O SVATOKUPECSTVÍ MISTR HUS JAN Kapitola 1 Svatokupecství, jenž se rozmnožilo, aby věrní tupili, od něho se ostřiehali a také zda by kteří svatokupci se pokálí, chci s boží pomocí o svatokupecství psáti kniežky. A že svatokupecstvie jest kacieřství a že zlí dobré za kacieře mají, protož dobrým na výstrahu a na potvrzení a zlým na polepšení chci najprvé položití, co slove kacieřství, aby lidé po- 5 znali, jsú-li ti, kteréž oni nazývají, kacieři, čili sami sú kacieřstvím poraženi. Věz, že kacieřství jest učení bludné, svatému písmu odporné, neústupně bráněné. Tak vypisují kacieřství, a zvláště s. Augustin. Ale že by sprostnému bylo těžko brániti - neb řekl by někto, že by kacieř nebyl ni- 10 žádný, kdy by spal a neb mlčal neb v tu dobu kdy by pravdu mluvil, a také že by němý, drže blud kacieřský, neb člověk, jenž neučí bludu, ač drží, nebyl kacieřem -, protož k rozumu lechčejšímu diem, že kacieřství jest držení neústupné bludu proti písmu svatému. Diem držení bludu; neb bez toho nemuož býti | kacieřem. A že držení nemuož býti bez přivo- 15 lení, protož nemuož býti v člověku kacieřství, jedné ač k bludu přivolí. A tak kacieřství, jakož i každý hriech smrtedlný, má hniezdo a založení v srdci, to jest u vóh' srdečné. Jakož die spasitel, že „z srdce vycházejí myšlení zlá, vraždy, cizoloství, smilství, krádež, křivé svědecství a rúhaní". Aj, teď dí, že rúhaní, jenž jest kacieřství, z srdce pochází; z toho 20 máš, že nižádný člověk ani pán buoh nemóž člověka bez jeho přivolení kacieřem učiniti. Druhé z toho máš, že kacieřství není, jediné v duchu rozumném, kterýžto duch vuolí stojí proti pravdě písma svatého. Neb poněvadž každý hřích smrtedlný jest v duchu rozumném a každé kacieřství jest smrtedlný hřích, tehdy každé kacieřství v duchu rozumném. Dále ře- 25 ceno jest, že kacieřství jest držení neústupné, to jest jehož člověk nechce Nadpis: Jan a Kapitola 1 ] v B připsáno dodatečně cizí nikou; Gregor, vycházeje z Fíajš-hanse, uvádí (s. 103), že „spis zde zvláštní titul nemá", avšak v rkpe je titul, psaný písařem rukopisu (opravovatelem dodáno jen Jm) -1 Svatokupectví ] v B iniciála S přes dva řádky - 1-3 první souvětí textu je zřetelně porušeno, srov. o tom V. Flajšhans, Sborník filologický 1, 1910, 70 - 10 že by kacieř nebyl Erben, Novotný, Gregor] že kacziefz nebyl B ustúpiti za některý čas a neb nikdy. Neb ač by člověk držal blud mně, že by byla pravda, ale tak držel, že jakž by | najspíše poznal, že to jest blud, což má za pravdu, ihned by měl za blud, tehdy není kacieřem. Protož dí 30 s. Augustin, že kterak kolivěk by někteří poblúdili a snažně by pravdy hledali a naleznúce ihned by bludu nechali, tací nikoli nemají býti kacíři nazváni. Proč? Pro to, že sú nedrželi bludu, ale byli sú hotovi, aby bludu nedrželi a pravdu mile přijali. Protož má věrný křesťan míti v své mysli, le nechce nic proti písmu svatému držeti. Pakli by z hlúposti upadl, že 35 chce ihned rád ustúpiti. A tak mistři v školách, kdy jiným mistróm odpovídají neb kdy co píší, osvědčují, že nemíní nic křivého držeti. A tímto kusem jsú i sprostní lidé z kacieřství vysvobozeni, z nichž mnozí mní, by svatá trojice byla žena a by otec buoh byl muž starší než syn jeho buoh. Protož neustúpení bludu činí kacieřství. 