere. Chtíti znamená moei. 3. předmětem přímým i nepřímým Fino a che ora possiamo Do kolika hodin můžeme po- ascoltarela radio? slouchat rádio? Non mancate di visitare il Neopomenie navštívit naši nostro ristorante. restauraci. La aiutó a preparare le Pomohl jí připravit zava- valigie. zadla 4. přívlastkem una maechina da cucire šicí stroj una tavola da allungarsi vytahovací stůl 5. příslovečným určením pieno da scoppiare pmý na prasknutí bello a vedere krasné na poWed Infinitiv může mít dále platnost věty I. hlavní 1. jako záporný rozkazovací způsob pro 2. osobu jednot-neho oisla, nebo kladný či záporný rozkazovací způsob, především v různých nápisech. Non uscire! Nechoď ven! Teuere la destra! Choďte vpravo! 2. k vyjádření pochybnosti, nerozhodnosti apod. 0he fare? Co dělat? A chi chiedere aiuto? Koho požádat o pomoc? 252 II. vedlejSí Zatímco české gramatiky často označují tuto vazbu jakožto „polovětnou", mluvnice italské ji definují jakožto větu tzv. implicitní. Tedy podle italského pojetí Soňo venuta a compra-re le sigarette (Přišla jsem si koupit cigarety) jsou dvě věty: Soňo venuta (věta explicitní), a comprare le sigarette (věta implicitní). Místo infinitivní vazby by bylo možno v takových případech užít vedlejší věty. Podmět slovesa v určitém tvaru a podmět infinitivu musí být. v zájmu srozumitelnosti shodný; u vět předmětných stačí, je-li podmět infinitivu vyjádřen formou předmětu. Gli ho detto di venire a tro- Řekl jsem mu, aby nás zítra varci domani. navštívil. Není-li splněna výše uvedená podmínka, je třeba místo infinitivu užít vedlejší věty: Ho detto che venga a trovar- Řekl jsem, aby nás přišel ci domani. zítra navštívit. Infinitiv může mít platnost věty 1. podmětné — často po neosobních výrazech jako é jacile (je snadné), ě possibile (je možné), ě necessario (je nutné), bisogna (je třeba) apod. Sarebbe imperdonabile cre- Bylo by neodpustitelné vě- dere a tali bugie. řit takovým lžim. Ě impossibile prevedere le Je nemožné předvídat dů- conseguenze sledky. 2. předmětné Speriamo di vincere la Doufáme, že příští závod prossima corsa. vyhrajeme. Terneva di dover tentare un Obával se, že se bude muset atterragqio jormta*— pokusit o nouzové přistání. 253 3. účelové Ci fermammo un momenlo a guardare U vulcano. Lo dice solamente per tran-quillizzarti. 4. způsobové Era giunto a Palermo per caso, senza essere in alcun modo informato delta situa-zione. La scuola dovrebbe essere organizzata in modo da creare un nuovo rapporto tra studenti e societa. 5. příčinné Anna f u contenta di rima- nere sola. Hai fatto male a dirmelo. 6. podmínkové A sentir lui, diresti che egli é capace di tutto. A pensare bene, dovremmo prendere un'altra decisione. 7- přípustkové Anche_a ripetermelo cento volte, non mi convincerai. Anche a piangere, non ctéetvá-juiUa. Zastavili jsme se na okamžik, abychom se podívali na sopku. Říká to jen, aby tě upokojil. Přijel do Palerma náhodou, aniž byl nějak informován o situaci. Škola by měla být organizována tak, aby vj^tvořila nový vztah mezi studenty a společností. Anna byla ráda, že zůstala sama. Neudělala jsi dobře, že jsi mi to řekla. Kdyb3's ho slyšel, řekl bys, že je schopen všeho. Uvážímo-li to dobře, měli bychom učinit jiné rozhodnutí. I kdybys mi to stokrát opakoval, nepřesvědčíš mě. I kdyby plakal, ničeho nedosáhne. 