40 A že někdo drží blud proti písmu svatému skutkem a někto řečí, protož netoliko jest ten kacieř, jenž by řečí držel blud, ale i ten, jenž skutkem drží. U příkladě: By Petr řekl, že | smilství není hřiech, ale nesmilnil by, a Jan by řekl, že smilství jest hřiech, ale smilnil by neústupně, tehdy by Jan byl v skutku kacieřem a Petr v řeči. A pak třetí, kdy by i pravil, že 45 smilství není hřích, i smilnil neústupně, ten by byl dvénásobný kacieř. A jakož ten, jenž, uče jiné bludu proti písmu svatému, vede je v kacieřství a jest kacieř, též ten, kterýž svým zlým činem svodí mnohé od následování Kristova, jest kacieř; neb skutkové pevněji a více učí než holá slova. A takový, jenž skutkem jest kacieř, bojuje proti tomu kusu víry 50 písma svatého: Věřím v buoha. Protož dí svatý Pavel, že tací „vyznávají, že by boha znali, ale skutky zlými zapírají". Protož horší jest byl Jidáš kacieř, řka pánu Ježíšovi: Zdráv buď, mistře, když ho zradil, než Petr, jenž jest přisáhl a klel se řka, že nezná toho člověka, jehož minie. Z té řeči máš, že každý, ktož neústupně smrtedlně hřeší, jest kacieř, pro to, 55 že neústupně drží blud proti písmu svatému. Najprv proti | tomu: Věři u buoh (t. věřím v boha), a jest-li smilník, tehdy proti tomu písmu: Ne-sesmilníš. Pakli jiný který kolivěk hřiech smrtedlný drží, tehdy ihned jest proti některému písmu. Ó hospodine, ty vieš, kterak mnozí sú ti v skutku kacieři, jenž mají se řečí za pravé křesťany, a jiné lidi dobré kacieře 60 nazývají. Dále věz z té řeči, že by nebylo svatého písma, tehdy by nebylo kacieřství, jakož by nebyla noc, by den nepředšel noci. A dále jakož nemuož 32 Proč? Erben, Novotný, Gregor] Protož B (opravováno) - 37 mní ] v B dodáno na okraji druhou rukou — 43 smilnil by] v B původně psáno nefmilnil by a (srov. předtím), ne- a a škrtnuto - 56 t. věřím v boha ] v B nadepsáno druhou rukou - 59 řečí Gregor ] rzicy B, říci Erben, Novotný B 110a C B 110b B lila D člověk poznali kacieřství, jedné ač pozná písmo svaté, proti kterému jest to kacieřství, takež nemá nižádný svého bližního kaeieřem nazvali, jedné ač pozná písmo svaté, proti kterému mluví neb činí neústupně. A že ne- 65 zná úmysla jeho, protož nemá všetečně, temerarie, nazvali ho kaeieřem. - Více mál z té řeči, že každý, jenž drží blud neústupně proti písmu svatému řečí neb skutkem, každý taký jest kacieř. Ale snad díl: Tehdy každý žid i každý pohan, jenž v Krista již nevěří zde na světě, jest kacieř. A to lllb zdá se, že není pravda; neb jedné ten, kterýž, | byv křesťanem, i odstúpil 70 od některého písma svatého, slove kacieř. Tu diem, že každý pohan i každý žid, jenž drží blud neústupně proti písmu svatému, jest kacieř; ale umře-li v kacieřství neb nic, bohu porúčiem. A tak když řečeno jest, že by jedné ten byl kacieř, kterýž by prvé byl křesťanem, není to pravda. Dále dím, že každý od boha vyobcovaný a tak od boha kletý, stoje v tom 75 vyobcování a kletí neústupně, jest kacieř; neb jest od boha i od jeho cier-kve svaté odřezaný, ač snad před lidmi stkví se jako svatý. A zase mnohý před lidmi jest kletý a zlořečený, a před bohem jest veliký svatý. Protož varujme se bluduov, nenazývajme bližních svých všetečně ani ze zlosti kacieřóv, ač cheme býti konečně požehnáni. so Kapitola 2 Kacieřství má najprvé tři kmeny, tak že jest troje kacieřství, to jest odstúpení, rúhaní a svatokupeestvie. Odstúpení jest od zákona božieho odvrácení. Rúhaní jest moci božské hanění, a to bývá trojím obyčejem. 12a Prvním, když člověk na boha cpá, což na něho nesluší, jako kdy | by kto držel, že buoh jest lživý neb že muož hřešili. Druhým obyčejem se rúhá, 5 ktož by moci boží neústupně v mysli ujímal a tak řekl neb učil, že buoh nemuož, kdy a kde a koho chce, nasytili. Třetím obyčejem se rúhá, ktož to, což na samého boha sluší, moci lidské neb jinému stvoření přidává. V tom rúhaní sú kněží, kteříž praví, že sú stvořitelé boží, že stvoří tělo Kristovo, když chtí, že odpustí hřiechy, kdy chtí a komu chtí, a pošlí do 10 pekla, koho chtí. A tací méně písmu rozumějí než židé, jenž, majíce za to, že hřiechy odpúštěti sluší na samého boha, a majíce za to, ale bludně, by Kristus nebyl bohem, když jest řekl dnů zlámanému, jehož jest uzdravil: „Doufaj, synu, odpúštějí se tobě hřiechové tvoji", řekli sú: „Tento se 75 stoje Erben, Novotný ] ftogij li, stojí Gregor Kapitula 2 J v B na okraji druhou rukou - 1 Kacieřství J r B iniciála K přes dva řádky - 10 hřiechy ] v B původně psáno chrziechy, c- škrtnuto 15 rúhá. Kto muož hříchy odpustili než sám buoh?" V tom také rúhaní jsú, kteříž praví, že papež nemuož blúdili a že ho lidé mají ve všem poslúchali a že on muož, koho chce, do nebes, a koho chce, do pekla posiati; neb ta moc na samého boha sluší. V tom také rúhaní jsú, kteříž praví, | by pa- B 112b pež byl buoh zemský, tak aby činil zde v zemi, což kolivěk ráčí, a vládl 20 lidmi všemi, jakž chce. A kteří praví, že on muož proti zákonu božiemu jiný ustanovit! neb proti svatým apoštolom co hodně přikázati. A také praví, že nižádný na světě nemá proti němu, což kolivěk činí, mluviti. Ale požehnaný buď mocný pán buoh na věky, že jest přepustil Petrovi u veliký hřiech upadnuti k našemu naučení, abychom věděli, že poně-25 vadž ten první jeho náměstek, od něho volený, ustavený, ujištěný a potvrzený, tak hrubě jest shřešil a potom po seslání ducha svatého opět že jest poblúdil, byl jest tresktán od svatého Pavla, jakož die s. Pavel: „Přede všemi protivil sem se Petrovi; neb jest měl tresktán býti." I kterýž jest ten papež nad svatého Petra povýšený, by nemohl zde hřešiti? A nad 30 svatého Jana, miláčka božieho, jenž dí: „Díme-li, že hřiechu nemáme, sami se svodíme a pravda v nás není." A jistě ticm rúhavým-pochlebenstvím Antikristovi poslové mámí i papeže, i lidi, že mnějí, | by tak bylo, B 113a jakož oni praví. V tom rúhaní jest Antikristovo položení, jímž se vznese nade všecko, 35 což slove buoh, to jest i nad božství Kristovo i nad Krista člověka, chápaje se moci božské a zamietaje pokoru a chudobu i jiné ctnosti i práci Kristovu, tak že, jakož milý Kristus zde bydle byl jest otce ve všem poslušný, tak on bude ve všem protivný Kristovi; a pro to slove Antikristus, to jest protivník Kristov. O němž něco, dá-li pán buoh, napíši, •to A pro to kacieřství rúhaní zabili sú pána Ježíše pravíce, by se rúhal; neb když sú chtěli ho kamenovatí