8. oasové Prima di uscire dalla sta-zione, esitb un mumento. Dopo aver sgominato tutti i suoi nemici, Bonifaccio VIII gettd le fondamenta della smisurata potenza delia sua famiglia. 9. přívlastkové Noi siamo gli ultimi a saperlo. Queste non sono cose da raccontarsi. 10. účinkové Continua il lavoro di tutlá la sua vita, si da lasciare agli studiosi un materiále prezioso per la storia di Sicilia. Dříve než. vyšla z nádraží, na chvilku zaváhala. Poté, co vyhladil všechny své nepřátele, položil Bonifác VIII. základy bezmez-né moci své rodiny. My jsme poslední, kdo se to dovídá. Tohle nejsou věci, které se mohou vyprávět. Pokračuje ve své celoživotní práci, takža zanechá vědcům cenný materiál k dějinám Sicílie. § Vazba určitého slovesného tvaru s infinitivem Určitý slovesný tvar se může pojit s následujícím infinitivem bez předložky anebo pomocí předložek, ne j častěj i a a di. I. Boz předložky stojí infinitiv po 1. slovesech modálnich dôvere muset vokre chtít voter e moci soler e } ,, , ľ V1 !• mit ve zvyku sapere umet usare \ Potrei aprire la finestra? Mohl bych otevřít okno? 255 2. slovesech odvážit se osare ardire Sento arrivare un'automo-Oile. sentire slyšet vedere vidět Slyším přijíždět nějaké auto. JiSSSř ?5flat) a lascwre (nechat) ve faktiti™ích Faccia portare i bagagli, Dejte přinést zavazadla, Pre9°- prosím. 4. neosobních vazbách typu ě facile je snadné é utile je užitečné é wieto/o j© zakázané e necessario je třeba f.& j vietalo fumare. 'na occorre conviene bašta je třeba stačí 5. slovesech desiderare přát si Cow questo tempo prefe-risco stare a casa. Kouření zakázáno. preferire dávat před- nost V tomto počasí jsem nejra-ději doma. II. A předchází infinitiv po 1. slovesech označujících pohyb andare arrivare correre venire jít dosahovat běžet přijít recarsi tornare mandare odebrat se vrátit se poslat Soňo venuti a informarci delľaccaduto. Přišli nás informovat o tom, co se přihodilo. 256 2. slovesech označujících začátek a trvání děje cominciare 1 „, coniinuare pokračovat, ,, . > začínat . í„ , ,,, mettersi J proseguire dělat dal accingersi chystat so Prosequi a discuterne. Dále o tom diskutoval. 3. některých slovesech z vratných decidersi rozhodnout se diverlirsi bavit se limitarsi omezit se sforzarsi usilovat arrischiarsi odvážit se dedicarsi věnovat se Si diverte a leggere romanzi Baví se čtením historických storici. románů. 4. řadě dalších sloves aiutare pomoci autorizzare zmocnit imparare učit se insegnare učit ■hwitare pozvat E riuscito a tradurre molto bene questa poesia. III. Di předchází infinitiv 1. slovesech vyjadřujících nutí apod. costringere rinunciare acconsentire aspirare riuscire přinutit zříci se svolit usilovat podařit se Podařilo se mu velmi dobře přeložit tuto báseň. po tvrzení, myšlení, rozhod- affermare 1 sostenere f dire dimostrare\ provare j negare decidere dichiarare annunciare tvrdit říkat dokázat popřít rozhodnout se prohlásit oznámit sare \ lere j pensart credere indovinare amrn,ettere conjessare giurare ríconoscere ignorare myslet uhodnout připustit přiznat přísahat uznat nevědět 257 Dice ch non ľaver trovato. Říká. že to nenašla. Ho deciso di parlare per Rozhodl jsem se promluvit precisare una com. ai)ych upřesni, je(lmi véc 2. slovesech vyjadřujících pochybnost, nejistotu obavu. J dubitare snspettare fernere pochybovat mít podezření obávat se tentare supporre ritenere pokusit se předpokládat domnívat se Te.ntam.mo di mette.rci in rapporto con lni. Temo di non averglido tpiegato bene. Pokusili jsme se s ním vejít do styku. Obávám se, že jsem mu to nevysvětlila dobře. 