jako ruhače, řekl jim jest: „Mnoho sem vám dobrých skutkóv ukázal od otce mého. Pro který z nich mě kamenujete? Odpověděli sú mu židé: Pro dobrý skutek tebe nekamenujeme, ale pro rúhaní a že ty, jsa člověkem, činíš se bohem." A opět když 45 ho tázal biskup Kaifáš řka: „Zaklínám tě bohem živým, aby nám pověděl, jsi-li ty Kristus, syn boží, vece jemu Ježíš: Tys řekl. A však pravím vám, potom uzříte syna člověka, an sedí na | pravici moci boží a příštího B 113b v oblaciech nebeských. Tehdy biskup rozedřel rúcho své řka: Rúhalf se! Co ještě potrebujem svědkuov? Aj, jistě slyšeli sme rúhaní, co se vám 50 zdá? A oni řekli sú jemu: Hoden jest smrti. A ihned plvali sú v tvář jeho a zášijky mu dávali a palmami a nebo jehnědem v tvář bili a řekli sú: Pro- 32 mámí ] v B původně psáno mame, pod škrtnuté -e druhou rukou podepsáno -ij - 37 milý ] -ilý v B na razuře, původní písmo není čitelné; ve všem ] ve v B rozmazané - 38 protivný ] -rot- v B rozmazané -47 člověka ] pod -ka v B druhou rukou podepsán/) -čieho rokuj nám, Kriste! Kto jest, jenž tě bil?" Aj, teď ukázáno jest, že pro rúhaní. Ale zlí ruhači nevinného Krista na smrt sú odsúdili. Také sú na něho žalovali před Pilátem z odvracení od zákona božieho řkúce: „Tohoto nalezli sme, an převrací lid náš." A dále řkúc: „Hnul jest lidem, uče po 55 vší židovské zemi, počna od Galilee až sem." Aj, tou žalobou vinili ho z kaeieřství, jenž jest odvracení od zákona božieho. Ale z svatokupecství nedali sú mu viny; neb sú nemohli na něm míti nižádného znamení k lakomství. Třetí kaeieřství jest svatokupecství, a to jest zlé přivolení k směnění 00 114a duchovní věci za neduchovní, o němž bude delší řeč. A věz, že to | troje kaeieřství není u plně od sebe odlúčeno, ale brž jedno vleče se po druhém. Ale takto se dělé zvláště ta kaeieřství, že odvrácení jest zvláště, odstúpení od zákona božieho, rúhaní jest víry božské hanění a svatokupecství jest kaeieřství, jímž svatokupec chce řád boží rušiti. A tak tím trojím 55 kacieřstvím všecka svatá trojice jest pohaniena. Buoh otec pohanin jest odvrácením; neb on zákonem čistým a neposkvrněným mocně zpravuje a sjednal jest chot Kristovi, jenž jest zboř všech vyvolených. Buoh syn, jenž jest boží múdrost, druhým kacieřstvím, rúhaním jest pohanien. A buoh duch svatý, že z svrchované dobroty m ú dře a pokojně zpravuje 70 duom svój, zlořečeným svatokupeeslvim, jenž se protiví jeho řádu, jest pohanin. Neb svatokupec protiví se duchu svatému, míní rušiti dobrý řád ducha svatého a tak i pokoj. A že vedle svědeeství Kristova hřiech 114h proti duchu svatému jest neodpuštědlný i na | tomto světě i na onom, protož o tom hříchu budu psáti. Neb svatokupeestvie jest malomocenství 75 duchovní, kteréžto nebrzo z duše muož vyhnáno býti, jediné divem zvláštním božím. A že to malomocenství leze s jednoho na druhého, tak že jeden svatokupec mnoho jiných zprzní, protož věrní křesfané mají se pilně vystříhati. A že neostřeže se člověk brzo zlosti, kteréž nezná, protož musí svatokupecství býti oznámeno. ao Svatokupecství, jakož slovo to vzní, jest svaté věci kupování. A že kupec slove i ten, jenž kupuje, i ten, jenž prodává, protož také svatokupec slove ten, jenž svatů víčku prodává, i ten, jenž kupuje. A tak svatokupecství slove svaté věci kupování i prodávaní. A že muož býti dobré kupení i prodávaní svaté věci - neb muož člověk sobě kúpiti království nebeské 85 -, protož ne každé kúpení neb prodávaní jest svatokupecství. Protož ře- 57 z kaeieřství | v B psáno původně za kaczierzftwij, první -a- škrtnuto -66 pohanin ] pohanijm B - 70 z svrchované ] v B předložka z nadepsána druhou rukou nad pův. ze; pokojně Gregor, srov. pacifice j pokornie B, pokorně Erben, Novotný — 71 svatokupeestvím ] f watokupečf twim B - 78 zo jiných v B na konci řádku škrtnuto z (první písmeno následujícího slova) čeno jest napřed, že svatokupecství jest zlé přivolení | k směnění duchov- B 115a ní věci za neduchovní. A že muož člověk kúpiti dobře království nebeské, jenž jest blahoslavenstvie, dí pán buoh skrze Isaiáše proroka: „Poďte 90 a kupujte bez striebra." A spasitel dí, že, „podobno jest království nebeské člověku kupci, jenž hledá dobrých perel, a když nalezne jednu drahú perlu, jda prodá všecky věci, kteréž má, i kupí ji". A tak sluší člověku kúpiti svatů věc. Né brž nebude míti radosti nebeské, nekúpí-li jie. Též také muož kazatel neb mistr pilně proměnili učení za potřebu tělesnu. Neb dí 95 s. Pavel: „Poněvadž my vám dáváme duchovní věci, neveliká věc jest, že bychom váše tělesné věci brali." Protož aby věděl, že svatokupecství má pochop neb hniezdo ve zlé vuoli, řečeno jest, že svatokupecství jest zlé přivolení k směnění. A z toho také máš, že ne toliko, kdy již trh se stane neb mlčedlivá směna duchovní věci za neduchovní, jest svatokupestvie, 100 ale když má člověk nezřízenu vuoli k | tomu k směnění. Jakož smilství B 115b prvé jest hřiech smrtedlný v duši, a potom v skutku. Ale jest tuto jedna těžkost v tom, co slove věc duchovní, poněvadž C každý, jenž smrtedlně hřeší, jest svatokupec; neb prodává ďáblu duši svú a důstojenství člověcké, jenž jest duchovní věc. Protož tu věz, že 105 zvláště slove svatokupecství nezřízené směnění mezi lidmi vedle duchov-nieho úřadu domu božieho. A sprostní mnějí, že by nikdy nebylo svatokupecství, jedné když by se tržil kněz o tělo boží řka: Co chceš dáti, D a dámf tělo boží? Neb: Zač dáš ten oltář, kostel neb jiný obrok? Ale světí, jenž písmo umějí, ti váží zlú vuoli, jíž člověk za duchovní věc žádá od- no platy tělesné neb přízně a chvály. Protož die s. Řehoř: „Jsú mnozí, jenž peněžitých daróv od svěcení neberú, a však svěcení pro lidskú přiezen dávají, a z toho dávaní chvály toliko lidské odplaty hledají. Toho daru, jejž sú darmo vzali, darmo nedávají, poněvadž z daného úřadu svatého penieze přízni | žádají. Protož když spravedlivého muže prorok vypisuje, B 116a 115 dobře dí: Blažený, kterýž odráží ruce své od každého daru. Znamenitě dí: od každého daru; neb některý jest dar od služby, některý od ruky, některý od jazyka. Dar od služby jest podání nehodné. Dar od ruky, to jest, což za peníze se kúpiti muož, jsú peniezi. Dar od jazyka jest přízeň neb zaslíbení nezřiezené. Protož ktož světí, tehdy od každého daru ruku 120 odrazí, když v božských věcech ne toliko peněz, ale také i přízni lidské nežádá." To s. Řehoř. A míní, že když kolivěk kto duchovní dar sám neb 87 