3 slovesech vyjadřujících prosbu, přání, rozkaz dotaz, zákaz apod. pregare prosit desiderare } augurarsi j Prat S1 sperare doufat domandnre ptát se chiedere žádat Mi auguro di guarire presto. Speravo di slur con te tutto U pomer ig g io. proibire \ vietare j scons igl iure comandare imped ire zakázat odradit nařídit zabránit Přeji si brzy se uzdravit. Doufal jsem, že s tebou budu celé odpoledne. 4. slovesech označujících ukončení děje finire ) terminare sl«>nöit, sm.ett.ere Postat přerušit, opominout cessare lasciare i tralasciare přestat 258 Smetti di fumare. Traluscib di consultare uno specialista. Přestaň kouřit. Opomenul se poradit s odborníkem. 5. slovese avere -f podstatné jméno abstraktní aver ľoccasione aver it coraggio aver la bontd aver la certezza aver la possibilita aver Vintenzione aver paura aver desiderio Ho avuto ľoccasione di par- largli a quattr'occhi. Ha paura di andare dal dentista. mít příležitost mít odvahu být tak laskav mít jistotu mít možnost mít v iimyslu mít strach mít přání Měl jsem příležitost mluvit s ním mezi čtyřma očima. Má strach jít k zubnímu lékaři. 6. dalších slovesech jako raccomandare doporučit permettere dovolit stabilire stanovit cercare snažit se fingere předstírat aspettare očekávat Gli permise di accompag-narla. Fingeva di voler vivere in una grande cittá. consigliare vergognarsi pentirsi scongiura re intendere radit stydět se litovat zapřísahat zamýšlet preoccuparsi znepokojovat se Dovolila mu, aby ji doprovodil. Předstíral, že chce žít ve velkém městě. Zpodstatnělý infinitiv § 85. Kladný nebo záporný infinitiv se členem (příp. ukazovacím, přivlastňovacím nebo neurčitým zájmenem) se stává podstatným jménem. Tento zpodstatnělý infinitiv je vždy 259 Süsser «■* -«- p«^ ,„,*,,„„„ r; 7 , setilost ^í feiere ďmojm Zi6« á sem ŕw a \ Vre utih m~ .Cteni obrých knih je vždyc &y užitočné. í'| dôvere povinnost U pátere raoc fíw« mínění ío spuntar del sole U tramontar del sole Srovnej: dôvere studiare il dôvere di studiare íj ^Víc«'e potešení « dmnare oběd »wer» potraviny východ slunce západ slunce muset studovat povinnost studovat § 86. Gerundium "ando (n sloves na -are) -endo (u sloves na -ere a na -«Ve) — parlando vendendo sentendo 260 ' r složen.ý> tvořený gerundiem pomocného slovesa a příčestím minulým slovesa významového avendo parlato vendulo sentilo Jednoduchým gerundiem se vyjadřuje děj současný s dějem slovesa v určitém tvaru, Icteré může být v čase přítomném, minulém nebo budoucím, zatímco gerundiem složeným se vyjadřuje předěasnost nebo následnost. Leggendo imparo (ho impa-roto, imparerb) molto. Non avendo ricevuto la leitera, non sapeva che pen-mre. Avendo letto troppo, ti rovi-nerai la vista. ením hodně se učím (jsem se naučil, se naučím). Jelikož nedostal dopis, nevěděl, co si má myslet. Budeš-li příliš mnoho číst, zkazíš si zrak. Do češtiny se gerundium překládá podle kontextu buď větou souřadnou nebo podřadnou, jmennou vazbou, příslovcem, příp. přechodníkem. Gerundium může mít dvojí platnost: I. příslovce arrivare correndo (= di corsa) přiběhnout II. věty a vyjadřovat 1. časové vztahy Pietro lo rivide il pomerig-gio, uscendo dalla bottega. Elena taeeoa, sperando che, se ne andasse. Petr ho znovu uviděl odpoledne, když vycházel z krámu. Helena mlčela a doufala (doufajíc), že odejdu. 9«