k směněni Novotný, Gregor (srov. ř. 99) ] k zmienienij B, k změnění Erben - 98 k směnění Erben, Novotný ] k szmienienij B, ke směnění Gregor — 103—104 ďáblu duši svú ] v B psáno původně duffi fwu diablu a přehození naznačeno — 105 svatokupecství nezřízené směnění ] v B dodáno na okraji druhou rukou - 111 neberú ] ne- v B dodáno připsáním — 116 některý od ruky ] -ry v B přepsáno přes pávodní -rzi - 118 se kúpiti ] fe v B dodáno druhou rukou nadepsáním skrze jiného nezřiezeně, a to buď zjevně, neb skrytě za službu neb za dar tělesný neb pro přízeň lidská dává, tehdy svatokupci proti tomu písmu a přikázaní Kristovu: „Darmo ste vzali, darmo dajte." Apoštolove sú darmo, bez daruov, bez služby nehodné i bez přízni tělesné vzali. Protož 125 také oni darmo, to jest bez těch daruov, dávali sú, Ale že nyní darmo | 1116b neberu, protož také darmo nedávají. I rozhřešení, i svěcení, i olejování, i jiných věcí duchovních. A z této řeči muož poznáno býti a z obyěejóv, kteréž zjevně vidíme v žákovstvu, že málo jest kněží, by svatokupecky nebyli svěceni a obro- 130 kóv nedošli. A tak že ti s jedné strany a jich biskupové s druhé strany v svatokupecství sú upadli. A že svatokupecství jest kacieřství, protož, když by se právě ohledali, spatřili by, že sú mnozí kacieři. Aniž jest rozdíl, jedné kteříž sú výše v úřadích duchovních, že ti hojnější, ustavičnější a tučnější jsú svatokupci a tak kacieři. Aniž jest pochybení v tom, by 135 svatokupci nebyli kacieři, jakož světí praví. A papež řečený Pascalis dí, že, „zjevno jest, že svatokupci jakožto najprvní a najvyšší kacieři ode všech věrných mají zavrženi býti, a když napomenuti j súc neodstúpili by, 117a od světských mocí mají potlačeni býti-, neb všickni hřiejchové proti kacieřství svatokupccstvie jakožto za nic se nemají". To die ten papež. 140 A svatý ftehoř: „Vám, kněžím, pláče mluvím, že mnohé vás, pro dary svěcenie že činíte, poznali sme, dar duchovní prodáváte a z těch zlostí hřiecha s škodů zisk tělesný hromazdíte. Proč tehdy vám na pamět nepřijde, co hlas boží die: Darmo ste vzali, darmo dajte? Proč před oči své nepoložíte, že, v chrám vykupitel náš všed, stoly prodavačóv holubic pře- us vrátil a peníze penězoměncóv rosypal ? I kteří sú v chrámu božiem dnes, jenž holubice prodávají? Jediné ti, kteříž v křesťanství peníze od vložení ruky berú, skrze kteréžto vložení duch svatý bývá dán z nebe. Protož holubice se prodává, když dar ducha svatého za peníze se dává. Ale vykupitel náš stoly prodavačem holubic převrací; neb takých kupcóv kněžství 150 kazí. Protož svatá ustavení svatokupecské kacieřství potupují a zbaviti jich kněžství přikazují." Tak vše dí svatý ftehoř. A věda, že mnohými 117b chytrostmi kněží se vymlúvají, | protož ihned přidává řka: „Přijde jistě ten den, aniž daleko jest, v kterýžto den pastýř nad pastýři ukáže se a každého skutky na jevo vyvede. A ten, jenž nyní skrze vyšší poddaných iss hriechy treskce, tehdy vyšších sám hříchy potupí. Protož všed v chrám, sám bičík z provázkuov učinil a z domu božieho zlé trhovce vyvrhl, stoly 127 rozhřešení ] rozbxssijffenij B (srov. kap. 3, ř. 91, ale též kap. 7, ř. 231)-134 před hojnější v B škrtnuto hotowieyffij - 143 s škodů Gregor ] sfkoda B (první písmeno opravováno), škodů Novotný, Erben vynechal- 143-144 Proč ... Proč Erben, Novotný, Gregor, srov. lat. Cur ... Cur ] Protož ... Protož B - 150 kněžství ] v B původně psáno kniezjfkych, -fkych škrtnuto a dále dodáno -ftwij prodavačóv holubic převrátil; neb poddaných viny mstí skrze pastýře. Ale pastýřských zlostí sám pomstí. Neb ten jistě sudce přijde, před nímž 160 mlče žádný se neskryje, jehož zapíraje nemuož oklamati." Aj, tak píše ten veliký svatý papež ukazuje, žef kacieřsky svatokupci, kteříž dar ducha svatého, jenž se skrze holubici znamenáva, za peníze neb za přízeň tělesná neb pro chválu světská dávají. A k témuž mluví s. Remigiáš na též čtení jako s. Řehoř a die takto: 165 „Slyšte a znamenajte toto, kněží cierkve svaté, t. zboru křesťanského, a varujte se, aby domu božieho v jeskyni lotrova nepřevrátili. Neb lotr jest, jenž zisku zákona hledá a služby svátosti pilen jest z příčiny kupčení. Protož majíf se báti, aby nebyli vyvrženi z chrámu | duchovnieho, ja- B 118a ko oni sú vyvrženi z chrámu tělesného. Neb každý den pán duora otce 170 svého, t. svatů cierkev navštěvuje a zaneprázdněné s zisky zlými vymítá. A jedním hřiechem viní (t. má) kupce i prodavače. A prodavači sú, kteříž svěcenie za odplatu dávají. A kupci sú, kteříž za pravdu penieze dávají, a dadúc penieze prodavačem, kupují hřiech. Znamenáno má býti, že die čtení: Stoly penězoměncem a stoly prodavačem holubic převrátil jest. Co 175 skrze stoly penězoměncóv? Jedné oltáři se rozumějí, kteříž lakomstvím zlých kněží činí se stolové penězoměncóv. A co skrze stolice prodavačóv holubic? Jedné mistrské duostojenství v cierkvi svaté se znamenáva, kteréžto duostojenství, když bude k zisku obráceno, bude v nic obráceno. A co skrze holubice? Jedné duch svatý se znamená, jenž se jest nad pá- 180 nem Ježíšem v holubicím podobenství ukázal. A kteří sú, jenž holubice prodávají? Jedné ti, kteříž ducha svatého, ruce vzkládajíce, za dary dávají. Ale pán stoly prodavačóv holubic převracel; neb | takých kněží dary B 118b kazí. Neb kterýž kolivěk biskup dar ducha svatého prodává, ještě ač před lidmi biskupském ruchem stkví se, již před božíma očima kněžství zba- 185 ven jest. Protož i svatá ustavení svatokupecské kacieřství Hnú a kněžství zbaviti přikazují ty, kteříž za dání dar ducha svatého peněz hledají." Tak píše bez přetržení ten svatý biskup. 161 žef ] v B původně psáno žeti, -i vyradováno - 167 zisku zákona . . . jest j v B dodáno druhou rukou na dolním okraji; z příčiny Erben, Novotný, Gregor ] przicziny B - 169 oni ] v B dodáno nadepsáním druhou rukou — 170 zaneprázdněné (srov. lat. oceupantesj | zaneprazdnienij B - 171 viní (t. má) Gregor (srov. na s. 105 - s odvoláním na stejné místo ve spise O šesti biu-diech, zde na s. 291)] wynimá B, vynímá Erben, Novotný - 179 jenž se jest ] v B nadepsáno fe nad škrtnutým (omylem) geft - 184 biskupském B, Erben, Novotný ] Gregor opravuje na biskupským, srov. však J. Ge-bauer, Hist. ml. ÍII/1, s. 546 - 185 před kacieřství v B škrtnuto vftanowenij - 186 za dání dar ] za danij dar B, Erben, Novotný četli správně (vazba slovesa u slovesného jména), za daný dar Gregor podle lat. pro impensa gratia